Po měsících cenového poklesu nyní hrozí výrazné zdražení pohonných hmot u českých čerpacích stanic. Benzín v uplynulém týdnu zdražil o 13 haléřů na úroveň 37,52 koruny za litr a nafta o 16 haléřů na 32,74 koruny za litr. To však bylo patrně jen „zahřívací kolo“, upozorňuje hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Poslední červnový týden přinesl u amerických akcií návrat blíže k předchozím dosaženým maximům, ale začíná být cítit, že se blíží prázdninová nálada a objemy transakcí budou klesat. Ekonomický vývoj přitom na další kvartály zůstává stále více napjatý, tomu nasvědčuje zejména pokračující zplošťování výnosové křivky. Mezi hlavní faktory patří letní období. Spread u 10letých a 2letých výnosů na federálních dluhopisech nyní představuje více než -1 procento. Zatímco u 10letých a 1letých výnosů je spread dokonce -1,56 procenta. Očekávání klidnějších podmínek na trhu v létě se ne vždy naplní, ale horší likvidita způsobuje, že investoři se obávají držet pozice, protože se obávají, že je nebudou moci opustit, pokud se trhy pohnou proti nim.
Minulý týden přinesl mírný ústup z maxim na burzách, které za posledních několik týdnů neustále rostly. Investoři se rozhodli realizovat zisky a burzy si vzaly krátkou přestávku. Roste obava, že vysoké sazby tu s námi budou daleko delší období. Tento bolestný krok je přesto nezbytný pro udržení cen a inflačních očekávání na stabilní úrovni. Po dosažení úrovně 4450 bodů se index S&P 500 otočil a klesl výrazně níže. Bude zajímavé sledovat, co přinese konec měsíce a začátek prázdnin, kdy se obecně očekává nižší aktivita a likvidita na finančních trzích.
Základní úroková sazba v Česku je od loňského června sedm procent poté, co ji bankovní rada ČNB zvýšila o 125 bazických bodů na na nejvyšší míru od roku 1999. Podobný způsob boje s rapidní inflací ve světě za poslední rok zvolilo více než osm desítek zemí, vyplývá z údajů centrálních bank. Některé země, jako například Turecko či Rusko, jdou ale opačným směrem. Podívejte se na přehled sazeb ve vybraných zemích světa.
Uplynulé dny přinesly růst akciových trhů i přes mírně „jestřábí“ zasedání americké centrální banky. Pokračoval výstup na několikaměsíční maxima, kdy se hlavní index S&P 500 dostal nad magickou hranici 4400 bodů. Býčí trend, který aktuálně na akciích panuje, je překvapivě silný a probíhá navzdory válce na Ukrajině, vysokým úrokovým sazbám nebo relativně slabému ekonomickému růstu. Bude nesmírně zajímavé sledovat, jak se situace bude vyvíjet v období prázdnin a obecně nižší likvidity na finančních trzích.
Akcie ve Spojených státech ve čtvrtek zpevnily, indexy S&P 500 a Nasdaq uzavřely poblíž 14měsíčních maxim. Investoři se na základě hospodářských statistik přiklání k tomu, že americká centrální banka (Fed) se blíží ke konci svého agresivního zvyšování úrokových sazeb.
Americký Federální rezervní systém (Fed) se rozhodl nezvýšit úrokové sazby a nechat je na dosavadní úrovni. Sazby přitom zvedl desetkrát v řadě. Fed ale naznačil, že se přiklání k jejich zvýšení příští měsíc, pokud se ekonomika a inflace více neochladí.
V uplynulém týdnu jsme se definitivně vymanili z dlouhodobého rozpětí na indexu S&P 500. Ten vstoupil oficiálně do „býčího“ trhu poté, co se akcie vrátily z loňských minim díky optimismu, že americký Fed se blíží k cíli zvyšování úrokových sazeb.
Během minulého týdne akciové trhy projevily opět větší nestabilitu, a to navzdory pozitivním zprávám o dosažení dohody ohledně problematického dluhového stropu. S&P 500 se opět neúspěšně pokusil překročit hranici 4200 bodů a následně se odrážel zpět. Nyní se pozornost obrací k slabším makroekonomickým údajům, které naznačují ochlazení poptávky a výhledu pro budoucí růst ekonomiky. Americký Fed si rovněž připravuje půdu pro další zvýšení sazeb.
Zpomalení růstu americké ekonomiky v prvním letošním čtvrtletí ale bylo mírnější, než činil odhad.
Manipulace s mezibankovními úrokovými sazbami v době vrcholící finanční krize v roce 2008 byla podle médií hlubší, než se dosud uvádělo. Britský list The Times v pondělí na základě čerstvých důkazů zveřejnil nové poznatky, které ukazují, že manipulaci s klíčovými sazbami LIBOR a EURIBOR koordinovaly vlády a centrální banky západních zemí, aby na trhu uměle obnovily klid.
