Co umí nový Datatrezor od České spořitelny a jaké jsou další možnosti ukládání elektronických dokladů
Bezpečně uložit doklady a cenné dokumenty není vždy jednoduché. Můžete si pořídit domů trezor nebo mít bezpečnostní schránku v bance. Co si ale počít s dokumenty, vzácnými rodinnými fotografiemi a doklady v elektronické podobě, které potřebujete mít dostupné a nesmíte je ztratit? Na výběr máte několik variant, kam dokumenty ukládat. Možnosti nabízejí i dvě banky.
Ukládání důležitých digitálních dokumentů stále většina lidí začíná řešit až v okamžiku, kdy se jim ztratí papírové i elektronické verze. Pokud se jedná jen o staré účtenky, doklady o covid testech, nebo třeba smlouvy za dovolené před deseti lety, není to až takový problém. Chybí-li však smlouvy k bytu, pojištění, potvrzení o absolutoriu školy, rodné či oddací listy členů domácnosti nebo jejich zdravotní dokumenty, může to být problém už docela velký.
U většiny těchto dokumentů sice můžete požádat příslušné instituce o vydání duplikátu, bývá to ale zdlouhavé. A zvláště po několika desítkách let to může být i nemožné. Vyplatí se proto mít nejdůležitější rodinné dokumenty na bezpečném místě jak v papírové podobě, tak i v té elektronické. Originály si můžete uložit třeba do domácího trezoru nebo bezpečnostní schránky v bance a mít pak k některým doma ověřené kopie. Je praktické mít bezpečně uloženou i elektronickou verzi původního dokladu, ideálně rovnou s elektronickým podpisem. A tyto digitální dokumenty si pak můžete ukládat doma v počítači, do cloudu nebo dokonce i v bance. Ne všechna tato místa mají ale stejnou úroveň zabezpečení, aby se k nim nedostal někdo nepovolaný.
Digitální úložiště v bance už od 2015
Jako první z bank se specializovaným úložištěm pro dokumenty nazývaným Šanon přišla v roce 2015 na český trh Air Bank. Tato služba je dostupná zdarma, ale jen pro klienty banky přes internetové nebo mobilní bankovnictví. Využívat ji přitom mohou jak klienti s běžným účtem, tak i podnikatelé. Momentálně ji podle mluvčího banky Michala Kuzmiaka používá zhruba 5 procent klientů, a to zejména k ukládání účtenek a faktur.
Výhoda Šanonu podle Kuzmiaka je, že z dokumentu je možné rovnou vyčíst údaje a zaplatit, pokud by se jednalo o fakturu. Tato služba totiž například umí připomínat i termíny související s uloženými doklady. „Klient si také může účtenku nebo fakturu přiložit ke konkrétním platbám a tím mít nad svými financemi větší kontrolu,“ vysvětluje Kuzmiak a dodává, že každý klient zde má k dispozici 8GB prostor, kam si může ukládat jednotlivé soubory v několika typech formátů až do velikosti 5 MB.
Česká spořitelna nabízí ukládání i klientům jiných bank
Datatrezor je pak novinka, se kterou Česká spořitelna vyšla na světlo právě v tomto týdnu. Jedná se o digitální bezpečnostní schránku, která umožňuje uchovávání digitálních dokumentů v bezpečném prostředí. Nejedná se však o klasické uložiště, ale o datový trezor se speciálním zabezpečením. Klient se do Datatrezoru totiž přihlašuje pomocí své bankovní identity, což zaručuje dvoustupňové ověření. Díky tomu tak nedojde podle expertů banky ke zneužití nebo zapomenutí přístupových údajů. „Obsah Datatrezoru je navíc šifrovaný a vidí do něj pouze majitel, ani my jako banka obsah nevidíme. Nemůže tak dojít ani ke skenu a vytěžování obsahu, jako tomu může dojít u jiných cloudových úložišť,“ vysvětluje Karel Mareček, který se na vývoji novinky podílel.
Notáři i pozůstalí to mohou mít jednoduší
Jedním z hlavních důvodů pro vytvoření nové služby podle něj bylo, aby bylo možné mít uschované všechny důležité dokumenty bezpečně na jednom místě. „A nejde jen o případ, kdy dokumenty budete potřebovat a zrovna si nebudete moci vybavit ve které složce nebo ve kterém úložišti je máte uschované. Mysleli jsme i na případy, kdy dojde na nejhorší, aby vaši blízcí měli veškeré důležité dokumenty na jednom místě a ulehčilo jim to projít už tak náročným dědickým řízením a o nic důležitého nepřišli,“ popisuje Mareček.
Může se jednat například o smlouvy k životnímu pojištění, přístupová hesla, smlouvy k nemovitosti nebo k autu, doklady k půjčce nebo na energie, osobní dokumenty, klíče ke kryptoměnám nebo třeba i o poslední vůli. „Jako banka jsme povinni Datatrezor při dotazu notáře nebo dědice předat. Různá úložiště ale tuto povinnost nemají,“ upozorňuje Mareček.
Datatrezor má kapacitu 15 GB a po prvním měsíci užívání zdarma přijde na 49 korun měsíčně. Přihlašování není ani teritoriálně omezené a je tak možné se do této digitální bezpečnostní schránky přihlásit odkudkoliv z celého světa, kde je přístup k internetu. Tým Datatrezoru to podle Marečka vyzkoušel prý i z Velikonočního ostrova. Novinka České spořitelny překvapivě cílí nejen na vlastní klienty, ale i na klienty ostatních bank. Stačí, aby měli vlastní Bank iD od své banky a mohou službu také využívat, protože není součástí bankovnictví.
Další možnosti, kam si ukládat elektronické doklady
Prvním místem, kam si lidé obvykle jinak elektronické doklady ukládají, bývá hard disk vlastního počítače. Pokud to je jediné místo, kde elektronické doklady máte, riskujete podle expertů ztrátu dat v případě poškození nebo krádeže počítače či disku. Určitě je proto nutné dělat si pravidelně zálohy nejdůležitějších složek a mít je zabezpečené heslem. Variantou pro zálohy mohou být i externí disky se speciální funkcí tajné zabezpečené složky. V případě smrti majitele může mít však rodina problém se k těmto dokumentům na disku dostat, protože o nich ani nemusí vědět nebo je nebude umět zpřístupnit.
Podobný problém pak může být, pokud si ukládáte dokumenty na externí cloudy třeba od společnosti Google, Apple a dalších. Tyto společnosti sice umožňují každému majiteli účtu nastavit si, co se má s jeho účtem při delším nepoužívání stát a koho je třeba kontaktovat. Ne každý majitel účtu má ovšem vlastní plán digitálního dědictví vůbec nastavený. Vymáhání přístupu k účtům a uloženým dokumentům pak může být pro rodinu problematické a příbuzní musí navíc vědět, kterou službu a u které sociální sítě či cloudového provozovatele měl původní majitel vůbec registrovanou.
Další variantou, kam je možné si bezpečněji ukládat dokumenty, může být případně i datová schránka, protože má také několikastupňové přihlašování. Její prostředí ale pro účely ukládání dokumentů zatím není zrovna uživatelsky přívětivé, protože tato služba primárně slouží ke komunikaci s úřady. Datová schránka se ale také řeší v dědickém řízení, takže se k jejímu obsahu nakonec pozůstalí dostanou.
Uloženými digidoklady se ale zatím jen tak neprokážete
Ani jedna ze zmiňovaných možností však dnes neumí uschovávat dokumenty v podobě oficiálně uznatelných dokladů, tedy abyste se uloženými doklady mohli rovnou prokazovat například u přijímaček na vysokou školu, či při nástupu do zaměstnání. A neumí to tedy ani Datatrezor České spořitelny. Podle Marečka to zatím ani neumožňuje legislativa, ale banka se tím už zabývá. Určitou variantou však mohou být oficiálně digitálně podepsané doklady.
Výjimku představuje také nejnovější varianta aplikace eDoklady, kde se s uloženým elektronickým občanským průkazem můžete už na řadě oficiálních míst prokazovat. Nic dalšího si do aplikace ale sami neuložíte. Časem by tam měl být i řidičský průkaz a další oficiální doklady vydané státem a případně zdravotní dokumenty jako je například očkovací průkaz. Podrobnější harmonogram, kdy se další doklady do této aplikace dostanou, není podle Jakuba Palaty, mluvčího Digitální a informační agentury, však ještě k dispozici. Dá se ale prý předpokládat, že už do dvou let by se to mohlo významně změnit.
Díky digitální občance už nemusíte vždy a každému ukazovat všechny osobní informace, ale jen ty, které jsou opravdu potřeba. Výhody občanky v chytrém mobilu zatím však nyní využívá jen půl milionu Čechů. Donedávna se s ní totiž na mnoha místech prokazovat nedalo. Od 1. července ji ale už jako oficiální doklad uznává řada institucí od policie přes soudy až po katastrální či živnostenský úřad. V další fázi se má připojit i pošta a školy. Shrnujeme pro vás to nejdůležitější, co byste o digitální občance v mobilu měli vědět, abyste ji mohli bezpečně používat a na co si dát pozor.
Občanku v mobilu už akceptují na mnohých úřadech. A pošta stále nic
Money
Společnost Vita software, která dosud dodávala většině stavebních úřadů systém pro stavební řízení, žádá po ministerstvu pro místní rozvoj (MMR) 360 milionů korun, píše web HN.cz. Pokud stát firmě Vita software nezaplatí, hrozí podle serveru, že mu firma neposkytne data ze starých stavebních řízení. Ministerstvo plánuje, že údaje získá bez účasti stávajících dodavatelů.
Data ze stavebních řízení v ohrožení. Dodavatel systému žádá po ministerstvu 360 milionů
Reality
Na nákup už můžete dnes vyrazit i bez peněženky, mobilu či bez chytrých hodinek, a přesto jej během vteřiny zaplatíte. Stačí k tomu platební prsten. Novinku tento týden představila mBank. Možná ale nebude tato banka letos s prstenem poslední. Zjistili jsme detaily fungování, i které další banky o tom uvažují.
Nákup zaplatíte už i prstenem. Zatím jen od mBank. Víme, s čím přijdou ostatní banky
Money
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
