Vegetariánská a veganská jídla přestávají být pomalu a jistě pouhým doplňkem menu a stávají se plnohodnotným gastronomickým i byznysovým pilířem. Moderní restaurace ukazují, že práce se zeleninou, fermentací a lokálními surovinami je cestou k vyšší kvalitě, stabilnějším nákladům i širšímu publiku. Pražské bistro KRO patří mezi podniky, které tento posun ilustrují v praxi.
Tuzemský gastro koncept známý jako Manifesto Market v Berlíně zaujal. A pod novou značkou, Kalle Halle, tentokrát oživí čtvrť Neukölln.
Více než dvou hektarový pozemek na rohu ulic Stroupežnického a Ostrovského už téměř čtyři roky zaplňuje gastronomický koncept Manifesto, které nově na své palubě přivítá tureckého či indického šéfkuchaře a rozšíří i nabídku tuzemských piv.
Rychle, levně a hlavně chutně se najíst jsme tentokrát vyrazili do táckárny nedaleko Výtoně. Za oběd včetně nápoje jsme zaplatili každý něco kolem 160 korun.
Eska v Karlíně je vyhlášená chutnými snídaněmi, při nichž nesmí chybět chléb a skvělá káva. A vůně českého chleba upečeného ve speciální peci na dřevo se už line i na Letné.
Francouzi mají amuse bouche, Britové sendvič a Češi chlebíček. Jak se jeho podoba proměnila během 100 let? A který mají Češi nejraději?
S Velikonoci jsou od nepaměti spojená vajíčka a právě na pokrmy z vajec se specializuje pražské bistro Golden Egg. Sváteční menu sice nechystá, ale těší se zvýšenou návštěvnost.
Spousta lidí v Dlouhé ulici míří na vyhlášený „smažák“ do Lokálu, my vyrazili na „tácek“. Kolik v Apetitu stojí obědové menu?
Všechny pulty jsou obsazené. Není divu - v Masně Kozí vaří dobře a za skvělou cenu. Hlavní jídlo stojí kolem 160 korun.
Dolehla na mě první opravdická krize. Už jsem se z toho oklepala, ale nebylo to vůbec příjemné. Kombinace únavy, stresu a nepříliš nadějných vyhlídek měla na svědomí, že mi moje počínání přestalo dávat smysl. Navenek se to projevilo tím, že jsem byla dost nesnesitelná a všechny nepřiměřeně sekýrovala. Naštěstí to trvalo jen pár dnů. A dalo se to svést na hormony.
Bistro Topinka má za sebou dva měsíce fungování. Troufám si říct, že úspěšného. Kdyby Topinka nebyla v Krumlově, ale třeba v pražských Holešovicích, řekla bych si: „Super, už víme jak na to, víme, co funguje a co ne, pojďme na tom stavět a posouvat se dál.“ Jenže jsme v Krumlově, což je štěstí i prokletí zároveň. A po dvou měsících stojím opět na začátku.
