Minulý týden byl pro finanční trhy klíčový. Výsledky zveřejňovaly největší technologické firmy, zasedal americký Fed a výrazně se řešil i vývoj konfliktu na Blízkém východě. Navzdory tomu se úroveň amerických akcií zásadně nezměnila – hlavní index S&P 500 zůstává nad hranicí 7100 bodů.
V Perském zálivu váznou také suroviny potřebné pro výrobu hnojiv. Maržová inflace, jakou známe v podání čerpadlářů, hrozí také v případě potravin, komentuje ekonom Lukáš Kovanda.
Český spotřebitel, už tak zkoušený inflačními vlnami posledních let, se musí připravit na další náraz. Tentokrát nepůjde o neviditelnou ruku trhu, ale o ruku úřední, oděnou do zeleného hávu. Od roku 2028 má totiž v plné síle dopadnout systém emisních povolenek ETS2.
Spotřebitelské ceny v březnu stouply meziročně o 1,9 procenta. Meziroční tempo inflace zrychlilo z únorových 1,4 procenta. Zdražily především pohonné hmoty. Vyplývá to z údajů Českého statistického úřadu, který potvrdil svůj předběžný odhad. Ve srovnání s předchozím měsícem spotřebitelské ceny stouply o 0,6 procenta.
Světová ekonomika čelí novému šoku. Válka mezi Spojenými státy a Íránem podle ekonomů zpomalí růst a zvýší inflaci. Mezinárodní měnový fond před jarním zasedáním ve Washingtonu varuje: globální ekonomika ztrácí schopnost zvládat krize.
Realitní trh čelí souběhu několika negativních faktorů, od pomalého povolování staveb po vysoké úrokové sazby. Největší nejistotu ale aktuálně přinášejí rostoucí ceny stavebních materiálů a energií, které dál zvyšují náklady na výstavbu. Podle experta KPMG Josefa Kupce tak hrozí odkládání projektů, útlum nové výstavby a další zhoršení dostupnosti bydlení.
Irán ukázal, že je ochoten zablokovat Hormuzský průliv. Takže cena všeho, co bude tím průlivem proudit, bude už navždy zatížena rizikovou přirážkou, říká hlavní ekonom společnosti Investika Vít Hradil.
Ministerstvo financí zhoršilo kvůli situaci v Perském zálivu svou makroekonomickou předpověď. Ekonomika by měla letos vzrůst o 2,1 procenta, zatímco ještě v lednu se počítalo s 2,5 procenta. Pokud se ale situace v zálivu neuklidní, mohl by náš růst zpomalit na 1,4 procenta.
Průměrná sazba hypoték na začátku dubna výrazně vzrostla a dosáhla 5,18 procenta. Meziměsíčně se zvýšila o 0,29 procentního bodu a je tak nejvyšší od prosince 2024. Vyplývá to z údajů Swiss Life Hypoindexu, který vychází z nabídkových sazeb bank na začátku každého měsíce.
Turecká centrální banka vyprodávala zlaté rezervy. Musela, aby ochránila liru před dalším propadem. Podle listu Financial Times byl výprodej natolik masivní, že se podepsal na propadu ceny kovu, k němuž došlo za uplynulý měsíc.
Nejlepší sazby na spořicích účtech se dál drží kolem čtyřky, jenže většina lidí na ni nedosáhne. Vysvětlujeme proč. A taky to, proč se dnes o tom, kolik vám banka připíše na úrocích z vkladů, rozhoduje spíše na Blízkém východě a ve Washingtonu než v Praze.
Ceny ropy 🛢 na začátku nového týdne klesají. Investoři si vybírají zisky a čekají na podrobnosti o nových amerických sankcích vůči Íránu, které by mohly dále narušit dodávky z Blízkého východu. Severomořská ropa Brent ztrácí 2,2 procenta na zhruba 92,30 dolaru za barel. Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) zlevňuje o 2,6 procenta na asi 84,80 dolaru za barel.
Pražská burza navázala na páteční růst a dál posilovala 💪. Index PX dnes přidal 0,35 procenta na 2794,43 bodu. Dařilo se mimo jiné finančnímu sektoru. Akcie pojišťovny VIG zpevnily o 1,18 procenta na 1720 korun, akcie skupiny Erste zdražily o 0,44 procenta na 2942 korun, Komerční banky o 0,28 procenta na 1058 korun a Monety Money Bank posílily o 0,15 procenta na 199,30 koruny.
