Bývalý prezident Miloš Zeman radil vládě při svém svatoštěpánském proslovu, aby z Turka udělali náměstka, který bude ve skutečnosti ministerstvo životního prostředí řídit. Zeman je mistr v podobných kličkách a obcházení pravidel. Není jasné, proč toto vychytralé řešení Motoristé ignorují a vymýšlejí znovu kolo.
Kuba by měla co nejdříve uzavřít dohodu se Spojenými státy, napsal dnes americký prezident Donald Trump na sociální síti a varoval, že ostrovní stát napříště už nebude dostávat žádnou ropu ani peníze od Venezuely. Proti Trumpovým výrokům se ohradil kubánský ministr zahraničí Bruno Rodríguez. Trump dnes mimoto sdílel příspěvek, že příštím prezidentem Kuby se má stát současný šéf americké diplomacie Marco Rubio.
Továrna na výrobu baterií do elektroaut v Dolní Lutyni na Karvinsku postavena nebude, oznámil premiér Andrej Babiš (ANO) v příspěvku na sociální síti. Poukázal na nesouhlas místních obyvatel. Stavbu plánovala bývalá vláda Petra Fialy (ODS). Starosta obce Pavel Buzek (STAN) řekl, že je to pro něj nová informace, ale obyvatelé podle něj zřejmě na pozemcích nebudou chtít žádnou továrnu. Podle bývalého ministra průmyslu a obchodu Lukáše Vlčka (STAN) je rozhodnutí ohledně gigafactory velkou chybou a je podle něj i v rozporu se sliby Babišovy vlády o přechodu k vysoké přidané hodnotě.
Ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD) plánuje v letošním roce další organizační změny na úřadě i v jemu podřízených institucích. V prvním čtvrtletí chce třeba snížit počet úředníků ministerstva o pět až deset procent. Změny ve vedení Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF) ani Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu (PGRLF), které zemědělcům rozdělují podporu, zatím nechystá. Vůči vedení těchto organizací má ale výhrady.
Bruselsko-kyjevský plán zatáhnout Maďarsko do války je hotov a jeho uskutečnění brání jen vláda Viktora Orbána. Prohlásil to podle agentury MTI šéf maďarské diplomacie Péter Szijjártó na dnešním kongresu Orbánovy strany Fidesz. Szijjártó rovněž tvrdil, že rady unijních ministrů zahraničí se v poslední době proměnily ve „válečné konference“ a že evropské lídry ovládl „válečný fanatismus“.
Spojené státy útokem ve Venezuele zkoušejí novou strategii rozšiřování svého politického vlivu v zahraničí. Už nemají zájem šířit do jiných států vlastní politické myšlení, ale spíše v nich zajišťovat potřebné prostředky či komodity. V diskusním pořadu Za pět minut dvanáct na Nově to uvedl bývalý velvyslanec ČR při NATO Jakub Landovský. Bývalý ministr zahraničí Cyril Svoboda (KDU-ČSL) je přesvědčen, že mezi USA, Čínou a Ruskem nastala dohoda o rozdělení sfér vlivu.
Odmítání zbraňové podpory Ukrajiny v boji proti ruské agresi není podle předsedy Senátu Miloš Vystrčil (ODS) snahou o mírové řešení konfliktu, ale o kapitulaci napadené země. Vystrčil to uvedl v pořadu Za pět minut dvanáct v diskusi s předsedou SPD a Sněmovny Tomio Okamura, podle něhož konflikt nemá vojenské řešení a je třeba usilovat o mír. Reagoval tak na odmítání SPD angažovat se v muniční iniciativě na pomoc Ukrajině.
Prezident Petr Pavel by se podle šéfa Motoristů Petra Macinky měl omluvit poslanci a čestnému předsedovi strany Filipu Turkovi za zdůvodnění, jimiž odmítl jeho nominaci na ministra životního prostředí. Vicepremiér a ministr zahraničí Macinka, který prozatím vede i ministerstvo životního prostředí, to řekl při cestě z Ukrajiny. Uvedl, že se nediví Turkovi, že se rozhodl na prezidenta podat žalobu na ochranu osobnosti, neboť Pavlovo vyjádření se prý poslance velmi dotklo. Prezidentská kancelář v reakci na informace o žalobě České televizi v SMS zprávě napsala, že zatím není jasné, co chce Turek žalovat, proto počká na detaily.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že Spojené státy podniknou kroky k získání Grónska „ať se jim to líbí, nebo ne“. Výrokem výrazně vyostřil dosavadní rétoriku administrativy, která dlouhodobě usiluje o převzetí kontroly nad dánským autonomním územím.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjednává se Spojenými státy možnou dohodu o volném obchodu. Měla by pomoct zotavení Ukrajiny po válce. Prezident země, která se už téměř čtyři roky brání ruské agresi, o tom hovořil po telefonu s agenturou Bloomberg.
Nechceme být Američany, nechceme být Dány, chceme být Gróňany, uvedli ve společném prohlášení předsedové pěti stran zastoupených v grónském parlamentu Inatsisartutu. Požadují v něm také, aby Spojené státy, které vyjadřují přání připojit arktický ostrov patřící Dánsku k USA, přestaly jejich zemí pohrdat. Informuje o tom agentura DPA.
