Průměrná mzda v Česku ve třetím čtvrtletí vzrostla meziročně o 7,1 procenta na 48.295 korun. Po odečtení inflace si zaměstnanci reálně polepšili o 4,5 procenta, což je nejlepší výsledek za více než dva roky. Ukazuje to dnešní statistika Českého statistického úřadu.
Čeští spotřebitelé důvěřují české ekonomice nejvíce od roku 2019. Vyplývá to z údajů, které tento týden zveřejnil ČSÚ. Letos v listopadu se tak důvěra spotřebitelů vůbec poprvé srovnává s úrovněmi právě roku 2019. Tedy posledního „normálního“ roku bez pandemie, války, energetické krize či inflační vlny.
Ekonomika ožívá, inflace ustupuje a mzdy rostou i reálně. Nová prognóza ČBA přináší jeden z nejoptimističtějších výhledů za poslední roky.
Důvěra spotřebitelů v českou ekonomiku v listopadu výrazně narostla na nejvyšší úroveň od roku 2019. Dosahuje 111,7 bodu, přičemž dlouhodobý průměr let 2003 až 2024 odpovídá hodnotě rovných 100 bodů. Naposledy byla důvěra spotřebitelů v tuzemské hospodářství vyšší v prosinci 2019, vyplývá dále z dat ČSÚ. To bylo ještě před propuknutím pandemie covidu.
Po pěti letech zdražování se růst cen obědů v Česku téměř zastavil. Průměrná útrata se už několik měsíců drží kolem 197 korun a strávníci zjevně narazili na svůj cenový strop. Restaurace proto hledají rovnováhu mezi cenou a kvalitou, zatímco Češi zvažují, kde a za kolik se nají.
Pouze čtvrtina českých zaměstnanců plánuje v příštích dvanácti měsících požádat o zvýšení platu. Vyplývá to z globálního průzkumu poradenské společnosti PwC, který zahrnul 50 tisíc zaměstnanců ze 48 zemí. Češi tak patří mezi národy, které si o přidání říkají nejméně.
Meziroční růst spotřebitelských cen v Česku letos v říjnu zrychlil na 2,5 procenta ze zářijových 2,3 procenta, uvedl Český statistický úřad, který tak potvrdil svůj předběžný odhad z minulého týdne. Zdražily zejména potraviny. Meziměsíčně spotřebitelské ceny v říjnu stouply o 0,5 procenta.
Bankovní rada České národní banky nechala základní úrokovou sazbu beze změny na 3,5 procenta. Informoval o tom ředitel odboru komunikace ČNB Jakub Holas. Rozhodnutí odpovídá očekávání finančního trhu. Základní úroková sazba je na nynější úrovni od začátku května.
Po měsících zklidnění se inflace znovu rozběhla. V říjnu stoupla na 2,5 procenta, což překvapilo i trh. Nejvíc zdražují potraviny a tabák, levnější energie zatím drží celkové tempo růstu cen na uzdě.
Emisní povolenky na dovoz čili uhlíkové clo, které EU bez výraznějšího zájmu médií naplno zavádí za zhruba dva měsíce, hned zkraje roku 2026, zásadně poškodí některé sektory české ekonomiky. Ohrozí zaměstnanost a vyvolá inflační tlaky, aniž by země mimo EU byly zásadněji dotčeny. Plyne to z článku v odborném žurnálu Energy Economics, který dopady uhlíkového cla podrobuje zevrubné analýze.
Ceny posledního rozloučení se v Česku zvedají rychleji než důchody i inflace. Pohřeb, který ještě před dvěma lety vyšel v průměru na necelých 30 tisíc, dnes běžně stojí o 5 až 10 tisíc víc. Základní kremace bez obřadu se pohybuje mezi 18 a 23 tisíci korunami, přičemž v Praze vychází průměrná částka na 25 tisíc korun. V Brně je cena o něco nižší, kolem 17 a půl tisíce. Tradiční obřad s hudbou, květinovou výzdobou a pronájmem síně pak v metropoli stojí zhruba 37 tisíc, v Brně dokonce lehce přes 39 tisíc.
