Úspěch Muskova Neuralinku. První pacient prý dokáže myšlenkami ovládat kurzor myši

První pacient, kterému společnost Neuralink implantovala mozkový čip, nyní dokáže svými myšlenkami hýbat kurzorem myši na obrazovce, řekl zakladatel projektu Elon Musk. Podle něj se zdá, že se první účastník klinické studie po zavedení čipu do mozku zcela zotavil. O vyjádření informovala agentura Reuters.

Neuralink loni dostal od amerického Úřadu pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) souhlas k první klinické studii na lidech a na konci ledna Musk oznámil, že firma implantovala čip prvnímu člověku. Zařadila se tím k několika dalším projektům, kterým se v uplynulých letech takovýto zákrok podařil.

„Pokrok je dobrý a zdá se, že pacient se plně zotavil,“ řekl v pondělí Musk v rozhovoru vysílaném na jeho sociální síti X. „Pacient je schopen hýbat s myší po obrazovce jen svým myšlením,“ pokračoval.

Společnost Neuralink se stejně jako při lednovém oznámení k věci ihned nevyjádřila. Musk uvedl, že dalším cílem klinické studie je nyní provést prostřednictvím implantátu co nejvíce kliknutí myší.

Neurolog Martin Tolar: Náš lék na Alzheimera skutečně funguje. Čistí mozek

Leaders

Studoval v Česku, ale nejvyššího vzdělání dosáhl v Americe. „Bez byznysové školy v Michiganu bych nikdy nevybudoval Alzheon,“ říká lékař Martin Tolar, který je ze všech lidí na světě nejblíž funkčnímu a bezpečnému léku na Alzheimerovu nemoc. V závodě o tento lék byly největší farmaceutické firmy světa, včetně Pfizeru, kde Tolar léta pracoval. „Největší překvapení bylo, že jsme v tom závodě najednou zůstali téměř sami,“ dodává. Jak těžké bylo prosadit se v Americe? Jak chce léčit Alzheimera? A jak chce pomáhat Česku v pozitivním rozvoji? Odpovídá jeden z nejúspěšnějších Čechů současnosti.

Stanislav Šulc

Přečíst článek

Neuralink svůj mozkový čip o velikosti mince vyvinul v roce 2022, známý je také jako implantát rozhraní mozek-počítač (BCI). Zařízení, které bylo testováno na zvířatech, podle společnosti umožňuje zaznamenávat a bezdrátově přenášet mozkové signály do aplikace, jež dekóduje, jak se člověk hodlá pohybovat. Dlouhodobým cílem je přitom například umožnit lidem s kvadruplegií, neboli ochrnutím všech čtyř končetin, ovládat zařízení myšlenkami.

Na tomto konceptu neurovědci pracují po desetiletí. Už v roce 2004 voperovali američtí vědci ze společnosti Cyberkinetics mladému Američanovi do mozku čip, s jehož pomocí ovládal e-mail a hrál počítačové hry. Loni zase skupina švýcarských vědců oznámila, že jejich systém zahrnující mozkové implantáty pomáhá ochrnutému muži chodit.