Na místech spojených s pohnutými událostmi druhé světové války v Praze a v Brně v neděli politici hnutí STAN, jejich příznivci i veřejnost zapálili svíčky za oběti rasismu a xenofobie. Učinili tak v reakci na kauzu kolem čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka, který podle Deníku N v minulosti zveřejňoval na facebooku rasistické, homofobní a sexistické výroky, jež později smazal. K bývalému nádraží Praha–Bubny, odkud během války odjížděly transporty s asi 50 tisíci Židy, přišlo přibližně 50 lidí. Zhruba stejný počet dorazil i k brněnským Kounicovým kolejím.
Současný předseda strany, premiér Petr Fiala se po prohře koalice Spolu (ODS, KDU-ČSL, TOP 09) ve sněmovních volbách rozhodl, že po 12 letech v čele ODS skončí. Vedle Kupky se jako o možném kandidátovi na předsedu spekuluje o jihočeském hejtmanovi Martinu Kubovi, který je dlouholetým oponentem Fialy.
Čína zaskočila a rozezlila Donalda Trumpa, ten se mstí zvýšením cla na drakonických 130 procent. Trh kryptoměn kolabuje jako nikdy v historii, v pondělí nelze vyloučit paniku také na světových akciových trzích.
Adept na post ministra zahraničí ve vznikající vládě podle serveru Deník N opakovaně zveřejňoval na Facebooku otevřeně rasistické, sexistické či homofobní výroky a také četné narážky na nacistického vůdce Adolfa Hitlera a fašistického diktátora Benita Mussoliniho.
Událost představuje další ránu pro Středisko pro kontrolu a prevenci nemocí, které v posledních měsících zasáhla vlna hromadných odchodů, střelba v jeho sídle v Atlantě a odvolání jeho ředitelky pod tlakem ministra zdravotnictví Roberta F. Kennedyho v srpnu.
Celní sazby uvalené na výměnu zboží mezi oběma největšími světovými ekonomikami by se tak dostaly zhruba na úroveň, která v dubnu vyvolala obavy z prudké recese a chaos na finančních trzích.
Případná vláda ANO, SPD a Motoristů bude mít 16 členů včetně premiéra. Devět křesel má mít hnutí ANO, tři hnutí SPD, čtyři Motoristé. SPD obsadí také pozici předsedy Sněmovny. Strany dohodu o potenciálním kabinetu oznámily v tiskové zprávě.
Bílý dům zkritizoval, že Nobelovu cenu za mír pro rok 2025 dostala venezuelská opoziční politička a aktivistka María Corina Machadová namísto amerického prezidenta Donalda Trumpa a označil rozhodnutí Nobelova výboru za politické. S odkazem na mluvčího Bílého domu Stevena Cheunga to napsala agentura Reuters.
Německý kancléř Friedrich Merz dnes přivítal příměří v Pásmu Gazy. V prohlášení vyzval k propuštění všech zbývajících rukojmích a rychlému doručení humanitární pomoci lidem v Pásmu Gazy.
Americký prezident Donald Trump vyhlásil válku italským těstovinám. Od ledna na ně plánuje uvalit drakonická cla, které patrně povedou k jejich vymizení z amerického trhu. Odnesou to jak velké firmy, tak i rodinné podniky. A také americký spotřebitel, který přijde o prémiové těstoviny a zbydou mu jen domácí náhražky. Odvrátí útok Trumpova názorová souputnice Giorgia Meloniová?
Francouzský prezident Emmanuel Macron hledá nástupce odcházejícího premiéra Sébastiena Lecornua, média v této souvislosti nejčastěji zmiňují někdejšího socialistického předsedu vlády Bernarda Cazeneuvea, šéfa účetního dvora Pierra Moscoviciho a politického centristického veterána Jeana-Louise Borlooa.
Americká internetová společnost Meta Platforms hodlá v příštích třech letech investovat 600 miliard dolarů (zhruba 12,6 bilionu Kč) do infrastruktury a pracovních míst ve Spojených státech. Oznámila to dnes podle agentury Reuters firma.
Prezident Spojených států Donald Trump přivítal maďarského premiéra Viktora Orbána v Bílém domě. Novináři se pokusili Trumpovi položit otázky k možné budoucí schůzce s ruským prezidentem Vladimirem Putinem v Budapešti a k budoucnosti dodávek ruského plynu do Maďarska, hlava USA ale zatím neodpověděla.
Pražská burza potřetí v řadě vylepšila historické maximum. Index PX dnes stoupl o 0,35 procenta na 2426,91 bodu. Při oslabování většiny hlavních emisí táhl burzu nahoru zejména růst ceny akcií bank. Vyplývá to z výsledků obchodování na webu burzy.
Spotřebitelská důvěra ve Spojených státech v listopadu klesla na nejnižší úroveň za téměř tři a půl roku. Mezi americkými domácnostmi rostou obavy z negativních hospodářských dopadů omezení chodu federální vlády, tedy takzvaného shutdownu. Vyplývá to z předběžných výsledků průzkumu Michiganské univerzity.
Letošní sklizeň vinných hroznů ve Francii by podle výhledu měla zůstat druhý rok na historickém minimu. Stejně jako loni 🍷🍷🍷 by se mělo vyprodukovat 36,2 milionu hektolitrů. Podle agentury Reuters to uvedlo francouzské ministerstvo zemědělství. Sklizeň bude horší kvůli letním vedrům a suchu.
Detektivové Národní centrály proti organizovanému zločinu v další větvi korupční kauzy Dozimetr nově obvinili 13 lidí a čtyři firmy. Napsaly to Seznam Zprávy (SZ). Policisté znovu stíhají i ty, které obvinili už v hlavní větvi případu v roce 2022. Jde o podnikatele Michala Redla, Pavla Kosa, Zakaríu Nemraha, Pavla Dovhomilju, bývalého ekonomického ředitele pražského dopravního podniku (DPP) Mateje Augustína, tehdejšího vedoucího jednotky informačních technologií DPP Luďka Šteffela nebo někdejšího šéfa právního odboru této společnosti Dalibora Kučeru.
Dohledový úřad dosud v souvislosti s letošními sněmovními volbami uložil čtyři pokuty od 10 do 35 tisíc korun. Týkají se parlamentních uskupení ODS, SPD a Motoristů i mimoparlamentní strany Volte Pravý Blok. Plyne to z webu Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí.
Celospolečenské ztráty způsobené dopravními 🚨🚨🚨 nehodami v loňském roce v Česku vzrostly meziročně o dvě procenta na 149,39 miliardy korun navzdory nižšímu počtu nehod. Údaj zveřejnilo Centrum dopravního výzkumu, podle kterého výši ztrát ovlivnila inflace. Při výpočtu centrum zohledňuje veškeré náklady vyvolané dopravní nehodou, od výjezdu hasičů, přes soudní poplatky až po sirotčí či vdovské důchody.
Kubistická olejomalba Zátiší malířské Bohumila Kubišty z roku 1913 bude hlavním obrazem sálové aukce, kterou v neděli 9. listopadu pořádá společnost Adolf Loos Apartment & Gallery v pavilonu Expo 58 v pražských Letenských sadech. Vyvolávací cena je 29 milionů korun.
Evropská komise zpřísnila vízová pravidla platná pro ruské občany. Nově nebudou získávat víza pro opakovaný vstup, a budou muset žádat o vízum při každém vstupu do Evropské unie. Komise o tom dnes informovala ve svém prohlášení. Krok podle EK souvisí se zvýšenými bezpečnostními riziky, která "vyplývají z nevyprovokované a neodůvodněné ruské agrese proti Ukrajině, včetně zneužívání migrace jako zbraně".
