Přes tisíc vědců podepsalo petici proti Petru Macinkovi v čele ministerstva životního prostředí. Chtějí se kvůli tomu setkat s Babišem. Předtím se již tisíce studentů podepsalo pod otevřený dopis v podobném duchu. Taktéž za stejné protestovaly další tisíce lidí na Hradčanském náměstí v Praze.

Proč se všichni ti lidé bouří, dalo by se ptát. Vždyť Macinka ještě nic špatného neprovedl, ještě ani do úřadu nenastoupil. To jistě může být argumentace Babiše. To ovšem není pravda. Macinka se zaprvé ještě před svým nástupem do čela ministerstva ostře zapojil do snahy o zrušení CHKO Soutok. Oblast vznikla letos v červenci. Macinka je podezřelý z osobních zájmů, jeden z odpůrců chráněné oblasti je významný sponzor Motoristů.

Zadruhé může být důvodně podezřelý z relativizace vlivu člověka na životní prostředí. Vždyť léta dělal mluvčího Václavu Klausovi, podle kterého oteplování planety neexistuje. Kdyby s ním Macinka nesouzněl, jistě by nemohl být roky jeho pravou rukou.

Aktualizováno

Vědci míří za Babišem. Nechtějí Macinku na ministerstvu životního prostředí

Politika

Za necelý měsíc podepsalo více než 1000 vědců otevřený dopis, který žádá předsedu hnutí ANO Andreje Babiše, aby ministerstvo životního prostředí nesvěřil zástupci Motoristů. Autoři dopisu chtějí schůzku s Babišem a upozorňují, že za obsazení ministerstva nese plnou odpovědnost. Babiš uvedl, že zatím žádný dopis nedostal. Možným kandidátem na post ministra životního prostředí je předseda Motoristů Petr Macinka.

ČTK

Přečíst článek

Lze si velmi dobře představit, že Klaus Macinku do politiky dokopal. Sám už nechtěl svádět předem prohrané politické bitvy, necítil společenskou podporu. Ve volbách by možná také dosáhl šesti procent, ale pro něj by to byla prohra. Proto do politiky dostrkal svého fámula. Pro Macinku je šest procent výhra, která ho dokonce dostala do vlády. Macinka tak bude s Klausem v zádech řádit jako černá ruka.

Svůj styl už předvedl v kauze Soutok. Na otevřený dopis jihomoravského hejtmana Grolicha odpověděl, že „je přesvědčený, že rozhodnutí o vyhlášení chráněné krajinné oblasti je nutné přehodnotit a zrušit“. Na nabídku setkání s hejtmanem přímo v Soutoku nereagoval.

Na výzvu vědců reagoval slovy, že „v roce 1981 podepsaly stovky vědců petici proti politice Margaret Thatcherové. Historie ale ukázala, že právě její reformy Británii zachránily… Pevně věřím, že stejně pozitivně budou jednoho dne práci Motoristů hodnotit i naši dnešní apriorní kritici“. Jinými slovy, Macinka se s nikým párat nebude.

Macinka: CHKO Soutok je třeba zrušit

Politika

Předseda strany Motoristé sobě Petr Macinka, který je adeptem na funkci ministra životního prostředí, je přesvědčený o tom, že rozhodnutí o vyhlášení chráněné krajinné oblasti (CHKO) Soutok je nutné přehodnotit a zrušit. Napsal to v odpovědi na otevřený dopis jihomoravského hejtmana Jana Grolicha (KDU-ČSL).

ČTK

Přečíst článek

Babiš se Macinkou zabývat nechce. Je rád, že díky němu může sestavit vládu, vyhnout se trestnímu stíhání za Čapák a v klidu vládnout. To vše je pro něj přednější než názor vědců, studentů či nějakého Macinky. Nebo dokonce Turka.

Ostatně, aby se zrušením Soutoku zabýval Ústavní soud iniciovali poslanci ANO. „CHKO Soutok považuji za dítě zeleného šílenství, které nepomáhá přírodě, a naopak škodí lidem," uvedla tehdy Alena Schillerová. Verdikt ústavních soudců se dozvíme ve středu.

Nicméně je evidentní, že programy ANO, SPD a Motoristů se z velké části skutečně prolínají, že slova o programové shodě nejsou planá. Co se týká přírody, pro Babiše je zdrojem příjmů. Václav Klaus si zase při svých pravidelných výletech do oblíbených Krkonoš pochvaluje, jak se v národním parku zvedá kvalita služeb a že turistů přibývá i v létě. Tak snad mu ten národní park Macinka nezruší. Ale to by si vůči Klausovi nedovolil.

Další texty (ne)korektního Dalibora Martínka

Aktualizováno

Vědecká fakta i selský rozum. Macinka popsal, jak by vedl ministerstvo životního prostředí

Politika

V programu stran vznikající koalice v oblasti životního prostředí nevidí předseda Motoristů Petr Macinka velké rozdíly. Při příchodu na programová jednání ANO, SPD a Motoristů ve Sněmovně řekl, že je pro pragmatickou a racionální ochranu přírody založenou na vědeckých faktech, ale i selském rozumu. Výzvy ekologů, aby ministerstvo životního prostředí nevedl Macinka, ani nikdo další z Motoristů, pokládá za zbytečně hysterické až alarmistické. Později uvedl, že se vyjednávací týmy shodly, kam chtějí směřovat v otázkách životního prostředí.

ČTK

Přečíst článek

Vládní angažmá krajní pravice v Nizozemsku bude mít patrně krátké trvání. Voliči důvěru podruhé alespoň tentokrát nedávají. Naopak bezprecedentně silný mandát získali progresivní liberálové. Našli Nizozemci recept, jak soupeřit s krajní pravicí?

Nizozemské volby opět přinesly nečekané výsledky. Zatímco před dvěma lety Nizozemce i zbytek Evropy šokoval přesvědčivý triumf populistické a anti-imigrační Strany pro svobodu (PVV) Geerta Wilderse, které znamenalo první velké vítězství krajní pravice v EU, nyní sledujeme velký návrat liberálů a umírněných tradičních stran.

Na špici se objevují dvě strany, liberální a progresivní Demokraté 66 (D66) a Wildersova PVV se shodným počtem 26 křesel. Pro obě uskupení však tato zpráva znamená něco jiného.

Pro progresivní liberály a jejich šéfa Roba Jettena je to jednoznačné vítězství. D66 si totiž v minulých volbách připsali jen 9 mandátů, nyní jich mají o 17 víc. Je to i nejlepší výsledek strany v celé její historii. Dosud vždy maximálně hrála roli menšího vládního partnera, nyní má dobrou šanci být ústřední silou nizozemské politiky a vést vládu.

To populisté z PVV dostali od voličů poměrně silný políček. V roce 2023 si z voleb odnášeli 37 hlasů, nyní je to o více než čtvrtinu méně. Strana se poprvé dostala do vlády, ale sama ji také brzy svrhla. Vzhledem k tomu, že nikdo z hlavních stran s Wildersem spolupracovat nechce, patrně jeho krátké vyhřívání na slunci končí a zamíří opět do opozice. Wilders a jeho strana proto jsou největšími poraženými těchto voleb.

Sekta Geerta Wilderse. Nahlédněte do toxického fungování spojenců Babiše a Motoristů

Leaders

Populistické strany vnáší do politiky neprůhlednost a nestabilitu. Varováním i pro Česko je příklad jednoho z nejúspěšnějších krajně-pravicových lídrů v Evropě Geerta Wilderse, který je ve své straně absolutním vládcem a do značné míry udává kurz nizozemské politiky. V čem se jeho styl podobá vznikajícímu českému kabinetu?

Karel Pučelík

Přečíst článek

Hlas pro „slušnou“ politiku

Před dvěma lety byl pohled na výsledky pro demokraty depresivní, nyní jim naopak dodává naději. Volby ukázaly, že nástup populistů a krajní pravice nemusí mít dlouhé trvání. Našli snad v Nizozemsku recept, jak populistům čelit?

Na překvapivém výsledku se podepsalo hned několik příčin. Jistě nelze podcenit deziluzi z posledních dvou let, které byly synonymem pro chaos a nestabilitu, kterou nemá žádný racionální volič v lásce, o ekonomice a byznysu ani nemluvě. Nejprve celé měsíce trvalo skládání kabinetu, protože s Wildersem nikdo moc do party nechtěl. Když se to nakonec podařilo – se zástupci PVV ve vládě ale bez Wilderse – choval se populistický lídr často jako vůdce opozice a okopával vlastní kabinet. Nakonec to byl on, kdo kompromisnímu kabinetu zasadil poslední ránu. On a jeho strana se jako konstruktivní státníci příliš neosvědčili, což voliči tento týden potvrdili.

D66 a jejich předseda Rob Jetten pojali volební kampaň zcela jinak. „Ukázali jsme nejen Nizozemsku, ale i světu, že je možné porazit populistická a krajně pravicová hnutí,“ konstatoval Jetten při sčítání hlasů. Liberálové voličům nabídli alternativu, která je založená na pozitivním vystupování a důrazu na praktická témata, zejména na školství a řešení krize bydlení, která na Nizozemce tvrdě dopadá. Jetten stranu navíc zastupoval energicky a autenticky. Právem nyní může být příštím premiérem.

Volby ale nebyly jen o Jettenovi a D66. Voliči se vyslovili ve prospěch „slušné politiky“ obecně. Kromě liberálů si výrazné zisky připsali i křesťanští demokraté Henriho Bontenbala, které do kampaně vstoupili rovněž s pozitivními motivy a slibovali návrat k předvídatelné a civilizované politice. Koalice zelených a sociálních demokratů sice očekávala víc, ale nadále zůstane důležitým hráčem.

Dalibor Martínek: Babiš dělal obstrukce tak dlouho, že teď „zefektivní“ opozici

Názory

Projednáme nový jednací řád Sněmovny, aby Sněmovna byla efektivní, uvedl nejnověji Andrej Babiš. Prý chce jednak vyslyšet apel prezidenta Pavla, který v červnu v projevu ve Sněmovně vyzval k zamyšlení nad tím, zda není čas na kultivaci a úpravu pravidel parlamentní diskuse.

Dalibor Martínek

Přečíst článek

Spolupráce s populisty se nevyplácí

Kromě Wilderse patří do výčtu poražených i většina jeho koaličních partnerů. Všichni ztratili. Lidová strana pro svobodu a demokracii (VVD), která je dlouhodobě klíčovým uskupením tamější politiky (strana Marka Rutteho), přišla jen o dvě křesla, takže se s ní nejspíš bude muset počítat i v nové vládě. Ale například středopravé uskupení Nová společenská smlouva odchází s prázdnou.

Co z toho všeho plyne? Zdá se, že napodobování krajní pravice a přibližování se jejímu programu nevede k úspěchu. Ani společné vládnutí není bez rizika. Populisté se málokdy chovají jako partneři, kteří se dělí o úspěchy i přešlapy, ale spíše své kolegy vysávají jako predátoři své hostitele.

Mnoho evropských tradičních stran, levice i pravice, to ale přesto zkouší, výsledky se ale nedostavují. Je to poměrně logické – tím že strany přebírají populistickou rétoriku vlastně populisty legitimizují a dosvědčují, že mají v lecčems pravdu. Proč byl pak lidé měli volit soft kopii populismu, když mohou mít originál?

Nabídka pozitivní alternativy a prosazování svých dlouhodobých hodnot navzdory lákavému sklouznutí k populismu se jeví jako lepší a efektivnější cesta.