Musk přepisuje historii. Jeho majetek pokořil hranici 700 miliard dolarů

Ruská ekonomika se sice potýká s rostoucími problémy, pravděpodobně to ale v nejbližší době nepřiměje ruského prezidenta Vladimira Putina k ukončení války na Ukrajině. Kreml by mohl při současné intenzitě bojů a rozsahu západních sankcí situaci z ekonomického hlediska zvládat ještě řadu let, píše server CNN s odvoláním na analytiky.

Ruská ekonomika se podle CNN potýká mimo jiné s nekontrolovanou inflací a růstem rozpočtového deficitu, který je důsledkem rozsáhlých vojenských výdajů a klesajících příjmů z prodeje ropy a zemního plynu.

SPD mírní slova ministra Zůny. Prý jen popisoval stav, který zdědil po minulé vládě

Politika

Peníze českých občanů nepůjdou na prodlužování války na Ukrajině. Na síti X to uvedl předseda poslanců hnutí SPD Radim Fiala, který také poznamenal, že ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) na páteční tiskové konferenci jen popisoval stav, který zdědil po vládě Petra Fialy (ODS).

ČTK

Přečíst článek

Marija Sněgová ze Střediska pro strategická a mezinárodní studia (CSIS) se nicméně domnívá, že hospodářská situace je pro Kreml zvládnutelná. Rusko by tak podle ní mohlo v příštích třech až pěti letech pokračovat ve válčení. Skupina exilových ruských ekonomů předpokládá, že válka by mohla pokračovat ještě déle, protože schopnost Kremlu válčit není omezena ekonomickými faktory, píše CNN.

Západní sankce nezpůsobily takovou újmu

Podle Richarda Connollyho z britského královského institutu ozbrojených sil (RUSI) západní sankce zatím nezpůsobily ruské ekonomice takovou újmu, aby to přimělo Moskvu ke změně válečných plánů. „Dokud Rusko těží ropu a prodává ji za celkem rozumné ceny, budou mít dost peněz, aby to nějak zvládli,“ uvedl Connolly. „Neříkám, že situace je pro ně růžová, ale mají dostatek prostředků na to, aby Putin nemusel zohledňovat ekonomiku, když uvažuje o válce,“ dodal.

Lukáš Kovanda: Česko nebude ručit za peníze pro Ukrajinu. A právo EU to umožňuje

Názory

Bezúročná půjčka EU Ukrajině, dojednaná včera nad ránem na summitu v Bruselu, ve skutečnosti není tak úplně půjčkou, a ani ne ze strany celé EU. To zní trochu jako zpráva rádia Jerevan, leč je to tak. Zúčastnění už nyní tuší, že s velkou pravděpodobností nebude splacena a že jde tedy fakticky o grant Ukrajině. Leda že by Rusko zaplatilo Ukrajině válečné reparace, což ovšem předpokládá jeho válečnou kapitulaci. Nebo že by se půjčka splatila z ruských devizových rezerv, ve zmrazeném stavu ležících na účtech zejména v Belgii, jež ale jejich využití pro takový účel kategoricky odmítá.

Lukáš Kovanda

Přečíst článek

Podle Sněgové historie ukazuje, že pravděpodobnost souhlasu Ruska s pro něj nevýhodným mírovým uspořádáním je vyšší, pokud země zažívá hospodářské problémy, jako tomu bylo na konci první světové války a sovětské války v Afghánistánu. Současná ekonomická situace však k tomu má stále daleko a bude ještě zapotřebí mnohem výraznější tlak na ruskou ekonomiku a mnohem více času, než se tak stane, uvedla Sněgová.

12 fotografií v galerii

Podle Sněgové se již nicméně vyčerpal ekonomický růst vyvolaný vzestupem vojenských výdajů a Kreml nyní musí přesunovat břemeno války na ruskou společnost, a to v podobě zvyšování daní. Rusové se navíc potýkají s růstem cen, zejména u zboží z dovozu, píše CNN. Na rozdíl od západních zemí však vysoká inflace nevyvolává velkou sociální nespokojenost, upozorňuje Sněgová. Poukazuje v této souvislosti na vliv vládní propagandy a represí.

Peníze českých občanů nepůjdou na prodlužování války na Ukrajině. Na síti X to uvedl předseda poslanců hnutí SPD Radim Fiala, který také poznamenal, že ministr obrany Jaromír Zůna (za SPD) na páteční tiskové konferenci jen popisoval stav, který zdědil po vládě Petra Fialy (ODS).

Zůna v pátek řekl, že podpora Ukrajiny bude pokračovat, Česko stojí na její straně a agresorem je Rusko. Pokládá ale za nutné hledat optimální cesty podpory napadené země. SPD, která nominovala Zůnu do kabinetu ANO, SPD a Motoristů, přitom prosazuje ukončení posílání peněz na Ukrajinu i české muniční iniciativy. Zůna ale poznamenal, že iniciativu v zásadě nikdo nezpochybňuje, o jejím osudu rozhodne vláda jako celek.

„Politika se nedělá podle titulků ani podle jedné věty vytržené z projevu. Jasně a bez obalu: žádné peníze českých občanů nepůjdou na prodlužování války na Ukrajině,“ uvedl Fiala. Cílem je podle něj válku co nejrychleji ukončit.

„Ministr obrany Zůna popisoval stav, který zdědil po vládě Petra Fialy. Neoznamoval nová rozhodnutí. Česká muniční iniciativa se prověří, stejně jako nákup F-35. Stát zkontroluje veškeré kontrakty. Proto zachovejme klid a rozvahu. Rozhodnutí, která se týkají bezpečnosti a veřejných peněz, vyžadují čas a pečlivé posouzení. Unáhlené soudy a mediální zkratky k porozumění nepřispívají,“ dodal Fiala.

Politika se nedělá podle titulků ani podle jedné věty vytržené z projevu. Jasně a bez obalu: žádné peníze českých občanů nepůjdou na prodlužování války na Ukrajině. Cílem je válku co nejrychleji ukončit, ne ji živit.

Jakákoli podpora má směřovat k míru, a to i přes mezinárodní…

— Radim Fiala (@RadimFialacz) December 20, 2025

Podobně se v pátek na facebooku vyjádřil předseda SPD a Sněmovny Tomio Okamura. „Žádné peníze českých občanů na nákup zbraní, munice a podporu války na Ukrajinu nepůjdou,“ poznamenal. Také podle něj vystoupil Zůna s informativním projevem, v němž popisoval situaci a východiska, která nová vláda zdědila po předchozí.

Muniční iniciativu Okamura označil za naprosto netransparentní. Česko na ní spolupracuje zejména s Nizozemskem a Dánskem. Letos Ukrajina dostala 1,8 milionu kusů munice, za celou dobu trvání iniciativy přes čtyři miliony kusů. Premiér Andrej Babiš (ANO) bude v pondělí o muniční iniciativě jednat s ředitelem české Agentury pro mezivládní obrannou spolupráci (AMOS) Alešem Vytečkou.

Nákup letounů F-35 si pak podle Okamury Česko nemůže dovolit. Zůna v pátek nicméně řekl, že ministerstvo obrany bude pokračovat ve strategických a významných modernizačních projektech, včetně právě nákupu amerických F-35.

Babiš v Bruselu rozehrál vlastně docela chytrou hru

Názory

Andrej Babiš nastavil v Bruselu nový vyjednávací tón. Postavil se mezi Západ a východní potížisty. Není divu, že pozice Česka k Ukrajině vyvolala takový rozruch, emoce kolem války jsou nejsilnější. Na co premiér sází?

Tereza Zavadilová

Přečíst článek