Vyberte si z našich newsletterů

Přihlásit odběr

Na východní hranici Polska přistály české vrtulníky

Tři české vrtulníky Mi-171Š přistály dnes odpoledne na východní hranici Polska
AČR, užito se svolením
 ČTK

Tři české vrtulníky Mi-171Š přistály dnes odpoledne na východní hranici Polska, informovala armáda. Posílí tam obranu východního křídla NATO. Vyslání české vrtulníkové jednotky z Náměště nad Oslavou je reakcí na ruský dronový útok, který minulý týden zasáhl i polské území. Armáda už v neděli oznámila, že vrtulníky dorazily do Polska a následně zamíří na určené místo.

Jednotka bude v Polsku podle armády působit po dobu několika měsíců, přičemž jejím hlavním úkolem bude posilovat polské ozbrojené síly v jejich úkolech ochrany vzdušného prostoru. Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) v neděli řekla, že se počítá s vysláním až 150 českých vojáků maximálně na tři měsíce.

O vyslání vrtulníkové jednotky rozhodlo ministerstvo obrany minulou středu večer. „Tři dny poté jeden z vrtulníků provedl rekognoskaci místa nasazení jednotky. V neděli pak tři vrtulníky do Polska odletěly. Na místo určení se dostaly dnes odpoledne,“ sdělila armáda.

„Plníme slib, který jsme našemu blízkému spojenci dali. Naši vojáci už jsou v Polsku a jsou připraveni podílet se na posílení ochrany vzdušného prostoru na východní hranici Polska,“ uvedla Černochová. Podle velitele Velitelství pro operace české armády Václava Vlčka představuje přítomnost vrtulníkové jednotky v Polsku důležitý krok v rámci alianční spolupráce. „A potvrzuje připravenost České republiky aktivně přispívat k zajištění bezpečnosti v regionu,“ dodal.

Ministerstvo obrany dříve uvedlo, že vrtulníky polské armádě pomohou s ochranou země před drony v malých výškách. Vrtulníková jednotka v Polsku už v posledních letech působila, mimo jiné se její příslušníci zapojili do pomoci při povodních, které Polsko i Česko zasáhly loni v září.

Vyslání vojáků umožňuje aktuální mandát na působení sil a prostředků ministerstva obrany na roky 2025 a 2026, který loni schválil Parlament. Mandát umožňuje posílit obranu východní hranice NATO, kde může působit až 2000 českých vojáků. Aktuálně čeští vojáci v rámci tohoto mandátu operují na Slovensku, v Litvě a v Lotyšsku.

Související

Trump zatřese burzou. Chce zrušit čtvrtletní výsledky

Americký prezident Donald Trump
ČTK
Tereza Zavadilová
tzv

Americké firmy asi brzy nebudou muset reportovat čtvrtletní výsledky. Donald Trump je chce této letité povinnosti překvapivě zbavit.

Prezident Donald Trump pokračuje v disrupci amerického finančního systému. Na své sociální síti Truth Social napsal, že americké firmy nebudou muset zveřejňovat čtvrtletní výsledky hospodaření. Většina firem obchodovaných na burze tuto povinnost má, výsledky reportuje komisi pro cenné papíry a burzy (SEC). Kvartální výsledková sezóna bývá také důležitým vodítkem pro investory, když firmy zveřejňují, v jaké kondici jsou a jaké trendy se dějí. 

„Kvůli schválení SEC by společnosti a korporace už neměly být nuceny ‚hlásit‘ na čtvrtletní bázi… ale místo toho by měly podávat zprávy každých šest (6) měsíců. To ušetří peníze a umožní manažerům soustředit se na správné řízení jejich společností. Slyšeli jste někdy výrok, že Čína má padesáti- až stodvacetiletý horizont při řízení firmy, zatímco my řídíme naše společnosti na čtvrtletní bázi??? To není dobré!!!‘“ uvedl prezident na své sociální síti Truth. 

Změna povinného reportingu na pololetní není jediným vstřícným krokem vůči firmám na burze. Trump do čela komise SEC v červnu jmenoval Paula Atkinse, který se netají tím, že nechce firmám kazit život papírováním ani pokutami a na rozdíl od svých předchůdců je i vstřícný vůči kryptoměnám.

Čína? Proč?

Odborníci jsou z návrhu zatím rozpačití.  „Ty dvě věci – čtvrtletní vykazování a dlouhodobé řízení – se nevylučují, a Čína je obzvlášť špatným příkladem, protože čínské firmy jsou mistry v krátkodobé mediální hře,“ uvedl pro Financial Times Aswath Damodaran, profesor financí na NYU Stern a odborník na oceňování akcií.

Ann Liptonová, profesorka práva na University of Colorado, řekla, že méně časté vykazování dává větší moc firemním insiderům a zároveň připravuje investory, analytiky a regulátory o informace, které by mohly poskytnout makro pohled na vývoj ekonomiky. 

Rebelové z Wall Street míří mezi elitu. Robinhood bude součástí indexu S&P 500

Z aplikace proslavené meme akciemi je hráč první ligy. Online broker Robinhood bude od 22. září součástí indexu S&P 500. Akcie v reakci na oznámení přidaly přes patnáct procent. A nově spouští sociální síť Robinhood Social.

Přečíst článek

Související

Trump přitvrzuje vůči Putinovi. Rusko poprvé označil za agresora

Americký prezident Donald Trump
ČTK
 ČTK

Americký prezident Donald Trump označil Rusko za agresora ve válce na Ukrajině. Upozorňuje na to server Politico, podle kterého tak šéf Bílého domu dal najevo, že vůči Moskvě přitvrzuje.

Trump v neděli v souvislosti s ukrajinskými a ruskými ztrátami řekl novinářům, že „tento týden zemřelo 8000 vojáků z obou zemí. O něco více těch z Ruska, protože když jste agresor, přicházíte o víc“.

Politico připomíná, že Trump v minulosti odmítal Rusko odsoudit kvůli invazi na Ukrajinu, která trvá od února 2022. Například letos v únoru se jeho administrativa postavila na stranu Ruska a Severní Koreje, když hlasovala proti rezoluci Valného shromáždění OSN vyjadřující podporu ukrajinské územní integritě a odsuzující Moskvu. V dubnu Trump obvinil Ukrajinu z rozpoutání války. Prohlásil, že „nezahájíte válku proti někomu, kdo je dvacetkrát větší než vy a pak nebudete doufat, že vám jiní dají nějaké rakety“.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj

Zelenskyj: Nejlepšími sankcemi proti Rusku jsou požáry jeho rafinerií

Nejefektivnějšími sankcemi proti Rusku jsou požáry v jeho rafinériích, ropných terminálech a skladištích ropy. Řekl to ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v reakci na sérii ukrajinských útoků proti ruským podnikům pro zpracování nebo přepravu suroviny, jejíž prodej Moskvě významnou měrou pomáhá financovat válku proti Ukrajině.

Přečíst článek

Trumpův postoj se změnil

Během léta se však Trumpův postoj podle Politica změnil a USA vyvíjejí stále větší tlak na ruského prezidenta Vladimira Putina, který brání Trumpovým snahám o zprostředkování přímých mírových jednání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským.

Šéf Bílého domu v neděli také řekl, že si myslel, že ukončit válku na Ukrajině pro něj bude snadné, ale ukázalo se, že je to těžké. „Myslím, že musím mluvit jen já. Oni (Zelenskyj a Putin) se nenávidí. Nenávidí se tak moc, že nemohou dýchat,“ uvedl Trump.

Trumpova vláda čelí výzvám, aby zavedla přísnější sankce na Rusko vzhledem k tomu, že její snaha přivést Putina k jednacímu stolu se Zelenským nikam nevede. Trump v neděli řekl, že to plánuje, ale teprve poté, co evropské země přestanou kupovat ruskou ropu a zpřísní vlastní sankční režim. V sobotu šéf Bílého domu jako podmínku stanovil to, že ruskou ropu musí přestat odebírat všechny státy NATO. K jejím největším odběratelům patří Turecko, dále ji nakupuje Maďarsko a Slovensko.

Související

Doporučujeme