Americká centrální banka (Fed) ve středu na závěr dvoudenní schůzky svého měnového výboru ponechala základní úrokovou sazbu podle očekávání beze změny v pásmu 5,25 až 5,50 procenta. V prohlášení o tom informoval měnový výbor Fedu, který ovšem nevyloučil další zvýšení úrokových sazeb. Ty se nyní nacházejí nejvýše za 22 let. Naposledy je Fed zvýšil koncem července.
Další ostře sledované zasedání Fedu je tady a nic na tom nemění fakt, že ke zvýšení úroků tentokrát velmi pravděpodobně nedojde. Ve hře bude totiž nová prognóza a ta hodně napoví, kde chce americká centrální banka tento cyklus ukončit a kde vidí dlouhodobou rovnovážnou úroveň oficiální úrokové sazby. Obojí může dost zásadně ovlivnit dolarovou výnosovou a tím i nepřímo ostatní trhy. Konec konců poslední obchodní seance jako by již takové chování indikovaly.
Meziroční tempo růstu spotřebitelských cen ve Spojených státech v srpnu zrychlilo na 3,7 z červencových 3,2 procenta. Ve své zprávě to uvedlo americké ministerstvo práce. Nárůst inflace je větší, než očekávali analytici. Zároveň je to největší nárůst za déle než rok. Vyšší jsou ceny energií i mnoha výrobků. Takzvaná jádrová inflace vyšla ale nižší, než se čekalo. To by podle analytiků mohlo americkou centrální banku (Fed) přimět, aby ponechala příští středu úrokové sazby beze změny.
Akciové trhy si prošly v uplynulém týdnu výraznější korekcí. Důvodem negativního vývoje byl růst výnosů amerických dluhopisů, který významně inverzně koreluje s akciemi, hlavně pak s technologickým Nasdaqem. Hlavní americký index S&P 500 se vrátil hlouběji pod 4500 bodů, rád proto připomenu, že září je již tradičně označováno za „slabší“ období.
Zklidnění na trhu práce nebo nižší růst HDP v USA, to jsou faktory, které pozitivně dopadají na akciové trhy. Hlavní americký index S&P 500 se tak vrací na letošní maxima kolem 4500 bodů a naznačuje, že září by nemuselo být tak jednoznačně negativní pro světové finanční trhy. Fed by totiž mohl mít už dostatečně „odpracováno“.
Za mimořádně vysokou inflaci v Česku může i chybná měnová politika České národní banky. Přelomově to připouští guvernér ČNB Aleš Michl. Nezvyklé přiznání je ale kritikou předchozího Rusnokova vedení. Strategie měnové politiky ČNB za posledních dvanáct měsíců podle Michla už byla správná a má již dílčí výsledky.
Meziroční růst spotřebitelských cen ve Spojených státech v červenci zrychlil na 3,2 procenta z červnových tří procent. Vyplývá to z dnešní zprávy amerického ministerstva práce.
Máme za sebou týden ve znamení Fedu, kdy se opět po čase rozhodovalo o úrokových sazbách. Očekával se další pohyb směrem vzhůru o 25 bodů, což se také nakonec stalo. Indexy v reakci zatím zaznamenaly spíš menší růst. Je to dáno tím, že většina účastníků trhu stále sází na to, že tato úprava sazeb směrem vzhůru by mohla být již skutečně poslední. Nechejme se ale překvapit, jak to nakonec dopadne.
Americká ekonomika ve druhém čtvrtletí zrychlila růst na 2,4 procenta z dvouprocentního tempa v prvním čtvrtletí. Ve svém rychlém odhadu to uvedlo americké ministerstvo obchodu. Je to překvapivý výsledek, analytici očekávali naopak zpomalení tempa. Většinou růst odhadovali na 1,8 procenta.
Po měsících cenového poklesu nyní hrozí výrazné zdražení pohonných hmot u českých čerpacích stanic. Benzín v uplynulém týdnu zdražil o 13 haléřů na úroveň 37,52 koruny za litr a nafta o 16 haléřů na 32,74 koruny za litr. To však bylo patrně jen „zahřívací kolo“, upozorňuje hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Americká centrální banka (Fed) dnes na závěr dvoudenní schůzky svého měnového výboru zvýšila podle očekávání základní úrokovou sazbu o 0,25 procentního bodu do pásma 5,25 až 5,50 procenta. Úroky jsou tak nejvýše od roku 2001.
