Slovenský premiér Robert Fico pohrozil zablokováním čtvrtečního summitu Evropské unie ohledně schvalování finanční a vojenské pomoci Ukrajině. Hodlá tak učinit v případě, že státníci evropského bloku nepodpoří požadavek Bratislavy, aby EU vyzvala Kyjev obnovit tranzit zemního plynu přes své území. Fico, který se kvůli přepravě plynu už dříve dostal do sporu s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským, to řekl novinářům. Připustil ovšem i možnost kompromisu v uvedené záležitosti.
Cena zemního plynu ve Spojených státech se v pátek zvýšila asi o pět procent na 4,30 dolaru za milion britských termálních jednotek (mmBtu). To je v přepočtu asi 14 eur za megawatthodinu (MWh). Cena plynu pro evropský trh vykazovala ve stejnou dobu růst o více než jedno procento nad 48 eur/MWh, plyn v Evropské unii tak zůstává více než třikrát dražší než v USA.
Vládní dluhopisy klíčových evropských ekonomik, jako je Německo, Francie nebo Itálie, dnes ráno klesaly na ceně, zatímco tedy výnos z nich narůstal. Investoři totiž předpokládají, že schůzka, kterou narychlo na dnešek svolal do Paříže francouzský prezident Emmanuel Macron, povede k závazku vyšších výdajů evropských zemí na zbrojení. Evropa tak reaguje na pro ni šokující signály, jež představitelé americké administrativy vyslali v minulém týdnu.
Ruský plyn nyní na Ukrajinu teče přes pět zemí, loni tekl přímo. Je to dražší, a Kyjev navíc přichází o poplatky za tranzit, jež naopak získávají západní sousedé.
Cena plynu v EU vyskočila na více než dvouleté maximum. Dosáhla až 57,9 eura za megawatthodinu. Zásobníky v Evropě jsou naplněny jen ze 49 procent, zatímco pětiletý průměr pro tuto část roku je 57 procent. Cenu zvyšuje také vyhlížené chladné počasí v severozápadní Evropě. A také ukončení tranzitu ruského plynu přes Ukrajinu letos na Nový rok. Ukrajina sama teď plyn postrádá, takže jej musí nově dovážet ze Slovenska a ve vyšší míře z Maďarska, což cenu plynu v EU dále šponuje.
Ukrajina od tohoto pátku výrazně navýšila dovoz zemního plynu ze Slovenska. A také z Maďarska. Graf Bloombergu níže zachycuje denní průtok plynu předávací stanicí Budince na slovensko-ukrajinském pomezí. Včera touto stanicí proteklo 7,3 milionu metrů krychlových, což je na poměry posledního více než roku nebývale velké množství. Kyjev totiž hned dvojitě strádá kvůli svému ukončení tranzitu ruského plynu letos začátkem roku.
Ruská plynárenská skupina Gazprom začala od února dodávat plyn na Slovensko prostřednictvím plynovodu TurkStream, od dubna objem dodávek zdvojnásobí, uvedl šéf slovenských plynáren SPP Vojtech Ferencz. Státem kontrolovaná společnost SPP je největším prodejcem plynu na Slovensku.
Ceny by se měly pohybovat na poměrně vysokých úrovních po většinu jara a léta. Evropa totiž bude dál soupeřit s Asií o dodávky zkapalněného zemního plynu k doplnění zásobníků.
Norský státní fond, který má aktuálně pod správou 1,8 bilionu dolarů a je největším investičním vehiklem světa, loni nabídl výnos 13 procent. V nominální hodnotě to činí 222 miliard dolarů. Podle měřítek fondu, který patří k největším investorům velkých technologických společností, to však bylo méně, než si jeho vedení přálo. Samotná norská vláda do fondu nově přisypala pouhých 35,6 miliardy dolarů a vypsala výběrové řízení na šéfa.
Po necelém měsíci se Slovensko může vrátit k dovozu plynu z Ruska ukrajinským tranzitem. Podnik Slovenský plynárenský priemysel podle svého dnešního vyjádření pro agenturu Bloomberg vítá možnost přepravy ázerbajdžánského plynu, kterou Slovensku o víkendu nabídl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj loni v prosinci zakazoval tranzit nejen ruského plynu, ale také plynu z Ruska, včetně tedy plynu, který by předtím do Ruska doputoval z Ázerbájdžánu. Nyní ale otáčí. Co se stalo?
Český letoun přepraví z Venezuely do Prahy vedle Čecha Jana Darmovzala i dalších šest propuštěných vězňů jiných národností. Radiožurnálu to řekl ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Jde o občany Německa, Albánie, Rumunska, Irska, Nizozemska a Ukrajiny. Návrat letadla do ČR je podle Macinky otázkou dvou nebo tří dnů.
Česká muniční iniciativa zajišťuje polovinu dodávek velkorážní munice pro ukrajinskou 🪖🪖🪖 armádu, řekl český prezident Petr Pavel v Kyjevě po dnešním setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským. Ten ocenil, že iniciativa bude pokračovat i za nové české vládní koalice. Hlavy státu hovořily také o stavu mírových jednání či situaci v ukrajinské energetice, která se potýká s problémy v důsledku ruských útoků.
V korupční kauze libereckého dopravního podniku podalo krajské státní zastupitelství v tomto týdnu k místnímu soudu obžalobu na devět lidí a 12 firem. Zároveň soudu v Liberci zaslalo návrh na schválení dohod o vině a trestu, které uzavřelo s dalšími třemi obviněnými - jedním člověkem a dvěma firmami.
Ukrajina kvůli ruským útokům již nemá ani jednu plně funkční elektrárnu 🔌🔌🔌. Dnes to oznámil ukrajinský ministr energetiky Denys Šmyhal, uvedla zpravodajská televize ntv. Ukrajinský prezident
Logistická skupina Matteli Group podnikatele Romana Šmidberského kupuje rakovnickou logistickou společnost Anexia. Jejich spojení posuzuje úřad pro ochranu hospodářské soutěže, který o tom informoval na svém webu. Výši transakce úřad neuvádí.
Policisté v loňském roce zadrželi 307 lidí, kteří se skrývali v Česku před vyšetřováním v dalších státech Evropské unie. Dalších 292 lidí stíhaných v ČR ze států EU na základě evropského zatýkacího rozkazu převzali. Informoval o tom mluvčí policejního prezidia David Schön. Počty podle něj každý rok rostou.
Předseda opozičního hnutí STAN Vít Rakušan neuspěl v prvním kole tajné volby místopředsedy Sněmovny. Jedna ze čtveřice místopředsednických pozic tak zůstala dál neobsazená. Bývalý ministr vnitra Rakušan je teď jediným kandidátem. Zúčastní se také druhého volebního kola, které by se mohlo uskutečnit podle předsedy sněmovní volební komise Martina Kolovratníka (ANO) ve středu 28. ledna.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po jednání v Kyjevě udělil českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti Ukrajiny.
Kvůli výpadku proudu v Tokiu v noci na dnešek nejezdilo několik 🚆🚆🚆vlaků. Výpadek podle agentur Reuters a Kjódó ovlivnil přibližně 673 tisíc cestujících dojíždějících do práce. Kvůli incidentu nefungovaly dvě hlavní linky obsluhující některé ze stanic, které patří k nejrušnějším na světě a spojují metropoli s ostatními městy. Po devíti hodinách se provoz podařilo obnovit.
Výběrové řízení na provozovatele 🚅🚅🚅 vlaků na linkách z Brna do Bohumína, Jeseníku či Šumperku a Olomouce vyhrály České dráhy (ČD). V současné době dvě linky provozují ČD a jednu RegioJet. Společnosti RegioJet a Leo Express, které se o linky také ucházely, mají možnost se proti rozhodnutí ministerstva dopravy v 15denní lhůtě odvolat. Informoval o tom server Zdopravy.cz.
