Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Zmařená balkánská mise. ČEZ nedostal z Bulharska ani euro

Zmařená balkánská mise. ČEZ nedostal z Bulharska ani euro
Profimedia
 ČTK

Společnost ČEZ požadovala náhradu škody v řádu stovek milionů eur. Tribunál uznal, že námitky nebyly bezdůvodné. Přesto Bulharsko podle něj neporušilo mezinárodní závazky. A ČEZ se tak žádné kompenzace škod nedomohl.

Energetická skupina ČEZ neuspěla v arbitráži proti Bulharsku, které vinila z poškození svého tamního podnikání. Česká společnost ve sporu žádala náhradu škody v řádu stovek milionů eur, podle arbitrů na ni ovšem nárok nemá. Uvedly to ve středu Seznam Zprávy. ČEZ působil na bulharském trhu od roku 2004, poslední aktiva tam prodal v roce 2021.

Spor o regulaci cen

ČEZ zahájil arbitráž u Mezinárodního střediska pro řešení sporů z investic ve Washingtonu v roce 2016. Firma to tehdy odůvodnila řadou zásahů bulharských institucí poškozujících podnikání společností ČEZ v Bulharsku. Skupině se nelíbily především úřední zásahy v oblasti stanovení a regulace cen elektřiny.

Česká společnost měla s bulharskými úřady problémy delší dobu. Od tamní Komise pro energetickou a vodní regulaci dostala velké množství pokut za údajné porušení povinností. Další spory měla skupina také s bulharským antimonopolním úřadem, který jí udělil pokuty za zneužití dominantního postavení na trhu.

Český kapitálový trh: Když miliardáři mlčí, burza chřadne

Proč český kapitálový trh stále není místem, kam si firmy masově chodí pro peníze a z nějž získávají výnosy i běžné domácnosti? Ekonomové mají jasno: na vině je hlavně nezájem českého byznysu sdílet svůj úspěšný příběh.

Přečíst článek

Verdikt tribunálu

„Tribunál v nálezu konstatoval, že ačkoli tyto nároky a argumenty společnosti ČEZ byly závažné a nebyly zjevně bezdůvodné, jednání Bulharska nedosáhlo takové právní intenzity, aby porušovalo mezinárodněprávní závazky Bulharska vyplývající ze Smlouvy o energetické chartě, a tudíž nebylo společnosti ČEZ přiznáno právo na náhradu škody,“ uvedl ČEZ.

Nepovedená expanze na Balkán

ČEZ vstoupil na bulharský trh v roce 2004, ve stejné době jako rakouská EVN, německý E.ON a další evropské energetické firmy, které začaly v zemi investovat s očekáváním, že nastane liberalizace energetického trhu. ČEZ zakoupil část bulharské distribuční soustavy, v roce 2006 pak koupil elektrárnu ve Varně. Po sporech s bulharskými úřady se ale rozhodl ze země odejít, své tamní firmy prodal v roce 2021 bulharské finanční společnosti Eurohold za 335 milionů eur (asi 8,13 miliardy korun).

Expanzi ČEZ na Balkán v minulosti označil několikrát za nepovedenou například premiér Andrej Babiš (ANO). ČEZ v minulosti působil také například v Rumunsku.

Majoritním vlastníkem ČEZ je stát, který prostřednictvím ministerstva financí vlastní 70 procent akcií společnosti. ČEZ za tři čtvrtletí loňského roku vydělal 21,5 miliardy korun, čistý zisk skupiny tak meziročně klesl o zhruba 6,5 procenta. Výsledky za celý rok 2025 by měla firma zveřejnit v březnu.

Energetická krize polevuje. Češi už spotřebu tolik neškrtí

Spotřeba energií loni meziročně vzrostla, ukazují nejnovější data z ERÚ. Nejvýrazněji stoupla spotřeba plynu. Hlavní roli sehrálo chladnější počasí. Růst ale podpořily i nižší ceny.

Přečíst článek

ZIMNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ

Myslet na budoucnost. To je hlavní téma zimního vydání magazínu Newstream CLUB. Hvězdou magazínu je Rony Plesl, který v rozhovoru poodkrývá velké plány pro další roky, které chce strávit v novém ateliéru za Prahou. Dále si můžete přečíst rozhovor s miliardářem a investorem Michalem Zahradníčkem, který před rokem otevřel fond Life BioCEEd a hledá skryté poklady ve vědeckých laboratořích.

Se svými vizemi budoucnosti se podělí i další výrazné figury českého veřejného dění včetně technologického evangelisty Petra Máry nebo ekonoma a filozofaTomáše Sedláčka

O zachování hodnot, tradic a budování odkazu hovoří Štěpán Laichter, který opravuje rodový dům na pražských Vinohradech od architekta Kotěry.

Čeští a slovenští dolaroví milionáři prožívají dobré časy. A to nikoli jen kvůli úspěchům v podnikání, ale také díky situaci na trzích, ukazuje nejnovější vydání Wealth Reportu, který ve spolupráci s agenturou Perfect Crowd připravila J&T Banka. Výnosy z akcií se vůbec poprvé staly hlavním zdrojem příjmů, když překonaly i výnosy z podnikání. A co je neméně podstatné: většina respondentů očekává, že dobře bude i nadále, třeba kvůli investicím do private equity. Kam dále tuzemští milionáři investují? I to zjistíte v novém vydání magazínu Newstream CLUB.

Desáté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.

Na další číslo magazínu se můžete těšit opět na jaře.

Související

Kovanda: ČEZ vyhrál arbitráž nad Gazpromem, přiznanou miliardu ale nejspíš neuvidí

Přečíst článek

Stanislav Šulc: EET se vrací. Ale kam zmizela Účtenkovka?

Ministryně financí Alena Schillerová představuje EET
ČTK
Stanislav Šulc

Stávající vláda Andreje Babiše během dvou dní uvedla hned několik radikálních novinek. Po novém ekonomickém plánu Karla Havlíčka to je nyní návrat elektronické evidence tržeb Aleny Schillerové. Oboje spojují dvě věci. Jednak to, že mají přídomek 2.0, zároveň poměrně nerealistická očekávání. Co by však mělo občana zajímat především, je odpověď na otázku, kam se poděla loterie Účtenkovka, která byla hlavním tahákem EET ve verzi 1.0.

Ministryně financí Alena Schillerová představila EET 2.0, která bude zcela jistě lepší, snesitelnější, dokonalejší a ve všech ohledech přijatelnější než ta původní zatracovaná, kterou dokonce sama předchozí vláda Andreje Babiše pozastavila kvůli pandemii.

Nová elektronická evidence tržeb se tou první zjevně v mnohém poučila, a tak kupříkladu nebude nabíhat postupně, ale plošně, dále si kvůli ní nikdo nebude muset kupovat žádnou kasu od českých miliardářů, ale stačí mu mobilní telefon.

A co je zcela zásadní revoluční počin: nebude se tisknout žádná účtenka. Co vypadá jako další vstřícné gesto, je ve skutečnosti přiznání, že nebude žádná Účtenkovka, tedy loterie o hodnotné ceny, která vybízela tradičně neposlušně švejkující Čechy brát si v provozech účty.

Dýška legálně a bez daně. Česko následuje globální trend

Ministerstvo financí vedle nové podoby EET a snížení DPH na nealkoholické nápoje navrhuje osvobodit spropitné od daně a odvodů. To by se nově – ať už zaplacené kartou, nebo v hotovosti – mělo stát oficiálním příjmem zaměstnanců. Spropitné by přitom mělo mít nulovou daň z příjmu a neměly by se na něj vztahovat ani odvody na sociální a zdravotní pojištění.

Přečíst článek

Konec předstírání

Konec Účtenkovky je tak ukázka toho, jak zavádění podobných „inovací“ v praxi funguje. První fáze je často spojená s nějakou pozitivní motivací, například v podobě hodnotných cen. O morálním rozměru celé události snad ani nemá cenu spekulovat, člověk by se v myšlenkách dostal tam, kam nejspíš ani nechce.

Ale nyní již vláda prostě EET zavede a už v podstatě nic nepředstírá: počítá s tím, že na daních vybere o 15 miliard korun víc, to je tedy podle ministerstva onen potenciál, který lze očekávat legalizací různých leváren ve službách a maloobchodu, které jsou tu v šedé, jinde dokonce v černé části ekonomiky.

Tedy zjednodušeně řečeno: EET má podle vlády zatočit s nepoctivci, které jinak nedokáže postihnout, na což ale ve skutečnosti dojedou všichni, což se nezměnilo proti původnímu plánu.

EET 2.0. Schillerová slibuje miliardy do rozpočtu

Evidence tržeb se vrací v nové podobě. Podle šéfky financí Schillerové nebude povinná pro nejmenší podnikatele. Fiskální přínos EET ministerstvo vyčíslilo až na 15 miliard korun ročně.

Přečíst článek

Smělé, přesto nedostatečné plány

Připomeňme pro kontext dva podstatné údaje: původní EET v roce 2017 (první celorok fungující s EET) vynesla zhruba pět miliard, což bylo v souladu s očekáváními od prvních dvou vlny, třetí ani čtvrtá vlna nikdy nezačaly, cílový dopad ve výši 18 miliard tak nikdy nenastal. Že by se to mohlo povést nyní je však spíše zbožné přání než reálný odhad.

Druhá podstatná věc je deficit státního rozpočtu, který se pro letošek má vyšplhat ke 310 miliardám korun. Pokud by EET přinesla opravdu oněch 15 miliard, bude to jako plácnutí do vody.

A musíme ještě připomenout, že současná situace má ke stabilitě poměrně daleko, takže by vláda měla přemýšlet spíše nad tím, jaká černá labuť v horizontu týdnů, maximálně měsíců rozmetá veškeré její plány, než nad tím, jestli se to náhodou nemůže stát.

Prezident ČR Petr Pavel a premiér Andrej Babiš

Stanislav Šulc: Ústavní krize kvůli Turkovi zažehnána. Jede se dál

Ústavní krize v Česku končí. V neděli Filip Turek oznámil, že Motoristé navrhnou premiérovi nové jméno na post ministra životního prostředí. V pondělí premiér Andrej Babiš skutečně oznámil, že nominuje na post Igora Červeného. A v úterý se nechal slyšet prezident Petr Pavel, že s tímto jménem nemá problém. Vše v pořádku, trvalo to jen dva měsíce, vláda bude komplet.

Přečíst článek

Apolitická technikálie

Přesto všechno EET vlastně není špatný nástroj. Ostatně zástupci různých profesních i hospodářských organizací si jej v podstatě chválí a věří, že může narovnat podmínky v dané oblasti.

Je pak poněkud s podivem, že deklaratorně nejvíce pro-podnikatelská strana ODS proti EET brojí a zaštiťuje se údajnými zájmy právě podnikatelů. Jenomže ti o to vlastně vůbec nestojí, a naopak EET podporují (byť je samozřejmě nutné chápat, že všechno je spektrum a nejsou jen čisté extrémy pro a proti EET).

EET by tak nejvíc slušelo, kdyby přestala být politickým problémem a stala se technikálií, u níž bychom řešili jen parametry a jinak ji zbavili veškerých politických, a ještě spíše ideologických nánosů.

Na druhou stranu, o čem bychom se potom bavili, že?

Michal Nosek: Když soudům nevěříme, zakážeme jim soudit

Rozhodnutí nevydat politiky k soudu už není slabostí, ale programem. Poslanecká sněmovna povýšila nedůvěru v justici na legislativní metodu a z politické imunity udělala náhražku rozsudku. Pokud soudům nevěříme, je přece zbytečné je obtěžovat.

Přečíst článek

Související

Bundeswehr kupuje drony od firmy, kterou platí kontroverzní Thiel

Peter Thiel
Gage Skidmore from Surprise, AZ, United States of America, CC BY-SA 2.0 <https://creativecommons.org/licenses/by-sa/2.0>, via Wikimedia Commons
Tereza Zavadilová
tzv

Německá armáda se v trendu posledních měsíců vyzbrojuje po uši. Kupuje například drony na 2,9 miliardy eur. Jenže problém: za start-upem, který je má armádě dodat, stojí šedá eminence americké politiky, miliardář Peter Thiel.

Zvýšené geopolitické napětí a nepředvidatelnost politiky kabinetu Donalda Trumpa zamíchaly vztahy i v NATO. V současném tlaku na vyzbrojování ostošest nakupuje zbraně i německá armáda. Teď se zdá, že je problém s drony, které má dodat firma financovaná Peterem Thielem. 

Bundeswehr kupuje drony za 2,9 miliardy eur, transakce je před finálním schválením. Dodat drony mají dvě mladé firmy, jednou z nich je start-up Stark. Jedním z jeho financiérů je Founders Fund finančníka Petera Thiela. Ten je považován za jednu z nejkontroverznějších postav v pozadí americké politiky. Někdejší partner Elona Muska v PayPalu, také zakladatel vojensko-datové firmy Palantir, která nyní má od americké armády zakázkové žně - například dodává služby kontroverzní antiimigrační instutuci ICE, jejíž agenti mají v poslední době na svědomí dvě smrti Američanů při protestech v Minnesotě. Thiel dlouhodobě vystupuje proti demokracii, loni na podzim vyvolal kontroverzi i v byznysovém světě, když pořádal přednášky o Antikristovi v podobě liberálních osobností. 

Martin Ondráček, Jan Polák, střela s plochou dráhou letu Flamingo nazvaná DANA 1, raketa, Dárek pro Putina

Češi se skládají na zbraně pro Ukrajinu. A částky rok od roku rostou

Navzdory tvrzením o únavě z války Češi dál posílají miliony na zbraně pro Ukrajinu. Podle Martina Ondráčka z iniciativy Dárek pro Putina občané chápou, že válka se nejlíp vyhrává pouze válkou. Kapitulace Ukrajiny by podle organizátorů sbírek destabilizovala Evropu. A přinesla další uprchlickou vlnu.

Přečíst článek

Německý ministr obrany Boris Pistorius vyjádřil znepokojení nad zapojením Thiela ve start-upu Stark. Pistorius uvedl, že výslovně sdílí obavy těch, které Thielova role znepokojuje, což jsou hlavně Zelení. „Musíme si prostě vyjasnit, jaký vliv pan Thiel skutečně má. Pokud má vliv na operace nebo drží blokační menšinu v jakékoli formě, pak mluvíme o jiné situaci, než kdyby byl například akcionářem s jednociferným procentuálním podílem bez vlivu na provoz,“ řekl během návštěvy velitelství speciálních sil v jihozápadním Německu.

Firma Stark nezveřejnila, kolik procent v ní Thiel drží, ani žádné detaily. V prohlášení uvedla, že Thiel také nemá žádná informační práva týkající se produktů nebo obchodních operací. „Jakýkoli přenos technických podrobností týkajících se našich produktů podléhá německým předpisům o kontrole exportu a vyžadoval by předchozí schválení Spolkovým úřadem pro hospodářství a kontrolu vývozu,“ uvedla firma.

Rozpočtový výbor Bundestagu má schvalovat nákup dronů příští týden. Kontroverzi budí nákup dronů také kvůli tomu, že se německá armáda chce vyvázat ze závislosti na amerických dodávkách. 

Pro Thiela v minulosti pracoval viceprezident JD Vance, miliardář byl také financiérem politického vzestupu Donalda Trumpa. Dalším akcionářem výrobce dronů Stark je Moritz Döpfner, který pro Thiela také dříve pracoval a získal od něj peníze na venture kapitálové investice. Je synem Mathiase Döpfnera, který je šéfem vydavatelského gigantu Axel Springer a osobním přítelem Petera Thiela. 

Donald Trump a Jeffrey Epstein v roce 1997

Thiel, Hoffman, Brin, Gates. Epsteinovy kontakty sahaly vysoko

Nově zveřejněné dokumenty amerického ministerstva spravedlnosti vrhají další světlo na vazby Jeffreyho Epsteina na technologickou elitu USA. Vedle Billa Gatese a Elona Muska se objevují jména jako Peter Thiel či Reid Hoffman. Úřady zdůrazňují, že samotná zmínka neznamená provinění. Spisy ale ukazují, jak systematicky Epstein budoval svůj vliv, píše CNBC.

Přečíst článek

Související

Doporučujeme