OBRAZEM: Japonci otevřeli luxusní hotel s výhledem na hrad, noc vyjde i na půl milionu

Elon Musk se stal prvním člověkem na světě, jehož majetek překonal hranici 500 miliard dolarů (10,3 bilionu korun). Uvedl to časopis Forbes. Musk je nyní o 150 miliard dolarů bohatší než druhý Larry Ellison a je na půlce cesty, aby se stal prvním dolarovým bilionářem na světě.

Forbes uvedl, že podle aktuálních dat Forbes Real-Time Billionaires hodnota Muskova majetku překročila 500 miliard dolarů ve středu večer. Loni v prosinci se Musk stal prvním člověkem s majetkem více než 400 miliard dolarů.

Akcie Tesly posílily o téměř čtyři procenta, což Muskovi přidalo odhadovaných 9,3 miliardy dolarů k jeho majetku. Investoři nadále oslavují vyhlídku na jeho soustředění se na Teslu, přičemž cena akcií firmy se od dubnového oznámení Muskova odchodu z role šéfa úřadu pro zefektivnění státní správy (DOGE) téměř zdvojnásobila. Muskův podíl 12 procent v Tesle nyní hodnotu 191 miliard dolarů.

A to nejsou do Muskova majetku započítány opce na akcie Tesly z Muskovy odměny za rok 2018, které by dnes měly hodnotu 133 miliard dolarů, pokud by je soud v Delaware v lednu 2024 nezrušil. Forbes snížil hodnotu těchto opcí o 50 procent s ohledem na očekávání výsledku Muskova odvolání proti rozhodnutí u Nejvyššího soudu státu Delaware. V září správní rada Tesly navrhla Muskovi nový rekordní balíček odměn, který by mu mohl přinést další akcie až za jeden bilion dolarů, pokud Tesla splní ambiciózní cíle, například osmkrát zvýšit tržní hodnotu během desesti let.

Aktualizováno

Musk si rýpl do Wikipedie. Je prý levičácká. Proto spustí vlastní verzi

Leaders

Miliardář Musk si rýpl do Wikipedie, obvinil ji z levicového zkreslování. Přichází s alternativou Grokipedie, která má nabídnout „čistá fakta“ bez ideologie.

ČTK

Přečíst článek

Nejen Tesla

Tesla není jedinou firmou, které Musk vděčí za své jmění. Jeho vesmírná společnost SpaceX, kterou založil v roce 2002, má nyní hodnotu 400 miliard dolarů na základě soukromé nabídky ze srpna, což je nárůst oproti 350 miliardám dolarů v prosinci. Musk vlastní podle odhadu podíl 42 procent, který má hodnotu 168 miliard dolarů. Další část jeho majetku tvoří xAI Holdings, který Musk založil v březnu, když spojil svou novou společnost pro umělou inteligenci xAI se sociální sítí X, dříve Twitter, kterou získal v roce 2022. Hodnota sloučené společnosti byla odhadnuta na 113 miliard dolarů, přičemž Musk vlastní odhadovaný podíl 53 procent, což odpovídá hodnotě 60 miliard dolarů.

Hodnota majetku Elona Muska v březnu 2020 činila pouhých 24,6 miliardy dolarů, ale díky raketovému růstu akcií Tesly se už v srpnu 2020 stal pátým člověkem v historii s jměním 100 miliard dolarů. V lednu 2021 se stal nejbohatším člověkem světa s čistým jměním téměř 190 miliard dolarů. V září 2021 se pak stal třetím člověkem, jehož majetek překonal 200 miliard dolarů. V listopadu 2021 jeho majetek dosáhl 300 miliard dolarů a loni v prosinci 400 miliard dolarů. Pokud bude pokračovat tímto tempem, mohl by se Musk stát prvním bilionářem před březnem 2033.

Po letech sporů se vláda a Praha dohodly. V Letňanech vznikne nová čtvrť pro 50 tisíc obyvatel. Město zde vybuduje novou čtvrť s tisíce byty a občanskou vybaveností. A stát získá pozemek pro nemocnici.

Stát chce převést na Prahu rozsáhlé pozemky u konečné linky metra C Letňany. Novinářům to ve středu řekli ministr financí Zbyněk Stanjura a pražský primátor Bohuslav Svoboda (oba ODS). Záměr podle nich v úterý schválila vláda. Město v oblasti plánuje rozsáhlou bytovou výstavbu, stát zároveň u metra získá parcely, kde má vzniknout nemocnice.

V pražských Letňanech se nacházejí rozsáhlé prázdné pozemky, které kromě města a státu vlastní i soukromí majitelé. V minulém volebním období chtěl tehdejší premiér Andrej Babiš (ANO) městské pozemky získat a postavit na nich i na státních parcelách areál pro úředníky. Vedení magistrátu to ale odmítlo a po nástupu nynější vlády začala naopak jednání o převodu státních pozemků na město.

Jednání teď dospěla do záměru, který schválila vláda. „Rozhodnutí vlády je klíčové, abychom udělali ty klíčové kroky,“ řekl ve středu Stanjura. „Je to také definitivní tečka za nereálnými sny Andreje Babiše,“ dodal. Záměr počítá s tím, že stát městu převede zhruba 120 tisíc metrů čtverečních svých pozemků, které byly dříve vyčleněny jako rezerva pro úřednickou čtvrť. Dalších 30 tisíc metrů čtverečních pak bude moci město odkoupit.

Praha se zaváže na pozemcích zajistit dostupné bydlení, občanskou vybavenost a související veřejnou infrastrukturu. Podmínkou převodu státních pozemků je také to, že stát získá směnou ucelený pozemek pro budoucí stavbu moderní nemocnice u metra Letňany. „Vytváříme majetkové předpoklady k tomu, aby stát mohl v budoucnu tu nemocnici postavit a provozovat,“ řekl Stanjura.

Magistrát plánuje v okolí metra postavit čtvrť, kde by podle primátorovy náměstkyně Alexandry Udženije (ODS) mohlo vzniknout bydlení až pro 50 tisíc lidí. „Praha potřebuje novou bytovou výstavbu, a to především dostupné nájemní byty – nejen pro mladé rodiny či potřebné profese, ale pro všechny,“ uvedla náměstkyně. Ve čtvrti mají vzniknout i pracovní místa, školy, zdravotní a sociální služby, parky a další občanská vybavenost.

V okolí stanice metra Letňany vlastní pozemky i soukromé subjekty, například skupiny PPF a Kaprain, které plánují stavět na nynějším letišti. Stanice byla otevřena mimo obytnou zástavbu jako nová konečná linky C v květnu 2008.

Ceny bytů u pražského metra dál rostou: Staroměstská je nejdražší, Roztyly nejlevnější

Reality

Pražský trh s byty se i nadále ocitá pod tlakem. Zájem kupujících trvá, nabídka v atraktivních lokalitách je omezená a ceny pokračují v růstu. Analýza Metroindex společnosti Flat Zone, která sleduje cenový vývoj bytů v okolí všech stanic metra, potvrzuje dlouhodobý trend. Rozdíl mezi luxusním centrem a panelovými periferiemi dosahuje i více než 100 procent.

Petra Nehasilová

Přečíst článek

Stanislav Šulc: Volby hypotéky nevyřeší aneb O čem tyto volby nejsou

Názory

Volební kampaň slíbila voličům celou řadu věcí. K řešení řady z nich se přitom vítězná strana ani budoucí vládní koalice (či jednobarevná vláda) téměř jistě nedostane. A to jednoduše proto, že na to nemá mandát, případně to není otázka zákonů. Pojďme se tedy podívat na to, o čem tyto volby ve skutečnosti nebudou, ačkoli nám to strany slibují.

Stanislav Šulc

Přečíst článek