Červencové údaje Světové rady pro zlato (WGC) ukazují zpomalení čistých nákupů zlata centrálními bankami. Zeptali jsme se proto tuzemských bankovních expertů, co za tím je.

Podle Světové rady pro zlato (World Gold Council - WGC) se nákupy zlata centrálními bankami v červenci zmírnily, ale tyto instituce zůstávají i nadále čistými kupci tohoto drahého kovu. Ve svých nejnovějších statistikách, zveřejněných 3. září, WGC přímo uvádí, že centrální banky v červenci nakoupily 10 tun zlata, zatímco v červnu to bylo 22 tun. Tento pokles nákupů částečně odráží růst ceny zlata, která se postupně zvýšila z přibližně 2 600 dolarů za trojskou unci na začátku roku na současných rekordních 3 600 dolarů za trojskou unci.

Podle hlavního ekonoma České spořitelny Michala Skořepy meziměsíční výkyvy v těchto objemech nákupů nemusejí být ale signálem změny trendu. A nelze také ani vyloučit, že některé centrální banky se snaží při svých nákupech vyhnout okamžikům, kdy se jim zlato zdá až příliš drahé.

„Některé centrální banky také mohou odradit vysoké ceny zlata, které od začátku letošního roku o více jak třetinu zdražilo,“ odhaduje ekonom Komerční banky Kevin Tran Nguyen. Důvodem ale může být podle něj jednoduše i samotná sezónnost, když centrální banky pravidelně během letních měsíců omezují své nákupy zlata. Zhruba od roku 2022 jsou totiž centrální banky velmi významným hráčem na trhu se zlatem a zároveň jedním z důvodů, proč cena tohoto vzácného kovu setrvale a vcelku silně roste. A k tomuto chování centrální banky podle Nguyena nabádá i zvýšená geopolitická nejistota ve světě, kdy se tak zlato stává relativně efektivní, byť ne zcela perfektní, pojistkou proti globálním nejistotám a rizikům. A na tom se v současné nejisté době nic nemění. Centrální banky by se tak po letním klidu mohly opět se větší vervou na trh se zlatem vrátit.

Kolik zlata drží ČNB

Česká národní banka (ČNB) disponuje objemem devizových rezerv, který ve vztahu k velikosti ekonomiky patří mezi největší na světě. A v trendu kupování zlata se podle Nguyena nikterak nevymyká ostatním centrálním bankám. „Ke konci července 63,3 tuny zlata představovalo asi 4,2procentní podíl na celkových devizových rezervách centrální banky. Vytyčený cíl 100 tun zlata v roce 2028 by tak v dnešních cenách pro ČNB znamenalo navýšení podílu na zhruba 7 procent,“ konstatuje Nguyen a dodává, že uvedená čísla se tak nevymykají ostatním centrálním bankám z rozvíjejících se zemí, přičemž vyspělé ekonomiky dokonce disponují i vyšším podílem zlata na devizových rezervách.

Nákupy zlata ze strany ČNB jsou navíc podle Skořepy založeny na nedávném výzkumu expertů národní banky, tedy že mírně vyšší podíl zlata na rezervách centrální banky zlepší výkonnost těchto rezerv. Po prostudování této studie ale není podle Skořepy důvod jejím závěrům nevěřit.

Zbrzdí banky nakupy zlata?

Základním důvodem pro nákupy zlata centrálními bankami v posledních letech, zejména těmi v méně rozvinutých mimoevropských zemích, byla podle Skořepy nejspíš snaha přesunout část svých rezerv ze západních měn v obavě z případných budoucích sankcí podobných těm, které postihly Rusko. „A v poslední době se ale nestalo nic, co by tuto logiku oslabovalo. Samozřejmě kromě možnosti, že příslušné centrální banky už dosáhly cílového objemu držby zlata. Předpokládám tedy pokračování těchto nákupů, možná s postupně slábnoucí tendencí,“ poznamenává Skořepa a dodává, že prognózu pro celkový vývoj cen zlata si ale netroufá vyslovit. Půjde totiž o výslednici rozhodování centrálních bank, které zlato v poslední době hromadí, rozhodování investorů ohledně rizikovosti investic do dolarových aktiv mimo jiné i v důsledku drakonických kroků Trumpovy administrativy.

Nákupy centrálních bank nicméně budou podle ekonomů Komerční banky i nadále podporovat poptávku po zlatých cihlách. „Zvýšená poptávka po zlatě na pozadí geopolitických rizik a nejistot, klesajících úrokových sazeb, zejména v USA, by mohla cenu zlatu přenést přes hranici 3 600 dolarů za trojskou unci a atakovat další milníky blíže k 4 000 dolarů za unci v průběhu příštího roku,“ domnívá se Nguyen.

Aktuální čísla

Podle údajů WCG tak Národní banka Kazachstánu v červenci přidala do svých rezerv 3 tuny, zatímco centrální banky Číny, České republiky a Turecka přidaly po 2 tunách. ČNB je nyní čistým kupcem zlata již 29 měsíců v řadě, centrální banka Turecké republiky je čistým kupcem již 26 měsíců v řadě a Čínská lidová banka nakupuje více zlata, než prodává, již devět měsíců v řadě. Polská národní banka zůstává s velkým odstupem největším čistým kupcem v roce 2025, když letos dosud nakoupila 67 tun. Ázerbájdžán, země na druhém místě, provedl čisté nákupy v objemu přibližně 35 tun. WGC však dodala, že polské zlaté rezervy zůstaly od května prakticky beze změny.

Cena zlata poprvé překročila hranici 3 600 dolarů za troyskou uncia stanovila tak nový rekord. Nyní se pohybuje okolo 3 640 dolarů za unci. Letos cena vzrostla o 38 procent. Za celý loňský rok to bylo o 27 procent, shrnuje aktuální data analytik společnosti Golden Gate Pavel Ryba, podle kterého jedním z důvodů růstu jsou nízká očekávání o nezaměstnanosti v USA, kvůli kterému Federální rezervní systém tento měsíc sníží úrokové sazby. Růst byl podle něj také poháněn slabším americkým dolarem, silnými nákupy centrálních bank, měkkou měnovou politikou a geopolitickou a ekonomickou nejistotou. Letos tak Ryba očekává růst ceny zlata až ke 4 000 dolarů za unci.

Aktualizováno

Růst zlata nepolevuje, jeho cena překonala další rekord

Trhy

Cena zlata k okamžitému dodání poprvé překonala 3600 dolarů (74 835 korun) za troyskou unci (oz; 31,1 gramu). Cenu podle agentury Reuters podporují rostoucí očekávání, že americká centrální banka (Fed) na svém měnovém zasedání za dva týdny sníží úrokové sazby v návaznosti na slabé údaje o americké zaměstnanosti z minulého týdne.

ČTK

Přečíst článek

Stříbro ve formě. Jeho cena se vyšplhala na letitá maxima, roste i zlato

Money

Cena stříbra se vyšplhala na 14leté maximum. Zdražuje i zlato díky sázkám na to, že americká centrální banka (Fed) tento měsíc sníží základní úrokovou sazbu ve Spojených státech. Cena žlutého kovu přesáhla čtyřměsíční maximum.

ČTK

Přečíst článek

Lukáš Kovanda: Čím hůře, tím lépe. Pokud v Americe „padne“ cifra nižší než 75 tisíc, „nakopne“ to nejen akcie, ale i zlato

Názory

Dnes nastává zase jeden z těch pozoruhodných, neintuitivních dní, kdy v zásadě platí, že čím hůře, tím lépe. Ve 14:30 středoevropského času v USA zveřejní srpnová data z tamního trhu práce.

Lukáš Kovanda

Přečíst článek

V Česku roste počet firem, které Green Deal, tedy Zelenou dohodu pro Evropu, vnímají spíše jako riziko než příležitost. Zatímco v roce 2024 jej za hrozbu označila polovina respondentů, letos tento podíl stoupl na 59 procent. Vyplývá to z průzkumu podnikatelského prostředí mezi 250 firmami, které představilo Sdružení pro zahraniční investice (AFI).

Téměř 80 procent firem ze všech regionů plánuje podle průzkumu v Česku další investice. Mezi hlavní bariéry podnikání však respondenti řadí globální nepředvídatelnost, nedostatek kvalifikované pracovní síly, složitou legislativu a vysoké ceny energií.

„Průzkum je důležitým barometrem nálad mezi investory a podnikateli. Ti by letos od svých regionálních politiků uvítali větší nasazení v digitalizaci stavebního řízení, zrychlení povolovacích procesů, zlepšení dopravní infrastruktury a obslužnosti nebo snížení administrativní zátěže. Politická reprezentace by těmto tématům měla věnovat zvýšenou pozornost, zvláště s ohledem na blížící se volby,“ shrnula výsledky průzkumu místopředsedkyně řídícího výboru AFI Klára Sobotková.

Lukáš Kovanda: Český průmysl dusí regulace, cla i nedostatečné investice

Názory

Český průmysl je pro většinu lidí nejen zdrojem pracovních míst, ale i symbolem stability a národní hrdosti. Podle aktuálního průzkumu STEM/MARK považuje devět z deseti Čechů průmysl za klíč k prosperitě země.

Lukáš Kovanda

Přečíst článek

Jádrem výzkumu byla otázka podpory investic. Podle skoro dvou třetin respondentů investiční pobídky napomáhají rozvoji české ekonomiky. Přesto počet firem plánujících čerpat dotace meziročně klesl ze 61 na 56 procent. Většina podniků nadále směřuje své rozvojové aktivity do vývoje nových produktů a procesů, digitalizace, robotizace a využití AI nástrojů. Více než polovina firem plánuje v nejbližší době přijímat nové zaměstnance. Podnikatelé se vyjádřili také k chystané směrnici EU o rovnosti odměňování, Equal Pay, která podle 53 procent dotázaných jejich firmy zásadně neovlivní.

Konferenci zahájil ministr dopravy Martin Kupka (ODS), který zdůraznil význam infrastruktury jako základu stabilního investičního prostředí. „V tomto volebním období byla rekordní výstavba. Zprovozníme dohromady přes 200 kilometrů nových dálnic a pro příští volební období je připraveno k otevření dalších 250 kilometrů dálničních úseků. Rozšířili jsme také investice do železniční infrastruktury a připravujeme zásadní rozvojové projekty včetně vysokorychlostních tratí,“ uvedl.

Význam dlouhodobých projektů u dopravních sítí, průmyslových areálů nebo energetické infrastruktury pro atraktivní investiční prostředí potvrdila také předsedkyně řídícího výboru AFI Gabriela Hrbáčková. „Česká ekonomika dnes stojí na křižovatce zásadních výzev. Čelíme geopolitickému napětí, obchodním bariérám, energetické nejistotě i bezprecedentní rychlosti technologických změn. Pokud na tyto tlaky chceme reagovat, musíme se dívat dál než jen na infrastrukturu a investiční pobídky. Zásadní je rozvoj lidského kapitálu,“ shrnula.