Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa schválila další těžbu ropy a zemního plynu v Arktické národní přírodní rezervaci (ANWR) na Aljašce, informoval server The Guardian, podle něhož tento krok Washingtonu vyvolal rozsáhlou kritiku ze strany organizací na ochranu životního prostředí.
Ruská státní plynárenská společnost Gazprom podepsala s Čínou dlouho očekávanou právně závaznou dohodu o výstavbě plynovodu Síla Sibiře 2. Zároveň zvýší dodávky plynu do Číny jinými cestami. S odkazem na sdělení šéfa podniku Alexeje Millera, který je spolu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem na návštěvě Číny, o tom informuje ruská agentura TASS. Smlouva je podle ní uzavřena na 30 let a cena dodávek bude nižší, než jakou Gazprom aktuálně účtuje evropským zákazníkům.
Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová už dlouhé měsíce prohlašuje, že Brusel chce nahradit ruský plyn americkým. To, co ale „slíbila“ uprostřed léta ve Skotsku Donaldu Trumpovi při dojednávání obchodní dohody mezi Evropskou unií a Spojenými státy, nedává příliš smysl – pokud pomineme snahu uchlácholit amerického prezidenta. Navyšování evropského energetického importu z USA je v takové míře nereálné a v konečném důsledku by šlo proti principu diverzifikace. Snahu získat pro EU více zdrojů mezitím zpochybňuje další plynová velmoc – Katar, kterému vadí unijní environmentální a sociální pravidla, píše ve své analýze Jan Žižka z Export.cz.
Slovensko v pátek umožní schválení 18. balíku sankcí Evropské unie proti Rusku. Ve videu zveřejněném na Facebooku to ve čtvrtek večer oznámil slovenský premiér Robert Fico, který řekl, že další odmítání podpory novým sankcím by poškodilo slovenské zájmy.
Osmnáctý balík sankcí proti Rusku se nepodařilo schválit, při dnešním jednání v Bruselu nebylo podle diplomatických zdrojů ČTK dosaženo žádného posunu. Balík blokuje Slovensko. Bratislava podmiňuje svůj souhlas s novými omezeními proti Rusku vyřešením vlastních obav ohledně budoucích dodávek plynu. Obává se negativních dopadů plánu Evropské komise postupně do konce roku 2027 zastavit dovoz ruského plynu do Evropské unie.
Dodavatel energií SPP posiluje na českém energetickém trhu. Společnost, která je největším dodavatelem zemního plynu na Slovensku, se zařadila mezi pět nejvýznamnějších poskytovatelů této komodity i na českém trhu. Její tržní podíl dle plánů v letošním roce překoná 10 procent. Zákazníkům v České republice dodává SPP i elektřinu. Vedle kvalitního zákaznického servisu a spolehlivosti dodávek je SPP plně konkurenceschopná i cenově.
Maďarsko a Slovensko se postavily proti plánu zakázat dovoz ruského plynu do Evropské unie. Při jednání unijních ministrů Budapešť a Bratislava zablokovaly společné prohlášení týkající se energetické bezpečnosti. Takzvané závěry Rady EU tak v Lucemburku podpořilo jen 25 zemí.
Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se vyšplhala na nejvyšší úroveň od začátku dubna a přiblížila se hranici 40 eur (zhruba 990 korun) za megawatthodinu. Za jejím růstem stojí eskalace konfliktu mezi Izraelem a Íránem a její možné dopady na dodávky plynu.
Cílem je posílit pozici českého zastoupení SPP jako spolehlivého dodavatele energií, který přináší jednu z nejvýhodnějších nabídek na trhu. Součástí je i spotřebitelská soutěž „Energie na rok zdarma od SPP“, která bude probíhat od 13. do 30. června.
Provozovatel zásobníků zemního plynu Gas Storage CZ loni zvýšil čistý zisk na 3,6 miliardy korun. Meziročně to bylo o zhruba 28 procent více. Tržby podniku stouply téměř o 14 procent na 2,84 miliardy korun. Gas Storage CZ od roku 2023 vlastní stát.
Česká republika v době od druhé poloviny roku 2021 vykazuje v rámci Visegrádské čtyřky suverénně největší nárůst cen elektřiny pro domácnosti. V paritě kupní síly má Česko elektřinu, ale i plyn prakticky nejdražší v EU, jak plyne i ze zveřejněných čísel Eurostatu za druhé pololetí roku 2024. A to je Česko ze zemí Visegrádské čtyřky dlouhodobě suverénně největším čistým vývozcem elektřiny. Samé paradoxy, zdá se. Odkud se berou?
