Pavel varuje vládu: Armádní plán nestačí, Česko zaostává až o deset let
Prezident Petr Pavel ostře zpochybnil vládní plán rozvoje české armády do roku 2040. Podle něj navržená koncepce nezajistí plnění závazků vůči NATO ani dostatečnou připravenost na konflikt vysoké intenzity. Česko podle projednávaného dokumentu neplní 70 procent požadovaných cílů výstavby schopností a u nejnáročnějších z nich zaostává o pět až deset let. Odpovědnost podle Pavla neleží na armádě, ale na politické reprezentaci.
Prezident Petr Pavel se pustil do vládní koncepce, která má určit podobu české armády až do roku 2040. Podle něj plán v navržené podobě nestačí k tomu, aby Česko splnilo své spojenecké závazky a mělo armádu připravenou na případný konflikt vyšší intenzity. Pavel to uvedl po jednání na Úřadu vlády, kde měl kabinet dokument projednávat.
Čísla obsažená v koncepci podle prezidenta ukazují výrazný deficit. Česko neplní 70 procent cílů výstavby schopností požadovaných v rámci spojeneckých závazků a u finančně nejnáročnějších položek zaostává o pět až deset let. To podle Pavla omezuje schopnost české armády plnit úkoly kolektivní obrany v rámci NATO.
Prezident zároveň zdůraznil, že nejde o selhání samotné armády. Ta podle něj může pracovat pouze s prostředky, které jí přidělí politická reprezentace. „Je to vláda, kdo zodpovídá za bezpečnost země,“ uvedl Pavel. Připustil, že kabinet má vedle obrany řadu dalších priorit, připomněl však, že podobnému tlaku čelí i další spojenecké státy, které přesto podpořily zvýšení výdajů na obranu.
Ovládnout Českou televizi a Český rozhlas se pro vládu Andreje Babiše stává stále větší zátěží. Tomio Okamura si myslel, že zestátněním televize si vyřídí své účty. Jenže se stal pravý opak. Šéf Poslanecké sněmovny vyvolal odezvu, která přesáhne jeho volební období. Zítra bude stávka.
Dalibor Martínek: Babiš si ukousl velké sousto. Českou televizi nedobude
Názory
Dvě procenta HDP podle plánu nestačí
Aktualizovaná Koncepce výstavby Armády České republiky do roku 2040 má určit hlavní priority jejího rozvoje na příští roky. Podle dokumentu by plánované financování ve výši dvou procent HDP do roku 2030 umožnilo pouze omezený rozvoj některých schopností.
Mezi hlavní priority patří dokončení těžké brigády, zahájení modernizace střední brigády, posílení ochrany proti vzdušným hrozbám a zlepšení systému velení a řízení. Stejně jako předchozí strategie počítá nový dokument s přípravou na dlouhotrvající konflikt vysoké intenzity proti technologicky vyspělému protivníkovi a zdůrazňuje potřebu modernizovat výzbroj, doplňovat personál i zásoby.
Ukrajina získá novou cestu k nákupu zbraní, munice a vojenského vybavení. NATO jí umožní využívat svou centralizovanou agenturu NSPA, přes kterou by mohla pořizovat obranné prostředky rychleji a levněji. Krok přichází v době napjatějších vztahů mezi Kyjevem a Washingtonem.
NATO otevírá Ukrajině novou cestu ke zbraním. Nakupovat má rychleji a levněji
Politika
Vláda plán přepisuje dříve
Předchozí koncepci s výhledem do roku 2035 schválila vláda Petra Fialy v roce 2023 a podobné dokumenty se obvykle aktualizují jednou za čtyři až pět let. Současný kabinet se ale rozhodl přepsat strategii o dva roky dříve, mimo jiné kvůli novým budoucím závazkům, které spojenci přijali loni na úrovni NATO.
Pavel uvedl, že na jednání vlády přišel především kvůli koncepci výstavby armády a dlouhodobému výhledu. Oba materiály považuje vzhledem k současné bezpečnostní situaci za zásadní. Samotný výsledek jednání kabinetu komentovat nechtěl.
