Trump uvalil nová cla na téměř celý dovoz. EU mluví o porušení dohody
Spojené státy zavedly nová cla na zboží ze šesti desítek zemí a Evropské unie, které dohromady představují 99 procent amerického dovozu. Sazby ve výši deset a 12,5 procenta nahrazují dosavadní dočasné desetiprocentní clo. Brusel krok Washingtonu nečekal a požaduje vysvětlení.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa zavedla nová cla na dovoz ze šesti desítek obchodních ekonomik. Sazby dosahují deseti nebo 12,5 procenta a začaly platit v pátek o půlnoci washingtonského času, tedy v 6:00 SELČ.
Nová opatření nahradila dočasné plošné desetiprocentní clo, jehož platnost po 150 dnech skončila. Dotčené země a Evropská unie představují přibližně 99 procent veškerého dovozu do Spojených států, píše Reuters.
Na část zemí, mezi nimiž jsou Kanada, Británie nebo Indie, se vztahuje desetiprocentní sazba. Pro ostatní ekonomiky Spojené státy stanovily clo ve výši 12,5 procenta.
U zboží z Evropské unie, Japonska, Jižní Koreje, Tchaj-wanu a Švýcarska se budou zohledňovat už platná cla podle doložky nejvyšších výhod. Výsledné celní zatížení má podle druhu výrobku činit deset nebo 12,5 procenta. Pokud už je na zboží uvaleno dostatečně vysoké clo, nový poplatek se k němu v plné výši nepřičte.
Americká Sněmovna reprezentantů těsně schválila rezoluci požadující stažení amerických sil z bojů proti Íránu. K demokratům se přidalo také několik republikánů. Hlasování ukazuje, že podpora války i prezidenta Donalda Trumpa v Kongresu slábne.
Trumpova válka rozděluje už i republikány. Sněmovna požaduje stažení vojáků
Politika
Výjimku dostaly například ropa, zemní plyn, hnojiva a některé suroviny či výrobky, u nichž by cla mohla způsobit rozsáhlejší problémy v americké ekonomice. Opatření se nevztahuje ani na některé zboží obchodované bezcelně v rámci dohody mezi Spojenými státy, Mexikem a Kanadou.
Washington se odvolává na nucenou práci
Americká administrativa nová cla zdůvodňuje tím, že dotčené země dostatečně nebrání dovozu výrobků pocházejících z nucené práce.
Americký obchodní zmocněnec Jamieson Greer uvedl, že Spojené státy podobný dovoz zakazují téměř sto let a pravidla důsledně vymáhají. Podle Washingtonu nedostatečná opatření obchodních partnerů znevýhodňují americké podniky a zaměstnance.
Představitel Trumpovy administrativy zároveň odmítl, že by nová cla byla pouze náhradou za právě končící dočasnou sazbu. Načasování, podobná výše cel i jejich rozsah však takové pochybnosti vyvolávají.
Britský premiér Andy Burnham je otevřený velkým změnám. Hned po jeho nástupu zesílilo volání po dani z bohatství, která má podle zastánců přinést spravedlnost, efektivitu i peníze do napjatého rozpočtu. Že je třeba platit víc, urguje nového premiéra i neopomenutelná skupina milionářů.
Zachrání Británii daň z bohatství? Na Burnhama tlačí ekonomové i 120 (ultra)bohatých
Názory
EU mluví o nepříjemném překvapení
Evropská unie zařazení mezi země zasažené novými cly nečekala. Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová uvedla, že Brusel bude od Washingtonu požadovat vysvětlení.
„Měli jsme s Amerikou dohodu a svou část jsme dodrželi,“ řekla Kallasová. Nová cla proto označila za nepříjemné překvapení a odmítla také americké výhrady k evropským pravidlům proti nucené práci. Poukázala na to, že zaměstnanci v EU mají placenou dovolenou a silnou pracovněprávní ochranu.
Cla přicházejí navzdory obchodní dohodě mezi Evropskou unií a Spojenými státy, která měla vzájemný obchod stabilizovat. Podle Kallasové nynější krok ukazuje, že Washington dohodnuté podmínky nedodržel.
Brazílie chystá odvetu
Kritika zazněla také z dalších zemí. Brazílie označila americké rozhodnutí za svévolné a neopodstatněné a oznámila přípravu obchodní odvety. Austrálie chce usilovat o odstranění cel prostřednictvím jednání s Washingtonem.
Výhrady vyjádřily také Japonsko, Nový Zéland a Norsko. Jejich představitelé odmítají tvrzení, že by své trhy dostatečně nechránili před výrobky pocházejícími z nucené práce.
Trump našel nový právní základ
Trumpova administrativa tentokrát využila článek 301 amerického obchodního zákona z roku 1974. Ten umožňuje zavádět cla proti zemím, jejichž obchodní praktiky Washington vyhodnotí jako neodůvodněné, diskriminační nebo zatěžující americký obchod.
Trump tento paragraf využil už během svého prvního prezidentského období při zavádění cel na čínské zboží. Tehdejší opatření obstála také před soudy, připomíná agentura AP.
Americký prezident Donald Trump rozpoutává další obchodní válku. Spojené státy uvalí dodatečná padesátiprocentní cla na kanadské zboží v hodnotě téměř 20 miliard dolarů. Opatření se dotkne například vína, cementu, nábytku nebo hokejek a obejde i dosavadní výhody plynoucí ze severoamerické dohody USMCA. Trumpova administrativa krok zdůvodňuje údajnou diskriminací amerických automobilů, alkoholu a mléčných výrobků.
Kanadské víno, cement i hokejky. Trump našel nový terč své celní války
Politika
Předchozí plošná cla založená na mimořádných prezidentských pravomocích zrušil v únoru americký nejvyšší soud. Washington je následně nahradil desetiprocentním dočasným clem, které však podle zákona mohlo platit nejvýše 150 dní.
Trump tvrdí, že cla pomohou vrátit průmyslovou výrobu do Spojených států a přinesou další peníze federálnímu rozpočtu. Kritici naopak upozorňují, že clo platí američtí dovozci, kteří náklady zpravidla přenášejí do cen pro zákazníky. Nová opatření tak mohou dál posílit inflaci a zvýšit životní náklady Američanů.
