Česká energetická společnost Energo-Pro podnikatele Jaromíra Tesaře dokončila nákup vodní elektrárny Baixo Iguaçu v Brazílii o celkovém výkonu 350 megawattů. O převzetí elektrárny za 260 milionů eur (zhruba 6,4 miliardy korun) firma informovala v březnu, musela ale ještě získat potřebná regulatorní povolení. Transakce je největší českou investici v Jižní Americe a Baixo Iguaçu se stala svým výkonem největším energetickým zdrojem Energo-Pro, sdělila mluvčí skupiny Hana Hikelová.
Energo-Pro loni v Brazílii převzala za 118,3 milionu eur sedm menších vodních elektráren o celkovém výkonu 90 megawattů. Firma také staví novou vodní elektrárnu Chorreritas v Kolumbii, jejíž uvedení do provozu očekává v příštím roce. „Růst portfolia v Latinské Americe je strategickým krokem v rámci geografické diverzifikace naší skupiny. Posilujeme tak odolnost vůči hydrologickým, geopolitickým i ekonomickým výkyvům,“ uvedl generální ředitel Energo-Pro Jakub Fajfr.
Elektrárna reguluje průtok ikonických vodopádů Iguaçu a zajišťuje minimální průtok i v obdobích sucha. Dodává energii pro zhruba milion obyvatel Brazílie, což odpovídá osmi procentům roční spotřeby brazilského státu Paraná. Elektrárna je v provozu od roku 2019, koncesi má platnou na 30 let. Tři turbíny ročně vyrobí víc než 1500 gigawatthodin elektřiny. Výstavba elektrárny stála zhruba půl miliardy eur, přehrada má rozlohu 32 kilometrů čtverečních.
Nákup od brazilské společnosti Copel financovala Energo-Pro kombinací vlastních zdrojů a externího financování. Skupina v letošním prvním pololetí vydala dluhopisy za 750 milionů eur se splatností v roce 2030. „Výtěžek emise byl určen právě na financování akvizice Baixo Iguaçu a optimalizaci kapitálové struktury skupiny,“ uvedla firma.
Po začlenění elektrárny Baixo Iguaçu mají energetické zdroje skupiny Energo-Pro instalovaný výkon 1850 megawattů. Společnost nyní provozuje 54 vodních elektráren v pěti zemích světa, vedle Brazílie také v Bulharsku, Gruzii, Turecku a Španělsku. Provozuje také distribuční sítě v Bulharsku a Gruzii a zaměstnává téměř 10 tisíc lidí.
Energo-Pro se na výstavbu, provoz a modernizaci vodních elektráren specializuje od roku 1994, nyní spravuje aktiva v hodnotě víc než 2,5 miliardy eur. Loni skupina zvýšila konsolidované tržby o 13 procent na 1,436 miliardy eur a provozní zisk (EBITDA) o desetinu na 355 milionů eur.
Udržitelností k lepšímu fotbalu, hodnotnějším nemovitostem a menším ztrátám finančnictví
Nejde o zelené sekýrování, nýbrž o lepší vyhodnocování rizik, říkají o fenoménu udržitelnosti nejen lidé ze světa peněz. Co riskují firmy, které zanedbávají nové povinnosti, jako je třeba ESG reporting? Proč může být poučným příkladem pro komunikaci zelené transformace Čína? Je plyn záležitostí minulosti nebo cestou do budoucnosti, například v dopravě? Nejen to se dočtete v následujícím výběru zajímavostí z dalších devíti dílů podcastu Trendy v udržitelnosti, za nímž stojí projekt [ta] Udržitelnost.
Hlavním tématem podzimního čísla magazínu Newstream Club je Sázka na Česko. Česko je totiž země s ohromným potenciálem. To je jedna ze spojovacích myšlenek vlivných českých podnikatelů. A ten potenciál je zejména v lidech. Jak ale tento potenciál vzít a přetočit jej ve skutečnou hodnotu, na které lze následně stavět růst? Právě o těchto otázkách jsme mluvili s několika výraznými figurami českého, slovenského, ale i světového byznysu.
Velmi aktivní, a přitom neotřelý způsob ukazuje galeristka Olga Trčková, která v centru Prahy vybudovala úspěšnou komerční galerii DSC Gallery. O tom, jak může Česko, či potažmo Česko a Slovensko uspět na globální scéně, pak vědí své miliardáři Vlastislav Bříza a Dalibor Cicman. První dokázal tradiční značku Koh-i-noor dostat do celého světa, druhý se svým e-commerce projektem GymBeam svět postupně dobývá.
Kromě rozhovorů s klíčovými osobnostmi trhu se v magazínu dozvíte také prognózu vývoje na pražské burze, proč se v Kuchyni na Pražském hradě nesmaží smažák nebo jak to vlastně mají Češi se svými chalupami.
Deváté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo se můžete těšit již v prosinci.
Související
Tesařovo Energo-Pro loni vydělalo nejvíc za svou třicetiletou historii
Dnes je již normální, že šéfové HR oddělení zasedají v managementech či představenstvech firem. Dříve to zdaleka nebylo pravidlem a zkušená manažerka z UNIQA zodpovědná za lidské zdroje, značku a udržitelnost Ganna Pidgorna tento posun jednoznačně vítá. „Pokud tomu tak ve firmách není, témata jako lidé, rozvoj, inovace či nové dovednosti nejsou dostatečně reprezentována,“ říká v podcastu Global Minds, který představuje významné zahraniční osobnosti promlouvající do byznysu v Česku.
Lidé, značka a udržitelnost. Zní to jako portfolio velmi košaté, až nesourodé. Ganna Pidgorna však tvrdí, že jde o oblasti dosti provázané. „Značka promlouvá ke klientům a také k celé společnosti prostřednictvím našich zaměstnanců. Je tedy velmi úzce propojena s lidmi. Záleží nám také na zkušenostech zákazníků, zkušenostech zaměstnanců a udržitelnosti, která zahrnuje sociální aspekt udržitelného podnikání. Jde o to, že toho, co říkáme navenek, si ceníme i uvnitř,“ vysvětluje ukrajinská rodačka Pidgorna.
Absolventka anglistiky a ekonomie pracuje pro česko-slovenský finanční dům UNIQA pět let. Kariéru ale zahájila v telekomunikacích, konkrétně v ukrajinsko-americkém mobilním operátorovi, kde začínala jako asistentka výkonného ředitele. Její pracovní elán a zapálení přivedly tehdejší management k myšlence, že s těmito vlastnostmi se skvěle hodí do HR oddělení. Pidgorna neváhala a tuto nabídku přijala.
video
Když máte zápal a ambice, nemůže to skončit špatně, říká šéfka Twista Nemika Menevse
Mohla pracovat v tureckém bankovním sektoru, stejně jako v diplomacii. Díky svému odvážnému životnímu postoji však Nemika Menevse v současnosti vede tuzemskou fin-tech společnost. „Nikdy jsem si nemyslela, že budu generální ředitelkou české firmy. Ale život přináší spoustu zajímavých věcí,“ říká generální ředitelka společnosti Twisto v podcastu Global Minds, který představuje expaty s výrazným vlivem na českou ekonomiku.
Inspirovalo jí, že k HR se ve firmě přistupovalo jako k velmi důležité divizi. „Měla jsem štěstí, protože tato společnost byla velmi orientovaná na lidi. Pracovalo v ní hodně mladých lidí, a firma se zaměřovala na to, jak růst a rozvíjet se. Dnes je normální považovat HR za zásadního partnera, ale tehdy tak nikdo nepřemýšlel. Tato společnost byla výjimkou. Když zasedal management, personální oddělení bylo vždy u stolu, účastnilo se všech diskusí o podnikání a růstu. Takže to byla opravdu dobrá lekce,“ vzpomíná Pidgorna.
Dnes je situace odlišná a šéfové HR oddělení již pronikají i do představenstev velkých firem, což je ostatně také případ Ganny Pidgorny. Pokud tomu tak ve firmách není, nejsou podle ní témata jako lidé, rozvoj, inovace či nové dovednosti, dostatečně reprezentována. „Domnívám se, že zástupci HR by měli být u toho, když se rozhoduje. Rozvoj lidí, jejich dovedností, organizačních schopností, způsobů práce, angažovanosti, vedení... To vše patří do gesce lidských zdrojů a já věřím, že je to klíčové a strategické,“ vysvětluje svou specializaci.
video
Riziko je palivem našeho byznysu. A rizik ve světě stále přibývá, říká v podcastu Global Minds Tobias Sonndorfer z VIG Re
Svět se rychle mění a s těmito změnami souvisí i akcelerace výskytu nových rizik. Ať už se tato rizika pojí s následky živelních katastrof, geopolitickým vývojem či digitalizací, je to téma jak pro pojišťovny, tak pro zajišťovny. „S novými hrozbami se musí vypořádat pojistitel i zajistitel. V podstatě děláme to, že se zabýváme velkými společenskými otázkami a snažíme se absorbovat a tlumit negativní dopady,“ říká generální ředitel zajišťovny VIG Re Tobias Sonndorfer v podcastu Global Minds, který představuje významné zahraniční osobnosti promlouvající do byznysu v Česku.
Pojišťovnictví bylo dlouho konzervativní. Určitě nešlo o odvětví, které by lačně absorbovalo technologické inovace. Postupně ale tento obor začal hledat možnosti, jak se posunout dopředu, a v tu chvíli byla Pidgorna se svou zkušeností z bouřlivě se rozvíjející oblasti telekomunikací ideálním člověkem na cestě k pokroku. „Celé odvětví se snažilo stát se více digitálním a inovativním. V tom jsem mohla pomoci,“ dodává Pidgorna.
Jejímu nástupu do pojišťovnictví předcházela ještě jedna zastávka. Po pracovních zkušenostech u mobilního operátora a v gigantickém Microsoftu si Pidgorna založila konzultační firmu. Ta se nakonec ukázala být cestou jak k „lidem“, tak do pojišťovnictví. „S partnerem jsme založili poradenskou firmu zaměřenou na zkušenosti zaměstnanců. V té fázi to bylo docela nové, učili jsme se i ze zkušeností zákazníků, dělali jsme různé projekty a mimo jiné jsem nabídla své služby pojišťovně AXA. Po mé prezentaci mi zavolala tamní HR ředitelka, kterou čekal přesun do centrály, a řekla mi: ´Máme pro vás něco zajímavého, ale je to in-house´,“ líčí Pidgorna. Nabídka ji zaujala, protože si chtěla rozšiřovat obzory profesně i zeměpisně, a tato pozice se měla vykonávat zčásti pro Ukrajinu a zčásti pro střední Evropu, včetně Prahy.
video
V Česku přibývá podnikatelů a investorů, kteří pokukují po zahraniční expanzi, říkají v podcastu Global Minds Logan Wright a Jiří Tomola z Dentons
K úspěšné mezinárodní expanzi potřebují české firmy a investoři po svém boku stále častěji odborníka na anglické právo, a to zejména když rozšiřují podnikání do nových a náročných jurisdikcí, říkají v pilotním díle podcastové série Global Minds, která představuje významné zahraniční osobnosti promlouvající do byznysu v Česku, partneři pražské kanceláře Dentons Logan Wright a Jiří Tomola.
Pro definitivní odchod z Ukrajiny se Pidgorna rozhodla v roce 2019. Tvrdí však, že Prahu si nevybrala ona, ale že tomu bylo naopak. „Moje pozice v pojišťovně AXA byla přestavěna do podoby, která pro mě nebyla příliš zajímavá, a tak jsem odešla. Po nějaké době mě oslovili z české pobočky AXA a zeptali se mě, jestli bych nechtěla přijet,“ přibližuje okolnosti přesunu do Česka.
Rozhodnutí nebylo snadné a vyžádalo si důkladné konzultace v rodinném kruhu. „Zpočátku jsem měla značné obavy. Hned jsem to chtěla odmítnout. Ale jen pár minut před tímto rozhovorem jsem mluvila o tom, že o věcech je třeba přemýšlet. Tak mi v té chvíli došlo: dobře, možná bych se měla řídit svou vlastní radou,“ vzpomíná.
Rozhodování napomohlo i to, že v Praze se lze vzdělávat na německojazyčných školách, takže manažerčin syn mohl navázat na své předchozí studium. „Mělo to své klady i zápory. Opustili jsme krásný dům, spoustu přátel, příbuzných, ale byla to také příležitost začít něco nového, poznat nový život, novou kulturu. Prahu jsem znala a milovala, znala jsem prostředí pojišťovny AXA a důvěřovala tamním lidem, což bylo důležité. Změnit všechno a jít do úplně neznámého prostředí musí být těžší,“ srovnává Pidgorna.
Překvapení ale přesto přišlo záhy po přesunu do Prahy. Pidgorna ještě ani nestihla vybalit všechny své věci, když přišel telefonát od šéfa. „Zeptal se mě, jestli sedím. Řekla jsem, že ne, protože jsem si ještě nerozbalila židle. A on řekl, že jsme na prodej. Prakticky ve stejnou dobu dorazil covid,“ líčí složitý začátek v Praze.
Jak se Ganně Pidgorně podařilo v těchto náročných podmínkách adaptovat?
Proč do studia Global Minds přišla s ubrusem?
A kde vidí spojnice mezi svou profesí a improvizační divadelní formou Playback?
I to se dozvíte v podcastu Global Minds. Epizoda se spouští v úvodu tohoto článku. Najdete ji i v kanále Newstream Podcasty na Spotify či Apple Podcasts.
Ganna Pidgorna
Po dokončení studia anglického jazyka, literatury a ekonomie v ukrajinském Charkově se Ganna vydala na kariérní dráhu v technologickém sektoru, kde se zaměřovala především na oblast lidských zdrojů a firemní kultury. Její profesní cesta ji později zavedla do společnosti AXA, kde působila jak v regionu střední Evropy, tak na Ukrajině. V současné době zastává pozici ředitelky pro lidské zdroje, značku a udržitelnost v česko-slovenském finančním domě UNIQA. V této funkci se věnuje nejen budování firemní kultury a prostředí, které posiluje jednotlivce, ale i podpoře efektivního fungování týmů a rozvoji živé komunity, což umožňuje všem plně realizovat svůj potenciál. Zaměřuje se také na prosazování strategie a identity značky UNIQA a agendu udržitelnosti, aby společnost zůstala v regionu odpovědnou a inspirativní. Ganna je certifikovanou odbornicí na metody vnitřní práce – včetně koučování, improvizace a embodimentu (propojení mysli a těla) – zaměřené na usnadnění změn založených na uvědomění. Žije v Praze se svým manželem a synem a aktivně se věnuje improvizačnímu divadlu.
PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ
Hlavním tématem podzimního čísla magazínu Newstream Club je Sázka na Česko. Česko je totiž země s ohromným potenciálem. To je jedna ze spojovacích myšlenek vlivných českých podnikatelů. A ten potenciál je zejména v lidech. Jak ale tento potenciál vzít a přetočit jej ve skutečnou hodnotu, na které lze následně stavět růst? Právě o těchto otázkách jsme mluvili s několika výraznými figurami českého, slovenského, ale i světového byznysu.
Velmi aktivní, a přitom neotřelý způsob ukazuje galeristka Olga Trčková, která v centru Prahy vybudovala úspěšnou komerční galerii DSC Gallery. O tom, jak může Česko, či potažmo Česko a Slovensko uspět na globální scéně, pak vědí své miliardáři Vlastislav Bříza a Dalibor Cicman. První dokázal tradiční značku Koh-i-noor dostat do celého světa, druhý se svým e-commerce projektem GymBeam svět postupně dobývá.
Kromě rozhovorů s klíčovými osobnostmi trhu se v magazínu dozvíte také prognózu vývoje na pražské burze, proč se v Kuchyni na Pražském hradě nesmaží smažák nebo jak to vlastně mají Češi se svými chalupami.
Deváté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo se můžete těšit již v prosinci.
Související
video
Když máte zápal a ambice, nemůže to skončit špatně, říká šéfka Twista Nemika Menevse
Polský prezident chce ulevit rodinám. Zní to úctyhodně, že? Ve výsledku dost možná ale udělá díru do rozpočtu, peníze rozdá bohatým a potřební zůstanou na holičkách. Opatření je dalším příkladem, že plošné daňové úlevy ekonomickou nerovnost nesnižují, ale spíše zvyšují. Politici je ale mají rádi, protože jsou to levné populistické dárky pro voliče. Efektivní ekonomická a sociální politika se ale dělá jinak.
Polský prezident Karol Nawrocki minulý týden podepsal svůj vlastní návrh zákona, na jehož základě by měly být rodiny s dvěma a více dětmi osvobozeny od daně z příjmu. Prezident zvolený na konzervativní a do značné míry populistický blok Právo a Spravedlnost tak splnil svůj slib z volební kampaně.
Úleva se bude vztahovat na příjmy až do výše příjmu 140 tisíc zlotých (cca 800 tisíc korun nebo 33 tisíc eur) ročně, což je pohodlně nad průměrnou mzdou. Příjmy nad touto hranicí se budou danit dle obvyklých pravidel.
Podle Nawrockého opatření odlehčí rodinám od finančního tlaku, podnítí ekonomickou aktivitu a zvýší spotřebu. V konečném důsledku má z daňových prázdnin ekonomika benefitovat, i když státnímu rozpočtu pěkně pustí žilou. Úlevy vyjdou na částku kolem tří miliard eur, které podle prezidentské kanceláře pokryjí výnosy ze zpřísnění daňového systému. I polští experti však upozorňují, že je to velmi optimistický odhad.
Jestli Nawrocki umí dobře účtovat se dozvíme až v roce 2027, kdy bude k dispozici první bilance. Už dnes ale lze konstatovat, že jde o krok velmi netradiční. A i když zní dobře, tak naplňuje znaky spíše populistického rozhazování s nejasnými výsledky, než rozvážné a efektivní sociální politiky.
Pomoc nebo dárek pro voliče?
Rodiny, zvláště s větším počtem dětí, jsou jednou z ohrožených skupin rostoucími životními náklady, nedostatkem bydlení i chudobou. Ty, které netěží z mezigenerační podpory, nemají v systému moc možností, jak svou situaci výrazně zlepšovat. Je proto zcela na místě, aby státy hledaly způsoby pomoci. Konzervativní politici navíc bývají posedlí porodností, a tady by finanční motivace mohla udělat víc, než nic nepřinášející pokusy o definici v manželství v ústavě.
Na první pohled vypadá polské řešení jako levicové a sociální. Jenže opravdu jen na první pohled. Jestli někoho napadá, že pomůže ohroženým rodinám a sníží nerovnosti, bude nepříjemně překvapen. Paradoxně k ekonomické nerovnosti velmi pravděpodobně ještě přispěje. Když se podíváte na další ekonomické návrhy Karola Nawrockého, je jasné, že o sociální rovnost prezidentovi nejde. Obsahují například osekání daně z kapitálových zisků a další úlevy, které využijí téměř výhradně bohatí lidé. Je to populismus pro jeho vlastní voliče. Nic víc, nic míň.
Karel Pučelík: Nezapomínat na vize a „schmoozing“. Odstrašující lekce z prvního roku Keira Starmera
Otevřená rebelie vlastních poslanců minulý týden veřejně ponížila britského premiéra Keira Starmera. Kdyby se nyní rozhodovalo o složení parlamentu – rok po volbách, možná by se premiérem nestal. Z velké části za to můžou jeho školácké chyby. Poučit se z nich mohou ostatní evropští lídři... A i on sám.
S plošnými daňovými úlevami coby sociálním opatřením to není tak jednoduché. V této polské podobě, a tamější ekonomové na to upozorňují, skončí většina peněz u střední třídy a u bohatších rodin. Naopak rodiny s malými příjmy si slevy skoro vůbec nevšimnou. Zatímco bohaté rodiny slevu využijí na maximum a ušetří ročně skoro 2600 eur, ty s příjmy na úrovni minimálních mezd ušetří kolem dvou stovek. Přitom jsou to právě tito lidé, kteří snižují spotřebu, bojují s účty za bydlení a musí se dvakrát rozhodovat, jestli opravdu chtějí dalšího potomka.
Drtivá většina Poláků zákon samozřejmě podporuje. Kdo by nechtěl víc peněz bez práce? Je to ale krátkozraké a nelogické, zvláště u nízkopříjmových domácností. Ty totiž dostanou z celkového balíku úlev jen zlomek, většinu poberou jejich movitější spoluobčané. O náklady se ale podělí všichni – ba dokonce je pocítí hlavně ti chudší.
Pokud budou v rozpočtu peníze chybět, dluhy zaplatí celý národ. To se může odrazit i ve veřejných výdajích, například ve zdravotnictví nebo školství, na které spoléhají chudší domácnosti, bohatší (kteří úlev využijí maximálně) obvykle mají možnost využívat soukromých škol a zdravotnictví.
Plošná opatření nejsou efektivní
Nabízí se otázka, zda vůbec nejbohatším ulevovat. Co z toho společnost má? Patrně nezvýší spotřebu tak, jako to lze očekávat u nejchudších. Peníze dost možná nakonec skončí na spořících účtech nebo v investicích.
U nás podobná diskuse probíhala vcelku nedávno v souvislosti se zrušením superhrubé mzdy. Jak potvrzuje studie think tanku IDEA, i tato reforma vzešlá ze spolupráce ANO s ODS byla ku prospěchu zejména bohatým, progrese už tak dosti nepříliš progresivního daňového systému oslabila a nerovnost dokonce vzrostla.
To, že nějaký zákon vypadá sociálně, ještě neznamená, že skutečně sociální je. Je třeba vždy číst etiketu, nestačí jen vidět obal. Pokud má opatření vést k větší rovnosti, je nutné s téměř hodinářskou přesností směřovat peníze tam, kde jsou potřeba. Efektivní sociální politika musí být cílená přesně na ty skupiny, které čelí největším obtížím a kde se výsledek nejvíce propíše do ekonomiky. Plošná opatření k tomu zpravidla nevedou.
V Česku vyhrál nacionalismus ve verzi light, píší Poláci o volbách
Rozhodné vítězství populistů neznamená, že Česko bude jako Maďarsko. Není ale jasné, jakou cenu zaplatí vláda Andreje Babiše za většinu v parlamentu, píše polský list Rzeczpospolita o výsledcích českých parlamentních voleb. Vítězství Babiše nemusí znamenat špatnou zprávu ani pro Polsko, ani pro Evropu, míní další polský deník Gazeta Wyborcza, podle kterého pragmatik Babiš nebude českou verzí Viktora Orbána a zvrat v dosavadní prozápadní české politice je málo pravděpodobný.
Prázdná hesla, okázalá gesta, hra se strachem. Vypadá to, že volební kampaň nabídne padesát odstínů populismu. Moc seriózních témat jsme se zatím nedočkali, a pokud ano, hrají jen vedlejší roli.
Hlavním tématem podzimního čísla magazínu Newstream Club je Sázka na Česko. Česko je totiž země s ohromným potenciálem. To je jedna ze spojovacích myšlenek vlivných českých podnikatelů. A ten potenciál je zejména v lidech. Jak ale tento potenciál vzít a přetočit jej ve skutečnou hodnotu, na které lze následně stavět růst? Právě o těchto otázkách jsme mluvili s několika výraznými figurami českého, slovenského, ale i světového byznysu.
Velmi aktivní, a přitom neotřelý způsob ukazuje galeristka Olga Trčková, která v centru Prahy vybudovala úspěšnou komerční galerii DSC Gallery. O tom, jak může Česko, či potažmo Česko a Slovensko uspět na globální scéně, pak vědí své miliardáři Vlastislav Bříza a Dalibor Cicman. První dokázal tradiční značku Koh-i-noor dostat do celého světa, druhý se svým e-commerce projektem GymBeam svět postupně dobývá.
Kromě rozhovorů s klíčovými osobnostmi trhu se v magazínu dozvíte také prognózu vývoje na pražské burze, proč se v Kuchyni na Pražském hradě nesmaží smažák nebo jak to vlastně mají Češi se svými chalupami.
Deváté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo se můžete těšit již v prosinci.
Související
Termín podání daňového přiznání pro OSVČ je už jen do pátku
