Nový díl talkshow Na kus řeči s právníky se zabývá praktickým nasazováním umělé inteligence v právnické praxi, hostem je Daniel Vejsada, associate partner PRK Partners, specializující se na praktické i právní stránky umělé inteligence. Moderátor tohoto dílu je Tereza Erényi, advokátka PRK Partners.

Daniel Vejsada popisuje, že samotné nasazení nástroje s umělou inteligencí je teprve začátek cesty, nikoli konec, jak to může vypadat z marketingových prezentací dodavatelů. Skutečná práce podle něj přichází právě až po nasazení: školení, nastavování procesů, hledání vhodných use-casů, testování limitů a učení se, jak AI do každodenní práce bezpečně a smysluplně zapojit. PRK Partners má za necelý rok za sebou desítky interních školení, přesto je kancelář stále ve fázi „adopce“ těchto nástrojů – část právníků AI využívá intenzivně, část jen občas a část si k ní teprve hledá cestu. Zároveň zaznívá, že vývoj je extrémně rychlý: to, co bylo špičkové „minulý týden“, nemusí platit dnes.

V další části se debata posouvá k tomu, jak AI mění práci právníků. Daniel zdůrazňuje, že nejde jen o nový nástroj, ale o změnu způsobu uvažování i pracovních postupů. Přirovnává situaci k nástupu e-mailů, které zásadně zrychlily právní komunikaci a očekávání klientů. Podobně AI podle něj urychlí práci např. s velkými objemy dokumentů – a brzy může být standardem, že klient bude i ve vztahu k rozsáhlé dokumentaci očekávat výstupy v řádu hodin, nikoli dnů.

Důležitým aspektem je také jazyková stránka, respektive práce v češtině (a případně obdobně slovenštině). Daniel vysvětluje, že schopnosti jazykových modelů v těchto jazycích se výrazně zlepšují, ale zároveň to často znamená nutnost používat nejlepší (a tedy i dražší) modely. Tereza doplňuje, že v mateřštině chyby rozpozná jednodušeji, zatímco v angličtině může výstup působit přesvědčivěji – a i to je součást rizika.

Na otázku, zda AI právníky nahradí, odpovídá Daniel střízlivě: část právních služeb nahradí téměř jistě, zejména ty rutinní a opakované, ale tento trend už běží roky i bez generativní AI díky automatizačním nástrojům. Nečeká však, že by se AI v dohledné době dostala do stavu, kdy samostatně povede soudní řízení nebo komplexně bude řídit transakce. Podstatné podle něj je, že AI bude „dílčím vykonavatelem“ a hlavně nástrojem v rukou právníka – pro rychlejší, efektivnější a přesnější práci.

Dále se Daniel věnuje rizikům, zejména halucinacím a falešné přesvědčivosti výstupů. Upozorňuje, že generativní modely nejsou „zdrojem informací“ ve smyslu knihovny, ze které vytahují přesné znění zákonů či judikatury, jak ji mnozí chybně používají. Jsou to prediktivní modely textu, a pokud je uživatel požádá o přesný paragraf bez napojení na ověřené zdroje, výsledek bude často nepřesný – byť může působit věrohodně. Zásadní rozdíl ale nastává, když AI dostane k dispozici přístup k garantovaným zněním právních předpisů či judikatuře, které halucinace výrazně omezí, což nám umožňují naše interně vytvořené nástroje. Daniel zároveň varuje před používáním obecných, volně dostupných chatbotů pro otázky českého práva bez kontroly – laik totiž často nedokáže chybu rozpoznat a může se opřít o smyšlené paragrafy či rozhodnutí, což následně komplikuje situaci i advokátům.

V závěru se rozhovor stáčí k tomu, jak AI vnímají klienti. Daniel vymezuje dvě hlavní roviny: jednak mlčenlivost, ochrana dat a osobních údajů, jednak dopad na cenu. U mlčenlivosti popisuje přísný přístup PRK Partners: interní prostředí, kde jsou konverzace a dokumenty uchovávány lokálně, a současně využití externích modelů jen za podmínek, které garantují zpracování dat v EU a režim „zero data retention“ – tedy aby data mimo kancelář zůstávala pouze po nezbytně nutnou dobu pro vytvoření odpovědi a neměl k nim nikdo třetí přístup. K cenové otázce Daniel dodává, že jednoznačná odpověď zatím neexistuje, ale trend může směřovat od čistě hodinového účtování k důrazu na hodnotu a výsledek. Zmiňuje i první signály z trhu: někteří klienti už naznačují, že efektivní využití AI budou očekávat – podobně jako se to postupně stalo standardem například u překladů.

Talkshow Na kus řeči s právníky vzniká ve spolupráci Newstreamu s právní kanceláří PRK Partners. Aktuální díl se spouští v úvodu tohoto článku. Tuto i další epizody najdete také na Newstream TV. A ve formě podcastu v kanále Newstream Podcasty. Jsme na Spotify i Apple Podcasts. 

Investiční skupina Hartenberg Holding, která spravuje investice budoucího premiéra Andreje Babiše (ANO), loni vykázala ztrátu 399,3 milionu korun. Oproti roku 2023 jí tak společnost snížila o 45 procent, když předloni ztráta činila 734,5 milionu korun. Tržby Hartenbergu ale v roce 2024 vzrostly meziročně o 11 procent na necelých 10,6 miliardy korun. Skupina investuje převážně do zdravotnictví, e-commerce a nemovitostí.

Podle výroční zprávy skupina vykázala ztrátu v roce 2024 především v důsledku nepeněžních konsolidačních úprav, které souvisejí s metodikou českého účetnictví a odpisy goodwillu, tedy například rozdílu mezi nákupní cenou a účetní hodnotou kupované společnosti. Tyto položky však podle skupiny nijak nesnižují výbornou provozní výkonnost dceřiných společností, které v roce 2024 dosáhly dosud nejvyšších provozních zisků.

„Výkonnost jednotlivých společností skupiny zůstává silná napříč všemi sektory. Skupina dále rozšiřuje své podnikatelské aktivity, a to zejména v oblasti zdravotnictví, developerských projektů a e-commerce. Díky přítomnosti ve více odvětvích je skupina výrazně diverzifikována, což snižuje rizikovost jejího podnikání,“ uvedl Hartenberg ve výroční zprávě.

Mateřský Hartenberg založil Jozef Janov po odchodu ze skupiny Penta společně s Babišem v roce 2013. V Hartenbergu drží Babiš přes firmu SynBiol podíl 87,75 procenta, dalších 9,75 procenta vlastní Janov a zbývající podíl náleží šéfovi akvizic Agrofertu Liboru Němečkovi. Do Hartenbergu patří kromě jiného například skupina enterstore, která ovládá například e-shopy Astratex, Sportega, Unuo, Miss Mary, 4kraft a Ovečkárna.

Babiš, který míří do čela vlády, ve čtvrtek ohlásil, že se rozhodl vzdát holdingu Agrofert. S firmou nebude mít nic společného a nevrátí se mu ani po konci v politice. Akcie holdingu bude spravovat prostřednictvím trustové struktury nezávislý správce, kontrolovat ho bude nezávislý protektor. Oba určí nezávislá osoba. Babišovi potomci získají Agrofert až po jeho smrti. Prezident Petr Pavel požadoval po Babišovi, aby ještě před jmenováním premiérem veřejně oznámil způsob, jakým střet zájmů vyřeší. Předsedou vlády ho proto prezident jmenuje příští týden v úterý dopoledne.

Holding Agrofert působí v zemědělství, potravinářství či chemii. Patří mu třeba chemičky Deza, Fatra, Lovochemie a Precheza nebo potravinářské společnosti Kostelecké uzeniny, Krahulík či Penam. Zaměstnává 29 tisíc lidí, z toho v ČR zhruba 18 tisíc. Patří tak k největším soukromým zaměstnavatelům v Česku. Zisk holdingu loni meziročně vzrostl o pět miliard korun na 7,1 miliardy korun.

Dalibor Martínek: Babiš se střetu zájmů nikdy nezbaví. Sledujeme podivnou šarádu

Názory

Celá hra kolem Babišova střetu zájmů je trapná. Jak nastolení tohoto „problému“, tak jeho řešení. Babiš nyní teatrálně prohlásil, že převede Agrofert do „slepého“ svěřenského fondu. Kdo je slepý, věří, že Babiš nebude mít dál na svou firmu dosah.

Dalibor Martínek

Přečíst článek

Lukáš Kovanda: Babiš způsobem, jakým se vzdal Agrofertu, zachází dále než Trump

Názory

Šéf hnutí ANO a nadcházející staronový premiér ČR Andrej Babiš se vzdal holdingu Agrofert způsobem, který jde dále v porovnání se způsobem, jakým kontrolu nad svým majetkem ošetřil americký prezident Donald Trump. Trump s nástupem do Bílého domu roku 2017 svěřil vedení vlastního konglomerátu, Trump Organization, dětem. Ti konglomerát řídí nadále i během Trumpova druhého funkčního období v Bílém domě. Trump ovšem zůstává jeho vlastníkem. Babiš se naproti tomu vzdává Agrofertu natrvalo. A potomkům připadne až po jeho smrti.

Lukáš Kovanda

Přečíst článek