Drahé vstupy mohou snížit úrodu a zdražit potraviny. Zemědělci jsou pod tlakem blokády Hormuzu
Válka v oblasti Hormuzského průlivu se rychle přelévá i na česká pole. Přes tuto klíčovou námořní trasu před konfliktem proudila významná část světového obchodu s hnojivy, ropou i LNG, tedy surovinami, které určují cenu dusíkatých hnojiv i pohonných hmot. Prudké zdražení vstupů proto podle Zemědělského svazu ČR a Agrární komory ČR ohrožuje konkurenceschopnost českých i evropských farmářů. Evropské řešení podle nich musí být společné, nikoli závislé na tom, která vláda má silnější státní rozpočet.
České zemědělství čelí nové nákladové vlně, která nepřichází z polí, ale z geopolitiky. Válka v oblasti Hormuzského průlivu a omezení lodní dopravy přes jednu z nejdůležitějších světových tras pro energie a hnojiva zvedají ceny nafty, plynu i dusíkatých hnojiv. Pro zemědělce to znamená jediné: další prudký růst nákladů v době, kdy výkupní ceny zemědělských komodit reagují pomalu a často až se zpožděním.
Podle aktuálního průzkumu Zemědělského svazu ČR mezi členskými podniky zatím české produkční zemědělství část dopadů tlumí díky předzásobení. Více než 87 procent respondentů má zajištěno alespoň polovinu jarní potřeby dusíkatých hnojiv a téměř polovina podniků dosud nenakoupila hnojiva za nové, výrazně vyšší ceny. Tato relativní odolnost ale může být jen dočasná.
Čeští ovocnáři počítají další tvrdé ztráty. Dubnové mrazy podle prvních odhadů zničily až polovinu letošní úrody a škody mohou vystoupat do vyšších stovek milionů korun.
Polovina úrody v trapu. Dubnové mrazy způsobily pěstitelům škody za stovky milionů
Money
Nejtvrději se nyní krize propisuje do cen nafty. Pohonné hmoty musí zemědělci platit okamžitě, zatímco vyšší náklady nemohou ze dne na den promítnout do výkupních cen obilí, mléka, masa nebo dalších komodit. Tlak se tak soustředí do provozního financování podniků.
Tlak na financování
„Zemědělec není v pozici obchodníka, který si může ze dne na den přepsat ceník. Když zdraží nafta, hnojiva nebo energie, zaplatí to okamžitě. Ale dokud nezareagují komoditní burzy a výkupní ceny, nemá tyto náklady kam promítnout. To vytváří mimořádný tlak na provozní financování podniků,“ uvedl předseda Zemědělského svazu ČR Martin Pýcha.
Riziko se může naplno projevit na podzim a v příští sezóně. Pokud drahá hnojiva zůstanou realitou delší dobu, farmáři začnou omezovat dávky hnojiv, ochranu rostlin i investice. Průzkum ukazuje, že více než 73 procent respondentů zvažuje omezení hnojení nebo přípravků na ochranu rostlin a téměř 72 procent podniků počítá s omezením investic.
„Pokud budou zemědělci nuceni omezovat hnojení nebo ochranu rostlin, nebude to mít dopad jen na ekonomiku podniků. Projeví se to i na nižších výnosech, což negativně ovlivní ceny potravin,“ upozornil prezident Agrární komory ČR Jan Doležal.
Drahá nafta a drahá hnojiva zhoršují bilanci zemědělských podniků. Zhoršuje jim to možnost investovat do modernizace. Do cen potravin by se to však nemělo promítnout. Kilo chleba stojí padesát korun, cena pšenice z toho představuje asi tři koruny. "Kdyby někdy někdo říkal, že zemědělci zdražují chleba, tak to není možné," říká Jan Šimek, generální ředitel společnosti JTZE, která spadá pod skupinu J&T, obhospodařuje čtyřicet tisíc hektarů půdy a je tak po Agrofertu druhým největším tuzemským zemědělským podnikem.
Nafta je drahá, ale chleba kvůli nám nezdraží, říká Jan Šimek, šéf obří zemědělské firmy
Zprávy z firem
Právě hnojiva se stávají jedním ze symbolů nové evropské zranitelnosti. Nejde jen o cenu samotného výrobku, ale o celý řetězec: plyn jako surovinu pro výrobu dusíkatých hnojiv, náklady evropských výrobců zatížených emisní regulací, dražší dopravu, pojištění nákladů a nejistotu kolem dodávek přes Hormuzský průliv. Podle Reuters Evropská komise v reakci na zdražení hnojiv způsobené válkou v Íránu zvažuje mimořádnou podporu farmářů i možnost vytváření zásob hnojiv pro budoucí krize.
Zemědělský svaz ČR a Agrární komora ČR proto požadují, aby se problém řešil jednotně na evropské úrovni. Varují před modelem, v němž by Brusel pouze rozvolnil pravidla a nechal jednotlivé státy, aby si své zemědělce podporovaly podle možností vlastních rozpočtů. Takový přístup by podle nich zvýhodnil farmáře ze silnějších ekonomik a oslabil ty ze zemí, které nemají tak velký fiskální prostor.
„Pokud má Evropská unie řešit problém cen hnojiv, musí ho řešit jako evropský problém. Nemůže říct členským státům: kdo má peníze, ať si své zemědělce podpoří, a kdo je nemá, ať se s tím nějak vyrovná. To by nebyla společná zemědělská politika, ale soutěž národních rozpočtů,“ uvedl Martin Pýcha.
Jednotné kompenzace
Zemědělské organizace navrhují tři hlavní kroky: jednotné evropské kompenzace dostupné farmářům ve všech členských státech podle stejných pravidel, zrušení nebo pozastavení uhlíkového vyrovnání na hranicích pro hnojiva a pozastavení nákladů spojených s emisními povolenkami ETS1, které zatěžují evropskou výrobu hnojiv.
Podle zemědělců současná kombinace drahých vstupů, geopolitické nejistoty a evropské regulace zvyšuje náklady na výrobu potravin a zároveň oslabuje evropské producenty vůči dovozům ze zemí, kde neplatí srovnatelné klimatické, environmentální ani výrobní standardy. Kritici plošného pozastavení CBAM naopak upozorňují, že samotný dopad tohoto nástroje na ceny hnojiv může být omezený a že ceny se odvíjejí i od nákladů evropských výrobců v systému ETS.
„Pokud budou evropští výrobci hnojiv nadále zatíženi náklady na emisní povolenky, zatímco evropský trh zůstane otevřen levnějším dovozům ze zemí bez srovnatelných regulací, povede to k oslabování evropské výroby a přesunu produkce mimo Evropskou unii, nikoli ke skutečnému snížení globálních emisí,“ uvedl Jan Doležal.
Ekonomiká stabilita
Respondenti průzkumu od vlády i Evropské unie očekávají hlavně systémová opatření. Nejčastěji zmiňovali vyšší vratku spotřební daně z nafty, podporu provozního financování, kompenzace zvýšených cen vstupů, omezení byrokracie, podporu produkce a tlak na snížení cen energií a hnojiv na evropské úrovni.
Zemědělci zároveň upozorňují, že trvalým řešením nemohou být jen další dotace na kompenzaci rostoucích nákladů. Klíčové je podle nich obnovit ekonomickou stabilitu produkčního zemědělství a posílit postavení prvovýrobců v potravinovém řetězci.
„O zemědělství musíme začít mluvit stejně vážně jako o energetice nebo obraně. Potravinová bezpečnost není samozřejmost. Pokud Evropa nebude schopna udržet vlastní produkční zemědělství, může se během relativně krátké doby stát závislou na dovozu potravin ze zemí, které nevyrábějí podle standardů požadovaných po evropských zemědělcích,“ uzavřel Martin Pýcha.
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
