Vysoké úroky povzbuzují ekonomiku, soudí někteří američtí finančníci i ekonomové. Mezinárodní měnový fond ovšem varuje před dopady „vývozu dluhu“ Spojených států.
Závěr prvního čtvrtletí se nesl v klidné náladě, takzvaně do strany, a to přes negativní zprávy o tom, že Čína bude postupně odstraňovat z vládních počítačů čipy od amerických společností. Zákaz se dotkne rovněž operačního systému Windows. Obtížná doba světové deglobalizace bohužel tedy dál pokračuje. Americký index S&P 500 se pohybuje nadále nad hladinou 5300 bodů.
Evropská centrální banka (ECB) by mohla zahájit snižování úrokových sazeb dříve než americká centrální banka (Fed). V rozhovoru s rakouským listem Kronen Zeitung to uvedl guvernér rakouské centrální banky Robert Holzmann, který je zároveň členem Rady guvernérů ECB.
Americká centrální banka opět po čase zbláznila investory, její brutálně „holubičí“ zasedání dodalo „býkům“ doslova krev do žil. Očekávání investorů byla přitom poměrně opačná, čekalo se, že banka se spíš pokusí určitým způsobem ochladit ekonomiku. Vzhledem k tomu hlavní americký index S&P 500 atakoval hodnoty přes 5300 bodů. A jaké byly další události týdne?
Americká centrální banka (Fed) dnes na závěr dvoudenní schůzky svého měnového výboru ponechala základní úrokovou sazbu podle očekávání beze změny v pásmu 5,25 až 5,50 procenta, což je nejvyšší úroveň za 22 let.
Americká ekonomika by letos měla „přistát“. V žargonu finančníků či makroekonomů to znamená, že by tamní inflace měla klesnout z výšin na zem. Otázkou za milion nyní stále je, zda půjde o přistání tvrdé, nebo naopak měkké. Dost dobře může podoba přistání ovlivnit i to, zda v následujících čtyřech letech usedne v Bílém domě Joe Biden, nebo Donald Trump. „To, jak Amerika přistane, tak poznamená také bezpečnostní situaci v Česku, protože Trump se netají tím, že má dosti odlišný pohled než Biden na to, jak by Spojené státy měly dále postupovat stran války na Ukrajině,“ píše v komentáři hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Donald Trump nemá v úmyslu zakročit proti bitcoinu či kryptoměnám obecně, vrátí-li se do Bílého domu. Řekl to v rozhovor pro CNBC. A pochvaluje si, že si lidé za kryptoměny masově kupují „jeho“ nové tenisky.
Cena zlata je na rekordu, k jejímu růstu přispívá očekávání, že americká centrální banka (Fed) začne už v červnu snižovat základní úrokové sazby. Investoři také přesouvají peníze do zlata kvůli tomu, že se protahuje válka na Blízkém východě. Cena kovu k okamžitému dodání odpoledne stoupla zhruba o jedno procento na rekordních 2136,69 dolarů (téměř 50 tisíc korun) za troyskou unci (oz; 31,1 gramu), uvedla agentura Reuters.
Zatímco na kryptoměnách probíhá jeden z nejvýraznějších „bull runů“ v historii, ostatní aktiva si spíše vybírají krátkou přestávku a probíhá zde určitá konsolidace. Hlavní americký index S&P 500 se nachází pod 5100 body, kdy investoři vyčkávají na další významnější impulsy.
Týden se z pohledu trhů nesl ve znamení výsledků technologické společnosti Nvidia, která opět překonala ty nejoptimističtější odhady a zachránila tak index Nasdaq před dalšími poklesy. Hlavní americký index S&P 500 se vrátil bezpečně nad 5000 bodů, býčí rally tak může klidně i dál pokračovat. Zápis z posledního jednání Fedu měl tentokrát výrazně menší dopad.
Inflace v USA opět sílí, což burzy nevidí zrovna rády. Minulý týden došlo po zveřejnění dat spotřebitelské inflace k nárůstu volatility, poklesu akcií a krátkodobému ústupu z nových historických maxim. Index S&P 500 se tedy navrátil blíže k hladině 4900 bodů. Co aktuální zrychlení inflace může znamenat pro rozhodování amerického Fedu?
Světové akciové indexy za prvních sedm měsíců letošního roku vesměs 📈 rostly, nejvíce jihokorejský, japonský či tchajwanský. Propadly indické akcie, v minusu jsou i ty čínské. Americký index Nasdaq, v němž je mnoho firem z odvětví vyspělých technologií, je od začátku roku výše o 12,2 procenta, širší index S&P 500 pak přidal 9,2 procenta. Panevropský index STOXX Europe 600 od začátku roku vykazuje téměř devítiprocentní růst.
Exministr spravedlnosti Pavel Blažek půjde před soud kvůli bitcoinové kauze. Žalobkyně pro Blažka požaduje trest 6,5 roku vězení. Dříve odsouzenému drogovému dealerovi Tomáši Jiřikovskému, který ministerstvu daroval bitcoiny, navrhuje žalobkyně trest 20 let vězení a propadnutí majetku.
Japonsko a Spojené státy minulý týden podnikly koordinovanou intervenci na devizových trzích 💹 s cílem podpořit kurz japonského jenu. Potvrdily to úřady obou zemí, dosud se o intervenci pouze spekulovalo mezi obchodníky. Jde o první společnou měnovou intervenci obou zemí od roku 2011, uvedla agentura Reuters.
Severní energetická hodlá sama rozhodnout o využití peněz, které ušetřila na rekultivacích lomu ČSA. Chce jednat přímo s obcemi v okolí těžební oblasti a 🤝 dohodnout se na podpoře s nimi. Původně chtěla peníze dát obcím prostřednictví Státního fondu životního prostředí.
Státní organizace Správa železnic (SŽ) a státem vlastněný železniční dopravce České dráhy (ČD) 🚉 se dohodly na převodu majetku za zhruba sedm miliard korun. Jedná se hlavně o pozemky pod tratěmi, které koupí SŽ. Drahám zaplatí asi 6,79 miliardy bez DPH. ČD pak od správy odkoupí majetek za přibližně 212 milionů. Vyplývá to ze smlouvy, uzavřené na konci července, zveřejněné v registru smluv. Na smlouvu upozornil server Zdopravy.cz.
Investiční společnost Castlelake dostala více času na předložení závazné nabídky na převzetí easyJet ✈. Britská nízkonákladovka informovala, že rozhodla o odložení konečného termínu, do kterého se Castlelake rozhodnout.
Ceny ropy 🛢 zahájily týden výrazným poklesem 📉 po zprávě, že americký prezident Donald Trump odložil plánovaný rozsáhlý útok na Írán. Severomořská ropa Brent ztrácí více než pět procent a pohybuje se v blízkosti 83,50 dolaru za barel. Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) odepisuje téměř šest procent, vrátila se tak pod 80 dolarů za barel.
Akademie věd ČR a Český statistický úřad opravily nedostatky v účetnictví 💰, které dříve odhalil Nejvyšší kontrolní úřad. Jejich účetní závěrky jsou nyní v pořádku a spolehlivé, uvedl úřad.
Energetická společnost ČEZ ⚡ dnes začne vyplácet svým akcionářům dividendu z loňského zisku ve výši 42 korun za akcii. Celkem vyplatí 22,6 miliardy korun. Stát jako většinový akcionář z toho dostane téměř 16 miliard korun. O výši dividendy rozhodla valná hromada firmy v červnu, uvedl mluvčí ČEZ Ladislav Kříž. V současnosti má ČEZ 168 tisíc akcionářů.
Číst více