„Víc lidí umírá v zimě.“ Trumpův ministr zlehčil smrtící vedra v Evropě
Americký ministr energetiky Chris Wright využil evropskou vlnu veder k obhajobě zemního plynu. Podle něj je chlad větším zabijákem než horko a klimatickou změnu vyřeší technologie.
Evropa se potýká s rekordní vlnou veder a varuje před rizikem pro zdraví. Americký ministr energetiky Chris Wright má ale pro kontinent jiný vzkaz: víc lidí umírá v zimě než v létě. A Evropa by měla místo stížností kupovat více amerického zemního plynu.
Wright vystoupil prostřednictvím videa na konferenci Alliance for Responsible Citizenship, kde se scházejí vlivné konzervativní osobnosti a také lidé zpochybňující hlavní závěry klimatické vědy. „V zimě vždy umírá více lidí než v létě, protože chlad je mnohem větší zabiják než horko,“ cituje Wrighta server Politico.
Jeho výrok přišel ve chvíli, kdy evropské vlády varují před život ohrožujícími teplotami. Vlnu veder zažila Británie, Francie, Německo, Švýcarsko, Itálie i Česko. V Evropě navíc stále rezonuje léto 2022, kdy podle studie v časopise Nature Medicine vedra přispěla k více než 61 tisícům úmrtí.
Vedro jako politický spor
Wright svou argumentaci spojil s energetickou krizí po ruské invazi na Ukrajinu. Tvrdil, že vysoké ceny energií v zimě 2022 měly „devastující“ dopady na úmrtnost. Zároveň vyzval Evropu, aby více spoléhala na zemní plyn.
„Pochopte klimatickou změnu takovou, jaká je: jako pomalu se vyvíjející jev, který nakonec vyřeší lepší technologie. Dnes je zdaleka největší pákou zemní plyn,“ uvedl Wright. Před vstupem do Trumpovy administrativy vedl firmu Liberty Energy, která působí v oblasti frakování.
Americká administrativa tak Evropě vzkazuje dvě věci najednou: neberte klimatickou změnu jako akutní hrozbu a nakupujte více amerického LNG. To jde přímo proti evropské politice, která po ruském útoku na Ukrajinu sice hledala nové zdroje plynu, zároveň ale posílila tlak na obnovitelné zdroje, elektrifikaci a snižování emisí.
V Roudníkách, malé části Chabařovic na Ústecku, stojí kostel, který pamatuje víc než většina domů v okolí. Přežil staletí, proměny krajiny, těžbu uhlí i zánik některých sousedních obcí. Dnes má před sebou další zlom. Kostel svatého Václava je na prodej.
Kostel za cenu pražského bytu. V Roudníkách hledá nového majitele památka se hřbitovem i příběhem
Reality
Horko zabíjí jinak než zima
Klimatoložka Friederike Ottová z Imperial College London pro Politico uvedla, že úmrtí z horka a chladu nelze jednoduše porovnávat. Vazba mezi horkem a úmrtností je podle ní mnohem přímější. Horko navíc rychle sílí jako problém v zemích globálního Jihu, zejména v Africe.
Nová analýza World Weather Attribution dospěla k závěru, že současná vlna veder v části Evropy a Británie by byla před několika desetiletími bez klimatické změny způsobené spalováním fosilních paliv prakticky nemožná. Z více než 850 sledovaných měst jich podle vědců 45 procent překonalo nebo mělo překonat nejvyšší červnovou úroveň tepelného stresu.
Klimatizace, plyn a účty za elektřinu
Vedra znovu otevřela evropskou debatu o klimatizacích. Ty mohou chránit zdraví, ale zároveň zvyšují spotřebu elektřiny, tlačí na sítě a vyžadují úpravy budov, které byly dlouho stavěné spíš pro mírnější a vlhčí počasí než pro tropická léta.
V USA je klimatizace rozšířenější než v Evropě, přesto je tam podle dostupných zdravotních statistik horko největším zabijákem mezi extrémními projevy počasí. V roce 2023 bylo v USA zaznamenáno přes 2300 úmrtí spojených s horkem.
Pro byznys i politiku je proto evropská vlna veder stále méně jen otázkou počasí. Je to spor o energetiku, investice do sítí, budovy, klimatizace, zdravotnictví i závislost na fosilních palivech.
Vedro snižuje výkon lidí, zvyšuje účty za elektřinu, komplikuje práci na stavbách a může poškodit úrodu. Podle ekonoma Lukáše Kovandy funguje jako skrytá daň. Čtrnáctidenní vlna horka může Česko připravit o 12 miliard korun.
Lukáš Kovanda: Vedra nejsou jen nepohodlí. Českou ekonomiku připraví o miliardy
Názory
Brusel nechce couvnout
Evropská unie má schválený cíl snížit emise do roku 2040 o 90 procent proti roku 1990. Británie míří k poklesu emisí o 87 procent do období 2038 až 2042. Kritici varují před náklady, zastánci naopak tvrdí, že bez rychlejší adaptace a odklonu od fosilních paliv budou účty za extrémy ještě vyšší.
Evropský komisař pro energetiku Dan Jørgensen na okraj London Climate Action Week řekl, že i když politici dnes častěji mluví o bezpečnosti a konkurenceschopnosti, skutečný důvod transformace zůstává stejný: klimatická krize, která nezmizí.
Wrightova slova tak ukazují hlubší rozpor mezi Washingtonem a Evropou. Spojené státy pod Trumpem tlačí na plyn jako řešení. Evropa kvůli vedrům stále víc vidí, že problém není jen v tom, odkud energie přichází, ale také v tom, jak rychle se mění klima, budovy i ekonomika.
Porsche podle německého listu FAZ zvažuje přesun výroby modelu Cayenne z Bratislavy do Lipska. Automobilka tím chce lépe využít volné kapacity v Německu. Pro Česko je to varovný signál, že levnější práce už sama o sobě nemusí stačit.
Porsche zvažuje přesun výrobu Cayennu z Bratislavy do Lipska. Pro Česko je to varování
Zprávy z firem
