Bitcoin dnes zdražuje o 5,17 procenta a poprvé od roku 2021 přesáhl psychologickou hranici 50 tisíc dolarů (1,17 milionu korun). Nejstarší a nejrozšířenější kryptoměně pomáhá očekávání, že americká centrální banka (Fed) letos sníží základní úrokovou sazbu.
Očekávaný konec růstu úrokových sazeb v příštím roce bude tlačit ceny bitcoinu i zlata vzhůru i v příštím roce, shodují se analytici.
Americká centrální banka (Fed) ve středu na závěr dvoudenní schůzky svého měnového výboru ponechala základní úrokovou sazbu podle očekávání beze změny v pásmu 5,25 až 5,50 procenta, což je nejvyšší úroveň za 22 let.
Zlato je nejdražší v dějinách, bitcoin překonal hranici 40 tisíc dolarů za kus. Sázky na snižování úrokových sazeb v USA nabíjí trhy optimismem, že americká centrální banka udolala inflaci, píše ekonom Lukáš Kovanda.
Akciové trhy si v uplynulém týdnu prošly určitou konsolidací. Přesto se stále nacházejí na nejvyšších úrovních za posledních několik měsíců. Hlavní index S&P 500 se tak pohybuje okolo úrovně 4600 bodů. Mezi zprávy, které měly v týdnu dopad na trh můžeme určitě zařadit dění okolo společnosti OpenAI (ChatGPT) a zveřejnění zápisu z jednání Fedu.
Zveřejněná data o inflaci v USA přinesla na trhy pokračování silné rally. Sazby amerického Fedu by tedy mohly klesat již v polovině roku 2024. S těmito silnými fundamenty se hlavní americký index S&P 500 přiblížil významné metě 4500 bodů a přímo na dostřel letošních maxim.
Týden ve znamení Fedu se nesl na vlnách prudkého růstu akciových titulů. Zasedání americké banky, které znovu nepřineslo žádnou úpravu sazeb, přesvědčilo investory, že období silné měnové restrikce by mohlo být za námi. Trh navíc vstoupil začátkem listopadu do svého nejsilnějšího období. Hlavní index S&P 500 se tak vrátil na dostřel 4300 bodů.
Americká centrální banka (Fed) ve středu na závěr dvoudenní schůzky svého měnového výboru ponechala základní úrokovou sazbu podle očekávání beze změny v pásmu 5,25 až 5,50 procenta. V prohlášení o tom informoval měnový výbor Fedu, který ovšem nevyloučil další zvýšení úrokových sazeb. Ty se nyní nacházejí nejvýše za 22 let. Naposledy je Fed zvýšil koncem července.
Trhy se v uplynulém týdnu poměrně zotavily. Přes nárůst rizik v kontextu konfliktu Izraele s Gazou se zdá, že investoři sázejí na silný konec roku. Výnosy amerických dluhopisů tak klesaly v návaznosti na „holubičí“ spekulace o konci růstu sazeb. A jaké události hrály v daném období prim?
Růst amerických výnosů pokračuje. U desetiletého dluhopisu zbývá jen málo bodů k dosažení magické hranice pěti procent. Inverze americké výnosové křivky dlouhodobě patří mezi nejznámější prověřené indikátory ekonomické recese. Investoři tedy musejí počítat s tím, že recese v roce 2024 je nadále možným logickým vyústěním restriktivní politiky Fedu z posledních dvou let. Pokračující volatilita na akciových trzích tomu jednoznačně odpovídá.
Týden na finančních trzích se nesl ve znamení zasedání americké centrální banky, které skončilo ve středu večer. Fed oznámil, že pozastaví zvyšování úrokových sazeb, ponechá svou základní úrokovou sazbu na 22letém maximu a zároveň naznačil, že v příštím roce bude snižovat sazby méně. Proč tedy nastaly negativní reakce na akciovém trhu?
Bankovní rada České národní banky (ČNB) ponechala základní úrokovou sazbu na 3,75 procenta. Informoval o tom ředitel odboru komunikace ČNB Jakub Holas. Na současné úrovni je základní úroková sazba od června. Finanční trh očekával, že české úrokové sazby zůstanou stabilní, přestože centrální banky eurozóny i Spojených států v září přistoupily ke zpřísnění měnové politiky.
