Nápad zakázat dětem sociální sítě se šíří dál. Teď o něm uvažují Švýcaři

Když Donald Trump v prvním prezidentském období zaváděl nová cla na dovoz z Číny, EU jej kritizovala. Že nabourává mezinárodní obchod. A že poškozuje i spotřebitele v Americe. Nyní ale Brusel horlivě pochoduje v Trumpových šlépějích. Od příštího roku Brusel chystá nové sady cel, jimiž poškodí unijního spotřebitele, a nakonec podváže hospodářskou výkonnost zemí zejména východní části EU včetně Česka.

V polovině roku 2026 zavede paušální celní poplatek ve výši tří eur na jednotlivé položky drobných zásilek v hodnotě do 150 eur. Ty dosud clu podrobeny nejsou, takže unijní spotřebitelé letos den co den obdrží přes deset milionů zásilek z čínských internetových obchodů. To je trnem v oku jejich unijní konkurenci, která navíc zhusta sama zboží z čínských e-shopů přeprodává. Takže si unijní e-shopy v Bruselu prolobbovaly protekcionistické opatření v podobě zmíněného tříeurového poplatku.

Jde o opatření přechodné. Od roku 2028 vstoupí v platnost trvalé řešení, kdy se výše cla ani u drobných zásilek již nebude stanovovat paušálně, ale bude se odvíjet od hodnoty zásilky, jak je tomu při stanovování cla běžně. Ochranářské opatření nakonec zdraží zásilky i Čechům, běžně v rozsahu od 15 do 60 %, což neblaze dolehne hlavně na sociálně slabší, pro něž každá uspořená koruna – i při nákupu na čínském e-shopu – hraje roli.

Aby toho nebylo málo, hned v lednu 2026 zavádí EU již zostra takzvané uhlíkové clo. To se bude týkat naopak těch největších „zásilek“ ze zemí mimo EU. Třeba oceli, cementu nebo hnojiv. Země jako Čína, které dané suroviny produkují levněji, protože emisně náročněji, budou mít zboží zatíženo právě uhlíkovým clem. Problém je v tom, že se zavedením tohoto cla EU postupně ukončí bezplatné přidělování emisních povolenek unijnímu průmyslu. Když jej totiž bude chránit uhlíkovým clem, proč by mu ještě navrch měla jako dosud přilepšovat bezplatnými povolenkami?

Lukáš Kovanda: Česko nebude ručit za peníze pro Ukrajinu. A právo EU to umožňuje

Názory

Bezúročná půjčka EU Ukrajině, dojednaná včera nad ránem na summitu v Bruselu, ve skutečnosti není tak úplně půjčkou, a ani ne ze strany celé EU. To zní trochu jako zpráva rádia Jerevan, leč je to tak. Zúčastnění už nyní tuší, že s velkou pravděpodobností nebude splacena a že jde tedy fakticky o grant Ukrajině. Leda že by Rusko zaplatilo Ukrajině válečné reparace, což ovšem předpokládá jeho válečnou kapitulaci. Nebo že by se půjčka splatila z ruských devizových rezerv, ve zmrazeném stavu ležících na účtech zejména v Belgii, jež ale jejich využití pro takový účel kategoricky odmítá.

Lukáš Kovanda

Přečíst článek

Hrozí fatální pokles produkce oceli

Jenže bez bezplatných povolenek hrozí zejména v zemích typu Česka, Slovenska či Maďarska fatální pokles produkce oceli, cementu či hnojiv o nemalé desítky procent. A to i když budou producenti těchto zemí „chráněni“ uhlíkovým clem. Klíčovým důvodem je fakt, že produkce zmíněných surovin bude ještě méně konkurenceschopná než nyní. Z velké části proto, že evropští producenti čelí mnohem dražším energiím než jejich třeba opět čínští rivalové. Stejný důvod je ostatně třeba hledat v pozadí toho, proč jsou čínské e-shopy o tolik konkurenceschopnější než ty unijní, které si musely u Bruselu vymoci protekcionistickou ochranu, jež poškodí unijní občany.

Pořád dokola. EU si uměle zdražuje energie, nejen povolenkami, načež následně ztrácí konkurenceschopnost, což řeší ochranářstvím, které ještě nedávno kritizovala a jež nejtíživěji dopadá na sociálně slabé. Ale Brusel sám škodný nebude, neb výnos z cla jde do jeho kasy, ne členským státům. A valná většina cla uhlíkového rovněž skončí na účtech Bruselu, ne členských zemí.

Jestli někde dělat development, tak v současné době jistě v Praze, říká Karel Týc, šéf developerské společnosti Natland Real Estate a partner investiční skupiny Natland pro Real Estata & Development. Na trh výstavby bytů či kanceláří vstoupil v roce 2011. Věnuje se především rezidencím a bytům, často zároveň v kombinaci s kancelářskými a multifunkčními projekty.

Za sebou má velké bytové projekty jako je třeba Čakovický park s osmi sty byty nebo Lipenecký park, který zahrnuje 19 rodinných domů a 43 bytů. Další projekty skupina rozvíjí, například na pražském Veleslavíně chystá 80 nových bytů či v Hájích na Praze 4 má velký záměr výstavby čtyř set bytů a téměř deseti tisíc metrů čtverečních komerčních prostor.

„Když jsme začínali, neměli jsme v zásobě žádné pozemky ani projekty. Hledali jsme,“ říká k začátkům developerské nohy skupiny Karel Týc. Logicky tak společnost našla své místo zejména v širším prstenci kolem Prahy, centrum již bylo obsazené dalšími hráči. „Přirozeně to tak vyplynulo. V současnosti se posouváme ještě dál například s s výborně dostupným projektem v Kladně.“

Projekt Stromovka Kladno je hned vedle nádraží, prakticky s ním spojený podchodem. Na místě vyroste sedm set nových bytů, které budou jen několik desítek minut vzdálených od centra Prahy, ale zároveň na okraji křivoklátských lesů. První etapa je již takřka vyprodána. „Nikdy jsme nechtěli být butikový developer, abychom stavěli deset nebo dvacet bytů v rámci centra hlavního města. My stavíme projekty pro střední třídu. Pro rodiny, které se chtějí někde usadit a mít rodinu,“ popisuje filosofii firmy Týc.

Raškův Natland připravuje projekt malých bytů v Hostivaři

Reality

Bývalá ubytovna v Hostivaři změní podobu. Natland ji přestaví na desítky malometrážních bytů pro studenty a mladé talenty.

nst

Přečíst článek

Nemovitosti v Česku dál zdražují. Zájem o bydlení se přesouvá za Prahu

Reality

Nemovitosti v Česku ve třetím čtvrtletí i nadále zdražovaly. Cena bytů meziročně vzrostla o 14,5 procenta, rodinných domů o 9,2 procenta a pozemků o 6,1 procenta. V mezičtvrtletním srovnání ale nemovitosti zdražovaly pomaleji než v předešlých dvou čtvrtletích letošního roku. Vyplývá to z dat ČSOB Indexu bydlení. Podle něj růst cen způsobuje hlavně nedostatečná nabídka bytů, domů i pozemků, přestože poptávka po nemovitostech je i nadále vysoká.

ČTK

Přečíst článek

Lofty místo skladu. Mint rozšiřuje nabídku pražských nájemních bytů

Reality

Mint rezidenční fond rozšiřuje portfolio o 168 nájemních bytů v pražském Hloubětíně. Nový projekt, který cílí na mladé a páry, vznikl přestavbou industriální budovy na moderní a plně vybavené lofty.

nst

Přečíst článek