Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Nápad zakázat dětem sociální sítě se šíří dál. Teď o něm uvažují Švýcaři

Nápad zakázat dětem sociální sítě se šíří dál. Teď o něm uvažují Švýcaři
Profimedia.cz
 ČTK

Švýcarsko musí zvýšit úsilí o ochranu děti před riziky spojenými s internetovými sociálními sítěmi. V rozhovoru s listem SonntagsBlick to uvedla švýcarská ministryně vnitra Elisabeth Baumová-Schneiderová. Signalizovala, že je otevřená zákazu přístupu dětí na sociální sítě.

V Austrálii tento měsíc vstoupil v platnost zákon zakazující přístup na sociální sítě dětem mladším 16 let. Podle ministryně by mělo Švýcarsko zvážit podobná opatření. „Debata v Austrálii a v Evropské unii je důležitá, musí se vést i ve Švýcarsku. Já jsem otevřená zákazu sociálních médií,“ uvedla Baumová-Schneiderová.

Co přesně zakázat?

Úřady by nyní podle ministryně měly posoudit, jaké aktivity by měly být omezeny. „Otázka je jednoduchá: Co zakážeme? Používání (sociálních sítí) dětmi? Šíření nebezpečného obsahu? Algoritmy, které cílí na zranitelná místa mladistvých?“ uvedla Baumová-Schneiderová.

Nejen v Austrálii: sociální sítě mladým lidem zakazují i v Evropě. Jenom se to tady nedodržuje

Zákon, který naštvává americké technologické mediální platformy, od této středy platí v Austrálii. Jde o přísný zákaz používání sociálních sítí lidmi mladšími než 16 let. Podobné zákazy sice ve světě také existují, ale v menší míře a mírnější podobě. O jejich rozšíření se dále diskutuje – a to i v Evropě. Odborníci se neshodnou na tom, jestli to opravdu má smysl, píše v analýze pro Newstream novinář Josef Tuček.

Přečíst článek

Podle ministryně se bude v příštím roce na toto téma konat podrobná diskuse. „Nesmíme zapomínat na samotné platformy sociálních médií. Musejí převzít zodpovědnost za obsah, který děti a mladí lidé konzumují,“ uvedla Baumová-Schneiderová.

Australský zákaz přístupu dětí na sociální sítě sklidil chválu ze strany řady rodičů a organizací usilujících o ochranu dětí. Vyvolal ale i kritiku ze strany zastánců svobody projevu a velkých technologických firem, píše agentura Reuters.

ZIMNÍ NEWSTREAM CLUB PRÁVĚ VYCHÁZÍ

Myslet na budoucnost. To je hlavní téma zimního vydání magazínu Newstream CLUB. Hvězdou magazínu je Rony Plesl, který v rozhovoru poodkrývá velké plány pro další roky, které chce strávit v novém ateliéru za Prahou. Dále si můžete přečíst rozhovor s miliardářem a investorem Michalem Zahradníčkem, který před rokem otevřel fond Life BioCEEd a hledá skryté poklady ve vědeckých laboratořích.

Se svými vizemi budoucnosti se podělí i další výrazné figury českého veřejného dění včetně technologického evangelisty Petra Máry nebo ekonoma a filozofaTomáše Sedláčka

O zachování hodnot, tradic a budování odkazu hovoří Štěpán Laichter, který opravuje rodový dům na pražských Vinohradech od architekta Kotěry.

Čeští a slovenští dolaroví milionáři prožívají dobré časy. A to nikoli jen kvůli úspěchům v podnikání, ale také díky situaci na trzích, ukazuje nejnovější vydání Wealth Reportu, který ve spolupráci s agenturou Perfect Crowd připravila J&T Banka. Výnosy z akcií se vůbec poprvé staly hlavním zdrojem příjmů, když překonaly i výnosy z podnikání. A co je neméně podstatné: většina respondentů očekává, že dobře bude i nadále, třeba kvůli investicím do private equity. Kam dále tuzemští milionáři investují? I to zjistíte v novém vydání magazínu Newstream CLUB.

Desáté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.

Na další číslo magazínu se můžete těšit opět na jaře.

Související

Španělsko udeřilo na Metu. Zuckerbergova firma musí zaplatit 479 milionů eur za zneužívání dat

Přečíst článek

Lukáš Kovanda: EU jde v Trumpových šlépějích. Chystá cla, která tvrdě zasáhnou unijní spotřebitele

EU
iStock
Lukáš Kovanda

Když Donald Trump v prvním prezidentském období zaváděl nová cla na dovoz z Číny, EU jej kritizovala. Že nabourává mezinárodní obchod. A že poškozuje i spotřebitele v Americe. Nyní ale Brusel horlivě pochoduje v Trumpových šlépějích. Od příštího roku Brusel chystá nové sady cel, jimiž poškodí unijního spotřebitele, a nakonec podváže hospodářskou výkonnost zemí zejména východní části EU včetně Česka.

V polovině roku 2026 zavede paušální celní poplatek ve výši tří eur na jednotlivé položky drobných zásilek v hodnotě do 150 eur. Ty dosud clu podrobeny nejsou, takže unijní spotřebitelé letos den co den obdrží přes deset milionů zásilek z čínských internetových obchodů. To je trnem v oku jejich unijní konkurenci, která navíc zhusta sama zboží z čínských e-shopů přeprodává. Takže si unijní e-shopy v Bruselu prolobbovaly protekcionistické opatření v podobě zmíněného tříeurového poplatku.

Jde o opatření přechodné. Od roku 2028 vstoupí v platnost trvalé řešení, kdy se výše cla ani u drobných zásilek již nebude stanovovat paušálně, ale bude se odvíjet od hodnoty zásilky, jak je tomu při stanovování cla běžně. Ochranářské opatření nakonec zdraží zásilky i Čechům, běžně v rozsahu od 15 do 60 %, což neblaze dolehne hlavně na sociálně slabší, pro něž každá uspořená koruna – i při nákupu na čínském e-shopu – hraje roli.

Aby toho nebylo málo, hned v lednu 2026 zavádí EU již zostra takzvané uhlíkové clo. To se bude týkat naopak těch největších „zásilek“ ze zemí mimo EU. Třeba oceli, cementu nebo hnojiv. Země jako Čína, které dané suroviny produkují levněji, protože emisně náročněji, budou mít zboží zatíženo právě uhlíkovým clem. Problém je v tom, že se zavedením tohoto cla EU postupně ukončí bezplatné přidělování emisních povolenek unijnímu průmyslu. Když jej totiž bude chránit uhlíkovým clem, proč by mu ještě navrch měla jako dosud přilepšovat bezplatnými povolenkami?

Válka na Ukrajině: Záporoží

Lukáš Kovanda: Česko nebude ručit za peníze pro Ukrajinu. A právo EU to umožňuje

Bezúročná půjčka EU Ukrajině, dojednaná včera nad ránem na summitu v Bruselu, ve skutečnosti není tak úplně půjčkou, a ani ne ze strany celé EU. To zní trochu jako zpráva rádia Jerevan, leč je to tak. Zúčastnění už nyní tuší, že s velkou pravděpodobností nebude splacena a že jde tedy fakticky o grant Ukrajině. Leda že by Rusko zaplatilo Ukrajině válečné reparace, což ovšem předpokládá jeho válečnou kapitulaci. Nebo že by se půjčka splatila z ruských devizových rezerv, ve zmrazeném stavu ležících na účtech zejména v Belgii, jež ale jejich využití pro takový účel kategoricky odmítá.

Přečíst článek

Hrozí fatální pokles produkce oceli

Jenže bez bezplatných povolenek hrozí zejména v zemích typu Česka, Slovenska či Maďarska fatální pokles produkce oceli, cementu či hnojiv o nemalé desítky procent. A to i když budou producenti těchto zemí „chráněni“ uhlíkovým clem. Klíčovým důvodem je fakt, že produkce zmíněných surovin bude ještě méně konkurenceschopná než nyní. Z velké části proto, že evropští producenti čelí mnohem dražším energiím než jejich třeba opět čínští rivalové. Stejný důvod je ostatně třeba hledat v pozadí toho, proč jsou čínské e-shopy o tolik konkurenceschopnější než ty unijní, které si musely u Bruselu vymoci protekcionistickou ochranu, jež poškodí unijní občany.

Pořád dokola. EU si uměle zdražuje energie, nejen povolenkami, načež následně ztrácí konkurenceschopnost, což řeší ochranářstvím, které ještě nedávno kritizovala a jež nejtíživěji dopadá na sociálně slabé. Ale Brusel sám škodný nebude, neb výnos z cla jde do jeho kasy, ne členským státům. A valná většina cla uhlíkového rovněž skončí na účtech Bruselu, ne členských zemí.

Související

Lukáš Kovanda: Český průmysl se nečekaně propadl. Trumpova cla si začínají vybírat daň

Přečíst článek

Stavíme pro střední třídu sedm set bytů v Kladně, říká Karel Týc z Natlandu

Stromovka Kladno
Stromovka Kladno, užito se svolením
Dalibor Martínek

Jestli někde dělat development, tak v současné době jistě v Praze, říká Karel Týc, šéf developerské společnosti Natland Real Estate a partner investiční skupiny Natland pro Real Estata & Development. Na trh výstavby bytů či kanceláří vstoupil v roce 2011. Věnuje se především rezidencím a bytům, často zároveň v kombinaci s kancelářskými a multifunkčními projekty.

Za sebou má velké bytové projekty jako je třeba Čakovický park s osmi sty byty nebo Lipenecký park, který zahrnuje 19 rodinných domů a 43 bytů. Další projekty skupina rozvíjí, například na pražském Veleslavíně chystá 80 nových bytů či v Hájích na Praze 4 má velký záměr výstavby čtyř set bytů a téměř deseti tisíc metrů čtverečních komerčních prostor.

Rozhovor s Karlem Týcem vychází již zítra ráno v rámci podcastu Realitní Club. Všechny díl najdete zde

„Když jsme začínali, neměli jsme v zásobě žádné pozemky ani projekty. Hledali jsme,“ říká k začátkům developerské nohy skupiny Karel Týc. Logicky tak společnost našla své místo zejména v širším prstenci kolem Prahy, centrum již bylo obsazené dalšími hráči. „Přirozeně to tak vyplynulo. V současnosti se posouváme ještě dál například s s výborně dostupným projektem v Kladně.“

Projekt Stromovka Kladno je hned vedle nádraží, prakticky s ním spojený podchodem. Na místě vyroste sedm set nových bytů, které budou jen několik desítek minut vzdálených od centra Prahy, ale zároveň na okraji křivoklátských lesů. První etapa je již takřka vyprodána. „Nikdy jsme nechtěli být butikový developer, abychom stavěli deset nebo dvacet bytů v rámci centra hlavního města. My stavíme projekty pro střední třídu. Pro rodiny, které se chtějí někde usadit a mít rodinu,“ popisuje filosofii firmy Týc.

Raškův Natland připravuje projekt malých bytů v Hostivaři

Raškův Natland připravuje projekt malých bytů v Hostivaři

Bývalá ubytovna v Hostivaři změní podobu. Natland ji přestaví na desítky malometrážních bytů pro studenty a mladé talenty.

Přečíst článek

Ústí nad Labem

Nemovitosti v Česku dál zdražují. Zájem o bydlení se přesouvá za Prahu

Nemovitosti v Česku ve třetím čtvrtletí i nadále zdražovaly. Cena bytů meziročně vzrostla o 14,5 procenta, rodinných domů o 9,2 procenta a pozemků o 6,1 procenta. V mezičtvrtletním srovnání ale nemovitosti zdražovaly pomaleji než v předešlých dvou čtvrtletích letošního roku. Vyplývá to z dat ČSOB Indexu bydlení. Podle něj růst cen způsobuje hlavně nedostatečná nabídka bytů, domů i pozemků, přestože poptávka po nemovitostech je i nadále vysoká.

Přečíst článek

Lofty místo skladu. Mint rozšiřuje nabídku pražských nájemních bytů

Lofty místo skladu. Mint rozšiřuje nabídku pražských nájemních bytů

Mint rezidenční fond rozšiřuje portfolio o 168 nájemních bytů v pražském Hloubětíně. Nový projekt, který cílí na mladé a páry, vznikl přestavbou industriální budovy na moderní a plně vybavené lofty.

Přečíst článek

Brno roste. A Praha hledá směr

Je tu nové, podzimní číslo magazínu Realitní Club. Zaměřuje na současné trendy ve výstavbě, investicích a dostupnosti bydlení.
Titulní rozhovor patří Radimu Passerovi, který otevírá pohled do zákulisí developerských projektů a rozvoje pražské Brumlovky.

Hlavní tematický blok sedmého vydání magazínu přináší detailní pohled na Brno, které se mění v jedno z nejdynamičtějších měst střední Evropy.

Exkluzivní data z Flat Zone potvrzují, že brněnský realitní trh už dávno není levnější než pražský. Magazín doplňují rozhovory s odborníky, analytiky i vizionáři, kteří určují budoucnost českého developmentu.

V rozsáhlé reportáži i rozhovorech například s Tomášem Vavříkem, šéfem brněnské developerské společnosti Domoplan, a Janem Tesárkem, ředitelem Kanceláře architekta města Brna, magazín mapuje největší proměnu Brna od meziválečného období.

Exkluzivní data z Flat Zone zase potvrzují, že brněnský realitní trh už dávno není levnější než pražský.

A magazín doplňují další rozhovory s odborníky, analytiky i vizionáři, kteří určují budoucnost českého developmentu.

Realitní Club vychází dvakrát ročně a je součástí multiplatformního projektu Newstreamu: zahrnuje rubriky na newstream.cz, tematické eventy a diskusní setkání pod hlavičkou klubu i úspěšný podcast moderovaný Petrou Nehasilovou a Daliborem Martínkem.

Aktuální číslo je k dostání u dobrých prodejců tisku, online a v předplatném na SENDu. Digitální verze magazínu je dostupná na newstream.cz.

Související

Mojmír Hampl

Sněhové vločky? Nesmysl. Mladí jsou investičně odvážnější než generace před nimi, říká Mojmír Hampl

Přečíst článek
Metropolitní plán

Praha žádá méně zástavby, více zeleně. Radnice posílají připomínky k novému Metropolitnímu plánu

Přečíst článek
Doporučujeme