Novou scénu Národního divadla bude rekonstruovat sdružení společností Metrostav DIZ, OHLA ŽS a Trigema. V tendru uspělo s cenou 1,8 miliardy korun bez DPH. Stavba má trvat dva roky. Národní divadlo předpokládá, že práce začnou do konce aktuální divadelní sezony, tedy v prvním pololetí, informoval mluvčí ND Tomáš Staněk.

Rozhodnutí o vítězi tendru přišlo den poté, co Úřad pro ochranu hospodářské soutěže rozhodl, že ND v soutěži postupovalo správně. Vyloučení sdružení firem Geosan Group a Avers kvůli nesplnění jedné z podmínek bylo podle úřadu v pořádku. Nabídku podle ND podaly celkem tři subjekty.

Rekonstrukce podle ND nezmění vnější vzhled budovy a zachová architektonicky hodnotné prvky interiéru. Při obnově se mají citlivě zrenovovat zejména obklady ze zeleného serpentinu, točité schodiště nebo velkorysý světelný objekt od Pavla Hlavy a Jaroslava Štursy. Stejně mají stavbaři postupovat u pláště budovy, která se skládá ze 4000 skleněných obrazovek. Fasádu ze skleněných tvárnic navrhl Karel Prager spolu s předním českým sklářem a výtvarníkem Stanislavem Libenským.

Dům za 70 milionů, byt za 39: Luxus, který přepisuje ceny v Česku. Podívejte se, jak vypadá uvnitř

Reality

Nejdražší dům za 70 milionů korun a byt za téměř 40 milionů ilustrují sílu poptávky. Klíčovým trendem je ale plošný růst cen, který se stále výrazněji propisuje i mimo hlavní město.

pej

Přečíst článek

Propojení budov

Budova dnes technologicky nedostačuje požadavkům provozu, odlišuje se i od původní vize architektů. „Plánovaná přestavba tak naplní sen architekta Karla Pragera a scénografa Josefa Svobody a díky nejnovějším technologiím vytvoří opravdu multifunkční prostor,“ uvedl Staněk.

Přestavba se netýká jen Nové scény, ale také divadelní Provozní budovy B známé jako Themos. Zároveň má v podzemí propojit zázemí Nové scény a historické budovy divadla.

Dvouletá rekonstrukce má při zachování památkově chráněných prvků přinést variabilní uspořádání jeviště i hlediště v multifunkčním sále s kapacitou až 500 míst. Vzniknou také komorní divadelní sál, zkušebny a kavárna v přízemí. Modernizace má přinést energetické úspory, snížit provozní náklady i zátěž pro životní prostředí.

České stavebnictví se vrátilo k růstu. Produkce loni stoupla téměř o deset procent

Reality

Po dvou letech poklesu se české stavebnictví v roce 2025 odrazilo ode dna. Produkce odvětví meziročně vzrostla o 9,3 procenta, přičemž k oživení přispělo jak pozemní, tak inženýrské stavitelství. Vyplývá to z čerstvých dat Českého statistického úřadu.

nst

Přečíst článek

Nová scéna je od roku 2021 památkou. „Jde o výjimečně zachovalou ukázku státní reprezentativní architektury raných 80. let 20. století, která vyniká použitím exkluzivních materiálů a autorských interiérů. Budova se zdařile začleňuje do historického prostředí včetně vytvoření veřejného prostoru v tradičním duchu piazzetty,“ uvádí o její hodnotě památkový katalog Národního památkového ústavu.

Zakázku na rekonstrukci vypsalo pražské Národní divadlo loni v lednu. Předpokládané náklady byly maximálně 2,3 miliardy korun včetně DPH.

Evropský parlament podpořil nový klimatický závazek, podle něhož má Evropská unie do roku 2040 snížit emise skleníkových plynů o 90 procent oproti roku 1990. Součástí kompromisu je i možnost započítat mezinárodní uhlíkové kredity a odklad zavedení systému emisních povolenek ETS2 o jeden rok.

Europoslanci ve Štrasburku odsouhlasili klimatický cíl, na němž se již dříve dohodli vyjednavači Evropského parlamentu a členských zemí. Pro návrh hlasovalo 413 poslanců, proti bylo 226 a 12 se zdrželo.

Schválený text nyní čeká už jen formální potvrzení Radou EU, která zastupuje členské státy. Poté vstoupí v platnost dvacet dní po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie.

Devadesátiprocentní snížení emisí do roku 2040

Nový cíl navazuje na dosavadní klimatickou politiku EU a výrazně zvyšuje tempo snižování emisí. Do roku 2040 mají členské státy společně omezit produkci skleníkových plynů o 90 procent ve srovnání s rokem 1990.

Návrh předložila Evropská komise už na začátku loňského července, a to i přes výhrady některých zemí včetně České republiky, které požadovaly odklad nebo zmírnění cíle.

„Moc se mu to nepovedlo.“ Babiš zhodnotil Macinkovy smsky. Chlada ve vládě odmítá

Politika

Předsedovi Motoristů Petru Macinkovi se textové zprávy odeslané poradci prezidenta Petru Kolářovi nepovedly. Premiér Andrej Babiš (ANO) to řekl v pořadu Za pět minut dvanáct televize Nova. Doufá, že spor Motoristů s Hradem, který začal rozhodnutím prezidenta Petra Pavla nejmenovat poslance Filipa Turka ministrem životního prostředí, se uklidní. Babiš míní, že Pavel mohl dát Turkovi šanci. Turek Nově řekl, že i pod funkci vládního zmocněnce, kterou zastává, se schová většina agendy ministerstva.

ČTK

Přečíst článek

Část snížení pokryjí uhlíkové kredity

Součástí politické dohody je i zapojení mezinárodních uhlíkových kreditů. Ty budou moci státy využít k dosažení až pěti procentních bodů z celkového emisního snížení, a to od roku 2036.

Kredity fungují na principu kompenzací: země, firmy nebo organizace financují projekty, které snižují nebo zachycují emise jinde ve světě. Typicky jde o výsadbu lesů, ochranu deštných pralesů nebo investice do obnovitelných zdrojů energie.

Použitelné však budou jen kredity z partnerských zemí, jejichž klimatické závazky jsou v souladu s cíli Pařížské dohody. Zároveň je bude možné započítat pouze v odvětvích, která nespadají do systému emisních povolenek EU ETS.

Odklad emisních povolenek pro dopravu a budovy

Dohoda zároveň posouvá spuštění nového systému EU ETS2 o jeden rok — z původně plánovaného roku 2027 na rok 2028.

ETS2 má rozšířit zpoplatnění emisí oxidu uhličitého na spalování paliv v budovách a v silniční dopravě, tedy například na vytápění domácností nebo pohonné hmoty.

Odklad byl jedním z požadavků některých členských států, včetně České republiky, které upozorňovaly na možné sociální a cenové dopady systému.

Extrémní počasí může zdražit půjčky desítkám zemí

Money

Extrémní projevy počasí už nejsou jen environmentálním problémem. Podle nové analýzy Fitch a výzkumu Stanfordovy univerzity mohou výrazně zhoršit úvěrový rating desítek zemí. Nejvíce ohrožené jsou chudší a ostrovní státy. Vyšší riziko znamená i dražší půjčky.

ČTK

Přečíst článek

Klimatická politika v kontextu Pařížské dohody

Evropské klimatické cíle vycházejí z mezinárodních závazků přijatých v rámci Pařížské dohody z roku 2015. Ta usiluje o omezení globálního oteplování výrazně pod hranici dvou stupňů Celsia oproti předindustriální éře, ideálně na 1,5 stupně.

Právě dlouhodobá kompatibilita s těmito cíli byla jednou z podmínek pro uznávání mezinárodních uhlíkových kreditů v novém evropském rámci.