Miliardy z ČEZ míří na účty akcionářů. Stát dostane skoro 16 miliard
Zprávy z firemČEZ spouští výplatu jedné z nejsledovanějších dividend na českém trhu. Celkem rozdělí 22,6 miliardy korun, z nichž téměř 16 miliard zamíří do státního rozpočtu.
ČEZ spouští výplatu jedné z nejsledovanějších dividend na českém trhu. Celkem rozdělí 22,6 miliardy korun, z nichž téměř 16 miliard zamíří do státního rozpočtu.
Vláda letos zahájí přípravné kroky k výkupu akcií minoritních vlastníků energetické společnosti ČEZ a zestátnění této firmy. Celý proces bude trvat rok a půl až dva. V České televizi (ČT) to řekl ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO). Jaké kroky vláda plánuje, Havlíček neupřesnil, protože se jedná o informace, které by mohly ovlivnit cenu akcií na burze.
Zestátnění ČEZ, které má v návrhu programového prohlášení vznikající vláda hnutí ANO, SPD a Motoristů, je drahý a zbytečný nesmysl. V pořadu Otázky Václava Moravce v České televizi to řekl předseda Národní rozpočtové rady Mojmír Hampl. Bez dalších kroků to podle něj nepovede ke změnám v cenách silové složky energie. Záměr v kontextu letošního roku, kdy ceny energií už výrazně nerostou, nechápe.
Vláda se zjevně rozhodla znárodnit klíčové části energetického podniku ČEZ hodně na sílu. Tak moc na sílu, že je připravena jít i přes odpor poslanců vládních stran nebo před nesouhlas legislativních expertů pětikoalice. Naplní-li se záměr vlády může to po třiceti letech znamenat faktický zánik kapitálového trhu v Česku. Zejména by se ale jednalo o akt, který i vládní legislativci označují za vyvlastnění, upozorňuje hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Vláda dnes připravila ČEZ o 46 miliard korun jeho hodnoty. Dnešní propad akcií ČEZ je reakcí na návrh vlády schválit „lex ČEZ“, zákon, který by usnadnil zestátnění podniku či jeho části. Titulu nepomáhají ani predikce Raiffeisenbanky, která předvídá prudký pád akcií z nynějších 1050 na 600 korun za kus, vysvětluje dnešní energetický výprodej na burze ekonom Lukáš Kovanda.
AKTUALIZOVÁNO: Švýcarsko zvažuje úplné nebo i jen částečné zestátnění banky Credit Suisse, pokud se nedohodne s finančním ústavem UBS na jejím převzetí. S odkazem na své zdroje o tom informovala agentura Bloomberg. Švýcarské ministerstvo financí zprávu odmítlo komentovat, místní média ale bez bližšího upřesnění vzápětí uvedla, že vláda připravuje tiskovou konferenci se zásadním obsahem. Úřady se stále snaží dojednat záchranu druhé největší švýcarské banky, která je v problémech.
Proč se vláda rozhodla zestátnit výrobu elektřiny společnosti ČEZ? Podle Jaroslava Míla, bývalého šéfa ČEZ a také dřívějšího vládního zmocněnce pro jadernou energetiku, je pro Česko mnohem důležitější vytvořit nový design energetického trhu. A v rámci unie obhájit české zájmy. To prý vláda nedělá. Násilné přebírání sta procent části ČEZ vidí Míl jako zbytečné, možná dokonce jako zástěrku skutečných problémů. Ani pokud by stát svůj záměr dokončil, na cenu elektřiny pro spotřebitele to podle něj nebude mít vliv.
Jsem strašlivým způsobem zklamán, že s plánem zestátnit nejhodnotnější část ČEZ zcela protizákonným způsobem přišla vláda, která by měla být konzervativní a měla by ctít hodnoty, jako je soukromý majetek či právní stát, říká menšinový akcionář polostátní energetické společnosti Michal Šnobr. Plán vlády nyní negovala legislativní rada vlády. Jak bude vláda dál postupovat, zatím není jasné. Podle Šnobra by zákon tak, jak je nyní připravován, stejně soudy zrušily.
Akcie energetické společnosti ČEZ si ve čtvrtek na pražské burze připsaly zhruba 4,5 procenta, to je nejvíce od loňského 20. října. Poprvé od 6. října 2022 tak uzavřely nad hranicí 900 korun za akcii, konkrétně na úrovni 915 korun. V pátek po začátku obchodování vyskočily až na hodnotu 930 korun za akcii (což je jejich absolutně nejvyšší cena rovněž od 6. října 2022), pak ale část zisku odevzdaly.
Francouzská vláda již vlastní 92,71 procenta hlasovacích práv v energetické společnosti EDF. To je dostatečný podíl na to, aby stát mohl zahájit řízení o vytěsnění menšinových akcionářů a dokončit zestátnění firmy. Oznámilo to francouzské ministerstvo financí.
Výkon světové ekonomiky v roce 2022 podle všeho poprvé v historii překonal psychologickou hranici 100 bilionů dolarů (asi 2270 bilionů korun). V letošním roce jí ale hrozí recese. Kam se přesune těžiště světového ekonomického výkonu? Jakou roli v tom sehrají centrální banky? Kam zamíří inflace a kurz koruny? A je ten správný čas nakupovat akcie, případně které? Nejen na tyto otázky naleznete odpovědi v komentáři ekonoma Lukáše Kovandy.
Francie podezřívá Rusko ze šíření dezinformací o prezidentských kandidátech 🗳, píše AFP s odkazem na své bezpečnostní zdroje a na jednoho z dotčených politiků. Francouzské úřady minulý týden odhalily dezinformační kampaň zaměřenou na Raphaëla Glucksmanna, levicového poslance Evropského parlamentu a hlasitého kritika Kremlu. U Glucksmanna se očekává, že se příští rok bude ucházet o prezidentský úřad.
Ceny ropy 🛢 klesají poblíž třítýdenních minim poté, co výroky katarských představitelů a amerického ministra financí Scotta Bessenta podle agentury Reuters vzbudily naději na diplomatické řešení konfliktu s Íránem, což by mohlo zlepšit přepravu ropy přes Hormuzský průliv. Brent ztrácí 3,7 procenta na 80,67 dolaru za barel. Cena americké ropy West Texas Intermediate (WTI) klesá o 4,14 procenta na 77,01 dolaru za barel.