Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Musk přepisuje historii. Jeho majetek pokořil hranici 700 miliard dolarů

Elon Musk
ČTK
 ČTK

Americký podnikatel Elon Musk se stal prvním člověkem na světě, jehož majetek pokořil hranici 700 miliard dolarů, tedy zhruba 14,5 bilionu korun. Informoval o tom časopis Forbes.

Musk je mimo jiné spoluzakladatelem a šéfem automobilky Tesla. Jeho majetek překonal novou hranici poté, co nejvyšší soud amerického státu Delaware zrušil rozhodnutí soudu nižší instance zamítající odměny pro šéfa Tesly ve formě akciových opcí, jejichž hodnota v současnosti činí 139 miliard dolarů.

Forbes nyní hodnotu Muskova jmění odhaduje na 749 miliard dolarů. Po loňském zamítnutí odměn časopis do Muskova jmění započítával pouze polovinu hodnoty příslušných opcí. Po pátečním verdiktu nejvyššího soudu však do výpočtu zahrnul plnou hodnotu opcí, což zvýšilo odhad Muskova jmění o 69,5 miliardy dolarů, píše časopis.

Musk je také například zakladatelem vesmírné společnosti SpaceX a majitelem internetové sociální sítě X. Společnost SpaceX byla v rámci prosincové nabídky akcií investorům oceněna na 800 miliard dolarů, zatímco předchozí srpnový prodej akcií podnik ocenil na 400 miliard dolarů. Díky tomuto nárůstu hodnota Muskova jmění před několika dny poprvé pokořila hranici 600 miliard dolarů.

Elon Musk

Soudní obrat: Elon Musk může získat akcie Tesly za stovky miliard

Nejvyšší soud amerického státu Delaware zrušil loňské rozhodnutí soudu nižší instance zamítající plán odměn pro šéfa automobilky Tesla Elona Muska z roku 2018. Dohodnuté odměny v podobě akcií Tesly mají v současnosti hodnotu kolem 140 miliard dolarů (zhruba tři biliony korun). Minulý měsíc akcionáři Tesly schválili nový plán akciových odměn, díky kterému by Musk během příštích deseti let mohl získat až 878 miliard dolarů, píše agentura Reuters.

Přečíst článek

V březnu 2020 činila hodnota Muskova majetku pouhých 24,6 miliardy dolarů, ale díky raketovému růstu akcií Tesly se podnikatel už v srpnu 2020 stal pátým člověkem v historii se jměním 100 miliard dolarů. V lednu 2021 se stal nejbohatším člověkem světa s čistým jměním téměř 190 miliard dolarů. V září 2021 se pak stal třetím člověkem, jehož majetek překonal 200 miliard dolarů. V listopadu 2021 jeho majetek dosáhl 300 miliard dolarů a loni v prosinci 400 miliard dolarů. Hranici 500 miliard dolarů pokořil letos v říjnu.

V poslední době se Musk výrazně angažoval také v politice. Podporoval amerického prezidenta Donalda Trumpa ve volební kampani a po Trumpově vítězství několik měsíců vedl skupinu pro zefektivnění státní správy (DOGE). Vztahy mezi Trumpem a Muskem se však postupem času zhoršily.

Tento měsíc Musk vyzval ke zrušení Evropské unie. Reagoval tak na pokutu 120 milionů eur (téměř tři miliardy korun), kterou jeho síti X kvůli nedostatečné transparentnosti uložila Evropská komise. „EU by měla být zrušena a suverenita vrácena jednotlivým zemím, aby vlády mohly lépe zastupovat své občany,“ napsal Musk.

ZIMNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ

Myslet na budoucnost. To je hlavní téma zimního vydání magazínu Newstream CLUB. Hvězdou magazínu je Rony Plesl, který v rozhovoru poodkrývá velké plány pro další roky, které chce strávit v novém ateliéru za Prahou. Dále si můžete přečíst rozhovor s miliardářem a investorem Michalem Zahradníčkem, který před rokem otevřel fond Life BioCEEd a hledá skryté poklady ve vědeckých laboratořích.

Se svými vizemi budoucnosti se podělí i další výrazné figury českého veřejného dění včetně technologického evangelisty Petra Máry nebo ekonoma a filozofa Tomáše Sedláčka. 

O zachování hodnot, tradic a budování odkazu hovoří Štěpán Laichter, který opravuje rodový dům na pražských Vinohradech od architekta Kotěry.

Čeští a slovenští dolaroví milionáři prožívají dobré časy. A to nikoli jen kvůli úspěchům v podnikání, ale také díky situaci na trzích, ukazuje nejnovější vydání Wealth Reportu, který ve spolupráci s agenturou Perfect Crowd připravila J&T Banka. Výnosy z akcií se vůbec poprvé staly hlavním zdrojem příjmů, když překonaly i výnosy z podnikání. A co je neméně podstatné: většina respondentů očekává, že dobře bude i nadále, třeba kvůli investicím do private equity. Kam dále tuzemští milionáři investují? I to zjistíte v novém vydání magazínu Newstream CLUB.

Desáté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.

Na další číslo magazínu se můžete těšit opět na jaře.

Související

Elon Musk

Rekordman Musk. Stal se prvním člověkem, jehož majetek překonal hranici 500 miliard dolarů

Přečíst článek

Chřadnoucí ekonomika Putina k míru nedonutí. Kreml může bojovat ještě roky

Ruský prezident Vladimir Putin
ČTK
 ČTK

Ruská ekonomika se sice potýká s rostoucími problémy, pravděpodobně to ale v nejbližší době nepřiměje ruského prezidenta Vladimira Putina k ukončení války na Ukrajině. Kreml by mohl při současné intenzitě bojů a rozsahu západních sankcí situaci z ekonomického hlediska zvládat ještě řadu let, píše server CNN s odvoláním na analytiky.

Ruská ekonomika se podle CNN potýká mimo jiné s nekontrolovanou inflací a růstem rozpočtového deficitu, který je důsledkem rozsáhlých vojenských výdajů a klesajících příjmů z prodeje ropy a zemního plynu.

Jaromír Zůna (za SPD)

SPD mírní slova ministra Zůny. Prý jen popisoval stav, který zdědil po minulé vládě

Peníze českých občanů nepůjdou na prodlužování války na Ukrajině. Na síti X to uvedl předseda poslanců hnutí SPD Radim Fiala, který také poznamenal, že ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) na páteční tiskové konferenci jen popisoval stav, který zdědil po vládě Petra Fialy (ODS).

Přečíst článek

Marija Sněgová ze Střediska pro strategická a mezinárodní studia (CSIS) se nicméně domnívá, že hospodářská situace je pro Kreml zvládnutelná. Rusko by tak podle ní mohlo v příštích třech až pěti letech pokračovat ve válčení. Skupina exilových ruských ekonomů předpokládá, že válka by mohla pokračovat ještě déle, protože schopnost Kremlu válčit není omezena ekonomickými faktory, píše CNN.

Západní sankce nezpůsobily takovou újmu

Podle Richarda Connollyho z britského královského institutu ozbrojených sil (RUSI) západní sankce zatím nezpůsobily ruské ekonomice takovou újmu, aby to přimělo Moskvu ke změně válečných plánů. „Dokud Rusko těží ropu a prodává ji za celkem rozumné ceny, budou mít dost peněz, aby to nějak zvládli,“ uvedl Connolly. „Neříkám, že situace je pro ně růžová, ale mají dostatek prostředků na to, aby Putin nemusel zohledňovat ekonomiku, když uvažuje o válce,“ dodal.

Válka na Ukrajině: Záporoží

Lukáš Kovanda: Česko nebude ručit za peníze pro Ukrajinu. A právo EU to umožňuje

Bezúročná půjčka EU Ukrajině, dojednaná včera nad ránem na summitu v Bruselu, ve skutečnosti není tak úplně půjčkou, a ani ne ze strany celé EU. To zní trochu jako zpráva rádia Jerevan, leč je to tak. Zúčastnění už nyní tuší, že s velkou pravděpodobností nebude splacena a že jde tedy fakticky o grant Ukrajině. Leda že by Rusko zaplatilo Ukrajině válečné reparace, což ovšem předpokládá jeho válečnou kapitulaci. Nebo že by se půjčka splatila z ruských devizových rezerv, ve zmrazeném stavu ležících na účtech zejména v Belgii, jež ale jejich využití pro takový účel kategoricky odmítá.

Přečíst článek

Podle Sněgové historie ukazuje, že pravděpodobnost souhlasu Ruska s pro něj nevýhodným mírovým uspořádáním je vyšší, pokud země zažívá hospodářské problémy, jako tomu bylo na konci první světové války a sovětské války v Afghánistánu. Současná ekonomická situace však k tomu má stále daleko a bude ještě zapotřebí mnohem výraznější tlak na ruskou ekonomiku a mnohem více času, než se tak stane, uvedla Sněgová.

Podle Sněgové se již nicméně vyčerpal ekonomický růst vyvolaný vzestupem vojenských výdajů a Kreml nyní musí přesunovat břemeno války na ruskou společnost, a to v podobě zvyšování daní. Rusové se navíc potýkají s růstem cen, zejména u zboží z dovozu, píše CNN. Na rozdíl od západních zemí však vysoká inflace nevyvolává velkou sociální nespokojenost, upozorňuje Sněgová. Poukazuje v této souvislosti na vliv vládní propagandy a represí.

Související

SPD mírní slova ministra Zůny. Prý jen popisoval stav, který zdědil po minulé vládě

Jaromír Zůna (za SPD)
ČTK
 ČTK

Peníze českých občanů nepůjdou na prodlužování války na Ukrajině. Na síti X to uvedl předseda poslanců hnutí SPD Radim Fiala, který také poznamenal, že ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) na páteční tiskové konferenci jen popisoval stav, který zdědil po vládě Petra Fialy (ODS).

Zůna v pátek řekl, že podpora Ukrajiny bude pokračovat, Česko stojí na její straně a agresorem je Rusko. Pokládá ale za nutné hledat optimální cesty podpory napadené země. SPD, která nominovala Zůnu do kabinetu ANO, SPD a Motoristů, přitom prosazuje ukončení posílání peněz na Ukrajinu i české muniční iniciativy. Zůna ale poznamenal, že iniciativu v zásadě nikdo nezpochybňuje, o jejím osudu rozhodne vláda jako celek.

„Politika se nedělá podle titulků ani podle jedné věty vytržené z projevu. Jasně a bez obalu: žádné peníze českých občanů nepůjdou na prodlužování války na Ukrajině,“ uvedl Fiala. Cílem je podle něj válku co nejrychleji ukončit.

„Ministr obrany Zůna popisoval stav, který zdědil po vládě Petra Fialy. Neoznamoval nová rozhodnutí. Česká muniční iniciativa se prověří, stejně jako nákup F-35. Stát zkontroluje veškeré kontrakty. Proto zachovejme klid a rozvahu. Rozhodnutí, která se týkají bezpečnosti a veřejných peněz, vyžadují čas a pečlivé posouzení. Unáhlené soudy a mediální zkratky k porozumění nepřispívají,“ dodal Fiala.

Podobně se v pátek na facebooku vyjádřil předseda SPD a Sněmovny Tomio Okamura. „Žádné peníze českých občanů na nákup zbraní, munice a podporu války na Ukrajinu nepůjdou,“ poznamenal. Také podle něj vystoupil Zůna s informativním projevem, v němž popisoval situaci a východiska, která nová vláda zdědila po předchozí.

Muniční iniciativu Okamura označil za naprosto netransparentní. Česko na ní spolupracuje zejména s Nizozemskem a Dánskem. Letos Ukrajina dostala 1,8 milionu kusů munice, za celou dobu trvání iniciativy přes čtyři miliony kusů. Premiér Andrej Babiš (ANO) bude v pondělí o muniční iniciativě jednat s ředitelem české Agentury pro mezivládní obrannou spolupráci (AMOS) Alešem Vytečkou.

Nákup letounů F-35 si pak podle Okamury Česko nemůže dovolit. Zůna v pátek nicméně řekl, že ministerstvo obrany bude pokračovat ve strategických a významných modernizačních projektech, včetně právě nákupu amerických F-35.

Andrej Babiš

Babiš v Bruselu rozehrál vlastně docela chytrou hru

Andrej Babiš nastavil v Bruselu nový vyjednávací tón. Postavil se mezi Západ a východní potížisty. Není divu, že pozice Česka k Ukrajině vyvolala takový rozruch, emoce kolem války jsou nejsilnější. Na co premiér sází?

Přečíst článek

Související

Předseda Motoristů Petr Macinka (vlevo) a jejich čestný prezident Filip Turek (vpravo)

Babiš se chystá legitimizovat ten nejhorší extrém, který na české politické scéně existuje, píší Slováci

Přečíst článek
Doporučujeme