Francouzské receptury, severská preciznost a česká ambice růst. Tisse Bakery během tří let vyrostla z malé řemeslné pekárny na síť podniků. Teď otevírá třetí pobočku na Smíchově a připravuje expanzi do Karlína.

Pražská pekařská scéna se v posledních letech výrazně proměňuje. Místo tradičních pekáren, kde se nakupovalo hlavně z nutnosti, přibývá podniků, které staví na kvalitě, transparentnosti a vztahu k surovinám. Jedním z nich je Tisse Bakery – značka, která během tří let vyrostla z malé provozovny na Vinohradech v síť.

14 fotografií v galerii

Po Vinohradech a Nuslích přibyla třetí pobočka na Smíchově (Toyen 1). A už se chystá čtvrtá v Karlíně, kam by se Tisse mělo rozšířit začátkem roku 2026. Smíchovská pobočka má být víc než jen prodejní místo: zákazníci tu mohou vidět celý proces pečení od těsta až po první croissanty vytažené z pece.

Základ nabídky tvoří kváskový chléb, máslové croissanty, briošky a sezónní pečivo. 

Vaří podle přírody, ne podle receptu. Karlínský Štangl může být dalším českým Michelinem

Enjoy

Karlín má nového favorita pro michelinskou hvězdu. Šéfkuchař Martin Štangl ve své restauraci Štangl vaří podle přírody, ne podle trendů.

Petra Nehasilová

Přečíst článek

Pekárny jako nový druh luxusu

Za Tisse stojí Elizaveta Timkina a Ivan Basin. „Chceme růst, ale ne za cenu kvality,“ říká spoluzakladatelka, která vystudovala potravinářskou technologii a pekařskému řemeslu se učila mimo jiné ve Francii u mistra Cyrila Brunnera. „Je pro mě důležité chápat, proč se těsto chová tak, jak se chová, nejen slepě následovat recept,“ dodává Timkina.

Mouka pochází z francouzského mlýna Viron, kvásky se pěstují s přesností laboratorního experimentu a každý krok výroby se průběžně ladí.

Malé řemeslné pekárny se v Praze stávají novým fenoménem, podobně jako kdysi kavárny. Jsou to místa, kam se chodí nejen pro chléb, ale i pro klid a kontakt s poctivostí.

Vedle Tisse se o podobnou cestu snaží i další značky jako Artic Bakehouse, Oh Deer Bakery, Mamma Coffee Bakery nebo Kabinet Chleba. Každá má svůj styl, ale Tisse mezi nimi vyniká důrazem na proces, preciznost a snahu spojit vědu s řemeslem.

Už i na Letné si dáte chleba s máslem za dvě stovky. Otevřela se tu nová Eska

Enjoy

Eska v Karlíně je vyhlášená chutnými snídaněmi, při nichž nesmí chybět chléb a skvělá káva. A vůně českého chleba upečeného ve speciální peci na dřevo se už line i na Letné.

Petra Nehasilová

Přečíst článek

Z Holešovic se stává gastro centrum Prahy. Lákají na street food i fine dining

Enjoy

Nejenom Karlín. I Holešovice se brzy stanou centrem kvalitní gastronomie. Spoustu nových podniků tam vzniklo, další jsou v plánu.

Petra Nehasilová

Přečíst článek

Čeští vědci vyvinuli revoluční způsob, jak vyrábět nanodiamanty pro kvantové technologie i lékařskou diagnostiku. Nový proces je tisíckrát rychlejší, levnější a taky ekologičtější.

Mezinárodní tým vedený Petrem Cíglerem z Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR (ÚOCHB) vyvinul metodu, která revolučně zrychluje a zlevňuje výrobu nanodiamantů s kvantovými centry. Tyto částice mají široké využití v lékařské diagnostice, vědeckém výzkumu i moderních technologiích.

Novým postupem lze během jediného týdne vyrobit tolik materiálu, kolik by se dosud vyrábělo více než 40 let. Na projektu se podílí také americká firma MegaDiamond, která plánuje nanosenzory vyrábět průmyslově. Výsledky zveřejnil prestižní časopis Advanced Functional Materials.

Nanodiamanty jsou částice menší než virus, které fungují jako citlivé senzory magnetického pole, elektrického náboje i teploty. Díky tzv. svítivým kvantovým centrům (NV centrům) dokážou reagovat na změny v okolí různě intenzivním světlem – zaznamenají tak i jednotlivé molekuly nebo teplotní změny uvnitř buněk.

Investor Michal Zahradníček: Česká věda má skryté diamanty, které zatím leží ladem

Leaders

Investice do primárního výzkumu jsou složité, ale potenciálně mimořádně ziskové. I tak probíhají zejména na Západě a nikoli ve střední a východní Evropě, říká investor Michal Zahradníček, jehož fond Life BioCEEd se zaměřuje právě na tuto oblast. „Náš fond má nyní půl miliardy, ale když bude potřeba, můžeme si zavolat více finančních prostředků, myslím, že bychom mohli proinvestovat 1,5 až 2 miliardy,“ říká investor.

Stanislav Šulc

Přečíst článek

Výroba trvá čtyři minuty místo dvou týdnů

Nový postup nazvaný PTQ (Pressure–Temperature–Quantum) trvá pouhé čtyři minuty. „Diamantový prášek se vloží do lisu, který vyvine velmi vysoký tlak a teplotu, čímž napodobí podmínky hluboko v zemském plášti. V nanodiamantech tak vzniknou kvantová centra. Aby se částice nespekly dohromady, přidává se obyčejná kuchyňská sůl, která se po procesu jednoduše odplaví vodou,“ vysvětluje mluvčí ÚOCHB Veronika Sedláčková.

Nanodiamanty vyrobené touto metodou navíc mají lepší optické i kvantové vlastnosti než dosavadní materiály.

Zlom pro výzkum i průmysl

„Nový způsob přípravy kvantových center je víc než tisíckrát rychlejší než standardní postup,“ říká postdoktorand z Cíglerovy skupiny Michal Gulka. Dříve trvalo vytvořit gram použitelného materiálu dva týdny, nyní jej tým dokáže vyrábět v kilogramech.

Podle Cíglera tato metoda otevírá dveře k novým technologiím – od precizních senzorů pro lékařskou diagnostiku až po mikroskopické detektory molekul využívající principy magnetické rezonance.

Výzkum vznikl i díky projektu AMULET, zaměřenému na vývoj víceškálových nanomateriálů. Ten spojuje osm mezinárodních partnerů pod vedením Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského. Projekt získal dotaci z Operačního programu Jan Amos Komenský v kategorii špičkového výzkumu.

Mladí vědci nevědí, že to nejde. A tak to udělají, dokazuje důkladná studie

Enjoy

Věda, stejně jako svět, který popisuje, je složitá. A přesto v ní dosahují úspěchů, a někdy převratných, mladí lidé, kteří ještě neměli dost času na to, aby pochopili, že něco prostě není možné. A tak se do toho pustí. A někdy toho – navzdory předpokladům zkušenějších kolegů – dosáhnou. A neplatí to jenom ve vědě, i když právě v ní se to dá dobře doložit.

Josef Tuček

Přečíst článek