Energetická krize polevuje. Češi už spotřebu tolik neškrtí
Spotřeba energií loni meziročně vzrostla, ukazují nejnovější data z ERÚ. Nejvýrazněji stoupla spotřeba plynu. Hlavní roli sehrálo chladnější počasí. Růst ale podpořily i nižší ceny.
Spotřeba energií loni v tuzemsku začala růst, Češi spotřebovali více elektřiny, plynu i tepla. Nejvýrazněji oproti předloňsku stouplo využití plynu, meziročně o 6,5 procenta. Vliv na to měly především nižší teploty, projevily se ale i klesající ceny energií. Nárůst spotřeby byl patrný zejména u domácností. Rostla i výroba a tranzit energií. Novinářům to ve středu řekli zástupci Energetického regulačního úřadu (ERÚ).
Češi už energie neškrtí
Loni se tak definitivně otočil trend z předchozích let, kdy spotřeba energií, zejména v důsledku energetické krize a růstu cen, výrazně klesala. Spotřeba rostla v řádu procent u elektřiny, plynu i tepla. „Růst táhli zejména menší odběratelé z řad domácností a malých podnikatelů. Vliv měly jak klesající ceny, tak nižší teploty,“ popsal předseda ERÚ Jan Šefránek.
Čistá spotřeba elektřiny loni podle dat regulačního úřadu meziročně vzrostla o 1,8 procenta na 59 terawatthodin (TWh). Nejvýraznější nárůst energetici zaznamenali u domácností, které navýšily spotřebu elektřiny o 6,5 procenta. Spotřeba rostla i u podnikatelů, meziročně o 1,9 procenta. Na hladině vysokého napětí se provoz oproti předloňsku příliš nezměnil, spotřeba meziročně stoupla o 0,2 procenta. Naopak velkoodběratelé připojení na velmi vysoké napětí spotřebovali o 2,9 procenta elektřiny méně.
Zahraniční prezidenti vstupují do českého veřejného prostoru většinou jen na chvíli. Když se děje něco mimořádně zajímavého. Jinak o nich víme málo a zajímají nás ještě méně. Přesto dokážeme poměrně přesně říct, komu důvěřujeme. Průzkum důvěry tak připomíná spíš test domácích nálad než znalostí světa.
Michal Nosek: Češi ukázali, že vedle hokeje rozumí i geopolitice a diplomacii
Názory
V návaznosti na rostoucí spotřebu stoupla i výroba elektřiny, a to meziročně o 3,2 procenta na 76,25 TWh. Česko i díky tomu loni zůstalo čistým exportérem. Přeshraniční saldo, tedy rozdíl mezi vývozem a dovozem, meziročně vzrostlo z 6,7 TWh na loňských 7,4 TWh. Nejvíce elektřiny se vyrobilo z jádra, z něhož bylo 32,1 TWh. Následovaly hnědé uhlí s 25,2 TWh a fotovoltaiky s 4,3 TWh.
Plyn: skok o 6,5 procenta
Spotřeba plynu loni stoupla meziročně o 6,5 procenta na celkových 7,2 miliardy metrů krychlových (78,9 TWh). Velkou měrou k tomu podle ERÚ přispělo chladnější počasí. Zatímco předloni byla průměrná teplota roku 10,5 stupně, loni to bylo o 1,5 stupně méně.
K nárůstu přispěly všechny skupiny odběratelů. Domácnosti navýšily využití plynu meziročně o 9,9 procenta, podnikatelé o 9,3 procenta. U středních odběratelů se spotřeba oproti předloňsku zvýšila o 6,4 procenta, u velkoodběratelů pak o 3,4 procenta.
Tok plynu byl i tak loni stále výrazně nižší než před vypuknutím války na Ukrajině, zároveň ale o desítky procent vyšší než v roce 2024. Do tuzemských plynovodů přiteklo 8,5 miliardy metrů krychlových, meziročně o skoro 40 procent víc. Odteklo 1,3 miliardy metrů krychlových, tedy téměř čtyřikrát víc než o rok dříve.
Co se to děje? Z běžné zeleniny se stala „delikatesa“. Reagují podrážděně na sociálních sítích ruští spotřebitelé na to, že okurky dnes stojí víc než dovážené banány. Okurky se v Rusku staly posledním symbolem válečného zdražování. Politici bombardují dotazy jejich producenty, kteří veřejnost ujišťují, že okurky by měly zlevnit až se oteplí, zřejmě už v březnu.
Jsou snad ze zlata? Rusy šokuje cena oblíbených okurek
Money
Teplo: růst táhly služby i domácnosti
Stoupla i spotřeba tepla z centrálního zásobování, a to o 3,4 procenta na 68,2 petajoulu (PJ). Růst táhly hlavně sektory obchodu, služeb, školství a zdravotnictví a také domácnosti. Celkově se v tuzemských teplárnách vyrobilo 137 PJ, meziročně o 3,1 procenta více. Rostla zejména výroba ze zemního plynu a také z biomasy. Hlavním zdrojem produkce tepla ovšem stále zůstává hnědé uhlí, z něhož se loni vyrobila třetina tepla.
Ústavní krize v Česku končí. V neděli Filip Turek oznámil, že Motoristé navrhnou premiérovi nové jméno na post ministra životního prostředí. V pondělí premiér Andrej Babiš skutečně oznámil, že nominuje na post Igora Červeného. A v úterý se nechal slyšet prezident Petr Pavel, že s tímto jménem nemá problém. Vše v pořádku, trvalo to jen dva měsíce, vláda bude komplet.
Stanislav Šulc: Ústavní krize kvůli Turkovi zažehnána. Jede se dál
Názory
VYŠEL PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB
Lepší život jako téma čísla
Změna k lepšímu je jedním z témat aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Šířeji pak je tématem longevity, nebo obecněji lepší život. A to nejen každého konkrétního člověka, ale také společnosti nebo firem.
Na obálce magazínu je Radek Kašpárek. Hvězdný šéfkuchař je nový člověk, alespoň to říká v titulním rozhovoru. „Byl jsem prudší, výbušnější, taková neřízená střela. Celkově jsem se časem zklidnil, dostal se do větší pohody a tím se ve mně uklidnilo i ego,“ říká.
V novém magazínu tak čtenáři najdou například rozhovor s Pavlem Loudou. Jeho jméno patří k synonymům tuzemského vozoparku, protože je jedním z nejúspěšnějších prodejců aut u nás. Ale zároveň koupil také sklárny, v nichž pracovali jeho rodiče, investoval do nich stamiliony a dnes již může zhodnotit, jak se tato investice vyplatila.
Na rady rodičů vzpomíná také Barbara Paldus, dcera českých emigrantů, která se narodila v Kanadě, uspěla v Silicon Valley a dnes vyrábí kosmetiku, jež vychází z přírodních tradic, ale je podpořená high-endovou vědou. „Na magii sice nevěřím, ale umím věřit věcem, které zatím neumíme vysvětlit,“ říká vědkyně.
A o to, jak razantně změnit život po šedesátce, se podělí Hana Janata, lékařka, která v 55 začala profesionálně tančit a po šedesátce se stala modelkou. A spolupracuje s nejprestižnějšími značkami světa.
Třinácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.