Babišova vláda získala ve sněmovně důvěru, ANO má pod sebou všechny vládní mocenské páky a bude vládnout. Co má v této chvíli dělat opozice, aby zase dokázala konkurovat?

Jak se mají opoziční strany formovat, co mají programově prosazovat, jak komunikovat a hlavně kde najít nové politické talenty? Jak zase postupně získávat ztracenou důvěru veřejnosti, aby mohla příště konkurovat a měla šanci uspět proti stávajícím vládním stranám v dalších volbách, ať už přijdou kdykoli? To jsou složité, ale podle mě důležité otázky do následujících měsíců.

Babišův stroj jede. Opozice stojí

Poměry ve sněmovně jsou minimálně dnes jasné: 108:92. Babišova vláda má důvěru a jasnou většinu a bude vládnout a uplatňovat své priority a vliv. ANO drží všechny mocenské pozice ve vládě, koaliční projekt je spíš formální – všechny klíčové posty a penězovody bude držet ANO a Babiš.

Politika je však velmi dynamická hra a za několik měsíců se většina může začít drolit. Přijdou skandály, neočekávané situace. Je dost možné, že Babiš hraje hlavně o své nevydání trestní justici, a když toho dosáhne, už tolik své partnery potřebovat nebude. Ten nepochybně chce nebýt vydán trestní justici. A až toho dosáhne, jeho chuť opečovávat koaliční partnery může rychle ochladnout.

Babiš změní tón vůči Číně, zemanovská éra se nevrátí

Politika

Nová vláda Andreje Babiše (ANO) bude pojímat vztahy s Čínou pragmatičtěji než bývalý kabinet Petra Fialy (ODS), ve vztahu k Číně bude také rétoricky zdrženlivější, shodli se analytici, které ČTK oslovila. Nepovažují ale za pravděpodobné, že by Babišova vláda znamenala návrat k éře vztahů České republiky a Číny z funkčního období prezidenta Miloše Zemana, který usiloval o velmi úzké obchodní i politické vazby obou zemí.

ČTK

Přečíst článek

Koaliční projekt je v tuto chvíli spíš formální kulisa, všechny klíčové pozice, penězovody i rozhodovací páky drží ANO a jeho majitel. Samozřejmě to neznamená, že by něco nemohlo kápnout i jednotlivcům od Motoristů a Okamurovi – erár je široký a kvalitně navrtaný na mnoha místech.

Babiš vládne, opozice se stydí?

Co má dnešní opozice dělat? Jak má tu hru hrát, aby jednak efektivně brzdila některé zběsilé kroky vlády, ale hlavně aby získala zpět důvěru lidí? Zatím to vypadá, že opozice vyzývá občany, aby se styděli s ní. Ale proč?

Protože jinak se můžeme těšit na čtyři roky ostrých tiskovek, hlubokých morálních postojů, spousty pohoršených videí na Instagramu a naprosto nulového politického vlivu. Bude to stačit?

Hlasování o důvěře vládě jako show

Hlasování o důvěře vládě je pochopitelně legitimní a důležitý ústavní krok, má potvrdit mocenské poměry v parlamentu mezi vládou a opozicí. Hlasování o důvěře vládě je však také velká sněmovní a mediální show, prostor pro projevy a předvedení kompetence nebo i strategie.

Kdo dokáže aspoň trochu originálně zformulovat myšlenku, aby to nebyla floskule recyklovaná po stopadesáté znovu stejně? Kdo zaujme média natolik, že by snad mohl mít nějaký politický talent?

Jak porazit politický stroj ANO?

ANO je dnes politický hegemon, jediná silná strana. Je v podstatě v jakémsi pivotovém postavení, všichni ostatní kolem něj vlají. A teď to nejdůležitější: jak porazit Babiše a jeho politický stroj?

Chce opozice spoléhat na to, že už nebude příště kandidovat? A tím, že ANO ztratí svůj hlavní tahák, na kterém staví svůj marketing? Možná, ale taky třeba ne. A i kdyby skončil, ANO je dnes víc než jeden muž – je to marketingově dobře fungující stroj, aparát silně zakořeněný v regionech. Babiš možná jednou odejde, ANO zůstane. Politika je dnes hodně marketingová a ANO to umí líp.

Platí stará poučka: kádry rozhodují vše

Fiala, Rakušan, Jurečka, Pekarová i Bartoš ve své vládě nedokázali veřejnost přesvědčit o své politice. Řadu reforem záměrně odložili, jiné vysvětlovali tak složitě, že jim nerozuměli ani jejich vlastní voliči. Výsledkem je nepřekvapivá volební porážka, která se rýsovala dlouhé měsíce dopředu.

Měli to těžké, ale politika nikdy není lehká, to je popis profese. Vládu Babišovi naservírovali na stříbrném podnose. Teď je otázka, jestli tito stejní lídři mohou představovat nějakou větší naději pro příští klání.

Kádry rozhodují vše, stará poučka. A pro dnešní opoziční scénu ve sněmovně to platí silně. Bude stačit ODS výměna Fialy za Kupku? Mohou lidovci a TOP 09 přežít samostatně (mimo SPOLU)? Mají lídry, kteří dokážou udat jasný směr a být atraktivní? Má Hřib potenciál rozšiřovat sílu Pirátů? Není už Rakušan okoukaný a může být stále tahounem, který dokáže STAN vytáhnout z komfortní zóny regionální relevance? Myslím, že podobné otázky si klade dost lidí v těch stranách samotných.

Mandát na čtyři roky. Návod k použití chybí

Vycházejme také z toho, že velká část poslanců se ocitne ve sněmovně úplnou náhodou. Kroužkování je loterie. Zvolení neznamená talent, charisma ani schopnost formulovat originální myšlenku. Mandát není ocenění osobnosti.

Naprostá většina poslanců tam není zvolená kvůli své úžasné osobnosti, ale protože to prostě tak vyšlo. Lidé volili lídra nebo stranu a k tomu je to jen mandát na čtyři roky tam být a něco dělat. A někdo teď může ukázat talent – prostor je velký, ostatní zapadnou a budou zapomenuti.

Morální rozhořčení místo politické práce

Poslanci slibovali „tvrdou, nekompromisní opozici“, ale mnozí jsou dnes prakticky neviditelní. Občas se vynoří v podobě tiskového prohlášení, kde zazní, že „je to ostuda“, že se „za tuhle vládu stydí“ a že bychom se vlastně měli stydět taky. Ideálně společně, ruku v ruce, v kruhu hanby.

Jenže stud není politická strategie a morální povzdech není politická práce. Tvrdá opozice se v jejich podání smrskla na občasné rozhořčení na sociálních sítích, pár vágních vět do kamer a pak ticho. Žádná energie, žádný tah, žádný plán. Jen permanentní pocit, že někdo jiný by s tím měl něco dělat. Třeba občané?

NERV je mrtvý. Žádný nový zatím není na obzoru

Money

Poradní orgán vlády NERV, který měl minulým vládám pomáhat v ekonomických otázkách, zanikl. S koncem Fialovy vlády skončila jeho aktivita. Žádný nový NERV zatím není na obzoru.

Dalibor Martínek

Přečíst článek

Český hypoteční trh má za sebou mimořádně silný rok. Banky a stavební spořitelny v roce 2025 poskytly hypotéky za 406 miliard korun, což je meziročně téměř o polovinu více. Zájem o vlastní bydlení podpořily klesající úrokové sazby, růst reálných mezd i odložená poptávka domácností.

Banky a stavební spořitelny poskytly v loňském roce hypoteční úvěry v celkovém objemu 406 miliard korun. Oproti předchozímu roku jde o nárůst o 48 procent a zároveň o druhý nejvyšší výsledek za posledních 30 let. Silnější byl pouze rekordní rok 2021. Vyplývá to ze statistik České bankovní asociace Hypomonitor, do nichž přispívají všechny instituce působící na hypotečním trhu.

Hlavním motorem růstu byly nové hypotéky. Ty, očištěné o refinancování, vzrostly meziročně o 41 procent na 321 miliard korun. I v tomto případě jde o druhý nejsilnější výsledek v historii trhu. Počet nově poskytnutých hypoték se zvýšil o čtvrtinu na 76 tisíc.

Bydlení v roce 2026: trh se normalizuje, ceny zůstanou vysoko

Reality

Český rezidenční trh vstupuje do roku 2026 bez iluzí. Hypotéky zlevňovat nebudou, bytů je málo a tlak na ceny přichází hlavně z poptávky. Kupující si budou víc než kdy dřív hlídat, za co platí.

Petra Nehasilová

Přečíst článek

„Rok 2025 se stal podle objemu druhým nejúspěšnějším v třicetileté historii hypotečního trhu v ČR,“ uvedl generální ředitel ČSOB Hypoteční banky Martin Vašek. Podle něj trh podporuje kombinace nedostatečné nabídky bytů a domů, pomalé výstavby, růstu ekonomiky, výrazného zvýšení reálných mezd v minulých letech i dlouho odkládané poptávky po vlastním bydlení. Pro letošní rok banka očekává další růst objemu hypoték zhruba o 13 procent na přibližně 432 miliard korun.

Aktivita bank zůstala silná i na konci roku. V prosinci poskytly nové hypotéky za 28,6 miliardy korun, což je podobná úroveň jako v listopadu navzdory tradičně slabší vánoční sezoně. Meziročně objem nových hypoték v prosinci vzrostl o 45 procent.

Průměrná výše nově poskytnuté hypotéky se v prosinci vyšplhala na 4,49 milionu korun, tedy o 16 procent více než před rokem. S tím souvisí i růst průměrné měsíční splátky, která v roce 2025 dosáhla 22 800 korun, meziročně o 8,6 procenta více.

video

Hypotéka není jen o sazbě. Opočenský radí, jak přemýšlet o bydlení jako o kapitálu

Money

Získat hypotéku dnes může stát hodně úsilí. Ceny nemovitostí rostou, podmínky jsou přísné. „Klienti většinou řeší hned úrokovou sazbu, ale to má smysl až ve chvíli, kdy je hypotéka prakticky hotová,“ říká v pořadu Newstream Byznys Talks úvěrový analytik společnosti OVB Allfinanz Michael Opočenský.

nst

Přečíst článek

Úrokové sazby se přitom postupně snižovaly. Průměrná sazba u nových hypoték v prosinci činila 4,49 procenta, což je o 0,31 procentního bodu méně než před rokem. Nižší úroky podle bank snižují měsíční splátky zhruba o 8 tisíc korun ročně u typické hypotéky. Za celý rok dosáhla průměrná hypoteční sazba 5,07 procenta, zatímco v roce 2023 to bylo 5,81 procenta.

Struktura úvěrů ukazuje, že zhruba 80 procent objemu nových hypoték směřovalo na koupi nemovitosti a 14 procent na výstavbu. Podíl výstavby je tak nižší než v předchozích letech. Významnou roli nadále hraje refinancování, které těží z postupně končících fixací z období velmi nízkých i později vysokých úrokových sazeb.

Konec levných bytů? Ceny stavebních prací za 10 let vzrostly o 120 procent

Reality

Data a analýzy od KPMG sice vidí český realitní trh v roce 2026 optimisticky, ale přesto je tu pár zásadních věcí, které expertům dělají do budoucna vrásky. A netýká se to jen komplikací kolem nového stavebního zákona či růstu cen nemovitostí. Souvisí to i s řadou dalších oblastí od trhu práce až po nutné změny chování v české společnosti, shodli se odborníci na setkání členů Realitního clubu v restauraci Lví Dvůr v blízkosti Pražského hradu.

Věra Tůmová

Přečíst článek