Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Firmy letos nejčastěji krachovaly v dopravě a skladování, bankrotů bylo nejvíc za osm let

ilustrační foto
iStock
 ČTK

V prvním pololetí letošního roku soudy v Česku vyhlásily 418 bankrotů firem, což je nejvíce od roku 2017. Meziročně je to nárůst o devět procent. Soudy zároveň letos do konce června přijaly 678 insolvenčních návrhů, o 22 procent více než ve stejném období loni. Vyplývá to z analýzy společnosti CRIF – Czech Credit Bureau na základě dat portálu Informaceofirmach.cz.

„Za první pololetí soudy vyhlásily o 34 firemních bankrotů více než ve srovnatelném období roku 2025. Jejich počet se tak dostal prakticky na stejnou úroveň jako v prvním pololetí roku 2017, kdy za prvních šest měsíců zbankrotovalo 419 firem. Nadále platí, že meziroční dynamika růstu počtu insolvenčních návrhů je více než dvojnásobná proti růstu počtu bankrotů. Bankroty společností mají dramatičtější trend než bankroty fyzických osob podnikatelů, jejichž počet v prvním pololetí stagnoval," komentovala čísla analytička CRIF Věra Kameníčková.

Skoro polovina firem padla v Praze

V prvním pololetí zbankrotovalo nejvíce společností v Praze, a to184. Na hlavní město připadlo 44 procent všech firemních bankrotů. V Jihomoravském kraji soudy vyhlásily 51 firemních bankrotů a na Moravskoslezský kraj jich připadlo 45. Nejméně firem zbankrotovalo v kraji Vysočina s pěti bankroty a v Karlovarském kraji se šesti.

Nejvýraznější růst vykázal Pardubický kraj, kde soudy vyhlásily meziročně o 250 procent bankrotů více. Patří však mezi kraje s nízkým počtem aktivních subjektů na trhu a nízkou mírou bankrotů. V Moravskoslezském kraji se počet firemních bankrotů zvýšil o 73 procent a v Královéhradeckém o 64 procent. Liberecký kraj zaznamenal pokles počtu firemních bankrotů o téměř dvě pětiny, v Jihomoravském kraji jejich počet klesl o 18 procent a ve Středočeském o 12 procent.

Za posledních 12 měsíců, tedy za období od loňského července do konce června, připadlo v ČR 18 bankrotů na 10 tisíc aktivních společností. Nejvíce bankrotů hrozilo firmám v Ústeckém kraji s 25 bankroty na 10 tisíc subjektů. V Moravskoslezském kraji to bylo 24 bankrotů a v Jihomoravském kraji 21. Naopak ve Středočeském a Jihočeském kraji připadlo shodně jen devět bankrotů na 10 tisíc firem na trhu.

Padaly hlavně obchodní firmy, obzvláště pak ty v dopravě

Letos do konce června nejvíce společností zbankrotovalo v obchodu, a to 93. Jde zároveň o odvětví se zdaleka nejvyšším počtem registrovaných subjektů. Následoval zpracovatelský průmysl, ve kterém soudy vyhlásily 66 firemních bankrotů. Ve stavebnictví zbankrotovalo 52 firem.

Meziročně se zdvojnásobil počet bankrotů obchodních společností v dopravě a skladování. V ubytování, stravování a pohostinství se jejich počet zvýšil o 26 procent. Ve zpracovatelském průmyslu o 16 procent. V administrativních a podpůrných činnostech počet bankrotů za první pololetí klesl o 65 procent. Za posledních 12 měsíců nejvyšší míru bankrotů vykázalo odvětví dopravy a skladování. Připadlo v něm 30 bankrotů na 10 tisíc subjektů na trhu. Nejnižší míru bankrotů vykázaly informační a komunikační činnosti se sedmi bankroty na 10 tisíc subjektů.

VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB 

Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.

Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.

Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.

Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.

To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB. 

A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.

Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.

Související

Donald Trump vytáhl do boje proti muzeu americké historie. Před expozicemi budou varovné cedule

Americký prezident Donald Trump
ČTK
 nst
nst

Americký prezident Donald Trump nařídil umístit před Národní muzeum americké historie ve Washingtonu informační tabule, které mají návštěvníky varovat před údajně nepřesným výkladem dějin. Bílý dům muzeum obvinil z politického aktivismu a šíření marxistických myšlenek. Demokraté naopak mluví o snaze přepisovat minulost.

Americký prezident Donald Trump pokračuje ve svém tažení proti Smithsonovu institutu. Před washingtonským Národním muzeem americké historie mají nově stát informační tabule upozorňující návštěvníky, že některé expozice podle vlády nepodávají přesný obraz dějin Spojených států. O prezidentově pátečním nařízení informoval server NBC News.

Dočasné značení má být rozmístěno podél chodníku před muzeem. Návštěvníky má odkazovat na „místa a zdroje, kde mohou získat přesné informace o americké historii“.

Bílý dům: Muzeu nelze věřit

Trumpova administrativa svou kritiku muzea vystupňovala už na Den nezávislosti 4. července. Bílý dům tehdy zveřejnil zprávu, podle níž muzeu „nelze věřit, že bude vyprávět příběh Ameriky poctivě a způsobem, který je inspirativní, sjednocující a hodný naší velké republiky“.

V doprovodném prohlášení k novému nařízení zašel Bílý dům ještě dál. Muzeum obvinil, že směřuje k „extrémnímu politickému aktivismu zakořeněnému v marxismu“, jehož cílem je údajně Američany rozdělit, demoralizovat a zdeptat.

Pentagon přiznal cenu Trumpovy války s Íránem. Náklady jsou vyšší, než dosud tvrdil

Americká válka proti Íránu trvá pátým měsícem a její účet rychle roste. Pentagon vyčíslil dosavadní a očekávané náklady do konce září na 37,5 miliardy dolarů, tedy zhruba 794 miliard korun. V bojích už zahynulo 18 amerických vojáků a více než 500 dalších utrpělo zranění. Ministr obrany Pete Hegseth nyní žádá Kongres o další peníze.

Přečíst článek

Podle Trumpa vedení Smithsonova institutu nepředstavuje americké dějiny jako společné národní dědictví, které by se mělo vyučovat a oslavovat. Místo toho je prý využívá jako nástroj k prosazování sociální spravedlnosti a radikální proměny společnosti.

Trump chce měnit celé muzeum

Prezident se netají snahou ovlivnit fungování Smithsonova institutu, pod nějž Národní muzeum americké historie patří. Už loni v březnu oznámil, že chce instituci přimět ke změnám.

Podepsal také exekutivní příkaz, jehož cílem je omezit federální financování projektů prezentujících podle administrativy „nevhodnou ideologii“ nebo „rozdělující narativy“.

Demokraté mluví o přepisování dějin

Trumpovo rozhodnutí vyvolalo ostrou kritiku demokratů, kteří se podílejí na dohledu nad Smithsonovým institutem. Kongresmanka Melanie Stansburyová prezidentův postup označila za překročení pravomocí a pokus přepsat americké dějiny.

Muzea institutu nepatří prezidentovi, ale americkému lidu. A totéž platí o historii naší země,“ uvedla.

Smithsonův institut se k nejnovějšímu nařízení v pátek nevyjádřil. V minulosti však práci svých muzeí hájil a výtky Bílého domu označil za nespravedlivé.

Související

Týden tradera: Dluhopisy straší Wall Street, Alphabet doplácí na drahý závod o AI

Týden tradera: Dluhopisy straší Wall Street, Alphabet doplácí na drahý závod o AI
iStock
Kryštof Míšek

Rostoucí výnosy amerických dluhopisů, napětí kolem klíčových námořních tras i ropa Brent nad 90 dolary za barel znovu zvýšily nervozitu na trzích. Investory navíc nepřesvědčily ani silné výsledky Alphabetu. Obavy vyvolal především rekordní plán investic do umělé inteligence.

Americké akcie mají za sebou další neklidný týden. Výnosy některých státních dluhopisů vystoupaly na nejvyšší úrovně od finanční krize z let 2007 až 2009 a jejich další růst může stále výrazněji brzdit akciový trh. Náladu nezlepšily ani hospodářské výsledky technologického gigantu Alphabet.

Nejistotu navíc dál živí boje v oblasti Hormuzského průlivu a útoky na plavidla v Rudém moři. Americký index S&P 500 se v průběhu týdne přiblížil hranici 7 400 bodů.

Útoky ženou vzhůru ropu i výnosy dluhopisů

Napětí na Blízkém východě se dál stupňuje. Jemenští povstalci Hútíové oznámili útok na dva ropné tankery v Rudém moři, zatímco britské námořní centrum UKMTO potvrdilo zásah jednoho tankeru poblíž saúdskoarabského pobřeží.

Současně se vyostřuje konflikt mezi Spojenými státy a Íránem. Americká armáda podniká letecké údery na íránské cíle, mezi nimiž jsou sklady raket a dronů či systémy protivzdušné obrany.

Jamie Dimon

Týden tradera: Wall Street si užívá bull market. Investoři přehlížejí rizika, varuje šéf JPMorgan

Wall Street má za sebou další silný týden. Investory nezastavila nová rizika kolem Hormuzského průlivu ani další útoky USA proti Íránu. Hlavní roli převzala výsledková sezona, kterou odstartovala rekordní čísla JPMorgan, a také zpomalení inflace v americké ekonomice. Index S&P 500 se díky tomu posunul nad 7600 bodů.

Přečíst článek

Rostoucí geopolitická nejistota se okamžitě promítá do cen energií. Ropa Brent se dostala nad 90 dolarů za barel. Dražší ropa posiluje obavy z dalšího růstu inflace, což následně tlačí vzhůru také výnosy státních dluhopisů ve vyspělých zemích.

Třicetiletý americký dluhopis nad pěti procenty

Zvlášť výrazně rostou výnosy amerických dluhopisů. Výnos třicetiletého státního dluhopisu se letos držel nad pěti procenty již 27 obchodních dnů. Jeho nepřerušená dvanáctidenní série nad touto hranicí byla nejdelší od finanční krize.

Reálný výnos, tedy výnos očištěný o inflaci, se přiblížil třem procentům. Tento vývoj odráží sílící obavy investorů z amerického státního dluhu ve výši 31 bilionů dolarů a z přetrvávajících vysokých rozpočtových deficitů.

Svou roli pravděpodobně začíná hrát také takzvaný efekt vytěsňování. Velké technologické společnosti stále častěji financují rozsáhlé investice emisemi vlastních dluhopisů, a vytvářejí tak americkým státním dluhopisům další konkurenci. Vyšší výnosy přitom mohou omezovat prostor pro další růst cen akcií.

Alphabet předvedl silná čísla, investory ale vyděsil účet za AI

V uplynulém týdnu pokračovala také výsledková sezona amerických společností. Své hospodaření za poslední čtvrtletí představila společnost Alphabet, která zveřejnila velmi solidní čísla.

Tržby divize Google Cloud meziročně vzrostly o 82 procent na 24,77 miliardy dolarů a překonaly očekávání analytiků. Silný výkon cloudového byznysu však zastínil nový investiční plán společnosti.

Alphabet zvýšil očekávané kapitálové výdaje pro letošní rok na rekordních přibližně 205 miliard dolarů. Firma tím potvrdila, že je připravena masivně investovat do infrastruktury potřebné pro rozvoj umělé inteligence.

Právě rozsah plánovaných výdajů ale investory znepokojil. Akcie Alphabetu po zveřejnění výhledu v následném obchodování oslabily až o pět procent. Trh se obává, že závod o vedoucí pozici v oblasti AI bude vyžadovat dlouhodobě vysoké investice, které mohou v kratším období tlačit na ziskovost společnosti.

Alphabet má stále prostor k růstu

Navzdory negativní reakci trhu si myslím, že akcie Alphabetu mohou dál růst. Titul se obchoduje přibližně za třiadvacetinásobek očekávaného zisku, zatímco jeho jádrový byznys zůstává silný a firma dlouhodobě dokáže naplňovat své cíle.

Současná cena kolem 330 dolarů za akcii proto může pro dlouhodobé investory znovu představovat atraktivní vstupní úroveň.

Související

Protesty proti Trumpovi

Karel Pučelík: Trump dělá Američany znovu chudými. Jak dlouho mu budou útok na jejich blahobyt trpět?

Přečíst článek
Investice (ilustrační foto)

Americké akcie oslabily. Investoři napjatě čekají na klíčové hospodářské statistiky

Přečíst článek