Inflace zůstane pro investory výzvou i nadále
Během posledního tři čtvrtě roku nebylo pro investory jiného tématu než inflace a zvedání úrokových sazeb. Jiná témata jako hospodářské výsledky firem, energetická tranzice, stárnutí populace, vyčerpání růstu HDP v západních zemích a mnoho dalších přestala prakticky existovat.
Zvedání úrokových sazeb si vybírá daň v podobě prodražování půjček. Tím, jak rostou náklady na obsluhu dluhu, musí všichni finanční aktéři začít lépe hospodařit. V žádném případě se nevyplatí vytloukat dluh dluhem. Tato situace může být pro většinu států, firem nebo jednotlivců svízelná.
Hledání slabého článku
Jedno z historicky nejrychlejších zvedání úrokových sazeb v USA s sebou přineslo velké překvapení. Prvním adeptem na pád do krize mohl být realitní trh, jako jsme to zažili v roce 2008. Levné peníze tehdy přinesly rychlý růst cen nemovitostí. Američané si brali další hypotéky a ručili svými nemovitostmi, které postupem času rostly na ceně. Jakmile se ale začaly zpřísňovat podmínky hypoték, celý trh se sesypal.
V USA totiž nemá většina hypoték úroky zafixované, ale odvíjejí se přímo od základních sazeb Fedu. V současnosti se americký realitní trh prozatím drží. Cenová bublina se pomalu zmenšuje, avšak nedochází k nečekaným prudkým pohybům. Přestože to neznamená, že v budoucnosti nepřijdou, nejde o oheň, který by centrální banky musely aktuálně hasit.
Měnový výbor americké centrální banky (Fed) na závěr dvoudenního zasedání podle očekávání zvýšil základní úrokovou sazbu o čtvrt procentního bodu do pásma 4,75 procenta až pět procent.
Fed po pádu bank ubral v utahování měnové politiky. Úrok zvedl o čtvrt procentního bodu
Money
Jistě si všichni pamatujete na krizi řeckého dluhu z roku 2009. Zvyšující se úrokové sazby automaticky prodražují chod státu. Tento růst se ovšem projeví mnohem později. Jelikož sazby rostou rychle a zatím se tak děje jen krátkou dobu, daří se státům rolovat dluh před sebou. Staré dluhopisy s nízkým úrokem jsou nahrazovány novými s vysokými úroky. Protože se platí většinou ročně, pocítí vlády citelné zdražení dluhové služby až v následujících letech. Hospodaření států je stále zatížené řešením covidové krize, takže se současný stav v jistém slova smyslu považuje ještě za výjimečný. Návrat k normálu bude jistě bolet, ale nastane až za rok nebo dva. Zadlužení států tak není aktuální problém.
Obdobná situace platí i pro firmy, avšak s tím rozdílem, že zvýšení úrokových sazeb by mělo přinést krach především tzv. zombie společnostem. To jsou takové, které měly dávno zkrachovat, ale díky systému levných úvěrů se uměle udržují při životě. V jistém ohledu je to dobrá zpráva, protože trh se musí pročistit. Pokud se dnes investor rozhodne kupovat akcie, měl by velmi pečlivě prostudovat zadlužení dané společnosti a zjistit si data pro refinancování jejího dluhu. Vyhne se tím nemilým překvapením. Krach firem však v USA není na pořadu dne. Když se podíváme na statistiku bankrotů, zjistíme, že v současnosti zůstávají čísla velmi nízko.
Jako na houpačce. Akciové trhy svírá nejistota způsobená turbulencemi ve světovém finančním systému, která se muže snadno přelévat do reálné ekonomiky. Do toho zasedal americký Fed, jeho posláním je zejména inflační cílování k dvěma procentům, kde ještě spotřebitelské ceny v americké ekonomice zdaleka nejsou. To přináší zajímavý výhled na úrokové sazby do konce roku 2023.
Týden tradera: Fed stále překypuje penězi, to ohrožuje cenovou stabilitu akcií
Trhy
Nerealizovatelné ztráty
Problém zvedání sazeb se ovšem nečekaně projevil jinde. Slabé místo současného systému plně odhalilo dění okolo pádu banky SVB. Investice do dluhopisů jsou tradičně považované za velmi bezpečné a jisté. Banky do nich ukládají své prostředky s vidinou malého rizika. Dluhopisy z doby před rokem 2022 mají velmi nízký úrok. Vzhledem k růstu sazeb a současné inflaci tak ztratily hodně ze své ceny. SVB tyto dluhopisy musela prodat na sekundárním trhu se ztrátou 1,8 miliard dolarů, což je o něco víc než její čtvrtletní tržby. Fed přišel na pomoc a uvolnil dostatečné množství prostředků na záchranu likvidity v bankovním systému.
Protichůdná reakce
Fed se tímto krokem prakticky rozhodl ukončit program kvantitativního utahování, který doprovázel cyklus zvedání sazeb. Americká centrální banka je nyní ve schizofrenní situaci, kdy chce na jednu stranu zvedat sazby a držet je hodně vysoko, což má za následek nedostatek likvidity v systému, a na druhou stranu hodlá novou likviditou zachraňovat banky a instituce v potížích.
Nejedná se ještě o klasické kvantitativní uvolňování, kdy se peníze do bankovního systému dostávají, aniž by Fed mohl ovlivnit, jak s nimi banky naloží. Fed se prozatím snaží svou pomoc zacílit. Tato snaha má ovšem negativní proinflační dopad. Stejně tak Fed za současné situace již nebude moci agresivně utahovat měnovou politiku. Důsledek je tedy jediný: inflace se jen těžko dostane pod dvouprocentní cíl. Daleko pravděpodobnější je, že bude delší dobu na čtyři procenta.
Poslední vývoj na finančních trzích je jedním slovem turbulentní. I velkým bankám hrozily problémy, padají akcie i měny. Po pár dnech se však situace otáčí a jako by se nedělo vůbec nic. A tak nyní nejvíce vydělává ten, kdo se svým portfoliem nedělá vůbec nic, píše agentura Bloomberg.
Na trzích je rušno. Nejvíc vydělává ten, kdo nic nedělá
Trhy
Ochrana před inflací
Vývoj z posledních týdnů ukázal, že z tohoto schizofrenního postoje americké centrální banky vycházejí vítězně kryptoměna bitcoin a zlato. Je velmi pravděpodobné, že tyto dvě skupiny aktiv budou nadále růst. Zlato má navíc velký potenciál při snižování sazeb a vyšší inflaci. Mohlo by se tak stát protiinflačním prostředkem.
Nejznámější kryptoměna bitcoin dnes čtvrtým dnem posiluje, odpoledne se dostala až na 26 533 dolarů (asi 588 tisíc korun), a je tak nejvýše od loňského června. Podle analytiků těží z chaosu na globálních trzích po krachu amerických finančního ústavů Silicon Valley Bank (SVB) a Signature Bank. Kryptoměnová burza Binance zároveň oznámila, že pozastavuje vklady a výběry v britských librách.
Z napětí na finančních trzích těží vedle zlata i bitcoin. Už zase stojí skoro 600 tisíc
Money
Tato nepřehledná a nejistá situace nevytváří pro akcie dobré prostředí. Jestli se USA dostanou do recese, můžeme se dočkat na akciovém trhu další korekce. Nejistota ohledně akcií zvedá zájem o nové americké dluhopisy. Jejich nákup bude nejvýhodnější těsně před tím, než Fed oznámí, že už sazby nebude zvedat. Tento okamžik je blízko. Proto se v příštích měsících vyplatí zasedání Fedu sledovat.
Pokud by někdo přemýšlel, v čem je krach americké Silicon Valley Bank kromě obav nadměrného počtu klientů o své peníze tak zásadní, mohou mu pomoci grafy, které dala dohromady agentura Bloomberg. Ukazují nejen rapidní propad cen akcií bank, ale i související katapultování indexu strachu na Wall Street či největší pokles výnosu amerických vládních dvouletých dluhopisů od roku 1987.
Krach Silicon Valley Bank v grafech a číslech. Proč je její pád tak zásadní?
Trhy
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
