FOTOGALERIE: Jak dopadla přeměna letištního terminálu pro soukromé lety a vládní návštěvy?
Terminál 3 na pražském letišti prošel kompletní přeměnou, která se týkala interiérů i exteriérů. Vyšla na čtvrt miliardy korun.
Staré letiště nebo také Stará Ruzyně poslední cestující odbavila na konci šedesátých let, posléze hala sloužila hlavně k odbavování soukromých letů nebo oficiálních zahraničních návštěv. Popud na její přeměnu vzešel od vlády, a to v souvislosti s předsednictvím Česka v Radě EU.
„Zadáním rekonstrukce bylo zachovat obvodový plášť,“ přibližují autoři přeměny ateliéru ra15 (Radek Lampa, Libor Hrdoušek, David Hřebačka, Dominika Klavrzová, David Skalický a Tomáš Kroužil)
Revitalizace terminálu také respektuje původní architektonický charakter z 90. let. Na veřejné straně došlo na repasování či výměnu zastřešovacích prvků. Ubyly zpevněné plochy, které nahradila zeleň. Na nevyužívané a zanedbané trávníkové plochy osadili stromy a keře. Zkultivovaný prostor doplnil nový mobiliář.
Strana budovy směrem k letištní ploše doznala větší změny. Přibyla ocelová markýza s pavučinovou strukturou. Její design se promítá i do podoby nových schodišť a ramp. Zároveň nově vznikly samostatné vstupy pro VIP, exkurze, přílety a odlety tak, aby jednotlivé provozy byly na sobě nezávislé.
Uvnitř architekti působili hlavně v prvním podlaží. Měnili dispozice a přizpůsobovali podobu interiéru adekvátně jeho využití. VIP salonek je zvýrazněn skleněným opláštěním sloupů a specifickým nábytkem, zatímco běžné čekárny jsou vybaveny podle standardů Letiště Praha. Zeleň – ve formě stěn i solitérních prvků – doplňuje klidnou a kultivovanou atmosféru interiéru. Samostatný prostor získal protokolární salonek s motivem českého lva.
Tomuhle místu se většina lidí vyhýbala. Brněnský Bronx, tedy Brnox, se ale postupně mění. Plácek v atraktivní lokalitě v samém centru moravské metropole, který v minulosti sloužil jako parkoviště, teď láká třeba na betonová křesla.
Brno je čím dál krásnější. Už ani tamní Bronx není, čím býval
Reality
V Karlíně jsme začínali na 45 tisících za metr čtvereční Čechům nezbývá nic jiného než se spokojit s čím dál tím menším bydlením. Na metry čtvereční, na které ještě před pár lety v Praze dosáhli, už teď zkrátka nemají. Nedostatečnou nabídku developeři působící v Česku svádějí na stavební zákon a ve velkém se pouštějí do výstavby menších bytů. „Nákupem budovy Nádraží Vyšehrad jsme a priori neplánovali mikrobydlení. Spíš nás k tomu donutila situace,“ říká Milorad Miškovič, který chce z chátrající budovy nádraží na Vyšehradě vybudovat samé mikrobyty.
Mikrobydlení je trend. Není divu, říká Miškovič, který proměnil Karlín a v plánu má Podolí
Reality
Vychází podzimní Realitní Club
Vychází nové podzimní číslo magazínu Realitní Club. Společným jmenovatelem čísla jsou investice. Nejen ty finanční, ale také investice do kvalitního návrhu, dobré lokality a dlouhodobě fungujícího města.
Na obálce jsou architekti Jaroslav Wertig a Boris Redčenkov ze studia A69. V titulním rozhovoru upozorňují na paradox současného bydlení, kdy se z bytů stále častěji stává investiční produkt a prodejní metry mohou dostávat přednost před kvalitou každodenního života.
O byznysu kolem kulturních nemovitostí mluví Albert Čuba, zakladatel ostravského Divadla Mír. V rozhovoru popisuje, jak kolem kultury vybudoval fungující podnikatelský model a proč už jsou banky ochotné financovat i divadelní nemovitosti.
O největších developerských investicích mluví v magazínu Rudolf Vacek, šéf Penta Real Estate. Popisuje proměnu pražských brownfieldů, budoucnost Bubnů i projekty na Florenci, Budějovické nebo Vítězném náměstí.
Hlavní téma čísla se vrací také k nejtradičnější české realitní investici – bytu na pronájem. Češi totiž dál považují nemovitosti za jednu z nejjistějších cest, jak dlouhodobě uložit peníze. Jenže investiční byt už není automat na peníze. Ceny výrazně vzrostly, financování je dražší a čistý výnos z nájemného se u běžného bytu často pohybuje jen kolem tří procent. Do výsledku navíc stále více promlouvají náklady na opravy, kvalita domu, správa, nájemníci i přísnější podmínky financování.
„Doba, kdy byl investiční byt téměř automaticky dobrou investicí, končí. Dnes mnohem víc rozhoduje kvalita, lokalita a dlouhodobá udržitelnost projektu. Právě na to se nové číslo Realitního Clubu dívá z pohledu architektů, developerů i investorů,“ říká Petra Nehasilová, šéfredaktorka magazínu Realitní Club.
Magazín Realitní CLUB. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.
