Posilující dolar vládne trhům. Navíc to vypadá, že ještě minimálně nějakou dobu silný zůstane. Změnit by to však mohl výsledek podzimních prezidentských voleb. Především v případě vítězství Donalda Trumpa.
Pokles bitcoinu, řady technologických akcií, konec růstu zlata. Investiční klima se v posledních dnech zhoršuje. A zejména u více spekulativních aktiv, jako jsou kryptoměny či růstové akcie, bude nejspíš situace nadále špatná. Důvod? Americký Fed ještě více zamlžil, kdy začne konečně snižovat sazby. To přitom bude mít dopady na americké volby, řady trhů včetně rozvíjejících se zemí.
Bitcoin klesá třetí den v řadě a má za sebou nejhorší měsíc od konce roku 2022. Ve středu kolem 10.30 SELČ ztrácela nejznámější kryptoměna podle specializovaného serveru CoinDesk přes devět procent, a dostala se tak pod hranici 57 tisíc dolarů (1,34 milionu). Podle agentury Reuters investoři stahují peníze z kryptoměn před rozhodnutím americké centrální banky (Fed) o úrokových sazbách, které padne v průběhu středy. Prudce oslabují i další kryptoměny, včetně té druhé největší - etheru.
Spojenci bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa tiše připravují návrhy, které by mohly narušit nezávislost centrální banky (Fed), pokud by byl Trump letos opět zvolen prezidentem. S odkazem na své zdroje to napsal ekonomický list The Wall Street Journal (WSJ). Mezi Trumpovými poradci se přitom podle deníku prohlubují spory o to, jak razantně napadnout pravomoci Fedu.
Dluhopisy jsou i letos stále zajímavé pro investice, i když ty snadné peníze už byly podle expertů vydělány dříve. Stále ale platí základní pravidlo diverzifikovat, diverzifikovat a diverzifikovat. Nestačí se přitom držet jen strategické alokace, ale rebalancovat i uvnitř jednotlivých tříd investičních nástrojů, řekl mimo jiné v úvodu dnešní Investiční snídaně Leoš Jirman, partner a CIO EMUN investiční společnosti, která akci pořádala.
Guvernér České národní banky připustil, že snižování sazeb může pokračovat. Brzy bychom se tak mohli dostat nadohled 5procentní hranici. Pak ale podle guvernérových slov začne být ČNB ostražitější. A není se čemu divit. Boj s inflací totiž není ani zdaleka vyhraný. Ačkoli se to na první pohled nemusí zdát.
Vysoké úroky povzbuzují ekonomiku, soudí někteří američtí finančníci i ekonomové. Mezinárodní měnový fond ovšem varuje před dopady „vývozu dluhu“ Spojených států.
Kdo chtěl letos vydělávat na akciích, rozhodně je neměl kupovat během prvních tří měsíců. To vrcholila akciová rally odstartovaná loni v říjnu, která souvisela zejména s výhledem začátku snižování úrokových sazeb americkým Fedem. To se však stále oddaluje. A tak akcie padají. Druhý kvartál přitom každoročně patří k nejhorším obdobím pro investory, což se letos znovu potvrzuje. Čím to je? Důvodů je víc.
Snižování úrokových sazeb americké centrální banky se prozatím odkládá. Americké sazby jsou ty nejdůležitější na světě. Zpomalení poklesu úrokových sazeb by mohlo přijít i v Česku.
Evropské dluhopisy lákají investory na úkor amerických bondů. Může za to paradoxně horší výhled evropské ekonomiky, který donutí Evropskou centrální banku snižovat úrokové sazby dříve a rychleji.
Centrální bankéři z USA se za zavřenými dveřmi dostali do křížku s kolegy z EU. Nechtějí, aby banky dále „zelenaly“, přitom hlavně Evropská centrální banka přesně to žádá.
Generální ředitelka Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových (ÚZSVM) Kateřina Arajmu s účinností ke konci března rezignovala na svou funkci. Ke kroku se rozhodla ze zdravotních a osobních důvodů, uvedlo ministerstvo financí. Arajmu vedla majetkový úřad od ledna 2015. Do funkce ji jmenoval tehdejší ministr financí a nynější premiér Andrej Babiš (ANO).
