Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Giorgia Meloniová chce znárodnit místní zlaté rezervy. Hrozí masivní výprodej stovek tun zlata

Italská premérka Giorgia Meloniová
ČTK
Stanislav Šulc

Italská vláda se chystá k překvapivému kroku. Podle listu The Financial Times plánuje tým Giorgie Meloniové označit zlaté rezervy centrální banky za „vlastnictví lidu“, díky čemuž by se zlatým pokladem mohla nakládat dle vlastního uvážení. Například zlato prodat.

Italská vládní garnitura se chystá k dalšímu překvapivému kroku. Právní odborníci strany premiéry Giorgie Meloniové Bratři Itálie připravují nový zákon o rozpočtu a jeho součástí má být podle listu The Financial Times jedno nečekané ustanovení. „Zlaté rezervy spravované italskou centrální bankou patří italskému lidu,“ má být součástí zákona.

A senátor za tuto stranu to dále vysvětluje: „Cítíme potřebu, aby jasně zaznělo, že zlato je ovocem práce italského lidu. A jako takové je a vždy bylo majetkem italského lidu.“

Kritici tohoto ustanovení však upozorňují, že zatím nevyřčeným důvodem této změny je snaha italský zlatý poklad prodat.

Stříbro

Lukáš Kovanda: Stříbro láme rekordy. Je však jeho současná cena udržitelná?

Stříbro pokračuje ve svém rekordním tažení. Včera uzavřelo na historicky nominálně nejvyšší ceně, takřka 58 dolarů za troyskou unci, vyplývá z dat agentury Bloomberg. Přitom teprve letos 10. října pokořilo svůj dosavadní historický rekord, už pořádně „vousatý“, z 18. ledna 1980, kdy uzavřelo na ceně 49,45 dolaru za unci. Tato přes 45 let stará uzavírací cena je nyní nadále rekordní v reálném vyjádření, v očištění o inflaci, neboť v současnosti právě kvůli inflaci, jež od roku 1980 nastala, odpovídá ceně zhruba 206,5 dolaru.

Přečíst článek

Zlato na vrcholu

Pro tuto teorii podle kritiků mluví celá řada indicií. Tou hlavní přitom je, že by se vláda dostala k ohromnému množství zlata, jímž by si mohla značně pomoci při sestavování rozpočtu.

Itálie totiž drží třetí nejvyšší množství na světě, v rezervách má podle FT.com téměř dva a půl tisíce tun cenného kovu. V aktuální ceně to přitom představuje hodnotu kolem 285 miliard eur. Větší zlaté rezervy mají už jen Američané a Německo. Prodej části nebo dokonce celého pokladu by tak značně vylepšilo rozpočet třetí největší ekonomiky eurozóny. Nutno dodat, že Bratři Itálie se podobný zákon pokoušejí prosadit již poněkolikáté a zatím se jim to nikdy nepodařilo.

Evropská centrální banka, ilustrační foto

Hra o zmrazená ruská aktiva. ECB odmítla poskytnout záruku za reparační půjčku Ukrajině

Evropská centrální banka odmítla poskytnout záruku za platbu 140 miliard eur (3,4 bilionu korun) pro Ukrajinu. Podkopala tak plán EU na získání tzv. reparačního úvěru zajištěného zmrazenými ruskými aktivy, napsal list Financial Times s odvoláním na informace od několika úředníků.

Přečíst článek

Záchrana, nebo problém?

Kritici případné změny povahy zlatých rezerv pak upozorňují, že právě velikost tohoto „pokladu“ je jednou z garancí důvěry, kterou Itálie má na globálních trzích a má díky tomu dobrý přístup k financování dluhu, a to navzdory relativně vysokému zadlužení země.

Podíl dluhu na HDP Itálie v současnosti dosahuje 108 procent. Pro srovnání: Česko má tento podíl méně než 44 procent. Nicméně Itálie byla ještě před třemi lety výrazně zadluženější, když podíl dluhu na HDP představoval 144 procent.

„Systematické snižování úrovně zlatých rezerv za účelem ulehčení veřejných financí je totéž, jako by se světu řeklo: dospěli jsme do bodu, kdy musíme prodat naše zlato, protože nemáme žádné jiné zdroje,“ napsal minulý měsíc v italském deníku La Stampa ekonom Salvatore Rossi, bývalý generální ředitel centrální banky.

Šéfka ECB Christine Lagardeová

Politici Itálie a Francie chtějí po ECB zlevnit svůj dluh. Estoncům a Slovákům by to zdražilo život

Politici předlužených zemí eurozóny tlačí na Evropskou centrální banku, aby jim snížila úroky či začala vykupovat jejich dluh za nově vytvořená eura. Mají tím trpět hlavně Slováci, Rakušané či Estonci, kteří za dluhy Francie nebo Itálie platí již teď.

Přečíst článek

Související

Zlato

Zlatá horečka centrálních bank nekončí. Pokles ceny může spustit nové nákupy

Přečíst článek
Centrální banky začaly vyprodávat zlato

Kdo neprodal, nejspíš prohloupil. Cenu zlata ovlivňují Turci, kteří se ho zbavují ve velkém

Přečíst článek

Dalibor Martínek: Na jihu Čech povstávají noví husité. Kubité

Jiří Běhounek, bývalý hejtman Kraje Vysočina a hejtman Jihočeského kraje Martin Kuba
ČTK
Dalibor Martínek

Husité, naštvaní, že jim zkostnatělá katolická církev upálila proroka Husa, začali začátkem patnáctého století pálit a dobývat české území. Husitů se každý křesťan bál. Nyní, začátkem jednadvacátého století, máme na jihu Čech nového Husa. Je to Kuba.

Za Husem — pardon, za Martinem Kubou — odcházejí z řad pravé víry ODS desítky oveček, a to jak z vysokých, tak z nízkých pozic. Poslední zpráva uvádí, že do nového hnutí hejtmana Martina Kuby odchází 30 z celkových 34 jihočeských zastupitelů za ODS. Zbývající čtyři ve straně zůstanou a budou s hnutím v koalici spolupracovat.

Stojíme na prahu nového dění. Co je to vlastně za hnutí, které Kuba poskládal a kterému velí? Jakou novou pravdu bude kázat?

Kuba svou novou entitu ještě nepojmenoval. Zatím tedy nemáme Kubity. Ani neřekl, jaké hodnoty bude zastávat, za co se bude bít. Naznačil, že chce být smířlivější v mezipolitickém boji. Být více ku prospěchu občanů země, méně se hašteřit ve Sněmovně. Snad aby nemuselo dojít k další defenestraci.

Petr Pavel a Miloš Zeman

Dalibor Martínek: Pavel přešlápl hranice, vydal se Zemanovou cestou

Souboj o jmenování Filipa Turka ministrem se dostává na šikmou plochu. Prezident Petr Pavel nyní v zásadě přiznal, že nemá žádné ústavou dané právo Turka nejmenovat. Přesto ho jmenovat nechce. Něco, co původně vypadalo jako souboj o výklad ústavy, se posouvá do osobní roviny.

Přečíst článek

Kubovo „učení“

Na jihu Čech, není známo, jakou karmou je toto místo určeno, se evidentně líhnou progresivní politické myšlenky. Kuba se může opřít o jedinečný volební výsledek. Vloni na podzim získal v krajských volbách fenomenálních 47,5 procenta hlasů a ovládl krajské zastupitelstvo. Jeho „učení“, tedy dohodnu se s každým ve prospěch všech, evidentně rezonuje.

Kuba se netrápí ideologií. Ostatně, původním povoláním je to felčar. Za ODS vedl průmysl. Proč ne, v politice může každý dělat cokoliv. Třeba Turek chránit životní prostředí. Ale zpět ke Kubovi. Po konci ve vedení ODS se vrhnul na obnovitelné energie, výrobu elektrických baterií. Jeho firma udělala dobrý obchod s ČEZ, dodává mu baterie do systému obnovitelných zdrojů.

Rozkládání ODS

Jaká je tedy DNA novodobého Jana Husa z jižních Čech, který teď bude rozkládat ODS po celé zemi? Bude nabírat přeběhlíky, kteří nejsou spokojeni s Fialou, ale nechtějí jít k Babišovi. Co jim nabídne? Kuba je evidentně zdatný obchodník, na medicínu ho byla škoda. V politice se našel.

„Všichni krajští zastupitelé, kteří v ODS zůstali, nám vyjádřili podporu, což nás potěšilo. Nechceme dělat nějaké rozbroje a už jsem avizoval, že naše hnutí chce dělat politiku, která spojuje, a ne rozděluje,“ uvedl v pondělí Kuba. Důležité podle něj je, že se nic ve vedení kraje nemění a bude pokračovat v rozjetých projektech.

David Ondráčka: Česká emokracie, když politika ztratila řemeslo

Žijeme dnes v jakési emokracii, vládě emocí. Politická komunikace jede tak zběsile rychle, že se všechno převalí, okamžitě je překryto novou informací, emocí, zapomnění je téměř okamžité, zůstane jen krátký vjem. Místo věcné debaty jen výbušný status. Politici se tomu přizpůsobují, protože musejí, a mnozí z nich se v tom našli. Stávají se z nich jen influenceři s asistenty pro tvorbu stories a reels.

Přečíst článek

Kuba byl členem ODS od svých třiceti let, vydržel v partaji víc než dvacet let. Vstoupil do ní v době šéfování Mirka Topolánka, přežil bez ztráty kytičky všechna zemětřesení. Pavla Béma v čele Prahy. Za Martina Nečase byl ministrem průmyslu. Kuba se stal základním stavebním kamenem největší „pravicové“ české politické strany.

Nyní tento kámen vypadl ze stěny. Nelíbilo se mu směřování. Petr Fiala přišel s reformou ODS po neustálém veřejném propírání vlivu kmotrů ve straně. Veřejné peníze prostě tekly nejasnými směry. Fiala nastavil svou tvář, chtěl stranu očistit. Vytvořil fenomén antibabiš. Ten se mu však ohrál. Nenašel jiné téma. Neuměl s veřejností mluvit, byl prkenný, moc profesor. Prohrál volby. Nyní na jeho popelu vstává nový prorok, Martin Kuba. Otázkou zůstává, co tato „nová tvář“ vlastně může veřejnosti nabídnout.

Související

Julio Ordaz povede AstraZenecu ve střední Evropě. Má za sebou rekordní růst v Mexiku

Julio Ordaz byl jmenován novým ředitelem klastru pro Česko, Slovensko a Maďarsko
AstraZeneca
 nst
nst

Středoevropskou divizi farmaceutického gigantu AstraZeneca povede od prosince zkušený manažer Julio Ordaz, který nahradí Kuuna Vahera po pěti letech jeho působení.

Společnost AstraZeneca oznámila změnu ve vedení svého středoevropského klastru. Novým ředitelem pro Českou republiku, Slovensko a Maďarsko se od 1. prosince 2025 stal Julio Ordaz, dosavadní prezident mexické pobočky firmy. Ve funkci nahradil Kuuna Vahera, jenž klastr vedl od roku 2020 a nově povede onkologickou divizi společnosti pro severské země.

Vaher za dobu svého působení zavedl spolupracující strukturu napříč regionem i terapeutickými oblastmi, což posílilo výkonnost jednotlivých týmů. Pod jeho vedením bylo každoročně registrováno 20 až 30 nových léků či indikací, což přineslo výrazný obchodní růst a upevnilo pozici AstraZenecy jako spolehlivého partnera ve zdravotní péči. Odcházející ředitel označil své působení v regionu za obohacující a vyjádřil přesvědčení, že Ordaz přinese novou energii a inovace.

AstraZeneca vakcína

AstraZeneca investuje 2,5 miliardy dolarů v Číně

Britský farmaceutický gigant AstraZeneca investuje 2,5 miliardy dolarů do výzkumného a vývojového centra v čínském Pekingu. V Pekingu bude vyvíjet vakcíny na respirační choroby, jakou byl například covid.

Přečíst článek

Julio Ordaz má za sebou více než 17 let zkušeností ve farmaceutickém průmyslu. V Mexiku vedl rozsáhlou transformaci tamní pobočky AstraZenecy, která se pod jeho vedením stala lídrem trhu, zdvojnásobila tržby a v roce 2024 dosáhla růstu přes 53 procent. Působil také jako prezident mexické Asociace farmaceutického průmyslu (AMIIF) či člen představenstva Britské obchodní komory v Mexiku. Do firmy nastoupil v roce 2013 a postupně zastával řadu vedoucích pozic v prodeji, marketingu a řízení klíčových obchodních jednotek.

Těším se na spolupráci s našimi týmy a partnery při zlepšování péče o pacienty a zajištění včasného přístupu k inovativním lékům většímu okruhu pacientů. Společně budeme pokračovat v rozvoji vědy a přinášet řešení, která mají skutečný dopad na lidské životy,“ uvedl Ordaz.

Nové vedení si klade za cíl posílit spolupráci mezi zeměmi středoevropského regionu, podpořit digitální transformaci zdravotnictví a zároveň zajistit rychlejší a širší dostupnost inovativních léčiv pro pacienty.

VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB 

Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.

Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.

Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.

Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.

To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB. 

A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.

Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.

Související