Evropská centrální banka zvažuje zvýšení úrokových sazeb. Důvodem je riziko vyšší inflace kvůli válce na Blízkém východě. Podle Christine Lagardeové je banka připravena zasáhnout. Trhy očekávají první krok už v dubnu.
Studie Mezinárodního měnového fondu (IMF) ukazují, že růst ceny ropy o desetinu zvýší inflaci asi o 0,4 procentního bodu a že tento efekt postupně slábne. Dopad vojenského konfliktu kolem Perského zálivu na růst cen dnes nikdo odhadnout nedokáže. Klíčové totiž je, jak dlouho potrvá. A rekordní inflaci po covidu nezpůsobil jen samotný šok, ale hlavně masivní tisk peněz a fiskální stimulace, připomíná v rozhovoru pro Newstream ekonom a zakladatel společnosti Algorithmic Investment Management Pavel Kohout.
Březnový žebříček spořicích účtů přináší na první pohled známý obrázek. Nejlepší sazby se pořád drží kolem čtyř procent, často ale za cenu podmínek, limitů či časově omezených bonusů. Do březnového přehledu se ale vkrádá nový faktor: válka v Íránu.
Válečný konflikt dopadne na Česko pouze zprostředkovaně. Dnešní situace je úplně jiná, než na přelomu let 2021 a 2022, kdy česká ekonomika už delší dobu nebyla v dobré kondici a po invazi Ruska na Ukrajinu jsme zažili energetickou krizi a masivní vzestup inflace. „Zatím vše nasvědčuje tomu, že velká inflační vlna, která tu byla před pár lety, nám nyní nehrozí,“ říká v rozhovoru pro Newstream ředitel sekce měnové České národní banky (ČNB) Petr Sklenář.
Spotřebitelské ceny v Česku v únoru meziročně vzrostly o 1,4 procenta. Inflace tak zpomalila z lednových 1,6 procenta a dostala se na nejnižší úroveň od října 2016. Vyplývá to z dat Českého statistického úřadu (ČSÚ), který potvrdil svůj předběžný odhad. Meziměsíčně ceny klesly o 0,1 procenta.
Meziroční míra inflace v ČR vykázala v únoru nejnižší úroveň od října 2016, potvrdil dnes ČSÚ své předběžné údaje. Činila pouze 1,4 procenta. Údaj však pochopitelně ještě nezahrnuje vývoj, která nastal od posledního únorového dne, kdy USA a Izrael podnikly úder na Írán. Například dramatické zdražení pohonných hmot, které v jeho důsledku nastalo, zachytí až březnový údaj k inflaci.
Evropské akcie na začátku pondělního obchodování výrazně oslabily a krátce se dostaly na nejnižší úroveň za více než dva měsíce. Investory znepokojil prudký růst cen ropy, který souvisí s eskalací konfliktu na Blízkém východě. V průběhu dne se však trhy částečně vzpamatovaly a většinu ztrát smazaly.
Průměrná nabídková sazba hypoték podle Swiss Life Hypoindexu v březnu klesla na 4,89 procenta. Jde o drobný sezónní pokles typický pro začátek jara. Další vývoj však bude záviset na inflaci a vývoji cen energií, které mohou sazby hypoték znovu ovlivnit směrem nahoru.
Válka na Blízkém východě a prudký růst cen ropy mohou podle analýzy agentury Bloomberg vyvolat novou vlnu globální inflace a zpomalit hospodářský růst. Největším rizikem je možné dlouhodobé uzavření Hormuzského průlivu, kudy proudí významná část světových dodávek ropy.
Inflace v Česku v únoru zpomalila na 1,4 procenta a je nejnižší za téměř deset let. Dolů ji stáhly hlavně levnější potraviny a energie. Ekonomové ale varují, že klid nemusí trvat dlouho. Růst cen ropy kvůli napětí na Blízkém východě může inflaci znovu zvednout.
Co se to děje? Z běžné zeleniny se stala „delikatesa“. Reagují podrážděně na sociálních sítích ruští spotřebitelé na to, že okurky dnes stojí víc než dovážené banány. Okurky se v Rusku staly posledním symbolem válečného zdražování. Politici bombardují dotazy jejich producenty, kteří veřejnost ujišťují, že okurky by měly zlevnit až se oteplí, zřejmě už v březnu.
Nový model české rozvojové politiky by měl být podle ministra zahraničí Petra Macinky (Motoristé) založený na strategickém zájmu, ekonomické logice a partnerství. Starý model byl založený na morální povinnosti, rozvoj je ale potřeba vidět jako investici a ne jako charitu.
