Stát opět nabízí bytové domy v Harrachově. Snížil cenu
Ministerstvo financí se počtvrté pokouší prodat dva bytové domy s nájemníky v krkonošském Harrachově.
Případný kupec získá budovy, pozemky pod nimi patří městu. V předchozích třech kolech nabídku nikdo nepodal, cenu za oba domy i proto stát postupně snižuje. Původně chtěl minimálně 112 milionů korun, nyní to je 78,44 milionu. Nabídky je možné prodávat do 23. května, vyplývá z údajů na webu ministerstva financí. Jediným kritériem hodnocení je cena, v průměru za jeden byt to vychází na více než pět milionů korun.
Dva domy s 15 byty stojí v Harrachově v místní části zvané Klondajk. Za jeden dům chce ministerstvo financí minimálně 31,175 milionu korun a za druhý 46,265 milionu.
Oba domy postavilo před více než 30 lety město pro místní skláře, nyní v nich bydlí většinou senioři, invalidé nebo samoživitelé. Obě budovy převzal stát od města do svého vlastnictví před čtyřmi lety při vypořádání závazků po privatizaci státního podniku Crystalex z 90. let minulého století. Vedení města by je sice chtělo získat od státu zpět, na podmínkách převodu se s ním ale nedomluvilo. „Na tom se nic nezměnilo a žádná jednání neprobíhají,“ řekl starosta Harrachova Tomáš Vašíček (SNK - Změna pro Harrachov)
Radnice chce oba domy získat od státu bezúplatně, zdůvodňuje to tím, že do budov bude třeba investovat. Starosta již dříve náklady na rekonstrukci domů odhadl na 70 milionů korun.
Jiné potenciální kupce od koupi domů odrazuje nejen to, že by získali budovy bez pozemků, ale i riziko soudních sporů s městem. Ani na tomto se podle starosty nic nezměnilo. „Podali bychom žalobu na odstranění staveb,“ řekl Vašíček. Starosta je přesvědčený, že ministerstvo financí k užívání obou domů nemá takzvaný právní titul. Ministerstvo financí již dříve postup radnice označilo za asociální, město naopak tvrdí, že tímto chce pro nájemníky zajistit bydlení s přijatelnou výší nájemného. Pokud by v případném sporu u soudu radnice uspěla a domy na městských pozemcích by bylo nutné zbourat, město by na jejich místě postavilo pro nájemníky nové bytové domy.
Pražský magistrát získal od ministerstva životního prostředí dotaci zhruba 320 milionů korun na rekonstrukci sídla městského Institutu plánování a rozvoje (IPR) v areálu Emauz. Na sociální síti X to uvedl primátor Bohuslav Svoboda (ODS). Rekonstrukce takzvaných Pragerových kostek je připravena, ale v posledních letech kvůli vysokým nákladům město řeší její financování. Magistrát podle primátora získal také dalších 200 milionů korun na energetické úspory ve čtyřech školách.
Praha získala 320 milionů na rekonstrukci Pragerových kostek
Reality
Zámek Zelená Hora u Nepomuku na Plzeňsku, známý díky románu a filmu Černí baroni, chce jeho vlastník - vesnička Klášter na Plzeňsku, prodat. Objevil se v nabídce plzeňské realitní kanceláře JJ Reality, cena není uvedena. V pátek od 19:00 do 21:00 uspořádá obec v prostorách památkově chráněného komplexu setkání obyvatel s diskuzí na téma prodeje a jeho využití, která bude streamovaná pro veřejnost, informovala koordinátorka akce Miroslava Brožová.
Zámek Zelená Hora z filmu Černí baroni je na prodej
Reality
Vychází podzimní Realitní Club
Vychází nové podzimní číslo magazínu Realitní Club. Společným jmenovatelem čísla jsou investice. Nejen ty finanční, ale také investice do kvalitního návrhu, dobré lokality a dlouhodobě fungujícího města.
Na obálce jsou architekti Jaroslav Wertig a Boris Redčenkov ze studia A69. V titulním rozhovoru upozorňují na paradox současného bydlení, kdy se z bytů stále častěji stává investiční produkt a prodejní metry mohou dostávat přednost před kvalitou každodenního života.
O byznysu kolem kulturních nemovitostí mluví Albert Čuba, zakladatel ostravského Divadla Mír. V rozhovoru popisuje, jak kolem kultury vybudoval fungující podnikatelský model a proč už jsou banky ochotné financovat i divadelní nemovitosti.
O největších developerských investicích mluví v magazínu Rudolf Vacek, šéf Penta Real Estate. Popisuje proměnu pražských brownfieldů, budoucnost Bubnů i projekty na Florenci, Budějovické nebo Vítězném náměstí.
Hlavní téma čísla se vrací také k nejtradičnější české realitní investici – bytu na pronájem. Češi totiž dál považují nemovitosti za jednu z nejjistějších cest, jak dlouhodobě uložit peníze. Jenže investiční byt už není automat na peníze. Ceny výrazně vzrostly, financování je dražší a čistý výnos z nájemného se u běžného bytu často pohybuje jen kolem tří procent. Do výsledku navíc stále více promlouvají náklady na opravy, kvalita domu, správa, nájemníci i přísnější podmínky financování.
„Doba, kdy byl investiční byt téměř automaticky dobrou investicí, končí. Dnes mnohem víc rozhoduje kvalita, lokalita a dlouhodobá udržitelnost projektu. Právě na to se nové číslo Realitního Clubu dívá z pohledu architektů, developerů i investorů,“ říká Petra Nehasilová, šéfredaktorka magazínu Realitní Club.
Magazín Realitní CLUB. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.
