Válka v oblasti Hormuzského průlivu se rychle přelévá i na česká pole. Přes tuto klíčovou námořní trasu před konfliktem proudila významná část světového obchodu s hnojivy, ropou i LNG, tedy surovinami, které určují cenu dusíkatých hnojiv i pohonných hmot. Prudké zdražení vstupů proto podle Zemědělského svazu ČR a Agrární komory ČR ohrožuje konkurenceschopnost českých i evropských farmářů. Evropské řešení podle nich musí být společné, nikoli závislé na tom, která vláda má silnější státní rozpočet.
Evropská komise (EK) schválila skupině Agrofert ze svěřenských fondů českého expremiéra Andreje Babiše záměr převzít divizi rakouské chemičky Borealis pro výrobu hnojiv. Komise dospěla k názoru, že transakce nevyvolá žádné obavy z narušení hospodářské soutěže v Evropském hospodářském prostoru, stojí v jejím dnešním prohlášení. Proti plánu prodeje se stavěli zástupci z řad rakouských zemědělců.
Hrozí světová potravinová krize, varují OSN, Světová banka i Mezinárodní měnový fond. Prázdnými regály v Británii může jenom začínat, v Česku ovoce a zelenina ale asi „jenom“ dále zdraží.
Rusko v reakci na západní sankce začalo po ropě prodávat Indii i uhlí. A s výraznou slevou, až 70 procent. S odvoláním na analýzy ruské státní banky PSB to napsal server The Moscow Times.
V průmyslových zemích pracují v zemědělství obvykle jen dvě až tři procenta ekonomicky aktivních obyvatel. Svou práci zvládnou díky cíleně vyšlechtěným plodinám, silné mechanizaci a průmyslové chemii. Ale i to přestává stačit.
Některá hnojiva v Česku zdražila proti loňskému roku i více než čtyřnásobně. Podle ceníku, který má k dispozici Zemědělský svaz ČR, výrazně stoupla cena všech hnojiv. Na trhu jich je také nedostatek. Prezident Agrární komory ČR Jan Doležal upozornil na to, že kvůli zdražení museli letos zemědělci upravit dávkování, což se může projevit na výnosech plodin.
Češi konzumují tolik rýže jako nikdy. Podle nejnovějších dat ČSÚ spořádají takřka osm kilogramů rýže na hlavu ročně. Brzy však mohou mít problém. V Asii hrozí prudké zdražení rýže. Nejsou totiž hnojiva. A pokud ano, tak drahá. Takže asijští pěstitelé musí omezovat produkci. Což se dotkne celého světa.
Jedním z důsledků ruské invaze na Ukrajinu a ekonomických dopadů na svět je i razantní zvyšování cen hnojiv, kterých je Rusko největším dodavatelem. Potravináři tvrdí, že potraviny zdraží i kvůli tomu až o desítky procent. „Situace v tuzemské zemědělské prvovýrobě je skutečně kritická a dosavadní reakci vlády na tuto situaci považujeme za liknavou až kontraproduktivní,“ říká v rozhovoru pro newstream.cz prezident Agrární komory Jan Doležal.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyhlásil první dvě významná opatření v daňové soustavě. Zároveň zrušil veškeré kontroly průmyslových podniků. „Ať byznys funguje co nejlépe v rámci možností,“ prohlásil Zelenskyj ve videu, na němž oznamuje reformy.
„Otázkou není, zda se svět zažije potravinou krizi, ale to, jak velká bude,“ popisuje pro BBC ředitel jedné z největších světových společností na výrobu hnojiv dopady ruské invaze na Ukrajinu.
Americký dolar oslabuje. Jednoznačné vítězství demokratů v amerických kongresových volbách zmírnilo nejistotu na finančních trzích a podpořilo poptávku po rizikovějších aktivech.
Ceny ropy se prudce snižují, severomořská ropa Brent tak poprvé za čtyři týdny sestoupila pod psychologicky důležitou hranici 100 dolarů za barel. Investoři nyní posuzují, jaký vliv bude mít vítězství demokratů v amerických kongresových volbách na další postup Washingtonu ve válce s Íránem.
Republikáni utrpěli porážku ve volbách do Kongresu kvůli válce s Íránem, napsal dnes americký viceprezident J.D. Vance na sociální síti X. Připustil to i prezident Donald Trump, poznamenal. Důvod neúspěchu Republikánské strany si všichni uvědomují, což musí být začátek konverzací o jejím dalším směřování, míní Vance. Republikáni ve volbách přišli o většinu ve Sněmovně reprezentantů i Senátu.
Přinést bezpečnější on-line prostředí, přísnější pravidla pro on-line tržiště a sociální sítě má nový zákon o digitální ekonomice, který přijala Sněmovna. Zákon přizpůsobuje české zákony evropskému nařízení o digitálních službách DSA (Digital Services Act). Nařízení má například pomoci posílit ochranu dětí v kyberprostoru. Zákon poslancům už v minulém volebním období předložila bývalá vláda Petra Fialy (ODS), ale Sněmovna ho do loňských voleb nestihla schválit.
Maximální ceny pohonných hmot, které denně stanovuje ministerstvo financí, ve čtvrtek opět klesnou. Nejvyšší povolená cena nafty se oproti dnešku sníží o 21 haléřů na 48,79 korun za litr. Benzin pak budou moci čerpací stanice v Česku prodávat nejvýše za 42,64 koruny, což je o 40 haléřů méně než dnes.
Státní platby do zdravotnictví za důchodce, děti, studenty nebo nezaměstnané zřejmě vzrostou příští rok zhruba o 13 miliard korun. Vyplývá to z novely, kterou dnes schválila Sněmovna. Vláda původně navrhovala meziroční růst o 21 miliard. Dolní komora částku koaličním pozměňovacím návrhem snížila. Důvodem je očekávaný vyšší výběr pojistného i nárůst počtu pečujících osob, které rovněž patří mezi takzvané státní pojištěnce.
Ceny dálničních známek se nebudou pravidelně zvyšovat a v příštím roce zůstanou na nynější úrovni. Zákon navíc změní dosavadní jednodenní dálniční známku na známku 24hodinovou. Počítá s tím zákon, který dnes podepsal prezident Petr Pavel. Informoval o tom Hrad. Senát umožnil přijetí tohoto zákona tím, že k němu nepřijal žádné usnesení.
Rusko doufá, že výsledky kongresových voleb ve Spojených státech nebudou mít vliv na úsilí amerického prezidenta Donalda Trumpa o dosažení míru na Ukrajině. Dnes to podle agentur řekl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Trumpovi republikáni v úterních volbách ztratili většinu ve Sněmovně reprezentantů i Senátu.
Meziroční růst spotřebitelských cen v eurozóně v říjnu zrychlil na 4,0 procenta z tempa 3,8 procenta v září. Míra inflace se tak dostala nejvýše za tři roky, vyplývá z rychlého odhadu, který dnes zveřejnil evropský statistický úřad Eurostat. Za růstem inflace v zemích používajících euro stojí zejména ceny energií. Ty se meziročně zvýšily o 20,8 procenta po zářijovém růstu o 18,9 procenta.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pondělí vyznamenal první dámu Spojených států Melanii Trumpovou Řádem kněžny Olgy I. třídy. Důvodem je její přínos humanitární podpoře Ukrajiny, napsal Zelenskyj v prezidentském dekretu. Manželka Donalda Trumpa nedávno zprostředkovala mimořádné lokální příměří v Ruskem okupovaných Oleškách.
