Laureáty Nobelovy ceny za chemii pro rok 2025 se stali Japonec Susumu Kitagawa, Australan Richard Robson a Američan Omar M. Yaghi. Švédská Královská akademie věd ocenila jejich průlomový výzkum metalo-organických sítí – nové formy molekulární architektury, která může pomoci řešit klimatické a environmentální výzvy současnosti.
Nobelovu cenu za chemii získala trojice vědců z USA a Ruska za objev a výzkum polovodičových nanokrystalů známých jako kvantové tečky. Jména čerstvých laureátů, kterými jsou Moungi Bawendi, Louis Brus a Alexej Jekimov, unikla na veřejnost několik hodin před oficiálním oznámením Královské švédské akademie věd.
Všechny tři letošní vědecké Nobelovy ceny mají blíže k běžné praxi, než by se na první pohled zdálo. Navzdory tomu, že jedna je udělena za výzkum DNA dávno vymřelých neandertálců, druhá za popis úplně nepochopitelných kvantových jevů a jen ta třetí dává chemikům okamžitý smysl.
Koncernu Agrofert loni meziročně stouply konsolidované tržby o 15 procent na 184,8 miliardy korun. Zisk po zdanění stoupl o více než polovinu na 5,8 miliardy korun ze 3,8 miliardy korun v roce 2020. Za růstem tržeb je podle holdingu hlavně zvýšení prodejních cen v chemickém segmentu v reakci na významné zvýšení vstupních nákladů a za růstem zisku hlavně zlepšení hospodaření v segmentech chemie a zemědělství, uvedl mluvčí koncernu Pavel Heřmanský.
Nobelovu cenu za chemii letos získali společně Němec Benjamin List a britský rodák působící v USA David MacMillan za vývoj "nového a důmyslného nástroje stavění molekul", známého jako asymetrická organokatalýza.
Generální ředitelka Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) Kateřina Arajmu s účinností ke konci března rezignovala na svou funkci. Ke kroku se rozhodla ze zdravotních a osobních důvodů, uvedlo ministerstvo financí. Arajmu vedla majetkový úřad od ledna 2015. Do funkce ji jmenoval tehdejší ministr financí a nynější premiér Andrej Babiš (ANO).
