Napětí na Blízkém východě po izraelském útoku na íránskou plynárenskou infrastrukturu vyvolává obavy z prudkého růstu cen energií. Český premiér Andrej Babiš označil zásah za nepochopitelný a varoval před destabilizací trhů. Situací se budou zabývat i lídři EU na summitu v Bruselu.
Globální trh s plynem čelí novému šoku. Katar kvůli válce na Blízkém východě zastavil zkapalňování zemního plynu a vyhlásil zásah vyšší moci. Obnovení plné produkce může trvat několik týdnů. Země přitom patří mezi největší exportéry LNG na světě.
Rozpoutaný válečný konflikt mezi Íránem a Izraelem po boku se Spojenými státy by neměl mít na globální a českou ekonomiku významný vliv. Pokud ovšem nebude trvat dlouho, shodli se špičkoví makroekonomové na Globálním Investičním Summitu (GIS), který se už po páté konal v Praze.
Velkoobchodní cena plynu v Evropě po prudkém růstu začala opět klesat. Během dne se propadla téměř o deset procent a dostala se pod 50 eur za megawatthodinu. Ještě v úterý přitom vystoupala na nejvyšší úroveň za více než dva roky. Napětí kolem Hormuzského průlivu zvyšuje volatilitu cen energií.
Je česká ekonomika kvůli útokům na Írán v nebezpečí? Zdraží benzín, plyn, elektřina? Jisté ekonomické dopady mohou nastat, ale zatím je nelze srovnávat s covidem, říká Petr Bartoň, hlavní ekonom společnosti Natland, který dnes vystoupí na jubilejním pátém ročníku Global Investment Summitu (GIS). Summit se letos zaměří především na investice do nemovitostí, ale nabídne i široký přesah do kapitálových trhů, private equity, tradingu, kryptoměn a makroekonomických predikcí.
Cena za přepravu nákladu zkapalněného zemního plynu (LNG) na tankeru přes Atlantský oceán se kvůli dopadům války na Blízkém východě zvýšila na 161 750 dolarů (3,4 milionu korun) za den. To je nejvýše od listopadu 2023 a rekord pro tuto část roku. S odkazem na data analytické společnosti Spark Commodities to uvedla agentura Reuters. Před měsícem se tato sazba pohybovala kolem 9800 dolarů (205 tisíc korun) za den.
Negativní dopad konfliktu na Blízkém východě na dodávky energetických surovin by mohl v Evropské unii obnovit debatu ohledně zákazu dovozu zemního plynu z Ruska. Podle agentury Reuters to řekl norský ministr energetiky Terje Aasland.
Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh dnes prudce vzrostla v reakci na americko-izraelské útoky na Írán. Odpoledne růst zrychlil až k 50 procentům poté, co katarská společnost QatarEnergy oznámila zastavení produkce zkapalněného zemního plynu (LNG). Evropská unie přitom patří mezi významné odběratele katarského plynu.
Prvotní reakce evropských burz na víkendový úder USA a Izraele na Írán spočívá zejména v oslabování evropských měn vůči dolaru, ale překvapivě i izraelskému šekelu, dále pak v dramatickém vzestupu velkoobchodních cen zemního plynu či nafty a v neposlední řadě ve výrazném růstu akcií četných energetických společností a zbrojovek, mezi nimiž však chybí dvě největší české burzovně obchodované společnosti, ČEZ a Czechoslovak Group, které obchodování naopak zahájily poklesem.
Maďarsko zvažuje zastavení exportu elektřiny a plynu na Ukrajinu, pokud Kyjev neobnoví dodávky ropy ropovodem Družba. Uvedl to šéf kanceláře maďarského premiéra Gergely Gulyás, informuje agentura Reuters. Maďarsko, stejně jako sousední Slovensko, už ve středu oznámilo přerušení dodávek nafty na Ukrajinu.
Spotřeba energií loni meziročně vzrostla, ukazují nejnovější data z ERÚ. Nejvýrazněji stoupla spotřeba plynu. Hlavní roli sehrálo chladnější počasí. Růst ale podpořily i nižší ceny.
Ceny ropy 🛢 dnes obnovily růst, přidávají kolem osmi procent. Trh reaguje především na vyostření situace na Blízkém východě po úderech armád Spojených států a Saúdské Arábie v Iráku a po odraženém íránském raketovém útoku na americké síly. Brent přidává 7,9 procenta na 90,70 dolaru za barel. Americká lehká ropa WTI si připisuje 7,5 procenta a prodává se kolem 85,20 dolaru za barel.
Česko v prvním pololetí získalo ze zdrojů Evropské unie 💶 o 38,2 miliardy korun víc, než odvedlo do unijního rozpočtu. Uvedlo to ministerstvo financí. Kladnému saldu přispěly příjmy ze strukturálních fondů, peníze ze společné zemědělské politiky i příjmy z Evropského plánu na podporu oživení NextGeneration EU (NGEU). Loni v prvním pololetí byla takzvaná čistá pozice vůči unii 24 miliard korun.
