Kofola rozšiřuje impérium a posiluje v Latinské Americe. Kupuje podíl v pivovarech, kávě i rumu

Prozatímní prezidentka Venezuely Delcy Rodríguezová odmítá přijímat rozkazy ze Spojených států. Chce, aby vnitřní neshody řešili venezuelští politici, napsala agentura AFP. Na počátku měsíce uneslo americké komando prezidenta Nicoláse Madura, kterého USA viní z narkoterorismu. Nové vedení země, v jejímž čele stanula dřívější viceprezidentka Rodríguezová, podle amerického prezidenta Donalda Trumpa nyní se Spojenými státy spolupracuje výborně.

„Dost bylo rozkazů z Washingtonu politikům ve Venezuele. Nechte venezuelské politiky vyřešit naše rozdíly a vnitřní spory,“ uvedla Rodríguezová v projevu k ropným dělníkům ve venezuelském státě Anzoátegui.

Americké síly 3. ledna vtrhly do Caracasu a zajaly Madura. Velká flotila amerických lodí blokuje Venezuelu a USA měsíce v jižním Karibiku a v Tichém oceánu ničí lodě podezřelé z přepravy narkotik. Trump nedávno prohlásil, že USA budou Venezuelu spravovat ještě roky.

Po Madurově zajetí Trump rovněž oznámil, že Spojené státy budou zpracovávat venezuelskou ropu a prodávat ji na mezinárodních trzích. Dohoda s Caracasem podle něj počítá s poskytnutím až 50 milionů barelů, což jsou zhruba dva měsíce venezuelské těžby. Peníze z prodejů budou uloženy na účtech pod kontrolou Spojených států, které také budou rozhodovat o jejich využití.

Trump po střelbě v Minneapolisu: Může za to chaos vyvolaný demokraty

Politika

Zastřelení dvou lidí federálními agenty v americkém Minneapolisu je podle republikánského prezidenta Spojených států Donalda Trumpa důsledkem demokraty vyvolaného chaosu, uvedl to na své sociální síti Truth Social. List The Wall Street Journal mezitím zveřejnil rozhovor s Trumpem, ve kterém prezident řekl, že jeho vláda přezkoumává vše týkající se střelby v tomto městě, zároveň naznačil ochotu imigrační agenty z oblasti Minneapolisu stáhnout.

ČTK

Přečíst článek

Lipavský míří blíž k ODS a ostře se střetává s ministrem Macinkou

Politika

Bývalý ministr zahraničí Jan Lipavský zvažuje vstup do Občanské demokratické strany. Podle předsedy ODS Martina Kupky by se mohl stát jednou z viditelných tváří poslaneckého klubu. Kupka to uvedl v pořadu České televize Týden v politice.

ČTK

Přečíst článek

Cena zlata dosáhla historického milníku. Poprvé v historii překročila hranici 5 tisíc dolarů, tedy 102 tisíc korun, za troyskou unci (31,1 gramu), informovala agentura Reuters. Podle analytiků může růst pokračovat i v dalších měsících – v letošním roce by se cena mohla vyšplhat až k úrovni 5 500 dolarů za unci.

Spotová cena zlata vyšplhala až na 5 100 dolarů za unci. Zvýšenou poptávku po zlatě a dalších drahých kovech podporuje především rostoucí geopolitické napětí ve světě a také očekávání dalšího snižování úrokových sazeb ve Spojených státech. Na rekordu je i cena stříbra, která vzrostla na 109,44 dolarů za unci, uvedla agentura Reuters. Nad 100 dolarů se unce stříbra poprvé dostala minulý týden v pátek.

Zlato poroste dál

„Očekávám další růst. Naše současná prognóza naznačuje, že ceny zlata dosáhnou vrcholu okolo 5 500 dolarů později v letošním roce,“ uvedl Philip Newman, ředitel společnosti Metals Focus. „Pravděpodobně dojde k občasným poklesům, protože investoři budou vybírat zisky, ale očekáváme, že každá korekce bude krátkodobá a setká se se silným nákupním zájmem,“ doplnil Newman.

Investoři vnímají drahé kovy jako bezpečné útočiště v období politické a ekonomické nejistoty. Poptávku po bezpečných aktivech letos podpořily například spory kolem snahy amerického prezidenta Donalda Trumpa o získání kontroly nad Grónskem či obavy o nezávislost americké centrální banky (Fed).

Drahé kovy těží rovněž z vyhlídek na další snižování úrokových sazeb a ze slabého kurzu dolaru. Nízké úrokové sazby jsou pro ceny zlata a stříbra příznivé, protože zmírňují jejich nevýhodu proti investicím, které přinášejí výnos, jako jsou například dluhopisy.

„K politickému napětí se přidává i riziko v samotných Spojených státech. Pravděpodobnost dalšího možného shutdownu federální vlády opět roste. Pro trhy je to připomínka, že ani největší světová ekonomika není imunní vůči institucionálnímu chaosu. Každý návrat tohoto scénáře zvyšuje pochybnosti o fiskální disciplíně USA a dlouhodobé stabilitě dolaru, což je pro zlato ideální živná půda,“ sdělil analytik Purple Trading Petr Lajsek.

Česko je v miliardářské formě. I díky Strnadovi konkuruje Německu a Británii

Leaders

Páteční úspěšný vstup zbrojovky Czechoslovak Group na burzu znamená, že Česko upevňuje své postavení evropské miliardářské mocnosti. V první sedmdesátce nejbohatších Evropanů dle agentury Bloomberg má Česko hned čtyři zástupce, takže více už jich mají jen Německo, Británie a Francie, tedy tři největší ekonomiky starého kontinentu.

Lukáš Kovanda

Přečíst článek

Významnou roli podle Lajska hraje i měnový kontext. „Spekulace o koordinovaném postupu Spojených států a Japonska proti extrémně slabému jenu vedly k plošnému oslabení dolaru. Dolar je v posledních hodinách opět ve volném pádu - dolarový index oslabil z 99 na 96 bodu. Slabší dolar je jen další podporou pro drahé kovy,“ dodal.

Slabší dolar na devizových trzích snižuje ceny zlata, stříbra i dalších komodit z pohledu držitelů ostatních měn, což obvykle podporuje poptávku.

„Zlato dnes navíc podporuje strukturální změna v poptávce. Do trhu vstupují institucionální i soukromí investoři, kteří zlato nevnímají jako krátkodobou sázku, ale jako dlouhodobé zajištění proti kombinaci geopolitických konfliktů, obchodních válek, rostoucích dluhů a politické nejistoty,“ dodal Lajsek.

Loni cena zlata vzrostla o 64 procent a od začátku letošního roku o dalších více než 16 procent. Cena stříbra se pak za loňský rok zvýšila o 147 procent a od začátku letošního roku zatím vykazuje růst přibližně o 50 procent.