Válka v Perském zálivu vstupuje do své nejnebezpečnější fáze. Jak může trhy dále ovlivňovat?
Do nedávna jsme sledovali velmi nízkou inflaci i posilování koruny. Současné dění na Blízkém východě a další eskalace však může jakýkoliv další vývoj významně ovlivnit. V případě dalšího růstu cen ropy bude opět nastartovaná inflace a centrální banky budou nuceny zvednout sazby navzdory ekonomickému zpomalení nebo dokonce poklesu. Korunu by při takovém vývoji nejspíš oslabovala hlavně směrem k euru. Podívejme se detailně na celou situaci.
Před měsícem začala aktivní válka USA a Izraele proti íránskému režimu. První dny sice přinesly bleskovou likvidaci vedení v Teheránu včetně ajatolláha Alího Chameneího, ale naděje na rychlý konec jsou v nedohlednu. Írán naplnil svá varování a zablokoval Hormuzský průliv – tepnu, kudy proudí ropa, plyn i klíčové suroviny pro jihovýchodní Asii.
Odolnost íránské blokády
Zásadní otázkou od začátku bylo, jak dlouho Írán dokáže udržet průliv neprůjezdný. Ukazuje se, že měsíc zvládl a zřejmě zvládne i déle. Minulý týden se objevily zprávy o americkém návrhu mírové smlouvy zaslaném přes Pákistán. Írán jej sice oficiálně odmítl, ale Washington korigoval prohlášení s tím, že protistrana návrh stále studuje. Trhy dosud věřily v brzké řešení, což drželo cenu ropy kolem 100 dolarů za barel. Pokud se však konflikt protáhne, je nepravděpodobné, že by se cena na této úrovni udržela.
Trumpovo „hopium“ vs. realita
Donald Trump se snaží trhy uklidňovat prohlášeními, že Írán jedná a slíbil propustit určitý počet lodí jako gesto dobré vůle. V nejbližších dnech se ukáže, zda jde o reálný základ, nebo jen o „umný bluf“ pro udržení klidu. Pokud se ukáže, že prezident nemluvil pravdu, trhy mohou propadnout strachu a poslat ceny ropy skokově vzhůru. Osobně vnímám jako největší riziko právě tuto komunikaci. Trh žije z naděje (tzv. „hopia“), že konec je blízko. Pokud ale tato víra vyprchá a v Asii začnou docházet strategické zásoby, růst cen ropy opět nastartuje globální inflaci. Centrální banky by pak byly nuceny zvedat úrokové sazby navzdory ekonomickému zpomalení.
|
Čtyři klíčové pochybnosti:
|
Do hry vstupuje J. D. Vance
Situace se posouvá k vážnějšímu scénáři. USA si to uvědomují a dosavadní vyjednavače (Witkoffa a Kushnera) zřejmě nahradí sám viceprezident J. D. Vance. Washington tak nasazuje podstatně těžší politickou váhu. Otázkou zůstává, jak velká eskalace bude muset přijít, aby Írán pod tlakem hrubé síly ustoupil.
Cena zlata sice mírně roste, směřuje však k nejvýraznějšímu měsíčnímu propadu za téměř dvě desetiletí. Poptávku tlumí slábnoucí očekávání ohledně snižování úrokových sazeb, růst nákladů na energii a silnější dolar kvůli válce USA a Izraele s Íránem. Za celý měsíc se cena zlata zatím snížila o více než 13 procent, což je nejprudší propad od října 2008, kdy cena klesla o 16,8 procenta. Za celé čtvrtletí však cena vzrostla o pět procent, uvedla agentura Reuters. O zhruba 20 procent tento měsíc klesly i další drahé kovy - stříbro, palladium a platina.
Zlato padá nejvíc od krize 2008. Silný dolar a válka tlačí ceny dolů
Trhy
Dopad na trhy a českou korunu
V případě neúspěchu jednání bude dopad na trhy výrazně větší než dosud. Pokud ceny ropy skokově porostou a trhy přestanou brát prohlášení amerického prezidenta vážně, očekáváme nárůst inflace a „jestřábí“ reakci centrálních bank.
V nepříjemné situaci by se mohl ocitnout i americký dolar. Trhy by mohly dojít k názoru, že americký státní rozpočet si už další válku nemůže dovolit, což by vedlo k výprodeji dluhopisů a oslabení dolaru. Pod prodejní tlak by se nevyhnutelně dostala i česká koruna. Její kurz k euru by pravděpodobně zamířil nad hranici 25,00 korun za euro s dalším prostorem k oslabení, pokud bude současný stav v zálivu pokračovat. V tuto chvíli však nezbývá než vyčkávat, co další dny a týdny přinesou.
