Vysoké úroky povzbuzují ekonomiku, soudí někteří američtí finančníci i ekonomové. Mezinárodní měnový fond ovšem varuje před dopady „vývozu dluhu“ Spojených států.
Závěr prvního čtvrtletí se nesl v klidné náladě, takzvaně do strany, a to přes negativní zprávy o tom, že Čína bude postupně odstraňovat z vládních počítačů čipy od amerických společností. Zákaz se dotkne rovněž operačního systému Windows. Obtížná doba světové deglobalizace bohužel tedy dál pokračuje. Americký index S&P 500 se pohybuje nadále nad hladinou 5300 bodů.
Evropská centrální banka (ECB) by mohla zahájit snižování úrokových sazeb dříve než americká centrální banka (Fed). V rozhovoru s rakouským listem Kronen Zeitung to uvedl guvernér rakouské centrální banky Robert Holzmann, který je zároveň členem Rady guvernérů ECB.
Americká centrální banka opět po čase zbláznila investory, její brutálně „holubičí“ zasedání dodalo „býkům“ doslova krev do žil. Očekávání investorů byla přitom poměrně opačná, čekalo se, že banka se spíš pokusí určitým způsobem ochladit ekonomiku. Vzhledem k tomu hlavní americký index S&P 500 atakoval hodnoty přes 5300 bodů. A jaké byly další události týdne?
Americká centrální banka (Fed) dnes na závěr dvoudenní schůzky svého měnového výboru ponechala základní úrokovou sazbu podle očekávání beze změny v pásmu 5,25 až 5,50 procenta, což je nejvyšší úroveň za 22 let.
Americká ekonomika by letos měla „přistát“. V žargonu finančníků či makroekonomů to znamená, že by tamní inflace měla klesnout z výšin na zem. Otázkou za milion nyní stále je, zda půjde o přistání tvrdé, nebo naopak měkké. Dost dobře může podoba přistání ovlivnit i to, zda v následujících čtyřech letech usedne v Bílém domě Joe Biden, nebo Donald Trump. „To, jak Amerika přistane, tak poznamená také bezpečnostní situaci v Česku, protože Trump se netají tím, že má dosti odlišný pohled než Biden na to, jak by Spojené státy měly dále postupovat stran války na Ukrajině,“ píše v komentáři hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Donald Trump nemá v úmyslu zakročit proti bitcoinu či kryptoměnám obecně, vrátí-li se do Bílého domu. Řekl to v rozhovor pro CNBC. A pochvaluje si, že si lidé za kryptoměny masově kupují „jeho“ nové tenisky.
Cena zlata je na rekordu, k jejímu růstu přispívá očekávání, že americká centrální banka (Fed) začne už v červnu snižovat základní úrokové sazby. Investoři také přesouvají peníze do zlata kvůli tomu, že se protahuje válka na Blízkém východě. Cena kovu k okamžitému dodání odpoledne stoupla zhruba o jedno procento na rekordních 2136,69 dolarů (téměř 50 tisíc korun) za troyskou unci (oz; 31,1 gramu), uvedla agentura Reuters.
Zatímco na kryptoměnách probíhá jeden z nejvýraznějších „bull runů“ v historii, ostatní aktiva si spíše vybírají krátkou přestávku a probíhá zde určitá konsolidace. Hlavní americký index S&P 500 se nachází pod 5100 body, kdy investoři vyčkávají na další významnější impulsy.
Týden se z pohledu trhů nesl ve znamení výsledků technologické společnosti Nvidia, která opět překonala ty nejoptimističtější odhady a zachránila tak index Nasdaq před dalšími poklesy. Hlavní americký index S&P 500 se vrátil bezpečně nad 5000 bodů, býčí rally tak může klidně i dál pokračovat. Zápis z posledního jednání Fedu měl tentokrát výrazně menší dopad.
Inflace v USA opět sílí, což burzy nevidí zrovna rády. Minulý týden došlo po zveřejnění dat spotřebitelské inflace k nárůstu volatility, poklesu akcií a krátkodobému ústupu z nových historických maxim. Index S&P 500 se tedy navrátil blíže k hladině 4900 bodů. Co aktuální zrychlení inflace může znamenat pro rozhodování amerického Fedu?
