Konec plošných dotací. Nová zelená úsporám nabídne půjčky až 2 miliony, peníze zdarma zůstanou jen ohroženým domácnostem
Stát mění Novou zelenou úsporám z dotačního programu hlavně na systém bezúročných úvěrů. Majitelé rodinných domů si budou moci na komplexní renovaci půjčit až dva miliony korun, SVJ a bytová družstva až 750 tisíc korun na byt. Přímé dotace zůstanou jen nízkopříjmovým domácnostem v NZÚ Light, které mohou získat až 400 tisíc korun.
Program Nová zelená úsporám se od letoška zásadně mění. Místo plošných dotací pro většinu domácností bude stát podporovat renovace hlavně prostřednictvím bezúročných úvěrů. Úroky za žadatele zaplatí stát, respektive Státní fond životního prostředí ČR je bude kompenzovat zapojeným bankám a stavebním spořitelnám. Model už dříve představilo ministerstvo s tím, že má program stabilizovat a zapojit do renovací více soukromých peněz.
Program Zelená úsporám za více než šestnáct let rozdělil domácnostem přes sto miliard korun a stal se nejpopulárnější státní podporou energetických renovací. Teď přichází zásadní obrat. Běžné domácnosti už nemají spoléhat hlavně na přímé dotace, ale na bezúročné úvěry. To může zájem o renovace citelně ochladit.
Lukáš Kovanda: Zelená úsporám končí jako dotační automat. Babišova vláda mění podporu bydlení v půjčky
Názory
Na komplexní renovaci rodinného domu bude možné podle dnešního oznámení čerpat bezúročný úvěr až dva miliony korun. U bytových domů má podpora dosáhnout až 750 tisíc korun na jeden byt. Žadateli budou u rodinných domů vlastníci, u bytových domů společenství vlastníků jednotek a bytová družstva.
Na co půjde úvěr použít
Bezúročné úvěry mají sloužit na komplexní i dílčí renovace. Program uvádí zejména zateplení, výměnu nevyhovujícího zdroje tepla, instalaci obnovitelných zdrojů energie, chytré větrání s rekuperací nebo úsporný ohřev vody. U bytových domů se podpora vztahuje také na fotovoltaiku, zelené střechy, využití tepla z odpadní vody či systémy na dešťovou a šedou vodu.
Splatnost úvěrů se má podle ministerstva lišit podle typu domu a rozsahu renovace, a to od deseti do 25 let. Už březnové představení nové etapy NZÚ počítalo s tím, že bezúročné financování bude možné splácet až 25 let a banky začnou úvěry nabízet od září 2026.
NZÚ Light: přímé dotace jen pro ohrožené domácnosti
Výjimkou z nového úvěrového modelu zůstane program NZÚ Light. Přímé dotace budou určeny domácnostem ohroženým energetickou chudobou, zejména lidem s velmi nízkými příjmy, domácnostem pobírajícím dávku státní sociální pomoci, části seniorů a domácnostem s invalidním důchodcem třetího stupně. Program u zateplení uvádí podporu 50 až 250 tisíc korun, u výměny zdrojů tepla 50 až 150 tisíc korun, u fotovoltaiky s ohřevem vody 120 tisíc korun; celkově má nízkopříjmová domácnost dosáhnout až na 400 tisíc korun.
V bytových domech má být navíc zachován bonus pro zranitelné domácnosti. Slouží jako příspěvek do fondu oprav, aby se jim kvůli splácení úvěru skokově nezvýšily měsíční náklady. Podle aktuálních pravidel činí bonus 2000 korun za metr čtvereční, maximálně 120 tisíc korun na byt zranitelné domácnosti.
Žádosti od června, bankovní úvěry od září
Příjem žádostí má začít 25. června. Podle dřívějšího harmonogramu ministerstva se v červnu spouští příjem žádostí o dotaci v NZÚ Light a také posuzování projektů pro bezúročné úvěry u rodinných i bytových domů. Samotné žádosti o úvěr u zapojených bank a stavebních spořitelen mají následovat v září.
Součástí nové etapy jsou také renovační pasy a bezplatné energetické poradenství. Renovační pas má domácnostem ukázat, jaká opatření dávají u konkrétního domu smysl a v jakém pořadí je provést. U zranitelných domácností má být tento nástroj důležitý i jako ochrana před nevýhodnými nebo špatně zacílenými investicemi.
Program už vyplatil přes 109 miliard
Nová zelená úsporám patří mezi nejdéle fungující programy na podporu úspor energie v bydlení. Podle SFŽP bylo za 16 let existence programu domácnostem na energetické úspory vyplaceno více než 109 miliard korun. Program podporuje zateplování, fotovoltaiku, výměnu zdrojů tepla, úsporný ohřev vody, rekuperaci, zelené střechy i hospodaření s dešťovou a šedou vodou.
Vychází podzimní Realitní Club
Vychází nové podzimní číslo magazínu Realitní Club. Společným jmenovatelem čísla jsou investice. Nejen ty finanční, ale také investice do kvalitního návrhu, dobré lokality a dlouhodobě fungujícího města.
Na obálce jsou architekti Jaroslav Wertig a Boris Redčenkov ze studia A69. V titulním rozhovoru upozorňují na paradox současného bydlení, kdy se z bytů stále častěji stává investiční produkt a prodejní metry mohou dostávat přednost před kvalitou každodenního života.
O byznysu kolem kulturních nemovitostí mluví Albert Čuba, zakladatel ostravského Divadla Mír. V rozhovoru popisuje, jak kolem kultury vybudoval fungující podnikatelský model a proč už jsou banky ochotné financovat i divadelní nemovitosti.
O největších developerských investicích mluví v magazínu Rudolf Vacek, šéf Penta Real Estate. Popisuje proměnu pražských brownfieldů, budoucnost Bubnů i projekty na Florenci, Budějovické nebo Vítězném náměstí.
Hlavní téma čísla se vrací také k nejtradičnější české realitní investici – bytu na pronájem. Češi totiž dál považují nemovitosti za jednu z nejjistějších cest, jak dlouhodobě uložit peníze. Jenže investiční byt už není automat na peníze. Ceny výrazně vzrostly, financování je dražší a čistý výnos z nájemného se u běžného bytu často pohybuje jen kolem tří procent. Do výsledku navíc stále více promlouvají náklady na opravy, kvalita domu, správa, nájemníci i přísnější podmínky financování.
„Doba, kdy byl investiční byt téměř automaticky dobrou investicí, končí. Dnes mnohem víc rozhoduje kvalita, lokalita a dlouhodobá udržitelnost projektu. Právě na to se nové číslo Realitního Clubu dívá z pohledu architektů, developerů i investorů,“ říká Petra Nehasilová, šéfredaktorka magazínu Realitní Club.
Magazín Realitní CLUB. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.
