Postoloprty na Lounsku mají nové centrum města. Mírové náměstí, které ještě nedávno připomínalo spíš unavený prostor s popraskaným betonem a nefunkční kašnou, se proměnilo v architektonicky výrazné místo. Rekonstrukce za 115 milionů korun podle návrhu architekta Romana Kouckého přinesla nejen novou dlažbu, zeleň, mobiliář a vodní prvky, ale především velký obraz vyprávějící starou pověst o knížeti Oldřichovi a Boženě.

Kdo dnes vstoupí na Mírové náměstí v Postoloprtech, neprochází jen po nově vydlážděné ploše. Kráčí po příběhu. Různobarevná dlažba tu vytváří obraz svatby knížete Oldřicha a Boženy, doplněný siluetou koně, knězem a rostlinnými motivy. Inspirací se stal pařížský zlomek Dalimilovy kroniky, objevený v roce 2005.

Právě tento motiv přinesl do projektu architekt Roman Koucký. Podle starosty Zdeňka Pištory se o proměně náměstí mluvilo už od 90. let minulého století, teprve v posledních letech ale město našlo odvahu i prostředky pustit se do skutečně zásadní rekonstrukce.

„Architekt přišel s revoluční myšlenkou, že na plochu náměstí rozvineme obraz z pařížského zlomku Dalimilovy kroniky,“ uvedl starosta. Výsledkem je prostor, který není jen opravený, ale také vypráví. V postavě kněze je dokonce vepsán text ze 14. století popisující seznámení knížete s prostou dívkou Boženou, který se váže k Peruci na Lounsku.

Z popraskaného betonu nové městské srdce

Proměna Mírového náměstí začala v roce 2024. Původní stav podle města dlouho neodpovídal významu historického centra. Beton byl popraskaný, obrubníky poškozené a kašna, která měla být jednou z dominant prostoru, byla bez vody.

Nová podoba náměstí pracuje nejen s dlažbou, ale také s vodou, světlem a symbolikou. Část plochy s odlišnou dlažbou znázorňuje řeku Ohři. Doplňují ji vodotrysky a mlžítka, která mají v létě prostor ochlazovat a zároveň mu dodávat živost.

Zámky se staly horkým zbožím. Zájem o ně roste, pár zajímavých je na trhu

Reality

O zámky a další historické nemovitostmi roste v Česku v posledních měsících zájem. Podpořila ho krize na Blízkém východě, kdy movití Češi přesouvají své investice do Evropy. Zámky stále častěji slouží jako investice, která má zajistit hodnotu peněz. Nebo rozvinout byznys, například formou butikového hotelu.

Dalibor Martínek

Přečíst článek

Autoři proměny mysleli také na večerní atmosféru. Náměstí i okolní městské objekty, včetně kostela, dostaly nové nasvícení. Speciálně pro tento prostor vznikl mobiliář a přibyly nové stromy. Mezi nimi je i jehličnan, který bude sloužit jako živý vánoční strom.

Kašna se vrátila k životu. A ukazuje i čas

Jedním z nejvýraznějších prvků opraveného náměstí je historická barokní kašna z 18. století. V minulosti utrpěla neodbornými zásahy, nyní prošla důkladným restaurováním pod vedením sochaře Marcela Hrona.

Restaurátoři jí vrátili původní podobu, zároveň do ní ale citlivě začlenili moderní technologie. Nový systém potrubí a elektroinstalace napájí nejen samotnou kašnu, ale souvisí i s vodními prvky na celé ploše náměstí. Součástí je také osvětlení vodních trysek.

Zvláštností kašny jsou vodní hodiny. Podle autorů proměny pozorný návštěvník rychle pochopí, jak fungují. Čas ukazují s přesností pěti minut. Starosta Zdeněk Pištora je označuje za světový unikát.

Nové náměstíčko u zastávky

Součástí rekonstrukce nebylo jen hlavní náměstí. U autobusové zastávky, která přiléhá k náměstí a kostelu, vznikl nový samostatný prostor. V budoucnu má nést název Farní náměstíčko.

Jeho nepřehlédnutelným prvkem jsou třímetrová písmena tvořící název města. Slouží jako vstupní portál do zastávky. Za nimi se nachází zázemí pro cestující, veřejné toalety, obchůdek a elektronický informační systém o autobusových spojích.

Také tato část má ukázat, že veřejný prostor nemusí být jen průchozím místem. Může být vstupní branou do města, orientačním bodem i přirozeným místem setkávání.

Památky dostaly novou péči

Během rekonstrukce se odborníci věnovali také severní zámecké zdi s bránou a sloupu se sousoším Piety. Opravy tak nezasáhly pouze povrchy a infrastrukturu, ale i historické prvky, které dlouhodobě dotvářejí charakter centra města.

Výsledkem je náměstí, které spojuje staré a nové. Na jedné straně pracuje s motivem středověké kroniky a barokní kašnou, na straně druhé s moderními technologiemi, mlžítky, vodotrysky a informačním systémem pro cestující.

Slavnostní představení veřejnosti

Radnice nové náměstí veřejnosti představí v sobotu při Postoloprtských slavnostech. Letos se ponesou také v duchu oslav 100 let základní školy, která znovu ponese nápis Masarykova. Součástí programu bude i odhalení sochy Tomáše Garrigua Masaryka.

„Odhalíme také sochu Masaryka a pak se přesuneme na náměstí, kde program bude pokračovat,“ uvedl starosta.

Přestože během náročné rekonstrukce podle něj zaznívaly i stížnosti, dnes už prý převažuje spokojenost. Obyvatelé se s novým náměstím setkají symbolicky společně – v průvodu od školy až do nově opraveného centra města.

Investice za 115 milionů

Postoloprty mají zhruba 4700 obyvatel a roční příjmy kolem 120 milionů korun. Rekonstrukce náměstí vyšla na 115 milionů korun. Podle vedení města šlo o mimořádně náročnou, ale důležitou investici do veřejného prostoru.

Starosta zdůraznil, že město se snaží hospodařit obezřetně a využívat také dotační možnosti. Nové náměstí má být dle něj nejen opraveným centrem, ale i místem, které může posílit identitu města.