Energetická skupina innogy v roce 2025 zvýšila čistý zisk v Česku na 2,81 miliardy korun. Letos chce investice více než ztrojnásobit a do roku 2035 nalít do české energetiky kolem 100 miliard korun. Peníze mají mířit mimo jiné do větru a biometanu.
České domácnosti patřily ve druhé polovině loňského roku k těm, které v Evropské unii platily jedny z nejvyšších cen elektřiny. Podle nových dat Eurostatu byla elektřina v Česku šestá nejdražší v EU. U plynu byla situace příznivější, jeho ceny zůstaly pod unijním průměrem a meziročně klesly nejvíce ze všech členských států. Pokles cen energií by měl podle energetiků pokračovat i letos.
Evropa čelí nečekanému problému: zatímco kvůli válce s Íránem omezuje spotřebu paliv a snaží se předejít jejich nedostatku, ve skutečnosti nemá přesný přehled o tom, kolik energie má k dispozici.
Maďarsko zakázalo svému provozovateli přepravní soustavy plynu pořádat ve třetím čtvrtletí aukce na dodávky suroviny na Ukrajinu. Uvedla to agentura Reuters, podle níž premiér Viktor Orbán už podepsal příslušné nařízení. Orbán ve středu oznámil, že Maďarsko dodávky plynu na Ukrajinu postupně ukončí. Reaguje tak na přerušení tranzitu ruské ropy přes Ukrajinu, které trvá od konce ledna.
Hrubý domácí produkt Ruska byl letos v lednu o 2,1 procenta nižší než před rokem, uvedl ruský prezident Vladimir Putin na poradě o ekonomických problémech. Šéf Kremlu stanovil úkol vrátit ruskou ekonomiku na cestu udržitelného růstu a hovořil o potřebě vyvážených rozhodnutí ohledně využití dodatečných příjmů z prudkého růstu cen ropy a plynu na světovém trhu, uvedly tiskové agentury.
České zásobníky plynu jsou po zimě naplněné jen z malé části a meziročně vykazují pokles. Vláda proto jedná s energetickými firmami o jejich včasném doplnění, zatímco ceny plynu v Evropě rostou kvůli napětí na Blízkém východě.
Napětí mezi Saúdskou Arábií a Íránem dramaticky eskaluje. Po balistických útocích na Rijád zazněla dosud nejtvrdší slova. Pokud Teherán nepřestane, může následovat vojenská odpověď. Region, který se ještě nedávno pokoušel o diplomatické uvolnění vztahů, se ocitá na prahu otevřeného konfliktu s potenciálně globálními dopady.
Napětí na Blízkém východě po izraelském útoku na íránskou plynárenskou infrastrukturu vyvolává obavy z prudkého růstu cen energií. Český premiér Andrej Babiš označil zásah za nepochopitelný a varoval před destabilizací trhů. Situací se budou zabývat i lídři EU na summitu v Bruselu.
Studie Mezinárodního měnového fondu (IMF) ukazují, že růst ceny ropy o desetinu zvýší inflaci asi o 0,4 procentního bodu a že tento efekt postupně slábne. Dopad vojenského konfliktu kolem Perského zálivu na růst cen dnes nikdo odhadnout nedokáže. Klíčové totiž je, jak dlouho potrvá. A rekordní inflaci po covidu nezpůsobil jen samotný šok, ale hlavně masivní tisk peněz a fiskální stimulace, připomíná v rozhovoru pro Newstream ekonom a zakladatel společnosti Algorithmic Investment Management Pavel Kohout.
List Wall Street Journal ve včerejším textu konstatuje, že „velkým vítězem“ energetické krize vyvolané válkou v Perském zálivu je Rusko (viz níže). Pro Rusko představuje mimořádný nárůst cen ropy a zemního plynu z tohoto týdne doslova živou vodu, neb jeho hospodářství dosud sláblo nejen vinou západních sankcí, ale také kvůli poměrně nízkým cenám daných energetických surovin. S tím, jak postupně omezují svoji produkci země Perského východu, Rusko získává na důležitosti coby klíčový alternativní dodavatel. Vstříc mu vychází vlastně i sama americká administrativa prezidenta Donalda Trumpa.
Dnešní historicky první uzavření Hormuzského průlivu pro tankery způsobuje bolehlav celosvětově, tedy také třeba české vládě nebo jihokorejským výrobcům čipů.
