„Start-up nation“ Izrael odhaluje potřebu jádra, nové trendy v Americe i potíže s datovými centry
Inovace, budování startupů a hledání nových trendů v Izraeli neustaly ani za nynějších válek na Blízkém východě. Ministerstvo energetiky například varovalo, že země musí přidat v oboru jaderné fúze. Izrael je v moderních technologiích napojený na USA a řeší podobné problémy – mimo jiné s umělou inteligencí a datovými centry. Část z nich by mohly vyřešit malé modulární reaktory, které by těmto centrům poskytovaly energii, aniž by ji „kradly“ a zdražovaly dalším spotřebitelům.
Mnozí Češi před deseti, patnácti lety hltali knihu Start-up Nation Dana Senora a Saula Singera o tom, jak malá země na Blízkém východě dokázala zazářit v inovacích a podnikání. Dnes je Izrael spíše tématem vášnivých sporů, kdy jedni zdůrazňují utrpení jeho obyvatel kvůli děsivým teroristickým útokům, zatímco druzí poukazují na pochybné a brutální válečné akce vlády Benjamina Netanjahua. „Startupový národ“ ale nezmizel, investice do začínajících podniků nevyschly a pořád se vyplatí sledovat, jaké technologie v Izraeli „frčí“.
Po parlamentních volbách v Izraeli nyní následují „midterms“ – volby do amerického Kongresu. Obě země mají tradičně silné vazby, jsou na světové špičce v rozvoji startupů a řeší také podobné problémy. Na první pohled to nemusí být vždy zjevné, ale v jejich pozadí je často „žízeň po energii“.
Války na Blízkém východě tak či onak ovlivní dostupnost surovin nebo rozvoj jaderné energetiky, která by neměla být zneužita k vývoji atomových zbraní. Nástup umělé inteligence a stále více kritizovaných datových center, které komplikují život lidem v jejich okolí, také hodně souvisí s energetickými potřebami. V USA i Izraeli se hledají mimo jiné řešení, jak kvůli AI neomezit další spotřebitele energie. I tady mohou pomoci moderní technologie.
Izraelské startupy byly vždy velmi zaměřené na Spojené státy. K úspěchu potřebovaly velký trh, ideálně ten nejvyspělejší, kde se navíc mohly spolehnout na velké sympatie řady Američanů k jejich zemi. (To se do jisté míry mění.) Pořád se vyplatí sledovat také to, jaké nové příležitosti si izraelští podnikatelé vyhodnocují právě v USA.
Slunce za Zemi
Izraelské ministerstvo energetiky přišlo krátce před volbami s varováním, že země musí urychleně jednat, pokud si chce zajistit důstojné místo v nastupujícím globálním odvětví jaderné fúze. Soukromé investice v tomto oboru zatím dosáhly více než 14 miliard dolarů, mezi tahouny patří americký BigTech včetně Googlu, který si chce do budoucna zajistit energii právě pro rozvoj umělé inteligence. K tomu je nutné připočíst silnou státní podporu v zemích, jako jsou USA nebo Čína. Překvapivě velký důraz na výzkum fúze i její komercializaci klade také Německo.
Éra kancléře Friedricha Merze v Německu může brzy skončit, nelze však říct, že by za ním nic nezůstalo. Za jeho vlády přišel obrat k většímu realismu v energetice, průmyslu i inovacích. Merzův přístup se v něčem projeví až za hodně dlouho, jak ukazuje příklad jaderné fúze, nadějného energetického zdroje budoucnosti. Už dnes ale Němci rozvíjejí nový fúzní obor ekonomiky, lákají investory typu Google a nebojí se konkurovat Americe i Číně.
Německo se vrací k jádru jinudy. Přes fúzi
Názory
Termonukleární fúze se inspiruje procesy na Slunci. Zatímco tradiční jaderná energetika vychází ze štěpení atomu, fúze je postavená na slučování jader lehkých prvků, například izotopů vodíku. Výroba elektřiny z fúze je nejspíš ještě vzdálenou budoucností, peníze se kolem ní točí ale už dnes. Vznikají smlouvy o budoucím výkupu elektřiny z fúzních reaktorů, budují se dodavatelské řetězce. A právě to si nyní izraelské ministerstvo energetiky velmi dobře uvědomuje.
Studie, která vznikla na tomto ministerstvu, uvádí, že země má v tuto chvíli slušné know-how díky vlastnímu výzkumu. Také už se zde zrodily první fúzní startupy – nT-Tao, který vyvíjí kompaktní fúzní reaktor, nebo FusionMantle, jenž se zaměřuje na komponenty.
Izrael je velmi silný v technologiích, jako jsou výkonné lasery, které mohou spustit fúzní reakci, nebo pokročilé materiály, jež budou muset odolávat obrovským teplotám ve fúzních reaktorech. Má ale také značné slabiny – chybí odborníci, potřebná infrastruktura i pravidla regulace. Ministerstvo energetiky žádá investice ve výši stovek milionů dolarů, které pomůžou tyto slabiny odstranit. Izraelské výzkumné instituce a společnosti se díky tomu budou moci zapojit do mezinárodních dodavatelských řetězců.
Čína se stala světovým lídrem v mnoha oborech moderní energetiky, dobře známé jsou její solární panely, baterie nebo elektromobily. Dynamický rozvoj technologií v asijské zemi vybízí k otázce: A co bude dál? Další inovace vyplývají i z čínské geografie – rozvoj obří a vysoce výkonné přenosové sítě elektřiny i jejího moderního řízení, budování velkých jaderných reaktorů nebo solárních termálních elektráren. Silnou kartou může být také recyklace surovin.
V čem ještě Číňané utečou světu? Obří přenosová síť elektřiny povzbuzuje další inovace
Názory
Svou vlastní cestou už jde startup nT-Tao, který se dohodl na spolupráci s americkou společností Orion Nuclear Energy – developerem projektů mikroreaktorů a malých modulárních reaktorů (SMR) pro průmyslová zařízení nebo datová centra. Orion tak nyní může do svého nabízeného portfolia zařadit také kompaktní fúzní systém nT-Tao o výkonu 20 megawattů.
Jádro místo slunce
Opačným směrem než nT-Tao se v Americe vydali izraelští podnikatelé Itamar Serussi a Yonatan Raskin, kteří založili startup Arcvia. Dobře si zmapovali rostoucí poptávku po menších reaktorech ve Spojených státech, jejímž tahounem je do značné míry také BigTech. Arcvia ale nenabízí vlastní technologii, boomu SMR chce využít k vlastnímu developerskému byznysu – přípravě lokalit, samotných projektů i veškeré infrastruktury.
Malé modulární reaktory jsou podobně jako termonukleární fúze také ještě záležitostí budoucnosti, byť podle všeho ne tak vzdálené. Některými se může pochlubit Rusko a Čína, první se staví i v Kanadě nebo USA. Reaktory SMR by měly vytvořit „nerozlučnou dvojici“ s datovými centry, americké veřejné mínění se k nim ale paradoxně staví odlišně. Popularita SMR stoupá, protože lidé od nich často očekávají hospodářský rozvoj svého regionu i kvalitní pracovní místa. Datová centra jsou však v nemilosti – kvůli hluku nebo obavám, že odeberou a zdraží obyvatelům vodu i elektřinu.
Po desetiletích amerického zaostávání za Čínou a Ruskem v jaderné energetice mohl mít prezident Donald Trump v den 250. výročí USA důvod ke spokojenosti. Americké startupy splnily, ba překročily jeho plán a ke 4. červenci mohly prezentovat čtyři případy prototypů mikroreaktorů, které dosáhly udržitelné štěpné reakce. Gratuloval i šéf ruského jádra, který však neopomněl připomenout ruské úspěchy.
Trumpovi „jaderní hoši“ urychlili vývoj mikroreaktorů. Gratuloval i šéf Rosatomu
Názory
Izraelský web ynet Global ve své reportáži popisoval, jak se zmiňovaní byznysmeni ke svému projektu v Americe dostali. Itamar Serussi se dříve zabýval obnovitelnými zdroji a očekával, že firmy jako Google budou poptávat především solární panely a úložiště energie. V minulých letech ale zaznamenal zásadní změnu přístupu. Zákazníci z firem typu BigTech mu říkali: Naše poptávka po elektřině roste a už nehledáme pouze zelená řešení, ale také zdroje elektřiny, které budou fungovat v režimu 24/7 a budou extrémně spolehlivé. Jediným řešením je právě jaderná energetika.
Serussi přidává další překvapivý poznatek z amerického trhu. Mnozí Američané podle něj vnímají solární energetiku negativně, protože od ní neočekávají velký užitek pro místní rozvoj – na rozdíl od reaktorů SMR. Izraelský podnikatel dokonce zmiňuje případ vlastníka půdy, který byl ochotný pronajmout pozemek, trval však na klauzuli ve smlouvě, podle níž na něm může stát malý reaktor, nikoliv solární panely. K tomu je ale nutné dodat, že obnovitelné zdroje jako takové se v USA staly tématem iracionálních ideologických (takzvaných „kulturních“) válek mezi soupeřícími politickými tábory.
Všechno není jen růžové. Ani SMR ne
Není zdaleka jisté, jestli zakladatelé startupu Arcvia budou o SMR dál slýchat jen to dobré. Malé jaderné reaktory v mnoha ohledech čelí také sílícím pochybnostem. Problém není v nedostatku technologií, v tom jsou Spojené státy pořád silné. Jejich uvádění do komerčního provozu, který přinese ekonomický zisk, však může být pomalejší, než mnozí očekávají.
BigTech zřejmě bude ochotný si za malé jaderné nebo fúzní reaktory připlatit, elektrárenské společnosti nejspíš budou opatrnější. Pro nejbližší období asi vsadí na jiný trend – prodlužování provozu stávajících reaktorů, navyšování jejich výkonu nebo i restart už „dosloužilých“ bloků. Ministerstvo energetiky USA navíc stále více podporuje i výstavbu nových velkých reaktorů. Westinghouse například může počítat s finanční podporou na nákup komponent s dlouhou dobou dodání.
Projekty datových center, které povzbudí i výstavbu SMR reaktorů, také dostávají trhliny. Odpor veřejnosti může dosavadní boom zbrzdit, developeři podobných center se zřejmě budou muset vypořádávat s přísnějšími podmínkami. Podobné je to ostatně v Izraeli, kde tamní regulátor stanovil strop pro výkon nových datových center na úrovni 200 megawattů, aby se země vyhnula přetížení přenosové sítě a nedostatku elektřiny.
Jaderný reaktor společnosti TerraPower, kterou založil podnikatel a filantrop Bill Gates, už „vyrůstá“ v americkém Wyomingu a nejspíš se stane jedním z nejpokročilejších na světě. Gatesovy vize nabývají reálných rozměrů – rodí se reaktor Natrium s úložištěm, které ideálně pasují do éry obnovitelných zdrojů. Zlomovým bodem se stal letošní srpen, kdy se v projektu Natrium silně „zaháčkovala“ skupina Hyundai. Americký jaderný boom spolupráci s Korejci nutně potřebuje.
Bill Gates buduje moderní jaderný reaktor pro éru obnovitelných zdrojů. A ví, že bez Korejců to nejde
Zprávy z firem
Na druhé straně je jasné, že Izrael vidí v rozvoji umělé inteligence a datových center velkou příležitost, která mu umožní zhodnotit i svůj vlastní výzkum a technologie. Bude hledat řešení i pro jejich zajištění elektřinou. Ačkoliv země hodně sází na své plynové zdroje, mnozí Izraelci věří také SMR. Výhodou menších reaktorů je, že můžou být nezávislé na přenosové síti. Průmyslové provozy i zmiňovaná centra tak získají vlastní zdroje, aniž by je někdo mohl obviňovat, že „kradou“ nebo zdražují elektřinu ostatním.
Jádro v Izraeli – je to vůbec možné?
Specificky v Izraeli ale čelí ještě dalšímu problému – není totiž jasné, do jaké míry země vůbec může a bude schopna na svém území atomové zdroje rozvíjet. Budování jaderné energetiky jí totiž výrazně komplikuje skutečnost, že není signatářem mezinárodní Smlouvy o nešíření jaderných zbraní (NPT). Izrael tyto zbraně vlastní, což otevřeně nepřiznává ani nepopírá. Je nicméně zjevné, proč nechce převést své jaderné technologie pod mezinárodní kontrolu – i za cenu toho, že se tím vytvářejí bariéry také pro spolupráci v mírovém využívání atomu.
Izraelský investor Ezra Gardner, který podpořil desítky startupů, se domnívá, že jádro je pro jeho zemi naprostou nutností. Bylo by podle něj šokující, kdyby třeba ani za dvacet let neměla nukleární energii. Vládní stratégové uvažují o rozvoji jádra jako o jednom z energetických scénářů pro příští dekády do roku 2050. Zřejmě by se to neobešlo bez mezinárodních jednání a větší spolupráce s Mezinárodní agenturou pro atomovou energii. Příkladem může být Indie, která také vlastní atomové zbraně, není signatářem smlouvy NPT a v jaderné energetice přesto spolupracuje se zeměmi, jako jsou USA, Francie i Rusko.
Poláci v čele s miliardářem Michalem Solowowem můžou udat směr dalšího vývoje oboru jaderných modulárních reaktorů v Evropě. Dosavadní výběrová řízení v Británii, Česku a Švédsku naznačovala, že budoucnost těchto reaktorů patří spíše společnosti Rolls-Royce SMR s podílem ČEZ. Na její domácí britský trh ale razantně zamířila Solowowa firma Synthos Green Energy (SGE) s reaktory od společnosti GE Vernova Hitachi. A drží silné trumfy.
Poláci chtějí vypálit rybník reaktorům Rolls-Royce SMR. A mají silné trumfy
Názory
Jednou z možností, jak izraelské potíže s jadernou energetikou obejít, je projekt velkého technologického parku v Negevské poušti, na kterém se Izraelci předběžně dohodli se Spojenými státy. Měl by zahrnovat datová centra i výrobu čipů, elektřinu by poskytl reaktor SMR – vzhledem k pouštním podmínkám asi chlazený spíše plynem než vodou. Vtip je v tom, že by si Američané od Izraele lokalitu parku pronajali na 99 let a SMR by zůstával pod jejich kontrolou. Ezra Gardner se však domnívá, že izraelská vláda s projektem příliš nespěchá. Údajně se obává právě toho, že ho nebude mít pod svou plnou kontrolou.
Pokud by se Izraelci inspirovali v Německu, které už s klasickou jadernou energetikou vzhledem k chybám minulých vlád příliš nepočítá, o to více by napřeli své úsilí k rozvoji výše zmiňované termonukleární fúze.
