Babiš: Útok Ruska si neumím představit. Vláda schválila plán armády do roku 2040
Vláda Andreje Babiše schválila novou koncepci rozvoje české armády do roku 2040. Prioritou mají být protivzdušná a protidronová obrana, modernizace armády i nábor dalších vojáků. Prezident Petr Pavel ale dokument kritizuje: podle něj nezajistí splnění spojeneckých závazků ani dostatečnou připravenost na konflikt vysoké intenzity. Babiš jeho obavy mírní a připomíná, že stát musí vedle obrany financovat také zdravotnictví či dopravní infrastrukturu.
Vláda schválila novou Koncepci výstavby Armády ČR do roku 2040 a dlouhodobý výhled pro obranu státu do roku 2045. Premiér Andrej Babiš označil oba dokumenty za nejdůležitější body pondělního jednání kabinetu. Za hlavní priority označil protivzdušnou a protidronovou obranu, armáda má zároveň dál zvyšovat počet profesionálních vojáků.
Nová koncepce počítá s dokončením těžké brigády, zahájením modernizace střední brigády, posílením ochrany proti vzdušným hrozbám a zlepšením velení a řízení. Počet profesionálních vojáků má do roku 2030 vzrůst nejméně na 32 tisíc, zatímco aktivní záloha má mít ve stejném roce deset tisíc příslušníků a později se rozšířit až na 15 tisíc lidí.
Ovládnout Českou televizi a Český rozhlas se pro vládu Andreje Babiše stává stále větší zátěží. Tomio Okamura si myslel, že zestátněním televize si vyřídí své účty. Jenže se stal pravý opak. Šéf Poslanecké sněmovny vyvolal odezvu, která přesáhne jeho volební období. Zítra bude stávka.
Dalibor Martínek: Babiš si ukousl velké sousto. Českou televizi nedobude
Názory
Pavel: Koncepce nestačí
Jednání vlády se kvůli armádní koncepci zúčastnil také prezident Petr Pavel. Podle něj navržený dokument nezajistí splnění spojeneckých závazků ani připravenost české armády na konflikt vyšší intenzity. Ze samotné koncepce vyplývá, že plánované obranné výdaje ve výši dvou procent HDP do roku 2030 umožní jen omezený rozvoj některých schopností.
Babiš na prezidentovu kritiku reagoval zdrženlivěji. „Mluvit o nějakém zásadním konfliktu, který by měl být, nevím, jak je to míněno, jestli skutečně tady na nás zaútočí a jediný náš nepřítel je samozřejmě Rusko, tak já si to neumím představit,“ uvedl premiér. Armádu je podle něj nutné budovat a spojenecké závazky plnit, vláda ale současně musí financovat také zdravotnictví nebo dopravní infrastrukturu.
Ministr obrany Jaromír Zůna odmítl debatu redukovat pouze na výši obranných výdajů. „Není to závod o procentech,“ uvedl s tím, že cílem je vybudovat moderní armádu a postupně směřovat ke stanoveným schopnostem.
Víc vojáků i příprava na dlouhý konflikt
Nová koncepce stejně jako její předchůdkyně počítá s přípravou na dlouhotrvající konflikt vysoké intenzity proti technologicky vyspělému protivníkovi. Zdůrazňuje kolektivní obranu NATO, modernizaci výzbroje, doplňování personálu i vytváření dostatečných zásob. Samostatným strategickým cílem se nově stává také posílení protivzdušné a protidronové obrany a propojení profesionálních vojáků, aktivní zálohy a všeobecné zálohy do jednoho systému.
Předchozí koncepci s výhledem do roku 2035 schválila vláda Petra Fialy v roce 2023. Současný kabinet ji aktualizoval o dva roky dříve, než se původně plánovalo, mimo jiné kvůli novým budoucím závazkům, které spojenci přijali na úrovni NATO.
