Vyberte si z našich newsletterů

Přihlásit odběr

Ruská a běloruská armáda zahájila cvičení v hranic s NATO

Rusko zahájilo cvičení
iStock
 ČTK

Ruská a běloruská armáda zahájily společné cvičení Západ 2025, oznámilo ruské ministerstvo obrany podle agentur. Manévry se budou konat na území obou zemí i v Baltském a Barentsově moři.

Cvičení Západ 2025, které agentura Reuters označuje za demonstraci síly Ruska a jeho spojence Běloruska, začalo v mimořádně vyostřené situaci jen dva dny poté, kdy Polsko poprvé od začátku ruské invaze na Ukrajinu nad svým územím sestřelilo cizí drony. Podle Varšavy šlo o ruské stroje. Polsko ode dneška uzavřelo svoji hranici s Běloruskem, Litva na ní zpřísnila ostrahu.

Andor Šándor

Andor Šándor: Jaderná válka s Ruskem asi nebude. Ale situace se komplikuje

Do Polska v noci na dnešek přiletěly ruské drony. Vzlétla polská protivzdušná obrana, vznikla kolem celé situace mezinárodní rozmíška a rozvinuly se debaty, zda chce Rusko válku s Evropou. „Nechápu, jaký by tento útok měl smysl pro Rusy. Rozšiřovat konflikt na území Polska,“ říká generál Andor Šándor, bývalý šéf vojenské rozvědky. Rusové se podle něj do konfliktu s Evropou nepustí, nemají na to sílu.

Přečíst článek

Moskva a Minsk manévry oznámily dlouho před incidentem kolem narušení polského vzdušného prostoru. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov ve čtvrtek řekl, že cvičení, které se bude konat i v blízkosti Polska a Litvy, není namířeno proti žádné třetí zemi.

Podle vyjádření Moskvy se manévrů účastní také pozorovatelé a vojenské kontingenty dalších partnerských zemí Ruska. Podle agentury DPA jsou to především státy Organizace smlouvy o kolektivní bezpečnosti, mezi jejíž členy patří například Arménie, Kazachstán, Kyrgyzstán či Tádžikistán.

Podle agentury jsou manévry, při nichž se budou testovat i rakety Orešnik schopné nést jaderné zbraně, v porovnání s minulostí relativně malé. V roce 2021 se jich účastnilo kolem 200 tisíc vojáků, z nichž se pak značná část podílela na útoku na Ukrajinu v únoru 2022.

Slovenský premiér Robert Fico a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj

Chcete konec války? Pak Ukrajina nesmí do NATO, uvedl Fico

Hlavním předpokladem ukončení války na Ukrajině je to, aby Kyjev nevstoupil do NATO. Řekl to slovenský premiér Robert Fico, který ambice Kyjeva na vstup do Severoatlantické aliance dlouhodobě odmítá. Slovensko podle něj nevyšle své vojáky na Ukrajinu v rámci poskytnutí bezpečnostních záruk po dojednání míru s Ruskem, které sousední zemi vojensky napadlo v únoru 2022.

Přečíst článek

Související

Cizí drony nad Českem? Reagovali bychom stejně jako Poláci, říká expert

V případě dronů nad ČR bychom zareagovali stejně jako Polsko, míní expert
ČTK
 ČTK

Pokud by se cizí drony dostaly do českého vzdušného prostoru, zareagovali bychom podle odborníka z Univerzity obrany Zdeňka Petráše stejně jako Polsko. A také v Česku by mohla zasahovat letadla z jiných zemí, řekl Petráš. V noci na středu zaznamenala polská armáda 19 případů narušení vzdušného prostoru ruskými drony, proti kterým polská obrana s pomocí aliančních spojenců zasáhla.

„V první řadě je třeba říct, že jsme součástí integrovaného systému protivzdušné a protiraketové obrany NATO, kdy z geografického hlediska se nacházíme v pozici, kdy kolem nás jsou další spojenci. Než by tedy nad naše území nějaké drony doletěly, byly by zničeny silami a prostředky, které mají naši alianční spojenci,“ uvedl Petráš.

Podle něj by se tedy drony z Ruska nad české území vůbec neměly dostat. Hypoteticky, kdyby se nepřátelské drony podařilo dostat třeba na Slovensko či do Polska a startovaly by na české území odtamtud, zachytil by je podle Petráše český systém střežení vzdušného prostoru. „A pak by se stalo to, co se stalo v Polsku. Byl by aktivován integrovaný systém obrany, vzlétla by naše letadla, která mají pohotovost, a byla by aktivována protivzdušná obrana. A pokud by bylo třeba, tak stejně jako v Polsku, by k nám byly v rámci toho integrovaného systému vyslány i letouny z jiných zemí. A nešlo by o výpomoc, ale o koordinaci. Drony by ale byly sestřeleny,“ uvedl Petráš.

Andor Šándor

Andor Šándor: Jaderná válka s Ruskem asi nebude. Ale situace se komplikuje

Do Polska v noci na dnešek přiletěly ruské drony. Vzlétla polská protivzdušná obrana, vznikla kolem celé situace mezinárodní rozmíška a rozvinuly se debaty, zda chce Rusko válku s Evropou. „Nechápu, jaký by tento útok měl smysl pro Rusy. Rozšiřovat konflikt na území Polska,“ říká generál Andor Šándor, bývalý šéf vojenské rozvědky. Rusové se podle něj do konfliktu s Evropou nepustí, nemají na to sílu.

Přečíst článek

Drony zachytil systém Patriot

Do ochrany polského vzdušného prostoru se podle zdroje z NATO vedle polských stíhaček F-16 zapojily i spojenecké letouny, včetně nizozemských F-35, italského radarového letadla včasné výstrahy AWACS a aliančního tankovacího letounu MRTT. Svými radary zachytil drony protivzdušný systém Patriot, původem z Německa.

V noci na středu zaznamenala polská armáda 19 případů narušení vzdušného prostoru ruskými drony, proti kterým polská obrana s pomocí aliančních spojenců zasáhla. Některé země NATO po incidentu nabídly Varšavě pomoc s posílením protivzdušné obrany. Česko je připraveno poslat do Polska vrtulníkovou jednotku pro speciální operace se třemi stroji Mi-171Š.

Ruské ministerstvo obrany ve středu potvrdilo, že jeho drony provedly rozsáhlý útok na vojenské objekty na západě Ukrajiny, tvrdí ale, že neplánovalo zasáhnout žádné cíle v Polsku.

Související

Fico nebude proti novému balíčku protiruských sankcí, pokud se splní jeho podmínky

Slovenský premiér Robert Fico
ČTK
 ČTK

Slovenský premiér Robert Fico podmínil svůj souhlas s dalším balíkem protiruských sankcí Evropské unie tím, že Evropská komise předloží návrhy zaměřené na sladění klimatických cílů s potřebami automobilového a těžkého průmyslu i s cenami elektřiny. Fico to uvedl po schůzce s předsedou Evropské rady Antóniem Costou. Slovensko letos zpočátku blokovalo i schválení osmnáctého unijního balíku sankcí proti Rusku za jeho pokračující agresi na Ukrajině.

Slovensko letos zpočátku blokovalo i schválení osmnáctého unijního balíku sankcí proti Rusku za jeho pokračující agresi na Ukrajině. Bratislava nové sankce v létě nakonec podpořila, a to poté, co jí EK nabídla záruky právě ohledně svého jiného návrhu, a to ukončit dovoz ruského plynu do EU. Přijetí sankcí si v EU vyžaduje jednomyslný souhlas členských zemí.

Kolik sankčních balíků je třeba přijmout?

„Kolik sankčních balíků je třeba přijmout, abychom změnili postoj Ruska k válce? Když nepomohl ani první, ani osmnáctý, tak devatenáctý nepochybně nepomůže,“ řekl Fico, kterého na Slovensku opozice a část médií obviňuje z opakování ruské propagandy.

„Vyslovil jsem přání, aby Evropská unie vynakládala stejnou míru pozornosti mírovým procesům, jako vynakládá na vojenskou pomoc Ukrajině. Prioritní záležitostí mé vlády je mír, ne pokračování války a vojenské podpory Ukrajiny,“ řekl Fico, jehož nynější vláda po předloňském nástupu do úřadu zastavila vojenskou pomoc Kyjevu ze státních zásob.

Slovenský premiér Robert Fico a ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj

Chcete konec války? Pak Ukrajina nesmí do NATO, uvedl Fico

Hlavním předpokladem ukončení války na Ukrajině je to, aby Kyjev nevstoupil do NATO. Řekl to slovenský premiér Robert Fico, který ambice Kyjeva na vstup do Severoatlantické aliance dlouhodobě odmítá. Slovensko podle něj nevyšle své vojáky na Ukrajinu v rámci poskytnutí bezpečnostních záruk po dojednání míru s Ruskem, které sousední zemi vojensky napadlo v únoru 2022.

Přečíst článek

Costa před novináři řekl, že EU je mírový projekt, ale mír bez obrany je jen iluze, proto je podle něj potřeba více investovat do vlastní obrany.

Fico, který dlouhodobě poukazuje na vysoké ceny energií v EU, uvedl, že je nutné dát do souladu náročné klimatické cíle EU s realitou. V této souvislosti poukázal na význam automobilového průmyslu. Ten je motorem ekonomiky Slovenska, které je v přepočtu na obyvatele největším výrobcem aut na světě. Fico nevyloučil ani možnost úpravy stávajících klimatických cílů evropského bloku.

Slovenský premiér si také přeje, aby EU ve svém příštím sedmiletém rozpočtu zachovala balík peněz na projekty, které slouží k vyrovnávání regionálních rozdílů v evropském bloku. Fico dal rovněž najevo svůj nesouhlas, aby společná zemědělská politika více podporovala menší farmy na úkor těch větších. Takové opatření by zasáhlo zemědělce na Slovensku, kteří zpravidla obhospodařují velké plochy.

„Myslím, že bezpečnost je něco, kde bychom to neměli nutně podmiňovat dalšími otázkami. Není novinkou, že by si Slovensko kladlo nějaké podmínky, koneckonců to jsme zažili už při 18. sankčním balíku. Uvidíme, co na konci bude realita,“ řekl novinářům český ministr zahraničí Jan Lipavský před odletem na jednání s protějšky ze střední Evropy právě na Slovensku.

Související

Maďarský premiér Viktor Orbán a jeho slovenský protějšek Robert Fico

Orbán blokuje prodloužení sankcí EU vůči Rusku. Bojuje tím i za Fica a levné pohonné hmoty v Česku

Přečíst článek
Doporučujeme