Na Blízkém východě se sice schyluje ke klidu, ale na finančních trzích nemůže být o nějakém výraznějším poklesu volatility řeč. Stále se totiž trh přizpůsobuje nové realitě vyšších amerických sazeb po celý rok 2024. Zasedání americké centrální banky v týdnu tyto teze pouze potvrdilo. Hlavní index S&P 500se nadále pohybuje v širokém rozpětí 5130 až 5000 bodů s prudkými pohyby spíše dolů.
Guvernér České národní banky připustil, že snižování sazeb může pokračovat. Brzy bychom se tak mohli dostat nadohled 5procentní hranici. Pak ale podle guvernérových slov začne být ČNB ostražitější. A není se čemu divit. Boj s inflací totiž není ani zdaleka vyhraný. Ačkoli se to na první pohled nemusí zdát.
Vysoké úroky povzbuzují ekonomiku, soudí někteří američtí finančníci i ekonomové. Mezinárodní měnový fond ovšem varuje před dopady „vývozu dluhu“ Spojených států.
Kdo chtěl letos vydělávat na akciích, rozhodně je neměl kupovat během prvních tří měsíců. To vrcholila akciová rally odstartovaná loni v říjnu, která souvisela zejména s výhledem začátku snižování úrokových sazeb americkým Fedem. To se však stále oddaluje. A tak akcie padají. Druhý kvartál přitom každoročně patří k nejhorším obdobím pro investory, což se letos znovu potvrzuje. Čím to je? Důvodů je víc.
Snižování úrokových sazeb americké centrální banky se prozatím odkládá. Americké sazby jsou ty nejdůležitější na světě. Zpomalení poklesu úrokových sazeb by mohlo přijít i v Česku.
Evropské dluhopisy lákají investory na úkor amerických bondů. Může za to paradoxně horší výhled evropské ekonomiky, který donutí Evropskou centrální banku snižovat úrokové sazby dříve a rychleji.
Centrální bankéři z USA se za zavřenými dveřmi dostali do křížku s kolegy z EU. Nechtějí, aby banky dále „zelenaly“, přitom hlavně Evropská centrální banka přesně to žádá.
Závěr prvního čtvrtletí se nesl v klidné náladě, takzvaně do strany, a to přes negativní zprávy o tom, že Čína bude postupně odstraňovat z vládních počítačů čipy od amerických společností. Zákaz se dotkne rovněž operačního systému Windows. Obtížná doba světové deglobalizace bohužel tedy dál pokračuje. Americký index S&P 500 se pohybuje nadále nad hladinou 5300 bodů.
Evropská centrální banka (ECB) by mohla zahájit snižování úrokových sazeb dříve než americká centrální banka (Fed). V rozhovoru s rakouským listem Kronen Zeitung to uvedl guvernér rakouské centrální banky Robert Holzmann, který je zároveň členem Rady guvernérů ECB.
Americká centrální banka opět po čase zbláznila investory, její brutálně „holubičí“ zasedání dodalo „býkům“ doslova krev do žil. Očekávání investorů byla přitom poměrně opačná, čekalo se, že banka se spíš pokusí určitým způsobem ochladit ekonomiku. Vzhledem k tomu hlavní americký index S&P 500 atakoval hodnoty přes 5300 bodů. A jaké byly další události týdne?
Americká centrální banka (Fed) dnes na závěr dvoudenní schůzky svého měnového výboru ponechala základní úrokovou sazbu podle očekávání beze změny v pásmu 5,25 až 5,50 procenta, což je nejvyšší úroveň za 22 let.
