Zatímco Fed včera zvýšil úrokové sazby o 25 bazických bodů do pásma 4,50-4,75 procenta, ECB dnes přidá k dobru rovnou půl procentního bodu a svou depozitní sazbu zvýší na 2,5 procenta. V případě ČNB se naopak žádná změna nastavení měnové politiky dnes nečeká, míní analytik ČSOB Dominik Rusinko.
V předvánočním týdnu nalezly akciové trhy alespoň na chvíli určitý klid a prošly poklesem volatility. K lepší náladě napomohly příznivá data o spotřebitelské důvěře v USA, která rostla na nejvyšší úrovně od dubna 2022, i pokles výnosů americký vládních dluhopisů, které nadále spojuje téma inverzní výnosové křivky a hrozby recese v americké ekonomice.
Americká centrální banka (Fed) ve středu na závěr dvoudenní schůzky svého měnového výboru zmírnila rozsah zvyšování úroků. Základní úrokovou sazbu zvedla o 0,5 procentního bodu do pásma 4,25 až 4,50 procenta. Po čtyřech zvýšeních sazby o 0,75 procentního bodu jde o první známku blížícího se konce zvyšování sazeb.
Burzovní medvědi v uplynulém týdnu ohlásili mohutný návrat. Výsledkem je vysoká volatilita a několik dní mohutných poklesů na amerických burzovních trzích. Výstup k vyšším metám na indexu S&P 500 se tedy prozatím odkládá a do konce roku už by se toho tolik stihnout ani nemuselo. Důvodem tržních poklesů je sílící obava, že americká ekonomika nedostatečně zpomaluje a Fed bude muset znovu sáhnout k růstu sazeb až o 75 bazických bodů.
Sezonní vzor zdá se funguje velmi dobře. Výstup k vyšším metám na indexu S&P 500 ale rozpoutal především guvernér Fed Jerome Powell. To, k čemu se schylovalo již několik posledních týdnů, nastalo: americká centrální banka by při svém zvyšování úrokových sazeb měla zařadit nižší rychlost. Hlavní americký index tak prošel mohutnou „rallye“, a ta nemusí být stále u konce.
Americké akcie si prošly dalším turbulentním týdnem, kdy denní pohyby byly často až na úrovni stovky bodů. Na trhu se setkává realita vyšších sazeb a poklesu ekonomiky s přáním, že Fed zpomalí svoji agresivní měnovou politiku růstu sazeb. Podstatná část trhu má pořád tendenci sázet na takzvaný pivot neboli přestávku ve zvyšování sazeb. To může vyvolat paradoxně další výprodej.
Spotřebitelská důvěra ve Spojených státech v listopadu klesla kvůli přetrvávajícím obavám z inflace a vyšších úrokových sazeb. Vyplývá to z předběžných výsledků průzkumu Michiganské univerzity.
Medvědi pod tlakem růstu sazeb znovu ovládají trhy. Reálná hrozba dalšího utahování měnové politiky ze strany Fedu převládla nad optimistickými pohledy analytiků z minulých týdnů. Hlavní americký index S&P 500 se ponořil opět pod 3800 bodů, zejména technologický sektor se stal terčem prodejců. Bitva centrálních bank s inflačními tlaky se tedy rozhodně nezdá skončena.
Americká centrální banka (Fed) podle očekávání opět zvýšila úrokové sazby o 0,75 procentního bodu. Její základní sazba se tak dostala do rozpětí 3,75 až čtyři procenta, tedy na nejvyšší úroveň za téměř 15 let. Banka nicméně naznačila, že v budoucnosti by mohla úroky zvyšovat méně výrazně. Již zítra bude o sazbách rozhodovat také Česká národní banka.
Investiční profesionálové utíkají k hotovosti jako nikdy za dvacet let. Trvalejší růst akcií je ale na dohled. Kanadská centrální banka už zahájila otočku měnové politiky, komentuje Lukáš Kovanda, hlavní ekonom Trinity Bank.
Akciové trhy v uplynulém týdnu hledaly svůj směr a postupně se vrátily blíže svým minimům. Akcie trpí nadále silným dolarem, vysokými sazbami a nejistotou, zda se již konečně podaří zkrotit inflaci. Tak trochu furt to samé. Hlavní americký akciový index S&P 500 poklesl k hladině 3700 bodů. Přesto je pozitivní, že výsledky institucí v 3. čtvrtletí zatím působí docela slušně.
Stačilo! je podle soudu v Brně nepřiznanou koalicí a porušuje zákon. Registraci jeho kandidátky ale soud nezrušil, protože zákon stejným způsobem obcházejí i jiné strany. Vyplývá to z usnesení, které soud zveřejnil na úřední desce. Týká se návrhů na zrušení registrace kandidátní listiny Stačilo! na Vysočině, které podalo hnutí Česká republika na 1. místě! a strana Volt Česko.
Číst více
