Nobelovu cenu za chemii získal americko-ruský tým vědců za výzkum kvantových teček
Nobelovu cenu za chemii získala trojice vědců z USA a Ruska za objev a výzkum polovodičových nanokrystalů známých jako kvantové tečky. Jména čerstvých laureátů, kterými jsou Moungi Bawendi, Louis Brus a Alexej Jekimov, unikla na veřejnost několik hodin před oficiálním oznámením Královské švédské akademie věd.
Kvantové tečky jsou nanokrystaly z polovodičového materiálu o průměru kolem dvou až deseti nanometrů (nanometr je jedna miliardtina metru). Jejich malé rozměry jim propůjčují kvantové vlastnosti zcela odlišné od látek, ze kterých jsou vytvořeny. Díky zvýšené fluorescenci jsou používány například při výrobě displejů a osvětlení nebo v medicíně a biologii při označování buněk. „Katalyzují chemické reakce a jejich jasné světlo dokáže chirurgovi osvítit rakovinnou tkáň,“ doplnili akademici.
„Laureáti Nobelovy ceny... úspěšně vytvořili částečky tak malé, že jejich vlastnosti určuje kvantový fenomén. Částečky nazývané kvantové tečky mají nyní obrovský význam v nanotechnologiích,“ uvedl ve svém zdůvodnění Nobelův výbor pro chemii. Upozornil, že technologie má velkou budoucnost například při výrobě elektroniky, senzorů, solárních panelů nebo při kódované kvantové komunikaci.
Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství získala letos Maďarka Katalin Karikóová a Američan Drew Weissman, kteří položili základy pro vývoj mRNA vakcín proti nemoci covid-19. Oznámil to ve Stockholmu švédský Karolínský institut.
Nobelovu cenu za lékařství mají Maďarka a Američan za nenáviděné vakcíny proti covidu
Leaders
Bawendi (62) je Američan francouzského a tuniského původu, který patří k průkopníkům v oblasti výzkumu a vývoje koloidních kvantových teček a působí na Massachusettském technickém institutu (MIT). Brus (80) je profesorem fyziky a chemie na Kolumbijské univerzitě a Rus Jekimov (78) působí v americké výzkumné společnosti Nanocrystals Technology.
Jména byla známá předem
Udělování ceny za chemii dnes vzbudilo rozruch i proto, že jména jejích nositelů byla veřejně známá předem. Informaci, kterou jindy švédská akademie úzkostlivě tají až do oficiálního oznámení, obsahoval e-mail, který instituce dnes ráno zřejmě omylem rozeslala švédským médiím. „Tisková zpráva odešla ze zatím neznámých důvodů. Dnes dopoledne jsme se ze všech sil snažili zjistit, co přesně se stalo. Je to politováníhodné, litujeme toho, co se přihodilo,“ komentoval před médii únik informací generální tajemník Královské švédské akademie Hans Ellegren.
Nobelovu cenu za fyziologii a lékařství získala letos Maďarka Katalin Karikóová a Američan Drew Weissman, kteří položili základy pro vývoj mRNA vakcín proti nemoci covid-19. Oznámil to ve Stockholmu švédský Karolínský institut.
Nobelovu cenu za lékařství mají Maďarka a Američan za nenáviděné vakcíny proti covidu
Leaders
Nejmladší z čerstvých nobelistů, Američan Bawendi, na tiskové konferenci řekl, že je „velmi překvapený, ospalý, šokovaný... a poctěný“. Uvedl také, že se vzhledem k časovému posunu o předčasném úniku informací nic nedozvěděl a o udělení Nobelovy ceny poprvé slyšel až v telefonátu od švédské akademie.
Nobelova cena, která je letos dotovaná 11 miliony švédských korun (23 milionů korun), už letos zná své nositele také v oborech fyzika a lékařství. V úterý dostali ocenění francouzsko-americký vědec Pierre Agostini, Rakušan maďarského původu Ferenc Krausz a Francouzka působící ve Švédsku Anne L'Huillierová za využití extrémně krátkých světelných pulzů ke studiu chování elektronů v atomech a molekulách. Cenu za lékařství mají Maďarka Katalin Karikóová a Američan Drew Weissman díky vývoji mRNA vakcín. Cena se bude tento týden udílet ještě za literaturu a za mír; na závěr příští týden v pondělí také za ekonomii. Ceny budou slavnostně předány 10. prosince, v den výročí úmrtí švédského vynálezce dynamitu Alfreda Nobela, na základě jehož závěti vznikly.
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
