Lukáš Kovanda: Z evropské průmyslové páteře zbude troska. A účet zaplatíme všichni
NázoryEvropský chemický průmysl hledá záchranný člun, aby přežil. Hrozí uzavření až čtyřiceti procent evropské kapacity na výrobu ethylenu, varuje Wood Mackenzie.
Evropský chemický průmysl hledá záchranný člun, aby přežil. Hrozí uzavření až čtyřiceti procent evropské kapacity na výrobu ethylenu, varuje Wood Mackenzie.
Inflace v Česku dosáhla v červnu svého dosavadního letošního maxima, když se spotřebitelské ceny meziročně zvýšily o 2,9 procenta. Proti květnu meziroční inflace zrychlila o 0,5 procentního bodu, uvedl Český statistický úřad (ČSÚ), který tak potvrdil svůj předběžný odhad z minulého týdne. Analytici i Česká národní banka (ČNB) zrychlení inflace očekávali, podle nich tempo růstu cen v dalších měsících zvolní.
Jsme dodavatelskou ekonomikou, a na tom se toho v posledních letech příliš nezměnilo, říká Petr Dufek, hlavní ekonom banky Creditas. Což podle něj znamená, že Česko může na nějaký rychlejší růst ekonomiky zapomenout. Červnové zvýšení inflace je podle něj dáno zejména zdražováním služeb. Hospodští prostě chtějí víc a víc. A kdyby nezlevňovala cena elektřiny a plynu, bylo by zdražování ještě vyšší.
Spotřebitelské ceny v Česku se v červnu meziročně zvýšily o 2,9 procenta. Inflace tak dále zrychlila z květnových 2,4 procenta. Proti předchozímu měsíci ceny v červnu vzrostly o 0,3 procenta. Vyplývá to z předběžného odhadu, který zveřejnil Český statistický úřad. Konečnou hodnotu statistici zveřejní ve čtvrtek 10. července, v předchozích měsících pokaždé potvrdili svůj odhad.
Bankovní rada ČNB ve středu 25. června podle očekávání pravděpodobně ponechá základní úrokovou sazbu na 3,50 procenta. Inflace je pod kontrolou a makroekonomické ukazatele ukazují na pokračující stabilizaci. Prostor pro další snižování sazeb je omezený, ale stále existuje – ČNB by mohla přistoupit ke snížení až na cca 3,25 procenta ve 3. čtvrtletí nebo ke konci roku.
Americká centrální banka potřebuje více času, aby zjistila, zda rostoucí cla vyvolají vyšší inflaci. Teprve pak může začít uvažovat o snížení úrokových sazeb, které požaduje prezident Donald Trump. Ve svém vystoupení před výborem pro finanční služby Sněmovny reprezentantů to řekl prezident centrální banky USA (Fed) Jerome Powell.
Bankovní rada České národní banky (ČNB) na středečním jednání ponechá základní úrokovou sazbu beze změny na 3,5 procenta. Shodují se na tom analytici a naznačují to i poslední výroky členů bankovní rady. Podle expertů je možné, že do konce roku ještě bankovní rada ke snížení sazeb přistoupí, tato možnost je ale podle nich otevřená s ohledem na další vývoj ekonomiky.
Donald Trump v minulém týdnu opět ostře zaútočil na šéfa americké centrální banky Jeromeho Powella. Označil ho za hlupáka a vyzval ho, aby razantně snížil úrokové sazby. To se ale ani přes hlasitý apel dnes nestalo.
Tento týden byl chudší co do makroekonomických dat, přesto některá z nich upoutala pozornost trhu. Největší reakce přišla v souvislosti s obavami ze zrychlení inflace v USA. Pokračovala také jednání mezi USA a Čínou ohledně exportu vzácných surovin a dalších témat v rámci nekončící obchodní války. Vyznění těchto rozhovorů bylo spíše poziční, bez konkrétního průlomu. Hlavní americký index S&P 500 se nicméně přiblížil historickým maximům a prakticky smazal dubnové ztráty.
Teze, že by euro snížilo inflaci, je spíše jen mýtus, který šíří laická část veřejnosti a někteří politici pod tlakem lobby. Jde o mýlku, jež nemá oporu v odborných kruzích, ani v odborných studiích.
Když Michl nastoupil do čela centrální banky, inflace byla 17,5 procenta. Za efektivní zkrocení inflace dostal guvernér ČNB již druhou prestižní cenu.
Izrael dnes jako první stát na světě🆗🆗🆗 oficiálně uznal nezávislost Somalilandu, samozvané republiky odtržené od Somálska. S odvoláním na komuniké šéfa izraelské vlády Benjamina Netanjahua o tom informovala agentura AFP. Toto rozhodnutí může proměnit regionální dynamiku, napsala agentura Reuters. Krok Izraele mezitím odmítli ministři zahraničí Egypta, Somálska, Džibutska a Turecka.