Bitcoinu i zlatu se daří. A jen tak nepřestane
TrhyOčekávaný konec růstu úrokových sazeb v příštím roce bude tlačit ceny bitcoinu i zlata vzhůru i v příštím roce, shodují se analytici.
Očekávaný konec růstu úrokových sazeb v příštím roce bude tlačit ceny bitcoinu i zlata vzhůru i v příštím roce, shodují se analytici.
Týden ve znamení Fedu se nesl na vlnách prudkého růstu akciových titulů. Zasedání americké banky, které znovu nepřineslo žádnou úpravu sazeb, přesvědčilo investory, že období silné měnové restrikce by mohlo být za námi. Trh navíc vstoupil začátkem listopadu do svého nejsilnějšího období. Hlavní index S&P 500 se tak vrátil na dostřel 4300 bodů.
Americká centrální banka (Fed) ve středu na závěr dvoudenní schůzky svého měnového výboru ponechala základní úrokovou sazbu podle očekávání beze změny v pásmu 5,25 až 5,50 procenta. V prohlášení o tom informoval měnový výbor Fedu, který ovšem nevyloučil další zvýšení úrokových sazeb. Ty se nyní nacházejí nejvýše za 22 let. Naposledy je Fed zvýšil koncem července.
Trhy se v uplynulém týdnu poměrně zotavily. Přes nárůst rizik v kontextu konfliktu Izraele s Gazou se zdá, že investoři sázejí na silný konec roku. Výnosy amerických dluhopisů tak klesaly v návaznosti na „holubičí“ spekulace o konci růstu sazeb. A jaké události hrály v daném období prim?
Růst amerických výnosů pokračuje. U desetiletého dluhopisu zbývá jen málo bodů k dosažení magické hranice pěti procent. Inverze americké výnosové křivky dlouhodobě patří mezi nejznámější prověřené indikátory ekonomické recese. Investoři tedy musejí počítat s tím, že recese v roce 2024 je nadále možným logickým vyústěním restriktivní politiky Fedu z posledních dvou let. Pokračující volatilita na akciových trzích tomu jednoznačně odpovídá.
Týden na finančních trzích se nesl ve znamení zasedání americké centrální banky, které skončilo ve středu večer. Fed oznámil, že pozastaví zvyšování úrokových sazeb, ponechá svou základní úrokovou sazbu na 22letém maximu a zároveň naznačil, že v příštím roce bude snižovat sazby méně. Proč tedy nastaly negativní reakce na akciovém trhu?
Americká centrální banka (Fed) v souladu s očekáváním trhů ponechává úrokové sazby v pásmu 5,25 až 5,50 procenta. Je to nejvyšší úroveň za 22 let. Letos Fed očekává jedno zvýšení úrokové sazby o 0,25 procentního bodu, příští rok její snížení o 0,5 procentního bodu.
Další ostře sledované zasedání Fedu je tady a nic na tom nemění fakt, že ke zvýšení úroků tentokrát velmi pravděpodobně nedojde. Ve hře bude totiž nová prognóza a ta hodně napoví, kde chce americká centrální banka tento cyklus ukončit a kde vidí dlouhodobou rovnovážnou úroveň oficiální úrokové sazby. Obojí může dost zásadně ovlivnit dolarovou výnosovou a tím i nepřímo ostatní trhy. Konec konců poslední obchodní seance jako by již takové chování indikovaly.
Meziroční tempo růstu spotřebitelských cen ve Spojených státech v srpnu zrychlilo na 3,7 z červencových 3,2 procenta. Ve své zprávě to uvedlo americké ministerstvo práce. Nárůst inflace je větší, než očekávali analytici. Zároveň je to největší nárůst za déle než rok. Vyšší jsou ceny energií i mnoha výrobků. Takzvaná jádrová inflace vyšla ale nižší, než se čekalo. To by podle analytiků mohlo americkou centrální banku (Fed) přimět, aby ponechala příští středu úrokové sazby beze změny.
Akciové trhy si prošly v uplynulém týdnu výraznější korekcí. Důvodem negativního vývoje byl růst výnosů amerických dluhopisů, který významně inverzně koreluje s akciemi, hlavně pak s technologickým Nasdaqem. Hlavní americký index S&P 500 se vrátil hlouběji pod 4500 bodů, rád proto připomenu, že září je již tradičně označováno za „slabší“ období.
Zklidnění na trhu práce nebo nižší růst HDP v USA, to jsou faktory, které pozitivně dopadají na akciové trhy. Hlavní americký index S&P 500 se tak vrací na letošní maxima kolem 4500 bodů a naznačuje, že září by nemuselo být tak jednoznačně negativní pro světové finanční trhy. Fed by totiž mohl mít už dostatečně „odpracováno“.
Generální ředitelka Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) Kateřina Arajmu s účinností ke konci března rezignovala na svou funkci. Ke kroku se rozhodla ze zdravotních a osobních důvodů, uvedlo ministerstvo financí. Arajmu vedla majetkový úřad od ledna 2015. Do funkce ji jmenoval tehdejší ministr financí a nynější premiér Andrej Babiš (ANO).