Po přijetí eura Bulharskem dosáhl podíl zemí eurozóny s horším ratingem, než má Česká republika u agentury Fitch Ratings, historického maxima. Zatímco ještě v roce 2008 měly všechny státy eurozóny lepší hodnocení než Česko, dnes je tomu přesně naopak – více než dvě třetiny eurozóny zaostávají.

Po včerejším přijetí eura ze strany Bulharska vzrostl podíl zemí eurozóny, které mají u agentury Fitch Ratings horší rating než Česká republika, na historicky rekordních více než sedmdesát jedna procent. Již od loňska tak poprvé v historii platí, že horší rating než Česko má více než dvě třetiny států platících eurem.

Sedm hubených let v Česku končí

Money

V Česku v nadcházejícím roce skončí éra sedmi hubených let. Mzdy v očištění o inflaci konečné definitivně dorovnají úroveň roku 2019, píše v komentáři hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovadna. Jak se tedy Čechům bude dařit příští rok?

Lukáš Kovanda

Přečíst článek

Lepší rating než Česko vykazuje podle agentury Fitch pouze šest zemí eurozóny. Jde o Německo, Nizozemsko, Lucembursko a dále Finsko, Rakousko a Irsko. Hned tři z těchto zemí – Finsko, Rakousko a Irsko – však mají rating lepší pouze o jediný stupeň, a spadají tak do stejné kvalitativní kategorie jako Česká republika. Všechny ostatní státy eurozóny, včetně nejen Francie, ale také Belgie, Estonska, Slovinska či Španělska, mají nejen horší rating než Česko, ale zároveň i rating nižší kategorie.

Rating nejvyšší („tříáčkové“) nebo druhé nejvyšší („dvouáčkové“) kategorie, do níž patří i Česká republika, nyní v eurozóně vykazuje pouze šest zemí z jednadvaceti: Německo, Nizozemsko, Lucembursko, Rakousko, Finsko a Irsko. Přitom Finsku agentura Fitch zhoršila rating loni koncem července ze stupně AA+ na AA. Rakousku zhoršila rating rovněž loni, a to začátkem června, také z AA+ na AA. Irsko naopak patří k nemnohým zemím eurozóny, jejichž rating se zlepšuje – loni koncem května mu jej Fitch zvýšila z AA- na AA.

Česká republika drží rating AA- nepřetržitě od začátku srpna 2018, tedy již více než sedm let. Je přitom pozoruhodné, že za tuto dobu byl stav českých veřejných financí předmětem četných, často vášnivých debat – politických, odborných i veřejných. Z pohledu mezinárodně respektované ratingové agentury Fitch se však hodnocení Česka nezměnilo ani jedním směrem. Jak se říká, doma není nikdo prorokem.

Celkem patnáct z jednadvaceti zemí eurozóny, tedy více než sedmdesát jedna procent, má nyní horší rating než Česká republika. Jde o dosud nejvyšší podíl v historii. Ještě začátkem března 2008 přitom měly všechny státy eurozóny lepší rating než Česko – včetně Řecka a Slovinska, které přijalo euro v roce 2007, i Kypru a Malty, jež vstoupily do eurozóny v roce 2008.

Zatímco tedy v březnu 2008 mělo sto procent zemí eurozóny lepší rating než Česká republika, nyní – v lednu 2026 – je to již pouze zhruba dvacet devět procent. Tento vývoj odráží výrazné zhoršení stavu veřejných financí většiny zemí eurozóny za posledních necelých osmnáct let, zatímco Česká republika dokázala své veřejné finance v tomto období dále zlepšovat.

Agentura Fitch potvrdila Slovensku rating, varuje však před sílícími ekonomickými limity

Money

Mezinárodní ratingová agentura Fitch Ratings potvrdila hodnocení úvěrové spolehlivosti Slovenska na stupni A-. Výhled ratingu zůstává stabilní, což signalizuje, že Fitch v dohledné době jeho změnu neočekává. Agentura upozornila, že na rating Slovenska má příznivý vliv členství země v Evropské unii a v eurozóně. Zároveň však poukázala na rostoucí státní dluh a omezení pro hospodářský růst ve středně dlouhém období.

ČTK

Přečíst článek

Pouze tři země eurozóny dnes mají lepší rating než Česká republika o více než jeden stupeň. Jde o Německo, Nizozemsko a Lucembursko, které vykazují nejvyšší možné hodnocení AAA. Tyto tři státy jsou zároveň jedinými zeměmi eurozóny s ratingem vyšší kategorie než Česko.

Finsko, Rakousko a Irsko mají rating stejné kvalitativní kategorie jako Česká republika (AA nebo AA-). Všech ostatních patnáct zemí eurozóny, včetně nováčka Bulharska, pak vykazuje rating nižší kategorie než Česko, tedy „jednoáčkové“ nebo ještě horší hodnocení.

Maďarsko následuje Mexiko či Argentinu. Dojednal Orbán měnovou unii s USA?

Politika

Maďarský premiér Viktor Orbán se při návratu z USA pochlubil i dalším, dosud nezmiňovaným úspěchem. Vedle podle svých slov trvalé výjimky z amerických sankcí na dovoz ruských energetických surovin prý Maďarsko může počítat také s dolarovou ochranou ze strany USA. „Včera jsem s americkým prezidentem dojednal ustavení finančního štítu,“ přiblížil agentuře Bloomberg Orbán další z výsledků svého jednání s Donaldem Trumpem.

Lukáš Kovanda

Přečíst článek

Počet miliardářů celosvětově roste. Vede to k tomu, že stále více ovládají i politiku. To platí i v Česku.

Před pětadvaceti lety sestavovaly tehdy Lidové noviny první žebříček nejbohatších Čechů. V čele stál Karel Schwarzenberg, byli tam i další aristokraté a v zámoří úspěšní sportovci. Český archetyp miliardáře-podnikatele teprve vznikal, ze šedé zóny devadesátých let. Přesto se tam už objevilo několik známých postav, Petr Kellner, Pavel Tykač i Andrej Babiš. Pak jiní privatizační dravci, které vzal čas. 

V Americe byla situace trochu jiná, nejbohatšími lidmi byli tehdy zástupci rodů tradičních průmyslníků a obchodníků, a také trojice Bill Gates a Paul Allen z Microsoftu a Larry Ellison z Oracle. Přelom tisíciletí ale přinesl s rozmachem technologií a dot.com euforie do světa novou postavu, technologického miliardáře, zakladatele a vizionáře. Během čtvrtstoletí vznikla kasta miliardářů, kteří otevřeně vstupují do veřejného dění i politiky. A mění si svět k obrazu svému. 

Čtvrtstoletí 2000-2025: Jak se Češi naučili opět pít víno

Enjoy

Ještě v roce 2000 byla nabídka většiny restaurací více méně stejná: mohli jste si dát dvojku bílého, tedy nejčastěji Müllera či Veltlín, nebo dvojku červeného, kdy jste pravděpodobně dostali Frankovku nebo Svatovavřinecké. V lepším případě to bylo „od známého z Moravy, který je vinař“, v horším to bylo z obecně dostupných zdrojů. Dneska je situace radikálně jiná. Lepší. Na druhou stranu „dvojku“ už skoro nikde nedostanete.

Stanislav Šulc

Přečíst článek

Nárůst bohatství

Za posledních 25 let došlo k neuvěřitelnému nárůstu bohatství i počtu nejbohatších lidí světa. Podle tradičního žebříčku magazínu Forbes bylo na přelomu tisíciletí na světě necelých pět set dolarových miliardářů, nyní je to šestkrát tolik. A majetek, který ovládají, ze zešestnáctinásobil. Pomohly tomu levné peníze, technologický pokrok i vzetup bohatství Asie.

V Česku v posledním čtvrtstoletí dominovalo několik silných postav. Mocenské centrum se vytvořilo kolem PPF Petra Kellnera, který tragicky zemřel v roce 2021. Do té doby do jeho kruhu patřili lidé kolem exprezidentů Miloše Zemana a Václava Klause (ke kterému se po smrti Kellnera přiblížil jiný miliardář, Pavel Tykač, coby financiér jeho Institutu Václava Klause. Lidé kolem IVK jsou základem dnešních Motoristů. 

Evropská unie potřebuje do dalšího čtvrtstoletí odvahu. Hrozí, že přijde o duši

Názory

Evropská unie je v lepším stavu, než si připouštíme. Za čtvrtstoletí se z ní stal stabilní projekt. Nemusíme se obávat (nebo se těšit), že by měla v brzké době končit. Vede se ale boj o její podobu. Pokud má být úspěšná, bude třeba jít v procesu integrace dál, zároveň je ale třeba počítat s tlakem euroskeptiků, kteří už sice nechtějí EU zničit, ale zásadně ji přetvořit zevnitř.

Karel Pučelík

Přečíst článek

Andrej Babiš se v devadesátých letech na základě privatizovaného Agrofertu, tehdy hnojivářské společnosti, a chytrého skupování zemědělských družstev, potravinářských firem i chemiček vypracoval v majitele miliardového zemědělsko-potravinářsko-chemického kolosu. Na prahu tisíciletí již vstupoval do veřejného dění, chtěl privatizovat státní Unipetrol. Z toho nakonec sešlo, ale postupně se Babiš naposouval do politiky. Vzestup mocné figury „politika + podnikatele“ znamenalo pro Česko předběhnutí doby. Donald Trump se podobným způsobem do politiky dostal až v roce 2016 - a nutno přiznat, že z hlediska domácího vlivu a majetku byl Babiš dále než on.

Do první ligy lidí miliardářů s největším vlivem na dění patří Daniel Křetínský, který se ale více soustředí na své zahraniční vztahy a akvizice, pak Karel Komárek coby hráč v průmyslu, hazardu i inovacích, Marek Dospiva (jehož Penta se ale už drží primárně developerských projektů) a nově rodina Strnadů, jejímuž raketovému růstu pomohlo vyzbrojování po válce na Ukrajině. 

Pokrok i dominance

Co ale mění svět mnohem zásadnějším způsobem, je vzestup vrstvy technologických miliardářů v USA. Technologická dominance Silicon Valley v poslední dekádě dorostla do globálního vlivu skoro na všechno. Přinesli obrovský technologický pokrok, svět se za čvrtstoletí neskutečně změnil. 

Začali také kontrolovat informační prostor, protože tradiční média se po nástupu sociálních sítí dostala pod existenční tlak. Giganti jako Meta, Google, Amazon, Apple, Microsoft, Open AI a především firmy Elona Muska a bohaté venture kapitálové fondy vytvořily novou globální oligarchii. Zakladatelé a jejich lidé zásadně mění svět, nejprve technologickými platformami, které přinesly disrupci do mnoha odvětví, nyní budou měnit svět závodem o umělou inteligenci.

Tito podnikatelé nyní během vlády Donalda Trumpa přímo ovlivňují politiku, například viceprezident JD Vance je jedním z lidí ze Silicon Valley a Musk největším sponzorem Trumpovy kampaně. Podnikatelé dobře vědí, že osud gigantů zatím ještě do velké míry záleží na státní regulaci a legislativě, takže propojení moci se jim hodí. 

Zatím platí, že kdo umí spojit peníze, emoce a jednoduchý příběh, získá politickou moc. Propojení politiky s ekonomikou možná vede k větší efektivitě v řízení státu, ale minimálně u části veřejnosti k hodnotové frustraci. Výsledkem je také – minimálně v USA – růst ekonomiky ve tvaru K, tedy chudí chudnou a bohatí bohatnou, což je trend, před kterým ekonomové kvůli AI varují všude na světě. 

Prezident popřál vládě úspěch. Bude ji prý ale hlídat

Leaders

Prezident republiky ve svém novoročním projevu prohlásil, že chce vládě nechat prostor, aby byla úspěšná. Nicméně hlavní úspěch života v Česku podle něj záleží na občanech. "Česko je skvělá země, a proto bychom si měli více věřit," prohlásil.

nst

Přečíst článek