Válka v oblasti Hormuzského průlivu se rychle přelévá i na česká pole. Přes tuto klíčovou námořní trasu před konfliktem proudila významná část světového obchodu s hnojivy, ropou i LNG, tedy surovinami, které určují cenu dusíkatých hnojiv i pohonných hmot. Prudké zdražení vstupů proto podle Zemědělského svazu ČR a Agrární komory ČR ohrožuje konkurenceschopnost českých i evropských farmářů. Evropské řešení podle nich musí být společné, nikoli závislé na tom, která vláda má silnější státní rozpočet.
Evropská komise (EK) schválila skupině Agrofert ze svěřenských fondů českého expremiéra Andreje Babiše záměr převzít divizi rakouské chemičky Borealis pro výrobu hnojiv. Komise dospěla k názoru, že transakce nevyvolá žádné obavy z narušení hospodářské soutěže v Evropském hospodářském prostoru, stojí v jejím dnešním prohlášení. Proti plánu prodeje se stavěli zástupci z řad rakouských zemědělců.
Hrozí světová potravinová krize, varují OSN, Světová banka i Mezinárodní měnový fond. Prázdnými regály v Británii může jenom začínat, v Česku ovoce a zelenina ale asi „jenom“ dále zdraží.
Rusko v reakci na západní sankce začalo po ropě prodávat Indii i uhlí. A s výraznou slevou, až 70 procent. S odvoláním na analýzy ruské státní banky PSB to napsal server The Moscow Times.
V průmyslových zemích pracují v zemědělství obvykle jen dvě až tři procenta ekonomicky aktivních obyvatel. Svou práci zvládnou díky cíleně vyšlechtěným plodinám, silné mechanizaci a průmyslové chemii. Ale i to přestává stačit.
Některá hnojiva v Česku zdražila proti loňskému roku i více než čtyřnásobně. Podle ceníku, který má k dispozici Zemědělský svaz ČR, výrazně stoupla cena všech hnojiv. Na trhu jich je také nedostatek. Prezident Agrární komory ČR Jan Doležal upozornil na to, že kvůli zdražení museli letos zemědělci upravit dávkování, což se může projevit na výnosech plodin.
Češi konzumují tolik rýže jako nikdy. Podle nejnovějších dat ČSÚ spořádají takřka osm kilogramů rýže na hlavu ročně. Brzy však mohou mít problém. V Asii hrozí prudké zdražení rýže. Nejsou totiž hnojiva. A pokud ano, tak drahá. Takže asijští pěstitelé musí omezovat produkci. Což se dotkne celého světa.
Jedním z důsledků ruské invaze na Ukrajinu a ekonomických dopadů na svět je i razantní zvyšování cen hnojiv, kterých je Rusko největším dodavatelem. Potravináři tvrdí, že potraviny zdraží i kvůli tomu až o desítky procent. „Situace v tuzemské zemědělské prvovýrobě je skutečně kritická a dosavadní reakci vlády na tuto situaci považujeme za liknavou až kontraproduktivní,“ říká v rozhovoru pro newstream.cz prezident Agrární komory Jan Doležal.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyhlásil první dvě významná opatření v daňové soustavě. Zároveň zrušil veškeré kontroly průmyslových podniků. „Ať byznys funguje co nejlépe v rámci možností,“ prohlásil Zelenskyj ve videu, na němž oznamuje reformy.
„Otázkou není, zda se svět zažije potravinou krizi, ale to, jak velká bude,“ popisuje pro BBC ředitel jedné z největších světových společností na výrobu hnojiv dopady ruské invaze na Ukrajinu.
Ceny ropy se mírně zvyšují a směřují i k týdennímu růstu. Spojené státy hrozí časově neomezenou námořní blokádou Íránu, což vyvolalo obavy z narušení dodávek ropy z Blízkého východu.
Americká společnost OpenAI, která působí v oblasti umělé inteligence (AI), posiluje svou přítomnost v Německu. Její šéf Sam Altman v rozhovoru s listem Handelsblatt oznámil, že firma plánuje otevřít novou pobočku v Berlíně.
Francouzská Ústavní rada zamítla zákaz používání sociálních sítí dětem mladším 15 let, informovala dnes agentura AFP. Francouzská obdoba ústavního soudu uvedla, že opatření představuje nepřiměřený zásah do svobody projevu. Francouzský parlament zákaz schválil na konci července, začít platit měl od září. Šlo o první zákaz sociálních sítí pro děti v Evropě.
Zbrojovka Excalibur Army loni zvýšila tržby meziročně o 17,4 miliardy korun na rekordních 83,2 miliardy korun. Její zisk vzrostl o 1,32 miliardy Kč na 12,5 miliardy Kč, což je také nejvyšší hodnota. Vyplývá to z výroční zprávy společnosti Excalibur Army, která ve Šternberku na Olomoucku a v Přelouči na Pardubicku vyrábí, modernizuje a opravuje vojenskou techniku. Firma patří do strojírensko-zbrojařského holdingu Czechoslovak Group (CSG) podnikatele Michala Strnada.
Společnost Severní energetická zahájila rozhovory se starosty obcí v těžební oblasti na Mostecku o finanční podpoře z částky, kterou ušetřila na rekultivacích hnědouhelného lomu ČSA. Peníze chce rozdělit firma, která patří do energetické skupiny miliardáře Pavla Tykače, sama, bez prostřednictví státu.
Požár u chorvatského letoviska Omiš na jadranském pobřeží je jedním z nejhorších v historii země, uvedl podle agentury AFP a dalších médií šéf hasičů Slavko Tucaković. Evakuovalo se přes 2000 lidí, mezi nimi i 300 českých turistů. Zranilo se 36 lidí, sedm z nich bojuje o život.
Armáda České republiky podle ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD) letos nabírá 2997 vojáků, původně plánovala přijetí 2250 lidí. Premiér Andrej Babiš (ANO) na slavnostní přísaze vojáků ve Vyškově uvedl, že armáda má zajištěno financování na úrovni dvou procent HDP a že vláda rozpočet na příští rok schválí do konce září.
V souvislosti s rozsáhlým požárem u chorvatského letoviska Omiš bylo podle dosavadních informací evakuováno přibližně 300 českých občanů, sdělil dnes mluvčí ministerstva zahraničí Adam Čörgő. Chorvatští hasiči od dnešní noci zasahují proti rozsáhlému požáru, z místa muselo podle místních úřadu utéct 1000 lidí. Oběti na životech hlášené nejsou. Mezi českými občany podle mluvčího nejsou hlášeny ani žádná vážná zranění.
Česká národní banka uložila ČSOB pokutu 30 milionů korun za nedostatky v některých kontrolních procesech prevence praní špinavých peněz a ověřování klientů. Vyplývá to z informací na webu centrální banky. Podle vyjádření pokutované banky prověřování neprokázalo účast ČSOB na praní špinavých peněz ani újmu zákazníkům nebo třetím stranám a všechny nedostatky byly napraveny.
Španělská vláda povolila prodloužení provozu největší jaderné elektrárny v zemi do roku 2030. Uvádí to výnos zveřejněný dnes v oficiálním věstníku. Díky tomu bude možné dva bloky elektrárny Almaraz provozovat o dva až tři roky déle, než se plánovalo. Španělsko chce zastavit výrobu elektřiny z jádra nejpozději v roce 2035.
