Češi v loňském roce udělali 800.963 změn dodavatele elektřiny a plynu. Ve srovnání s rokem 2024 je to o zhruba 2,5 procenta více. Více měnili dodavatele elektřiny. Vyplývá to z dat Operátora trhu s elektřinou (OTE). Spotřebitelé tak patrně reagovali na snižování cen. V Česku je více než 6,3 milionu odběratelů elektřiny a téměř 2,8 milionu odběratelů plynu.
Americký prezident Donald Trump dnes obvinil ukrajinské vedení, že nevyjádřilo žádnou vděčnost za americké snahy. Evropě pak ve stejném příspěvku na síti Truth Social vyčetl, že nadále nakupuje ruskou ropu. Šéf Bílého domu se tak vyjádřil v den, kdy v Ženevě americká delegace jedná se zástupci Ukrajiny a evropských zemí o tom, jak ukončit válku, kterou před třemi a tři čtvrtě rokem rozpoutalo Rusko. Šéf ukrajinské bezpečnostní rady Rustem Umerov vzápětí vyjádřil vděk americkým partnerům za spolupráci a přesvědčení, že jednání v Ženevě dnes přinesou posun.
Maďarský premiér Viktor dosáhl zásadního politického úspěchu. U amerického prezidenta Donalda Trumpa si v sobotu zajistil podle svých slov „časově neomezenou“ výjimku na nákup ruské ropy i zemního plynu. Z výjimky nejen z Trumpových říjnových sankcí na ruské energetické kolosy Rosněfť a Lukoil bude těžit také Slovensko. Už jen proto, že většinu ropy, kterou dováží, zajišťuje importem z Ruska právě maďarský petrochemický podnik MOL.
Podle dat Eurostatu platí čeští spotřebitelé po zohlednění jejich příjmů za elektřinu nejvíc v celé Evropské unii. Nejlevnější elektřinu mají Malťané, ve srovnání s Čechy platí třetinové ceny. A Maďaři poloviční.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa schválila další těžbu ropy a zemního plynu v Arktické národní přírodní rezervaci (ANWR) na Aljašce, informoval server The Guardian, podle něhož tento krok Washingtonu vyvolal rozsáhlou kritiku ze strany organizací na ochranu životního prostředí.
Evropská komise vyslyšela český požadavek na úpravu systému nových emisních povolenek ETS2 a představila konkrétní návrh změny legislativy, informoval na sociální síti X český ministr životního prostředí Petr Hladík.
Ropa, plyn a uhlí budou podle nejnovější analýzy poradenské společnosti McKinsey & Company dominovat světové energetice i po polovině století. Přechod na obnovitelné zdroje bude pomalejší, než se očekávalo, protože poptávka po elektřině poroste rychleji než její výroba z čistých zdrojů.
Polostátní energetická společnost ČEZ bude dál dovážet plyn z Alžírska. Prodloužila smlouvu s tamním dodavatelem Sonatrach. ČEZ odebírá plyn ze severu Afriky, který do Evropy teče podmořským potrubím, od loňského října. Dodávky by měly stejně jako v posledním roce pokrýt přes dvě procenta celoroční české spotřeby plynu, což odpovídá spotřebě asi 100 tisíc domácností.
Od 15. října 2025 mohou stávající nefixovaní i nově příchozí zákazníci Pražské plynárenské využít nové zvýhodněné fixované cenové produkty, a to jak na zemní plyn, tak i na elektřinu. Mohou si vybrat fixaci na jeden, dva nebo tři roky.
Ruská státní plynárenská společnost Gazprom podepsala s Čínou dlouho očekávanou právně závaznou dohodu o výstavbě plynovodu Síla Sibiře 2. Zároveň zvýší dodávky plynu do Číny jinými cestami. S odkazem na sdělení šéfa podniku Alexeje Millera, který je spolu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem na návštěvě Číny, o tom informuje ruská agentura TASS. Smlouva je podle ní uzavřena na 30 let a cena dodávek bude nižší, než jakou Gazprom aktuálně účtuje evropským zákazníkům.
Šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová už dlouhé měsíce prohlašuje, že Brusel chce nahradit ruský plyn americkým. To, co ale „slíbila“ uprostřed léta ve Skotsku Donaldu Trumpovi při dojednávání obchodní dohody mezi Evropskou unií a Spojenými státy, nedává příliš smysl – pokud pomineme snahu uchlácholit amerického prezidenta. Navyšování evropského energetického importu z USA je v takové míře nereálné a v konečném důsledku by šlo proti principu diverzifikace. Snahu získat pro EU více zdrojů mezitím zpochybňuje další plynová velmoc – Katar, kterému vadí unijní environmentální a sociální pravidla, píše ve své analýze Jan Žižka z Export.cz.
Pražská burza dnes oslabila. Index PX klesl 📉 o 0,20 procenta na 2555,18 bodu. Akcie zbrojařské a strojírenské skupiny Czechoslovak Group (CSG) znovu prohloubily svou minimální cenu. Jejich propad společně se ztrátami emisí energetické firmy ČEZ a Komerční banky táhly dolů celou burzu.
