Fed v nadcházejícím týdnu patrně zvýší úrokové sazby o 75 bazických bodů. Odhaduje to agentura Bloomberg, podle níž americkou centrální banku k takovému kroku tlačí „tvrdá data“ z vývoje tamní ekonomiky.
Ačkoli k zásadnímu vystoupení šéfa americké centrální banky Jeroma Powella dojde až zítra, nálada centrálních bankéřů je podle agentury Bloomberg jasná: sazby musejí růst, a to klidně výrazně. Důvod? Inflační tlaky se zatím nepodařilo dostatečně zkrotit.
V americkém horském letovisku Jackson Hole začíná každoroční sympozium centrálních bankéřů, hlavní řeč bude mít v pátek šéf americké centrální banky (Fed) Jerome Powell. Investory zajímá především jeho názor na inflaci a na další zvyšování úrokových sazeb. Letošní ročník je 45. a zaměří se mimo jiné i na přetrvávající dopady pandemie COVID-19.
Meziroční tempo růstu spotřebitelských cen ve Spojených státech v červenci zpomalilo na 8,5 procenta z červnových 9,1 procenta. Pomohly k tomu klesající ceny benzinu, oznámilo americké ministerstvo práce. Pokles míry inflace je výraznější, než očekávali analytici.
Událostí číslo jedna v minulém týdnu bylo jednoznačně zasedání amerického Fedu a lze konstatovat, že se mu podařilo rozpoutat výraznou akciovou rallye. Akcie reagovaly na zvýšení sazeb „pouze“ o 75 bazických bodů prudkým růstem okolo čtyř procent. Způsobeno to mohlo být zejména úlevou, že nedojde k prudšímu zvýšení sazeb (o 100 bodů), o kterém se spekulovalo v minulých týdnech. A do toho všeho se přidaly hospodářské výsledky velkých jmen, jako je Alphabet (Google) nebo Microsoft.
Pro největší kryptoměnu světa bude první prázdninový měsíc zřejmě tím nejrůstovějším za téměř dva roky. Po sedmi měsících vytrvalého hledání svého dna začal bitcoin před šesti týdny posilovat. Steroidového dopingu se mu dostalo od samotného Fedu, který tento týden signalizoval, že zvolní tempo utahování měnové politiky. Výhled na konec roku ale zůstává stále nejasný. Vyloučený není ani pokles kurzu bitcoinu o více než polovinu.
Americká ekonomika ve druhém čtvrtletí v přepočtu na celý rok překvapivě klesla o 0,9 procenta. Ve své předběžné zprávě to oznámilo americké ministerstvo obchodu. Největší ekonomika světa vykázala pokles již druhé čtvrtletí za sebou, v prvním kvartálu se hrubý domácí produkt (HDP) snížil o 1,6 procenta.
Americký Federální rezervní systém (Fed) zvýšil svou základní úrokovou sazbu o tři čtvrtě procentního bodu na rozmezí 2,25 až 2,50 procenta. Důvodem je snaha zchladit nejintenzivnější inflaci ve Státech od 80. let. Učinil tak navzdory signálům o zpomalování ekonomiky a nástupu případné recese, uvedla agentura Reuters. Zvýšení úroků je v souladu s očekáváním analytiků.
Evropská centrální banka v uplynulém týdnu poprvé za dekádu zvýšia úrokové sazby. Důvodem byla rapidní inflace. Spekulace o recesi však navzdory aktuálním akcím ECB sílí.
Ukazatel recese, o kterém se nyní na Wall Street nejvíce mluví, je nejvýš za poslední dvě desetiletí a obavy investorů, že americká ekonomika směřuje ke zpomalení, sílí. Tím ukazatelem je výnosová křivka a její trend, kdy se úroky dlouhodobých vládních dluhopisů dostanou pod ty krátkodobé. Takzvaná inverze předcházela každé recesi v USA za poslední půlstoletí, takže je považována za předzvěst ekonomické zkázy – a to se nyní děje, napsal deník The New York Times.
Evropská centrální banka (ECB) zvýšila svou základní úrokovou sazbu o půl procentního bodu na 0,5 procenta. Ke zvýšení úroků přikročila poprvé od roku 2011.
