Značka FAB, po desetiletí symbol bezpečí českých domácností, stojí na pomezí tradice a technologické revoluce. V Rychnově nad Kněžnou, kde se její historie píše už více než sto let, se dnes místo klasických „fabek“ vyrábějí také chytré vložky a elektronické zámky.

Továrna FAB, která dříve sázela na mechanickou preciznost, se mění v high-tech centrum globálního gigantu Assa Abloy. Když se ale řekne FAB, většina Čechů si vybaví klíč s malým logem psa. Domácí mazlíček zakladatele podniku Aloise Fáborského se stal symbolem již ve 30. letech minulého století, a stále představuje bezpečí a spolehlivost. Svět se však mění, a zámky také.

„FAB chrání domovy už přes sto let. Navazujeme na tradici, ale zároveň přinášíme inovace, které posouvají bezpečnost na novou úroveň. Od bezpečnostních vložek až po digitální přístupové systémy," říká Javel Jirásek, ředitel Assa Abloy pro Česko, do jejíhož portfolia rychnovský FAB patří.

V Rychnově nad Kněžnou dnes vzniká téměř deset milionů cylindrických vložek ročně a celkově vyrobí půl miliardy klíčů. Výrobky putují nejen na český trh, ale i do více než 70 zemí světa. Z kdysi čistě českého podniku se stal klíčový výrobní závod skupiny ASSA ABLOY, švédského lídra v oblasti přístupových a bezpečnostních systémů. „I konzervativní Češi se postupně učí odemykat elektronicky. FAB spojuje osvědčenou tradici s inovacemi a zůstává symbolem kvality, preciznosti a bezpečí,“ dodává ředitel.

Od klíče k aplikaci

FAB už dávno není jen o železe a pružinkách. Nová generace produktů, označená jako FAB nové generace, sjednocuje čtyři produktové řady a nabízí patentovaná řešení proti kopírování klíčů. Vedle nich se ale čím dál více prosazují mechatronické a elektromechanické vložky, které kombinují klasický klíč s digitálním přístupem.

Jedním z průkopnických produktů je například FAB eCliq či Cliq Go. Elektromotorický zámek, který lze ovládat mobilem, číselníkem nebo otiskem prstu. Uživatel si tak může otevřít dveře i na dálku, přičemž stále zůstává zachována možnost klasického klíče. Tento hybridní přístup odráží strategii celé skupiny. Propojit mechanické zabezpečení s digitálním komfortem.

Rozsáhlou modernizaci zabezpečení FAB aktuálně provedl v Národním divadle v Praze, kde vyměnil tisíc vložek za moderní digitální. „FAB je součástí historie Národního divadla již desítky let. Díky modernizaci máme nově sjednocený systém přístupů, vyšší bezpečnost a pohodlí, stačí nám jediný klíč,“ popisuje novinky Tomáš Froyda, vedoucí vnějších vztahů Národního divadla.

Chytrá továrna, úsporná energie

Změny nejsou jen v produktech, ale i ve výrobě. Rychnovský závod prochází rozsáhlou modernizací. Osm hal již využívá inteligentní LED osvětlení řízené systémem DALI s pohybovými senzory a vzdáleným monitoringem spotřeby. Projekt snížil energetickou náročnost výroby a zároveň umožnil sledovat spotřebu v reálném čase.

V duchu konceptu smart factory se digitalizují výrobní procesy a optimalizuje logistika. Stejně jako u samotných zámků, i zde se přechází od mechaniky k datům, a to s cílem zvýšit efektivitu, kvalitu a udržitelnost.

Inovace s českým podpisem

Zatímco dříve byl vývoj zámků čistě ruční disciplínou, dnes v Rychnově funguje i vývojové centrum celé Assa Abloy. České know-how se tak podílí na vývoji komponentů pro značky z celého světa.

Globální centrum vývoje turbín se z Plzně nikam stěhovat nebude, říká šéf plzeňského Doosanu

Zprávy z firem

Parní turbíny, které vyrábí jeden ze světových lídrů v tomto oboru v korejském Changwonu, mají škodovácký design. Plzeňská společnost Doosan Škoda Power totiž zajišťuje výzkum a vývoj těchto turbín pro celou skupinu, ať už se vyrábí v západních Čechách nebo na druhém konci východní polokoule. „Naše mateřská společnost Doosan si uvědomuje, že se jí vyplatí rozvíjet plzeňské know-how,“ řekl v rozhovoru pro Export.cz výkonný ředitel plzeňské firmy Daniel Procházka.

Jan Žižka

Přečíst článek

Už tento pátek se svět dozví, kdo se stane novým držitelem Nobelovy ceny za mír. Jedním z těch, kdo po tomto ocenění zjevně touží, je současný americký prezident Donald Trump. V uplynulých měsících to dával opakovaně a velmi hlasitě najevo. S blížícím se termínem vyhlášení navíc roste i tlak ze strany jeho administrativy, aby se ocenění dostalo právě jemu.

Ze Stockholmu se vyhlašování slavného ocenění přesune do Osla, kde vítěze oznámí norský Nobelův výbor. A zatímco se severská země na toto oznámení připravuje, čelí zároveň tlaku administrativy Donalda Trumpa o to, aby cena připadla právě jemu, uvedla agentura Bloomberg.

Trump v posledních týdnech stupňuje svou kampaň za získání ceny. Veřejně prohlašuje, že si ji zaslouží, dokonce telefonoval norským představitelům. Jeho nároky zesílily po oznámení příměří mezi Izraelem a Hamásem a po spekulacích o možném mírovém ujednání. 

Ovšem už předtím se o ocenění poměrně hlásil. Například ve svém zářijovém projevu na Valném shromáždění OSN, uvedl, že „ukončil sedm neukončitelných válek“ a doplnil že zatím nikdo, ani žádná země, nic takového v tak krátké době nedokázal. „Škoda, že jsem to musel udělat já, spíše než OSN,“ řekl Trump, který tehdy zmínil konflikty mezi Izraelem a Íránem, Arménií a Ázerbájdžánem či Kongem a Rwandou.

„Každý říká, že bych měl dostat Nobelovu cenu za mír za každý jeden z těchto úspěchů,“ poznamenal dále. „Mně nejde o získávání cen, ale o záchranu životů,“ podotkl Trump.

Macinka na ministerstvo životního prostředí je provokace jak z Trumpovy dílny

Názory

Nenechme se zmýlit manipulací, že se jen kyvadlo přesouvá z extrému do extrému. V Česku žádná extrémní ekologická politika nikdy nebyla. Takže pokud jdou Motoristé řídit životní prostředí, posouváme se prostě jen do extrému. 

Tereza Zavadilová

Přečíst článek

„Prezident míru“

Na síti X vyzval Trumpův syn Eric své sledující, aby sdíleli příspěvek s heslem „retweetujte, pokud si myslíte, že @realDonaldTrump si zaslouží Nobelovu cenu míru“. Krátce poté zveřejnil oficiální účet Bílého domu fotografii prezidenta s popiskem „Prezident míru“.

Retweet if you believe @realDonaldTrump deserves the Nobel Peace Prize.

— Eric Trump (@EricTrump) October 9, 2025

Tlak z Washingtonu tak dostává Oslo do nepříjemného světla reflektorů. Média i diplomaté upozorňují na možné důsledky, od diplomatického napětí až po ekonomické komplikace, pokud by norský Nobelův výbor Trumpa odmítl.

Předseda nezávislého Nobelova výboru Jørgen Watne Frydnes uvedl pro norský bulvární deník VG, že rozhodnutí o letošním laureátovi padlo už v pondělí. Dodal, že případná mírová dohoda na Blízkém východě by mohla být zohledněna až při udělování příští ceny. Norský ministr zahraničí Espen Barth Eide znovu potvrdil, že vláda do rozhodování výboru nijak nezasahuje.

Babiš očima zahraničních médií: Miliardář, populista bez ideologie, ale s vlivem

Volby 2025

Zahraniční média označují Andreje Babiše po volebním vítězství za populistického miliardáře a pragmatika bez jasné ideologie. Podle BBC či AFP by jeho návrat k moci mohl znamenat omezení české podpory Ukrajiny a přiblížení k vládám Viktora Orbána a Roberta Fica.

ČTK

Přečíst článek

Nominace pro cenu za rok 2025 byly uzavřeny už 31. ledna, krátce po Trumpově návratu do Bílého domu. Připomíná se přitom precedent z roku 2009, kdy ocenění získal Barack Obama jen několik měsíců po svém nástupu do funkce.

Napětí zvyšují i probíhající obchodní jednání mezi Norskem a USA. Oslo usiluje o snížení 15procentní cla na vývoz do Spojených států a ministryně obchodu Cecilie Myrseth tento týden jednala ve Washingtonu.

Dalším citlivým bodem je norský státní investiční fond v hodnotě dvou bilionů dolarů. Až 40 procent jeho investic směřuje do USA, což vyvolává obavy, že by je Trump mohl v případě nespokojenosti s rozhodnutím Nobelova výboru politicky využít.