Společnosti GasNet, která je největším distributorem plynu v Česku, loni zaznamenala čistý zisk čtyři miliardy korun. Meziročně si tak polepšila z předloňské ztráty přes 303 milionů korun, uvedli zástupci skupiny ČEZ, která loni odkoupila většinový podíl ve společnosti.
Akcie ČEZ na zprávu o jeho vítězství v arbitráži s ruským Gazpromem prakticky nereagovaly. Zavřely se ziskem půl procenta na 1015 korun. Je totiž málo pravděpodobné, že ČEZ odškodné skutečně získá, komentuje dnešní verdikt arbitrážního soudu ekonom Lukáš Kovanda.
Cena zemního plynu ve Spojených státech se v pátek zvýšila asi o pět procent na 4,30 dolaru za milion britských termálních jednotek (mmBtu). To je v přepočtu asi 14 eur za megawatthodinu (MWh). Cena plynu pro evropský trh vykazovala ve stejnou dobu růst o více než jedno procento nad 48 eur/MWh, plyn v Evropské unii tak zůstává více než třikrát dražší než v USA.
Vládní dluhopisy klíčových evropských ekonomik, jako je Německo, Francie nebo Itálie, dnes ráno klesaly na ceně, zatímco tedy výnos z nich narůstal. Investoři totiž předpokládají, že schůzka, kterou narychlo na dnešek svolal do Paříže francouzský prezident Emmanuel Macron, povede k závazku vyšších výdajů evropských zemí na zbrojení. Evropa tak reaguje na pro ni šokující signály, jež představitelé americké administrativy vyslali v minulém týdnu.
Ruský plyn nyní na Ukrajinu teče přes pět zemí, loni tekl přímo. Je to dražší, a Kyjev navíc přichází o poplatky za tranzit, jež naopak získávají západní sousedé.
Cena plynu v EU vyskočila na více než dvouleté maximum. Dosáhla až 57,9 eura za megawatthodinu. Zásobníky v Evropě jsou naplněny jen ze 49 procent, zatímco pětiletý průměr pro tuto část roku je 57 procent. Cenu zvyšuje také vyhlížené chladné počasí v severozápadní Evropě. A také ukončení tranzitu ruského plynu přes Ukrajinu letos na Nový rok. Ukrajina sama teď plyn postrádá, takže jej musí nově dovážet ze Slovenska a ve vyšší míře z Maďarska, což cenu plynu v EU dále šponuje.
Ukrajina od tohoto pátku výrazně navýšila dovoz zemního plynu ze Slovenska. A také z Maďarska. Graf Bloombergu níže zachycuje denní průtok plynu předávací stanicí Budince na slovensko-ukrajinském pomezí. Včera touto stanicí proteklo 7,3 milionu metrů krychlových, což je na poměry posledního více než roku nebývale velké množství. Kyjev totiž hned dvojitě strádá kvůli svému ukončení tranzitu ruského plynu letos začátkem roku.
Ruská plynárenská skupina Gazprom začala od února dodávat plyn na Slovensko prostřednictvím plynovodu TurkStream, od dubna objem dodávek zdvojnásobí, uvedl šéf slovenských plynáren SPP Vojtech Ferencz. Státem kontrolovaná společnost SPP je největším prodejcem plynu na Slovensku.
Ceny by se měly pohybovat na poměrně vysokých úrovních po většinu jara a léta. Evropa totiž bude dál soupeřit s Asií o dodávky zkapalněného zemního plynu k doplnění zásobníků.
Norský státní fond, který má aktuálně pod správou 1,8 bilionu dolarů a je největším investičním vehiklem světa, loni nabídl výnos 13 procent. V nominální hodnotě to činí 222 miliard dolarů. Podle měřítek fondu, který patří k největším investorům velkých technologických společností, to však bylo méně, než si jeho vedení přálo. Samotná norská vláda do fondu nově přisypala pouhých 35,6 miliardy dolarů a vypsala výběrové řízení na šéfa.
Čistý zisk automobilky Mercedes-Benz loni meziročně klesl o 48,8 procenta na 5,3 miliardy eur (asi 129 miliard korun). Byl tak nejslabší od roku 2020, kdy udeřila koronavirová pandemie. Firmě uškodil pokles prodeje v Číně a výrazné snížení marží u prodaných automobilů.
Čína sníží maximální clo na dovoz mléčných produktů z Evropské unie na 11,7 procenta, oznámilo dnes ministerstvo obchodu v Pekingu. Uzavřelo tak antidumpingové vyšetřování, které zahájilo v roce 2024. Koncem loňského roku Čína zavedla prozatímní cla od 21,9 do 42,7 procenta. Snížená cla začnou platit od pátku 13. února, informuje agentura Reuters.
Britská ekonomika ve čtvrtém čtvrtletí vzrostla mezičtvrtletně o 0,1 procenta, je to stejná hodnota jako v předchozím čtvrtletí a zároveň slabší růst, než se očekávalo. Oznámil to britský statistický úřad. Zpráva tak podle agentury Bloomberg zvyšuje tlak na premiéra Keira Starmera, který se teď snaží udržet ve funkci.
Sněmovna hlasy vládní koalice schválila základní parametry návrhu státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 310 miliard korun. Loni byl plánovaný deficit 241 miliard korun, rozpočet nakonec skončil ve schodku 290,7 miliardy korun. Základní údaje, tedy příjmy, výdaje, schodek a způsob jeho vypořádání už nyní nemůže měnit.
České dráhy (ČD) investovaly v posledních čtyřech letech do obnovy a modernizace 🚆🚆🚆vozového parku zhruba 60 miliard korun. Přibližně pět miliard z této částky směřovalo do instalace evropského zabezpečovacího systému ETCS do již provozovaných vlaků. Uvedl to předseda představenstva a generální ředitel Českých drah Michal Krapinec.