Vláda letos zahájí přípravné kroky k výkupu akcií minoritních vlastníků energetické společnosti ČEZ a zestátnění této firmy. Celý proces bude trvat rok a půl až dva. V České televizi (ČT) to řekl ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO). Jaké kroky vláda plánuje, Havlíček neupřesnil, protože se jedná o informace, které by mohly ovlivnit cenu akcií na burze.
Proč se vláda rozhodla zestátnit výrobu elektřiny společnosti ČEZ? Podle Jaroslava Míla, bývalého šéfa ČEZ a také dřívějšího vládního zmocněnce pro jadernou energetiku, je pro Česko mnohem důležitější vytvořit nový design energetického trhu. A v rámci unie obhájit české zájmy. To prý vláda nedělá. Násilné přebírání sta procent části ČEZ vidí Míl jako zbytečné, možná dokonce jako zástěrku skutečných problémů. Ani pokud by stát svůj záměr dokončil, na cenu elektřiny pro spotřebitele to podle něj nebude mít vliv.
Jsem strašlivým způsobem zklamán, že s plánem zestátnit nejhodnotnější část ČEZ zcela protizákonným způsobem přišla vláda, která by měla být konzervativní a měla by ctít hodnoty, jako je soukromý majetek či právní stát, říká menšinový akcionář polostátní energetické společnosti Michal Šnobr. Plán vlády nyní negovala legislativní rada vlády. Jak bude vláda dál postupovat, zatím není jasné. Podle Šnobra by zákon tak, jak je nyní připravován, stejně soudy zrušily.
Akcie energetické společnosti ČEZ si ve čtvrtek na pražské burze připsaly zhruba 4,5 procenta, to je nejvíce od loňského 20. října. Poprvé od 6. října 2022 tak uzavřely nad hranicí 900 korun za akcii, konkrétně na úrovni 915 korun. V pátek po začátku obchodování vyskočily až na hodnotu 930 korun za akcii (což je jejich absolutně nejvyšší cena rovněž od 6. října 2022), pak ale část zisku odevzdaly.
Francouzská vláda již vlastní 92,71 procenta hlasovacích práv v energetické společnosti EDF. To je dostatečný podíl na to, aby stát mohl zahájit řízení o vytěsnění menšinových akcionářů a dokončit zestátnění firmy. Oznámilo to francouzské ministerstvo financí.
Výkon světové ekonomiky v roce 2022 podle všeho poprvé v historii překonal psychologickou hranici 100 bilionů dolarů (asi 2270 bilionů korun). V letošním roce jí ale hrozí recese. Kam se přesune těžiště světového ekonomického výkonu? Jakou roli v tom sehrají centrální banky? Kam zamíří inflace a kurz koruny? A je ten správný čas nakupovat akcie, případně které? Nejen na tyto otázky naleznete odpovědi v komentáři ekonoma Lukáše Kovandy.
Francouzi už mají jasno. Zestátnění jedné z největších energetických společností v Evropě, francouzské EDF, je vyjde na necelých 10 miliard eur. Nabídka na převzetí všech zbývajících 16 procent akcií, které ještě francouzská vláda nevlastní, už leží regulačním orgánům na stole.
Akcie francouzské energetické společnosti EDF rostou po zprávě, že stát za ně zaplatí osm až deset miliard eur (197 až 246 miliard korun). Jak je možné, že akcie ČEZ po oznámení stejného záměru klesly?
