Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Video je dnes minimálně stejně důležité jako fotka, zájem o vlogovací techniku roste, říká Eva Kučmášová z Canonu

Eva Kučmášová
Canon

Tradičních fotografů sice na jedné straně ubývá a trh se zmenšuje, současně se ale profilují nové kategorie. Jednou z nejdůležitějších se dnes stává tvorba na sociální sítě. Prodeje fotoaparátů ale ovlivňují i události jako olympiáda, mistrovství světa nebo třeba polární záře viditelná v Česku. „Lidé často vidí fotky profíků a chtějí si vyzkoušet totéž,“ vysvětluje Eva Kučmášová, ředitelka marketingové komunikace společnosti Canon pro střední Evropu.  

Jak se v posledních letech vyvíjí zájem o fotoaparáty?

Velká změna přišla během covidu. Fotografování patřilo mezi aktivity, které bylo možné provozovat. Zájem tak vzrostl i mezi amatéry. Od té doby se hodnoty drží, trh je stabilní. A zase roste i kategorie kompaktních fotoaparátů, která před lety utrpěla s nástupem chytrých telefonů. Lidé začali upouštět od nákupu jednoho foťáku na dovolenou nebo běžné denní focení. Teď ale tato kategorie zase roste díky sociálním sítím. Jedním z našich nejpopulárnějších produktů je PowerShot G7X, což je malý kompaktní fotoaparát oblíbený mezi influencery a celkově mladými lidmi. Kompakty se jen přesunuly z kategorie rodinných foťáků do kategorie influencer marketingu a tvorby obsahu.

Takže zájem o focení neklesá?

Panice rozhodně nepropadáme. Trh se v dlouhodobém horizontu sice zmenšil a asi se ještě trochu zmenšovat bude, ale hodně se vyprofiloval. Na jedné straně dnes máme amatérské fotografy, na té druhé pak lidi, kteří se focením živí. V této kategorii roste zájem o bezzrcadlovky a také dražší objektivy. 

Které další produkty patří mezi nejprodávanější? 

Jsou to především naše vlajkové lodě určené pro profesionální fotografy. V loňském roce jsme představili model R6 Mark III, který se rychle zařadil k nejoblíbenějším modelům. Neklesá ale ani obliba modelu R1, který je populární mezi sportovními fotografy. Největší boom ovšem zažívá právě vlogovací technika, která umožňuje jak fotit, tak i natáčet ve vysoké kvalitě. Na sociálních sítích se kvalita obrazu často podceňovala, ale dlouhodobě se ukazuje, že pro publikum je důležitá. A video dnes začíná být minimálně stejně důležité jako fotka. 

GCC - projekt Svět nevídaný

Eva Kučmášová: Svět nevídaný nemá být wow projektem, ale skutečnou osvětou

Jedním z nejzajímavějších uměleckých projektů u nás se stal Svět nevídaný. Organizace Czech Photo spojila síly s Canonem a Nadačním fondem Českého rozhlasu Světluškou a nachystaly výstavu, která umožňuje lidem se zrakovým postižením se lépe zapojit do vizuálního světa. Projekt, který soutěží o ceny Good Company Circle, popisuje marketingová ředitelka Canonu Eva Kučmášová.

Přečíst článek

O které kategorie už naopak takový zájem není? 

Určitě jsou to zrcadlovky, jejichž podíl na trhu se zmenšuje. To se promítá i do samotného vývoje. Výrobci se dnes mnohem víc zaměřují na bezzrcadlovky, které jsou v tuto chvíli na výsluní.

Jak moc váš byznys ovlivňují technologie jako open AI nástroje, kde si můžete vygenerovat jakýkoli obrázek chcete? 

V Canonu to zatím jako ohrožení nevnímáme. Naši fotografové fotí svatby, sporty  na úrovni mistrovství světa nebo olympiády, případně vytvářejí vlastní obsah na sítě – a to se generuje těžko. Od reklamních fotografů už ale občas slýcháme, že někteří jejich klienti přešli na AI fotky. Osobně si myslím, že to bude podobné jako s nástupem telefonů. Vliv tam bude, ale časem se naučíme žít vedle sebe. 

Zmínila jste, že trh se zmenšuje. S jakými výzvami se potýkáte? 

Jednak s konkurencí, ale to platilo vždy, dále i s pokročilými technologiemi u telefonů, které se průběžně zlepšují. Výrobci mobilů dnes žádné nové funkce nevymyslí, proto se primárně investuje do fotoaparátů. Největší výzvou je ale to, jak vzbudit zájem o fotografování. Žijeme ve zrychlené době a fotka přece jen vyžaduje trpělivost a čas, minimálně při postprodukci. Proto platí, že to není pro každého. Dříve jste si z dovolené přivezli pár fotek, dnes jich máte v mobilu stovky. Už i fotografové se často snaží být mimo sociální média, aby nebyli přehlceni obsahem. 

Co dnes nejvíc ovlivňuje prodeje? Kdy třeba rostou? 

Kromě sociálních sítí jsou to určitě akce a zásadní události, které s fotografováním souvisí. Pravidelně to vídáme před olympiádami, kdy rostou prodeje techniky vhodné pro sportovní fotografii. To se častěji týká profesionálních fotografů, ale už se na nás obrátili i amatérští fotografové, kteří si chtěli zkusit focení biatlonu nebo jiného oblíbeného sportu. Teď to bylo podobné s polární září. I díky naší spolupráci s partnerským planetáriem se objevila řada amatérů, kteří chtěli techniku na focení atrofotografie. To je zase hodně specifická kategorie, takže je vidět, jaký vliv podobné události mají. Lidé často vidí fotky profíků a chtějí si vyzkoušet totéž. 

Eva Kučmášová

Fotografie, které nemusíte vidět, stačí si na ně sáhnout. Canon připravil výstavu nejen pro zrakově postižené

Fotografie lze vnímat i jinými smysly než jen zrakem. Výstava Svět nevídaný, kterou připravila společnost Canon ve spolupráci s Nadačním fondem Českého rozhlasu − Světluška a organizací Czech Photo, je toho jasným důkazem. Díky technologii reliéfního tisku si tu můžete sáhnout třeba na známou fotografii nosorožce nebo snímek držitele Pulitzerovy ceny. Jsou „3D fotografie“ cestou, kam se budou ubírat trendy? Nejen o tom jsme si povídali s Evou Kučmášovou, ředitelkou korporátní a marketingové komunikace společnosti Canon ve střední Evropě.

Přečíst článek

S kým dalším spolupracujete, abyste zvyšovali povědomí o značce?

Nejvíc asi s Czech Foto, organizátorem soutěží Czech Nature Photo nebo Czech Press Photo. Ve spolupráci s nimi vzděláváme mládež, jezdíme po školách, děláme workshopy a také jsme partnery jmenovaných soutěží. Zásadním projektem je pro nás také World Unseen, kde jsme loni představili výstavu reliéfních fotek pro zrakově postižené. Spojili jsme se se Světluškou, abychom měli relevantní názor a nedělali to jen od stolu. Letos v rámci projektu spolupracujeme s Coral Spawning Lab a zabýváme se ochranou korálů. Na jejich dokumentaci poskytujeme techniku. To jsou přesně ty projekty, které dává smysl dělat i mimo hlavní byznys.

Dává to dnes větší smysl než klasické reklamy? 

Určitě ano, ale řada firem je stále nastavená primárně na okamžité výsledky, takže potom není tak jednoduché obhájit si podobné aktivity u vedení. 

Máte pocit, že podobné aktivity získávají na významu i s nástupem mladších generací? 

I u svých dětí vidím, že ano. Mladí lidé dnes mnohem víc dbají na to, aby firmy respektovaly lidská práva a řešily udržitelnost. Právě v projektu ochrany korálů mě překvapilo, jak se o toto téma mladí zajímají. Chtějí zachraňovat svět kolem sebe, aby tady zůstal i pro budoucí generace. Tím pádem mají jiné požadavky než předchozí generace a firmy se tomu budou muset přizpůsobit.

Máte pocit, že dnes musíte aktivně vyhledávat i další cílovky, abyste rozšiřovali uživatelskou základnu? 

Snažíme se o to, ale není to tak jednoduché. Jezdíme na různé sportovní a další akce, kde děláme workshopy, půjčujeme lidem techniku – teď například na mistrovství světa v krasobruslení. Canon je hodně založený na loajalitě zákazníků, proto se jim snažíme vycházet co nejvíc vstříc, oslovujeme je prostřednictvím akcí, řešíme s nimi, co by jim pomohlo, co je trápí a podobně. Lidí zabývajících se fotografií ubývá, o to víc s nimi chceme mluvit. A pak samozřejmě působíme v online světě sociálních sítí, tam je zase jednodušší dělat průzkumy a lépe se na cílové skupiny zaměřit. 

Vaší největší konkurencí je dlouhodobě Nikon. Když mluvíte o loajalitě, znamená to, že lidé obvykle nepřecházejí od jedné značky k druhé? 

S Nikonem jsme samozřejmě konkurenti, ale také se potkáváme na spoustě akcí. Teď se spíš snažíme společně podporovat fotografický svět jako takový. Nicméně zařízení kompatibilní nejsou, pro lidi jsou tak přechody mezi značkami poměrně složité. Především proto, že mají v technice nainvestováno hodně peněz.

Co dnes o nákupu rozhoduje? Je to kvalita, nebo dochází k tlaku na ceny? 

Konkurence se předhání a často nabízí slevy, což přirozeně ovlivňuje ceny a zákazníci na to slyší. Nicméně v Canonu slevy jako takové často nedáváme, jen občas nabízíme věci jako cashback. Naše cenová politika je nastavená jinak a soustředíme se primárně na kvalitu. 

Řeší zákazníci i udržitelnost? Rozvíjí se třeba trh s objektivy a dalším vybavením z druhé ruky? 

Rozvíjí, ale neřekla bych, že hlavní motivací je ekologická udržitelnost. Spíš je tam patrná snaha vyzkoušet si vybavení za méně peněz. Bazarové produkty obvykle kupují rodiče svým dětem nebo po nich sáhnou úplní začátečníci. Když pak u focení zůstanou, většinou přece jen přecházejí na nové vybavení. Když se bavíme o zelené udržitelnosti, zákazníci řeší především to, jaké máme obaly nebo jestli nepoužíváme zbytečně moc plastů. 

Eva Kučmášová

Vystudovala komunikaci na University of New York. Dnes vede korporátní a marketingovou komunikaci společnosti Canon ve střední Evropě a je také členkou středoevropského managementu firmy. Stojí za projekty jako výstava MEDA Ambasadorka umění v Museu Kampa, Kancelář budoucnosti, Tapetová revoluce s Canonem nebo výstava reliéfních fotografií Svět nevídaný. 

VYŠEL JARNÍ NEWSTREAM CLUB 

Soukromí je nový luxus. A možná i nejcennější dovednost dneška.

Jarní vydání magazínu Newstream CLUB se zaměřuje na téma, které dnes řeší miliardáři i běžní lidé – jak si uchovat vlastní prostor v době, kdy jsme neustále online. Soukromé kluby, tiché byty, digitální detox i život na očích veřejnosti.

V novém čísle přinášíme rozhovory s Vendulou Pizingerovou, youtuberem Tarym nebo zakladatelem Smarty.cz Petrem Syrůčkem. Nechybí inspirace ze světa byznysu, stylu ani cestování – a také konkrétní tipy, jak si soukromí znovu vzít zpět.

Jedenácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.

Na další číslo magazínu se můžete těšit v červnu.

Související

Telemedicína

Telemedicína může být velkým přínosem, je ovšem třeba řešit její bezpečnost

Přečíst článek

Evropa má v AI náskok před USA i Čínou, jen ho nevidíme, říká šéf technologické firmy Avenga

Clay van Doren, Avenga
Avenga/užito se svolením
 nst
nst

Často se v poslední době říká, že Evropa náskok v AI nedožene. Clay Van Doren, šéf nadnárodní technologické společnosti Avenga, to v komentáři pro newstream.cz vidí jinak. Evropa – včetně Česka – má šanci se dobrat k nezávislosti a lokalizaci AI: tím, že ji správně nasadí do průmyslu a reálné ekonomiky.

Evropa tento náskok nedožene tím, že se o to bude snažit. Takový rámec je sám o sobě pastí. Ve chvíli, kdy se evropské firmy začnou poměřovat s OpenAI nebo Baidu, už prohrávají – účastní se totiž závodu, který nejsou strukturálně připraveny vyhrát, a přehlížejí ten, ve kterém skutečně soutěží.

Upřímná odpověď zní: Evropa v AI nezaostává. Je napřed – ale v jiné kategorii. Zatímco USA soutěží v objemu kapitálu a Čína v rozsahu nasazení, evropskou výhodou je řešení nejtěžšího problému podnikového AI: jak ji bezpečně a předvídatelně integrovat do systémů, na nichž stojí reálná ekonomika – banky, nemocnice, továrny, energetika či veřejné služby. Zde není důvěra marketingovým sloganem, ale důležitou položkou v rozvaze.

Nařízení EU AI Act nebude pro firmy, které ho berou vážně, konkurenční nevýhodou. Naopak se stane katalyzátorem architektur, které jsou auditovatelné, vysvětlitelné a od začátku navržené v souladu s regulací. Přístup „compliance by design“ nutí firmy sladit governance a rozhodovací procesy už v rané fázi, právě tam, kde většina AI iniciativ selhává. Firmy, které tímto způsobem vyrostou, budou schopny exportovat svá řešení do všech regulovaných trhů. Ostatní si tuto schopnost budou muset do pěti let kupovat.

O chatbota opravdu nejde

Nezávislost neznamená vybudovat evropskou verzi ChatGPT. Znamená mít suverénní kontrolu nad třemi klíčovými oblastmi: kde jsou uložena data, kdo kontroluje infrastrukturu, na které běží, a zda si organizace udržuje vlastní inženýrské schopnosti tyto systémy provozovat i ve chvíli, kdy se dodavatel rozhodne změnit směr. Pokud je odpověď na všechny tři otázky „někdo jiný, někde jinde“, nemáte AI strategii, ale pouhou závislost.

Česko a širší region střední a východní Evropy zde hrají výrazně větší roli, než se často připouští. Velká část evropského průmyslu – ať už automobilového, finančních služeb, zdravotnictví či energetiky – stojí na inženýrských kapacitách ukotvených právě zde. Ne vedle problému, ale přímo v jeho jádru. Vysoká koncentrace talentu, blízkost k průmyslovým zákazníkům a zkušenost s provozem komplexních, regulovaných systémů činí z regionu CEE jeden z klíčových pilířů evropské AI budoucnosti. Vidíme to denně v naší praxi – od Prahy a Bratislavy po Varšavu a Bukurešť.

Času zbývá málo. V následujících třech letech se rozhodne, kdo bude architektem vlastní AI infrastruktury a kdo zůstane pouze nájemníkem v infrastruktuře někoho jiného. Tato volba ovlivní konkurenceschopnost na celou dekádu. Pilotní projekty ani PoC fáze nestačí. Klíčová je schopnost exekuce.

Nejde o náskok, který by Evropa měla dohánět. Jde o pozici, kterou může – a musí – sama definovat.

Clay Van Doren, šéf nadnárodní technologické společnosti Avenga.

Češi hojně využívají pomoc umělé inteligence

Lukáš Kovanda: Češi v digitální revoluci nezůstávají pozadu. AI už využívá většina mladých

Digitální dovednosti v Česku rostou rychleji než evropský průměr a mladá generace si už s umělou inteligencí běžně rozumí. Výzvou teď není dohnat svět, ale udržet tempo a proměnit schopnosti v reálnou ekonomickou výhodu.

Přečíst článek

Související

Německé firmy v Česku čekají dobrý rok, poroste obrat i investice

Automobilový průmysl
ČTK
Dalibor Martínek
lib

Německé firmy, které působí v Česku, vidí v naší zemi větší potenciál než v Německu, říká aktuální konjunkturální průzkum, který každoročně zpracovává Česko-německá obchodní a průmyslová komora (ČNOPK). Po osmi letech letos poprvé rostou investice do rozvoje podniků.

Jako největší riziko vnímají firmy cenu energií. Dalším úzkým hrdlem jsou kvalifikovaní zaměstnanci. Lidí vzdělaných v technických oborech je na trhu dlouhodobý nedostatek a velké firmy si své zaměstnance raději vzdělávají samy. Z průzkumu vyplývá, že u téměř všech ukazatelů jsou podniky pro rok 2026 optimističtější než loni. Do výsledků průzkumu se přitom promítl i vliv konfliktu na Blízkém východě.

Současnou ekonomickou situaci hodnotí podniky výrazně lépe než před rokem. Podobný trend je patrný i v hodnocení vlastního podnikání firem. Druhým rokem také pokračuje trend rostoucího očekávaného obratu.

Pozitivní naladění v průmyslu i obchodu

Jinými slovy, německé firmy, z nichž 125 se zúčastnilo průzkumu, jsou z hlediska vývoje podnikání výrazně optimističtější. Výjimečně pozitivní výsledky vykazuje sektor obchodu. Každá druhá firma očekává příznivější hospodářský vývoj, 64 procent firem počítá se zlepšením vlastního podnikání a 71 procent předpokládá v průběhu roku 2026 růst obratu. Tento trend podporuje stabilní domácí spotřeba i skutečnost, že americká cla už nestojí v centru pozornosti jako dříve.

Také v průmyslu panuje pozitivní naladění. Růst obratu letos očekává 45 procent podniků ve zpracovatelském průmyslu oproti 39 procentům v loňském roce. Ještě výraznější změnu lze sledovat u investic. Loni plánovalo jejich snížení 43 procent firem, letos už je to jen 29 procent. Zvýšení investic naopak očekává 34 procent podniků. Zastavil se tak osmiletý pokles investic.

Německý průmysl bude letos místo růstu stagnovat

Špatné zprávy pro německý průmysl. Místo růstu ho letos čeká stagnace

Německý průmysl bude v letošním roce v nejlepším případě stagnovat. Vyšší náklady na energie, rizika v dodavatelských řetězcích a domácí strukturální slabiny vyvíjejí na největší evropskou ekonomiku tlak. Uvedl to prezident Svazu německého průmyslu (BDI) Peter Leibinger.

Přečíst článek

Srovnání s aktuálním konjunkturálním průzkumem v Německu ukazuje, že česká ekonomika se vývojem stále více vzdaluje německému trendu. Nejzřetelnější je to u investic a výhledu zaměstnanosti pro rok 2026. Zatímco v Německu firmy investice v součtu sníží, v Česku je zvýší. V Německu očekává růst počtu zaměstnanců jen 12 procent firem, v Česku 29 procent.

„Zdá se, že alespoň v tuto chvíli už neplatí, že když ‚Německo dostane rýmu, česká ekonomika z toho onemocní zápalem plic‘,“ říká výkonný člen představenstva ČNOPK Bernard Bauer. „Navzdory strukturálním problémům a nejistotě v Německu si bilaterální česko-německý obchod udržuje vysokou odolnost a dosáhl rekordního objemu 115,7 miliardy eur.“

Jako největší riziko budoucího vývoje vnímá 51 procent firem ceny energií. Třiačtyřicet procent firem pociťuje nedostatek kvalifikovaných pracovníků. V pětiletém horizontu firmy považují za největší riziko zabezpečení dodávek surovin a energií. Evropa je i nadále výrazně závislá na dovozu fosilních paliv, která dnes tvoří zhruba 30 procent celkových nákladů energetického systému.

„Ceny jsou proto mimořádně citlivé na jakýkoliv geopolitický otřes,“ uvedla Claudia Viohl, CEO a předsedkyně představenstva společnosti E.ON Česká republika. Úspěšná energetická transformace proto podle ní není jen otázkou klimatických cílů, ale také předpokladem pro stabilní ceny, energetickou bezpečnost a dlouhodobou konkurenceschopnost Evropy.

Moskva

Ruská ekonomika slábne. Ani drahá ropa ji nespasí, varují zpravodajci

Ruská ekonomika se podle šéfa švédské vojenské rozvědky nadále potýká s vážnými problémy, a to i navzdory růstu cen ropy, který během konfliktu na Blízkém východě dočasně posílil příjmy Kremlu. Uvedl to deník Financial Times.

Přečíst článek

Za klíčové považují firmy především stabilní a předvídatelné regulatorní prostředí, které požaduje 64 procent podniků. Výrazná část firem zároveň volá po rychlejším rozvoji jaderné energetiky, zatímco urychlení rozvoje obnovitelných zdrojů podporuje 37 procent respondentů.

V rámci střední Evropy obsadilo z hlediska investiční atraktivity první místo Polsko. Rozhodly zejména výrobní náklady či dostupnost pracovní síly. Následuje Česko, poté Rumunsko, Slovensko, Bulharsko a na posledním místě Maďarsko.

VYŠEL JARNÍ NEWSTREAM CLUB 

Soukromí je nový luxus. A možná i nejcennější dovednost dneška.

Jarní vydání magazínu Newstream CLUB se zaměřuje na téma, které dnes řeší miliardáři i běžní lidé – jak si uchovat vlastní prostor v době, kdy jsme neustále online. Soukromé kluby, tiché byty, digitální detox i život na očích veřejnosti.

V novém čísle přinášíme rozhovory s Vendulou Pizingerovou, youtuberem Tarym nebo zakladatelem Smarty.cz Petrem Syrůčkem. Nechybí inspirace ze světa byznysu, stylu ani cestování – a také konkrétní tipy, jak si soukromí znovu vzít zpět.

Jedenácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.

Na další číslo magazínu se můžete těšit v červnu.

Související

Friedrich Merz, šéf CDU a Lars Klingbeil z SPD

Merz se dohodl se sociálními demokraty. Žádných sto dní na rozkoukání jeho vláda nedostane

Přečíst článek
Doporučujeme